Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Potížista - 11. kapitola


Potížista - 11. kapitolaV dnešní kapitole nás čeká menší Bellina změna a samozřejmě, že částečně za to bude moct Edward. Doufám, že se vám kapitola bude líbit.

Bella

Už to byl měsíc, co jsme se já a Edward přátelili. Pokud se to tak dalo nazývat. Občas jsme jeli na nějaký závod, nebo si jen tak povídali. Nemohu tvrdit, že už mě nepřitahoval. Jedna část mé mysli se stále nevzdávala a stále mi našeptávala, že Edward je neuvěřitelně pohledný a vtipný. Tu část jsem poslední dobou potlačovala. Ukázalo se, že Edward je docela fajn kluk a dobrý kamarád. Samozřejmě, že ve škole jsem se s ním moc nebavila. Nechtěla jsem, aby Alex dostal nějaké podezření. Vzhledem k tomu, že na dva týdny odjel na jakési basketbalové soustředění, měla jsem většinou odpoledne volno.

Trávila jsem ho často s Alice, která by vydržela mluvit několik měsíců v kuse. Byly z nás opravdu skvělé kamarádky. Bylo to jiné, než s Christinou, Georgie a Tarou. Dospělejší. Alice byla neuvěřitelně rozumný člověk, měla zajímavé postřehy a nikdy jsem se s ní nenudila. Dokázaly jsme spolu vést dlouhé rozhovory i několik hodin. Poslední dobou se k nám často přidala i Rosalie. Vždycky mi připadala, jako taková ledová královna, ale opak byl pravdou. Ukázalo se, že Rosalie je neuvěřitelně milá osoba.

Mrzelo mě, že už jsem tolik času netrávila s Georgie, Tarou a Christinou, ale na obědě jsme si pořád sedávaly spolu, a tak jsme si to vynahrazovaly, i když jsem začínala mít pocit, že se mezi námi tvoří propast, která se čím dál tím víc zvětšuje. Nebylo to tím, že bych se s nimi snad nechtěla bavit, nebo s nimi strávit čas, ale čím víc jsem poznávala Cullenovy, tím víc mi připadalo, že si s holkami nemám co říct, stačilo se jen zaposlouchat do jejich rozhovoru a došlo mi, že mě absolutně neláká, řešit kluky a nejnovější drby. Zvláštní, dřív mi to připadalo zábavné.

Šla jsem chodbou školy a rozhlížela se kolem. Hledala jsem nějakou známou tvář, se kterou bych si mohla popovídat, místo toho jsem narazila akorát na Jenny Chambersovou, neuvěřitelně divnou holku. Oblíkala se hrozně, kašlala na školu a prostě mi lezla na nervy.

„V jaké popelnici jsi vyhrabala tohle?“ zeptala jsem se jí a lidé kolem se zasmáli. Jenny jenom sklopila hlavu a šla dál. Ušklíbla jsem se a šla sebevědomě do třídy.

Něčí studená ruka na rameni mě zastavila. Otočila jsem se a přede mnou stál Edward. Vypadal skvěle, jako obvykle, ale tentokrát mu jeho dokonalou tvář hyzdil trochu naštvaný výraz.

„Proč jsi na tu holku taková?“ zeptal se mě.

„Viděl jsi, jak se oblíká? Je to hrůza,“ řekla jsem a chtěla pokračovat v cestě do třídy. Edward mě ale opět chytil za rameno. Otráveně jsem se otočila.

„Vždyť o ní nic nevíš, tohle si nezaslouží. Chováš se jako mrcha, Bello,“ řekl Edward. To zabolelo. Od něj to bylo horší, než od kohokoliv jiného. Cítila jsem se v tu chvíli jako malá holka.

„Já,“ začala jsem, ale zase zavřela pusu. Nevěděla jsem co na to říct. Chtěla jsem se ospravedlnit, jakkoliv, ale žádný argument by neospravedlnil to, co jsem před chvílí udělala.

Edward si povzdechl.

„Máš dneska odpoledne čas?“ zeptal se mě. To čeká, že potom, co mi řekne, že jsem mrcha, že s ním prostě půjdu ven? Edward si všiml mého nevěřícného výrazu a začal vysvětlovat.

