Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Potížista - 22. kapitola

Potížista - 22. kapitolaBellina rozhodovací kapitola. Víc neprozradím.

Už to byl týden, 8 hodin a 23 minut. Tak dlouho už trvala moje pauza s Edwardem, která byla za účelem toho, abych si uvědomila, co vlastně chci. Myslím si, že to bylo fér. Nebylo by správné být s ním a přitom se rozhodovat, jestli s ním chci strávit zbytek věčnosti, nebo jestli se s ním rozejdu hned poté, co mi dojde, že upírství není nic pro mě. Možná, že to zní strašně a sobecky, ale chtěla jsem se rozhodnout pro sebe, toho jsem nebyla schopná, když mi Edward svou blízkou přítomností připomínal, jak je skvělý. Nemohla jsem s ním rozumně uvažovat, tohle bylo jediné správné řešení, alespoň si to myslím já. On byl jiného názoru.

Mám dojem, že ten, kdo vymyslel frázi „když miluješ, není co řešit,“ se nikdy neocitl v mé situaci. Tahle fráze na mě rozhodně nemohla platit. Tady šlo doslova o život. O můj lidský život. Chtěla jsem mít jistotu, že rozhoduji správně. Nechtěla jsem se za dvacet let probudit a litovat, že jsem udělala chybu. Bylo tady prostě pár věcí, které mi, jako upírce, budou odepřeny. Jako například děti.

Nad dětmi jsem nikdy moc nepřemýšlela. Proč taky? Vždy jsem si řekla, že jednou asi nějaké mít budu. Jako upírce se mi tato možnost navždy uzavře. Samozřejmě, že jsem ani nevěděla, jestli nějaké budu za pár let chtít. Představa malého pištícího človíčka, který jenom jí a vyměšuje, mě nikdy moc nenadchla. Nad miminy jsem se nikdy moc nerozplývala, nepřipadala mi šíleně roztomilá, jako všem mým kamarádkám. Jednou jsem dělala chůvu a znovu bych to neopakovala, byla to nejhorší práce v celém mém životě. Moc mateřských instinktů zřejmě nemám, alespoň ne tolik, jako většina holek v mém věku.

Zachytila jsem Edwardův pohled. Pozoroval mě a vypadal smutně. Nesnáším, když je smutný, a obzvlášť, když za to mohu já. Připadám si pak vždycky hrozně a moje nálada sklouzne na bod nuly. V těchto dnech už jsem se začala dostávat do mínusů.

Uznávám, i mně samotné ta věc s pauzou přišla trochu hloupá a poněkud směšná a trochu jsem z ní bláznila, dobře hodně. Jak jinak jsem si ale mohla zachovat odstup od Edwarda a chladnou hlavu? Fajn, ne tak chladnou. Ta pauza byl jediný způsob, jak jsem se mohla rozhodnout sama pro sebe, pro své vlastní štěstí, pro svůj vlastní život. Já vím, že jsem hrozně sobecká a většina lidí by si asi myslela, že neberu ohled na Edwarda, jenomže Edward byl první osoba, na kterou jsem ohled brala. Nebyla jsem si to v tuto chvíli schopna představit, ale co kdybych ho jednou vinila? Znělo to zvláštně a úplně směšně, ale co já vím. Stát se může cokoliv. Ne, v tomhle si prostě musím být naprosto a neodvratitelně jistá. Žádné pochybnosti, žádné výčitky jen jasné rozhodnutí.

Ve školní jídelně jsem poslední týden sedávala sama u stolu. Sednout si ke Cullenům mi připadalo příliš divné a špatné vůči Edwardovi. Radši jsem si hned první den naší pauzy sedla ke stolu, který byl v úplném rohu místnosti a tam strávila celou obědovou přestávku přehrabováním se v jídle. Dneska už jsem něco jedla, ale bylo to těžké s Edwardovým zmučeným pohledem. Většinu času jsem si připadala vážně hrozně a jako totální mrcha. Jediné, co mi zlepšovalo náladu, byl fakt, že to vlastně dělám i trochu pro něj.