„Chci ti ukázat důvod, proč bys na tu holku neměla být tak hnusná,“ řekl a já se na něj překvapeně podívala.

Nechápala jsem, co má za problém. Nechápala jsem, proč bych se měla přestat chovat tak, jak se chovám. Jsem taková odjakživa. Na odpoledne jsem ale nic neměla, a tak jsem se rozhodla, že nechám Edwarda, aby mi ukázal důvod, proč nebýt hnusná na Jenny.

„Fajn, uvidíme se po škole,“ řekla jsem a zapadla do třídy.

(…)

Když jsem nasedla do Edwardova auta, potom, co jsem si svoje zavezla domů, napadlo mě, že vlastně ani nevím, co to dělám. Edward zřejmě postřehl, že začínám mít postranní myšlenky, a tak rychle vyjel. Nejeli jsme dlouho, asi jenom deset minut. Místo kde zastavil, mě překvapilo. Stáli jsme před nějakým starým domem. Oprýskané zdi, jedno okno rozbité. Nebylo mi úplně jasné, co tady děláme. Záhy jsem dostala odpověď na svou otázku, když k domu došla Jenny společně se třemi malými dětmi.

„Důvod, proč Jenny nechodí podle poslední módy, není ten, že by nechtěla, ona nemůže. Její matka je neustále opilá, otce nezná. Ty tři děti s ní jsou její mladší sourozenci. Neustále se o ně stará, protože nikdo jiný to neudělá. To je důvod, proč nenosí úkoly a kašle na školu. A teď si vezmi, že ty si z ní ještě děláš veřejně srandu,“ řekl Edward a ještě více přitížil mému svědomí. Cítila jsem se hrozně. Celé ty roky jsem si dělala legraci z někoho, kdo si to absolutně nezasloužil, a vědomě jsem jí tak zničila vzpomínky na střední školu. Ona je ve skutečnosti lepší, než my všichni dohromady.

„Já to nevěděla,“ řekla jsem provinile.

„I kdyby ta holka neměla takovéhle problémy, stejně by to nebylo správné,“ řekl Edward.

Přikývla jsem a zadívala se na Jenny, která se zatím přesunula k věšení prádla.

„Počkáš tady? Myslím, že někomu dlužím obrovskou omluvu,“ řekla jsem a Edward přikývl. Vylezla jsem z auta a šla k Jenny.

Když si mě všimla, překvapeně zamrkala. Došla jsem k ní.

„Já se ti hrozně moc omlouvám. Za všechno. Nezasloužila sis to a moc mě to mrzí. Slibuju, že už ti nikdy nic takového neudělám. Pokud v sobě jednou najdeš dostatek dobroty, snad mi odpustíš,“ řekla jsem a Jenny na mě vykulila oči.

„To myslíš vážně? Není to zase jen další způsob, jak si ze mě udělat legraci?“ zeptala se mě Jenny.

„Myslím to naprosto vážně,“ řekla jsem a čekala na ortel. Kdyby se na mě teď hned rozkřičela, pochopila bych to.

„Odpustím ti, jenom pro mě prosím udělej jednu věc. Zařiď, ať se mi tvoji přátelé už neposmívají, ráda bych zvládla zbytek střední, aniž bych se zbláznila,“ řekla Jenny a usmála se.

„Považuj to za vyřízené,“ řekla jsem a usmála se.

Otočila jsem se pomalu k autu a vyšla.

„Bello,“ zavolala na mě ještě Jenny.

„Ano?“ zeptala jsem se a otočila se zpátky na ni.

„Nejsi taková mrcha, jak vypadáš,“ řekla a já se zasmála.

„Díky, Jenny,“ řekla jsem a šla k Edwardovu autu.

Když jsem nasedla na místo spolujezdce, pořádně jsem vydechla.

„Díky, že jsi to udělal,“ řekla jsem Edwardovi, který se usmál a vyjel.

„Odpustila ti?“ zeptal se mě Edward po chvíli.

„Odpustí, až zařídím, aby se jí neposmívali moji přátelé,“ řekla jsem.

„Oni tě poslechnou?“ zeptal se mě Edward trochu překvapeně.

„Myslím, že jo,“ řekla jsem sebevědomě, alespoň zatím to vždycky udělali.