 

Jak jsem tak přemýšlela nad Edwardem a naší situací, ani jsem si pořádně neuvědomila, že si ke mně beze slova sedly moje bývalé nejlepší kamarádky. Tara, Christina a Georgie. To bylo asi největší překvapení a nejvíc nečekaná událost za celý týden.

S těmi třemi jsem nemluvila od chvíle, kdy se na mě vykašlaly, protože si k nám sedla Jenny. To bylo asi dva nebo tři měsíce zpátky. Ony pak většinu trávily s Jessicou a o mě se už nezajímaly. Neříkám, že mě to vůbec nemrzelo, ale já jejich společnost už také nevyhledávala. Měla jsem Alice a Rosalie, ty dvě mi jako kamarádky stačily. Hodila jsem na všechny tři tázavý pohled, který se jasně ptal na to, co to  dělají. Jejich chování jsem nechápala, vůbec. Ty tři se na sebe podívaly. Vypadalo to, jako kdyby se na něčem telepaticky domlouvaly. Připadalo mi to trochu vtipné, ale udržela jsem si vážnou tvář.

„Jdeš na mou párty dnes večer, že ano?“ zeptala se mě nakonec Christina s úsměvem.

Ptala se mě, jako kdyby mi už dávno poslala pozvánku a teď si jen ověřovala, jestli přijdu, nebo ne. Párty, to jako vážně? Nevěděla jsem, co za plán měla Jessica tentokrát. Pošle mě na jiné místo? Řekne, že mám přijít v kostýmu a všichni ostatní budou nosit normální oblečení? Nejsme na to náhodou už trochu staré?

Možná, že bych neměla dělat tak rychlé závěry. Třeba mě vážně chce Christina pozvat na párty. Ne, to asi ne. Byla jsem si celkem jistá, že na tohle ji navedla Jessica. Ona sama by tohle nikdy neudělala. Jinak jsem vážně nechápala, proč by mě tam Christina zvala. Nedávalo to žádný smysl.

„Proč?“ zeptala jsem se jí nakonec prostě.

„Byly bychom rády, kdybys tam byla,“ odpověděla za ni Tara.

„Nenávidíte mě,“ připomněla jsem jim.

Jejich výraz se ze spokojeného změnil na překvapený. Tak fajn, buď jsou hodně dobré herečky, anebo mě tam vážně chtějí.

„Samozřejmě, že ne. Máme tě rády, jsi naše kamarádka,“ začala Georgie.

„Vím, že jsme se tak poslední dobou nechovaly, ale chceme to napravit. Škola bude za pár měsíců u konce, nechci být s nikým za zle,“ řekla Christina.

Byly přesvědčivé. A upřímně? Ať už se posledních pár měsíců chovaly jakkoli, pořád to byly holky, se kterými jsem od narození vyrůstala a které pro mě znamenaly sestry. Fajn, přiznávám, taky jsem na chvíli chtěla z hlavy vypustit všechny starosti. Tyhle věci mě dřív bavily, tak pro ne teď? Christina měla navíc pravdu, bylo by fajn nebýt s nikým za zle.

„Tak dobře, přijdu,“ řekla jsem nakonec odevzdaně a zvedla jsem se od stolu.

„Super, v osm u mě doma,“ zavolala za mnou ještě Christina a já vyhodila zbytek svého jídla do koše. Asi mi hráblo.

(…)

S čokoládovou tyčinkou v ruce jsem šla do svého pokoje. Otevřela jsem dveře a leknutím vyjekla. Na mém křesle seděla Alice a zkoumavě si mě prohlížela.

„Jak ses-?“ začala jsem se ptát, ale pak jsem zavřela pusu. Jasně, je upírka, pro ni není problém vyšplhat po zdi domu a otevřít si okno, které bylo určitě zevnitř zajištěné.

„Ahoj, Bello,“ řekla vážným hlasem.

„Ehm, ahoj,“ řekla jsem a zavřela za sebou dveře.

Alice pořád seděla na tom křesle a nic neříkala. Čekala jsem, a když ani po dvou minutách nepromluvila, odlepila jsem se ode dveří a sedla si na postel.

„Bello, musíš s tím přestat,“ řekla Alice.

Nemusela mi říkat, o čem mluví, moc dobře jsem to věděla.

„Nemůžu,“ řekla jsem.

„Tohle je směšné. Vy dva se milujete, co na tom potřebuješ řešit?“ zeptala se mě.

„Měla jsem plány. Myslela jsem, že budu mít budoucnost. Potřebuju vědět, že pokud se rozhodnu být upírkou, nebudu toho litovat,“ řekla jsem.

Proč nikdo nemohl pochopit? Dělám to i pro Edwarda. Nikdy bych si neodpustila, kdybych ho z něčeho vinila. Samozřejmě, vím, že tohle není zrovna ideální, ale je to lepší než pozdější výčitky.

„Jen se ujisti, že se rozhodneš brzy. Zabijí ho to,“ řekla a zmizela. Prostě zmizela, v jednu chvíli tady byla a druhou ne.

Cítila jsem se ještě hůř než předtím. Alicina slova se mi vryla do mozku a nešla smazat. Zabijí ho to. Ale copak mě ne? To si myslí, že mi Edward nechybí každou vteřinu mého dne? Bylo to pro mě dost těžké. Vždyť já ho miluju, víc než cokoliv na celém světě. Kdy se můj život takhle hrozně zkomplikoval? Chybí mi časy, kdy jsem se upírstvím ještě vůbec nezaobírala a já a Edward jsme byli šťastní. Zatracená Rosalie.

(…)

Musím uznat, že středoškolské párty mají jisté kouzlo. No dobře, kromě všech těch opilých teenagerů zvracejících všude kolem. I když asi i to mi bude chybět. Já vím, zní to divně. Bylo zvláštní pozorovat všechny ty spolužáky kolem sebe a uvědomovat si, že zbývá už jen pár měsíců, než všichni odmaturujeme a vypadneme odsud. Popadla mě trocha nostalgie. Koneckonců, s těmihle lidmi jsem strávila většinu svého života. Chodili jsme spolu do školky, základní školy a teď spolu pomalu končíme střední. Dobře, hodně z nich do teďka neznám jménem, ale co na tom.

„Bello, tys přišla,“ vykřikla nadšeně Christina a prudce mě objala. Očividně už měla trochu upito. Vlastně to asi všichni tady. Usmála jsem se a vyrazila do obýváku. Posadila jsem se na gauč a pozorovala ostatní kolem sebe. Bylo to stejné jako vždy, ovšem tentokrát jsem se vůbec necítila, jako bych sem patřila. Něco na tom prostě nebylo stejné. No jistě, prošla jsem jistou změnou díky Edwardovi a svým způsobem jsem zřejmě dospěla.  Zvedla jsem se z pohovky a vydala se na obrovskou zadní terasu, která byla součástí Christinina domu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem tam našla Jessicu sedící na zídce. Musím uznat, že jsem se trochu bála, aby nespadla. Vypadala, že toho už dost vypila. Chtěla jsem jít zpátky, když na mě Jessica promluvila.

„Proč tě mají raději než mě?“ zeptala se mě smutným hlasem.

Překvapeně jsem se na ni otočila.

„O čem to mluvíš?“ zeptala jsem se jí.

„Však víš. Holky s tebou zase mluví, dokonce tě hrozně moc chtěly na téhle párty. Alex a já jsme se rozešli a myslím, že to bylo taky kvůli tobě. Proč tě mají raději?“

Povzdychla jsem si a sedla si vedle ní. Zdálo se, že jsme před sebou měli hodně zvláštní rozhovor.

„Taky tě mají rádi. Jsi oblíbená,“ řekla jsem jí.