Zbytek cesty proběhl mlčky. Edward mě vysadil u mě doma a rozloučili jsme se. Když jsem pak v jedenáct zapadla do postele, dostala jsem dobrý nápad, jak všem ukázat, že se Jenny nemají posmívat.

(…)

Typický oběd ve školní jídelně. Seděla jsem u stolu s Christinou, Tarou, Georgie, Alice a Rosalie. Alice zrovna mluvila o tom, že zítra pojedou s rodinou kempovat, protože výjimečně bude hezky. Moc jsem tomu pozornost ale nevěnovala. Vyhlížela jsem Jenny. Když jsem ji pak uviděla, jak míří k osamocenému stolu, zavolala jsem na ni.

„Jenny, nechceš si k nám sednout?“ zeptala jsem se jí, když k nám došla. Tara, Georgie a Christina na mě hodily naprosto znechucené pohledy.

„Jasně, moc ráda,“ řekla Jenny a sedla si na volné místo.

„Myslím, že jsem právě ztratila chuť k jídlu,“ řekla Christina a společně s Tarou a Georgie se zvedla k odchodu. Než odešla, stačila na mě ještě hodit nevěřícný pohled. Vlastně, celá jídelna na nás dost vyjeveně zírala. Rozhodla jsem se to ignorovat.

„Bello, tvoje kamarádky jsou asi dost naštvané, já si můžu sednout jinam,“ řekla Jenny a už se zvedala k odchodu.

„Ne, však ony se z toho dostanou,“ řekla jsem a usmála jsem se na Alice s Rosalie, které zůstaly se mnou a usmívaly se.

„Jenny, znáš Alice a Rosalie Cullenovy, ne?“ představila jsem je.

„Alice, Rose, tohle je Jenny,“ řekla jsem.

„Rady tě poznáváme,“ řekla Rosalie a mrkla na mě.

Jenny si od toho oběda už nikdo nedobíral. Každý věděl, že pokud se s ní bavím já, už to není žádný outsider. Věděla jsem, že můj plán bude fungovat. O to víc mě potěšilo, když se na mě Edward od jiného stolu usmál.

(…)

Na Edwarda jsem ve škole už nenarazila, přesto jsem na něj ale měla otázku. Rozhodla jsem se, že za ním pojedu. Už byla tma, jelikož po škole jsem ještě měla trénink roztleskávaček, který mě poslední dobou bavil čím dál tím méně. Asi jsem se měnila. Možná, že dospívám. Možná, že pomalu nastává čas, kdy je potřeba smířit se s tím, že střední škola pomalu končí a že je potřeba nechat něco za sebou.

Vystoupila jsem z auta a vystoupala po schodech, které vedly ke vchodovým dveřím vily Cullenových. Zazvonila jsem na zvonek. K mému překvapení, mi přišel otevřít sám Edward.

„Ahoj,“ řekla jsem a usmála se.

„Ahoj, co ty tady?“ zeptal se mě Edward překvapeně.

„Mám otázku,“ řekla jsem.

„Dobře, ptej se,“ řekl Edward a opřel se o rám dveří.

„Proč tohle všechno děláš?“ zeptala jsem se ho.

„Co myslíš?“ zeptal se mě zvědavě.

„Proč se ze mě snažíš udělat dobrého člověka?“ zeptala jsem se ho. Ne, že bych si myslela, že jsem nějak extra zlá, ale byla jsem mrcha. Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela, ale byla to pravda a Edward byl jediný, kdo mi to byl schopný říct do očí.

„Ty jsi dobrý člověk, Bello. Občas jenom potřebuješ trochu popostrčit. A jak jsem řekl před pár týdny, záleží mi na tobě,“ řekl Edward a část mé mysli, která chtěla Edwarda, se opět začala drápat na povrch.

Nesměle jsem se usmála. Záleží mu na mně. I mně na něm asi záleželo. O to víc jsem byla bezmocná proti té části mé mysli, která mi právě našeptávala, ať Edwarda políbím. Byla to dost příhodná situace. Byli jsme tady sami. Nikdo nás nemohl vyrušit. Nebyla jsem schopna tomu odolat. Byl až příliš blízko a až příliš dostupný. Zdálo se, že Edward je na tom podobně, protože se ke mně začal pomalu sklánět. Naše rty se o sebe skoro otřely, když se najednou ozvalo nepříjemné pípnutí a pak další. Došlo mi, že je to můj mobil. Zůstala jsem blízko Edwardovi a podívala se na displej. Alex. Zvedla jsem to a poodstoupila od Edwarda.