„A stejně ti závidím,“ oznámila mi. V životě mi řekla hodně věcí, ale nikdy mě nepřekvapila tak, jako právě teď.

„Proč?“ zeptala jsem se nechápavě.

Co mi mohla závidět? Měla všechno, co jsem měla já.

„Pro tebe je konec střední jenom začátek nové kapitoly. Půjdeš na Harvard, budeš skvěle placená právnička, ty a Cullen se pravděpodobně vezmete. Tvůj život bude úžasný. Můj končí tady. Tohle je moje nejlepší období. Tohle je konec mé knihy. Po střední je pro mě konec,“ řekla Jessica.

Páni, to je asi nejdelší proslov, který jsem od ní kdy slyšela. Byla jsem překvapená tím, jak málo si o sobě myslí. Jo, sice je mrcha a občas bych ji nejraději zašlapala do země, ale pořád je svým vlastním zvráceným způsobem neuvěřitelná.

„Tak jo, to co ti teď řeknu, si pravděpodobně nebudeš už ráno pamatovat, protože seš nalitá, jako Lindsay Lohan po divoké párty, ale to nevadí. Jessico, jsi skvělý vůdce, občas diktátor, ale vůdce. Jsi chytrá, i když často předstíráš, že neumíš ani počítat do desíti. Jsi průbojná a všude si najdeš svou cestu. Střední pro tebe není konec. Je to začátek. Budeš mít skvělý život, tím jsem si jistá,“ řekla jsem a sama zírala, jak jsem schopna takhle chválit někoho, kdo se mě většinu života snažil neustále sabotovat.

„Díky, Bello. Vůbec nejsi tak špatná,“ řekla Jessica a usmála se, pak ovšem celá zezelenala a já věděla, že je zle. Rychle jsem ji naklonila před zítku a odvrátila hlavu. Poté už jsem slyšela jenom ty nechutné zvuky, které vás většinou doprovázejí při zvracení.

„Jen to ze sebe dostaň,“ řekla jsem Jessice a poklepala ji po zádech.

A pak jsem si to všechno uvědomila. Kdybychom se já a Edward nepotkali, pravděpodobně bych na tom byla stejně jako Jessica. Zoufalá z konce střední školy, protože bych si myslela, že je to tím pádem i konec mého života. Díky Edwardovi jsem tomu předešla. Změnil mě k lepšímu. Už jsem nebyla ta mrcha, co mnoha lidem znepříjemňuje život. Byla jsem normální a řekla bych, že se ze mě stal docela dobrý člověk. Zase díky Edwardovi. Byl tady pro mě přes to všechno a pomohl mi docílit něčeho, co bych sama nikdy nezvládla. Osvobodil mě z té bubliny, která mě držela od opravdového života. Edward nebyl jen kluk, kterého nade vše miluji. Edward byl také můj učitel. Naučil mě, že život není jen o pompónech a popularitě. Byl část mě, o kterou jsem nikdy nechtěla přijít. Vždycky to tak bude, to mi bylo jasné. A tak aniž bych už měla jakékoliv pochyby, dospěla jsem ke svému rozhodnutí. S úsměvem jsem se zvedla ze zídky a šla pryč.

„Kam jdeš?“ zeptala se mě zvědavě Jessica.

„Udělat nejlepší rozhodnutí svého života,“ řekla jsem jí.

„Hodně štěstí,“ zavolala za mnou. Musím říct, že opilá Jessica je o hodně lepší, než ta normální.

(…)

Jak jsem tak jela známou cestou k domu Cullenových, popadala mě nejistota. Možná na mě Edward bude tak naštvaný, že se mnou už nebude chtít promluvit. Ne, to určitě ne. Miluje mě a já jeho, bude vědět, že pokud s ním chci mluvit, je to důležité, doufám.

Rychle jsem vypnula motor a vystoupila z auta. Zabouchla jsem dveře a neobtěžovala se zamykáním. Rychlým krokem jsem vyšlapala schody vedoucí ke vchodovým dveřím a zazvonila jsem. Trvalo asi pět vteřin, než Edward otevřel dveře.