„Ahoj, Alexi“ řekla jsem s předstíraným nadšením, byla jsem ještě trochu otřesená tím, co se stalo.

Edward při zmínce Alexe zvedl hlavu. Nějak moc jsem nedávala pozor, co Alex říká, a pozorovala jsem Edwarda, který se na mě díval těma svýma uhrančivýma očima. Viděla jsem v nich něco, co jsem nebyla schopna rozeznat. Jeho výraz se dal přirovnat k výrazu pokerového hráče.

Vracím se pozítří,“ řekl Alex. To byla první věc, co jsem zaznamenala.

„Super,“ řekla jsem.

Miluju tě, uvidíme se brzo,“ řekl ještě Alex a položil to.

Dala jsem si mobil do kapsy a znovu se podívala na Edwarda.

„Alex se vrací pozítří,“ řekla jsem.

Ani nevím, proč jsem to Edwardovi oznamovala. Asi jsem mu chtěla dát najevo, že mezi námi se nic nestalo.

„Super,“ řekl Edward a nuceně se usmál.

„Asi bych už měla jít. Dobrou noc,“ řekla jsem a šla ke svému autu.

Nasedla jsem a viděla, že Edward ještě pořád stojí u dveří.

„Co to sakra dělám?“ zeptala jsem se sama sebe a vyjela směr domov.

Tohle bylo už potřetí, co jsme se málem políbili. Potřetí. Sama sebe jsem se snažila přesvědčit, že je to jenom kvůli Edwardovu vzhledu. Nic hlubšího v tom není. Nic k němu necítím, určitě ne. Nemůžu. Moje srdce patři pouze Alexovi, nikomu jinému. Děsilo mě, s jakou nejistotou jsem si to v duchu říkala.

„Tohle musí přestat,“ řekla jsem nahlas a snažila se uklidnit.

Dokážu být s Edwardem kamarádka, aniž bych měla chuť ho políbit. Jenom s ním nesmím být tak často sama. Dokážu ovládnout pokušení. Jsem přece Bella Swanová, vždy zodpovědná a správná. Nikdy bych nepodvedla svého přítele. A nikdy bych nepolíbila někoho, s kým jsem se spřátelila přes nelegální závodění s auty. I přesto, že ten někdo vypadá naprosto skvěle a přitahuje mě.

Když jsem si vším ale tak jistá, tak proč prostě nemůžu říct, že mezi mnou a Edwardem vůbec nic není?

 


Chci všem moc, moc poděkovat za komentáře u minulé kapitoly. Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila. Pořád se bojím, jestli to není moc uspěchané, jaké se to zdá vám? Co můžu zlepšit? Ocením jakýkoliv názor. Kajushqa1



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Potížista - 11. kapitola:

18. kikuska
18.11.2011 [16:19]

Nie, ja som naozaj nadšená. Edward je úžasný a správny a mne sa strašne páči, že sa snaží Belle otvoriť oči. Emoticon Emoticon Krásna kapitolka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. BellaEdward
18.11.2011 [16:14]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [15:08]

AfroditaAliceCullenZdá se mi že to má naopak volný průběh a skvělý načasování, žádnej strach je to skvělí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. lelus266
18.11.2011 [14:45]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Míša
18.11.2011 [14:38]

Krása.....je to uzasny a suprove se to cte Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon nemuzu se dockat dalsi kapitoly a jsem hrozne zvedava jak to dopadne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [13:24]

Super Emoticon

12. DAlice
18.11.2011 [13:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.
Smazat | Upravit | 18.11.2011 [11:37]

hej hej, aj mne sa to páči... je to celkom zaujímavé Emoticon a páči sa mi, ako sa ju Edward takýmto spôsobom snaží zmeniť Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. LidkaH
18.11.2011 [11:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [10:26]

ssendyZlepšit??? Vůbec nic, je to naprosto dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon těším se na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!