„Ahoj,“ řekl a na jeho obličeji jsem spatřila náznak úsměvu.

„Miluju tě a chci s tebou být navždy, klidně jako upírka. Edwarde, ty jsi můj život a já nevím, proč mi trvalo tak dlouho si to uvědomit,“ vychrlila jsem na něj rychle.

Asi deset vteřin se tvářil překvapeně a já se začínala bát, že mi přibouchne dveře před nosem. Pak se ale usmála a přitáhl si mě k polibku. Zapletla jsem mu ruce do těch jeho dokonalých vlasů a nechala se unášet na vlnách dokonalého štěstí. Můj život byl právě v tuto chvíli naprosto dokonalý.


Nevím, jak se mi kapitola povedla. Snažila jsem se v ní ovšem vysvětlit Belliny pocity. Bella sice Edwarda miluje víc než cokoliv na světě, ale řekla bych, že i tak tam bylo pár věcí, které si potřebovala promyslet předtím, než se definitivně rozhodla. No snad se vám kapitola líbila. Jinak už jsme pomalu u konce povídky. Jsem vděčná všem, kdo to vydrželi až sem. Snad vydržíte až do epilogu. Díky za všechnu podporu v komentářích. Kajushqa1



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Potížista - 22. kapitola:

 1
20. Míša
11.03.2012 [23:34]

tamtadadá.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon gratuluju belle k tak úžasnému rozhodnutí Emoticon Emoticon Emoticon (že jí to ale trvalo...) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nádherný díl. Je mi teda líto Jess, ale tu jsem rychle vypustila z hlavy a věnovala se jen těm dvěma. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

P.S.: Omlouvám se za zpoždění a hned jdu na další díl. Emoticon Emoticon

28.02.2012 [0:24]

AfroditaAliceCullenSuper!!! Bella byla skvělá. Bylo to super mít jinej pohled na věc. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.02.2012 [15:03]

mima19974Dokonalé!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.02.2012 [19:24]

BellaSwanCullen8skvelé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.02.2012 [17:47]

kikuskaJa som rada, že sa Bells takto rozhodla. Emoticon Emoticon Určite to nikdy neoľutuje. Emoticon Emoticon S Edwardom bude šťastná, on je naozaj skvelý chlap. Emoticon Emoticon Emoticon Páčila sa mi scéna s Jessicou aj to, že sa Bella uzmierila s bývalými kamarátkami. Myslím, že toto je naozaj miliónový koniec. Mrzí ma, že zase niečo končí, ale zároveň viem, že toto bola krásna poviedka a Belline pocity si dokonale vystihla. Teším sa na epilóg. Emoticon Emoticon Emoticon Dokonalé. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. Lucie7
26.02.2012 [14:24]

Lucie7perfektní

14. viki
26.02.2012 [13:26]

Moc pěkné !

13. camarolex
26.02.2012 [12:03]

to je hodně dobrá práce :( seš vážně dobrá juchuuuuuuuu

26.02.2012 [11:38]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. leluš
26.02.2012 [10:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.02.2012 [10:47]

kollartNádhera konečně si uvědomila co vlastně chce Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.02.2012 [10:06]

EmmettkaÚžasný, boží, nejlepčí! Je to prostě legendární! :D Emoticon Emoticon

26.02.2012 [10:05]

Annie115 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.02.2012 [10:00]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
absolútne fantastická kapitolka... Emoticon
už sa neskutočne teším na pokračovanie... Emoticon Emoticon Emoticon

6. lejdy
26.02.2012 [9:40]

veeľmi pekné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Mňamka
26.02.2012 [9:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. BellaEdward
26.02.2012 [8:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Pegi
26.02.2012 [7:57]

PegiSkvělí Emoticon Emoticon Emoticon

2. van
26.02.2012 [7:44]

van Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Roel
26.02.2012 [7:24]

Ůžasná kapitola!!! Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!