Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Postarej se o ni... - 22. kapitola

Stephenie Meyer


Postarej se o ni... - 22. kapitolaCo se stalo ve Volteře? Prožije Jacob s Nessie poklidný zbytek života?

„Co to má znamenat!“ zakřičel vyděšeně Aro.

„Záchrana zbytků Cullenovic rodinky a konec utlačování!“ zakřičel vesele Embry. Ani jsem si nevšiml, kdy se stihl přeměnit. Kolem něj stál i Quil a Seth. Uslyšel jsem pár pijavic, které se začaly pochechtávat.

„A to si opravdu myslíte, že vám to projde?“ smál se blonďák na trůnu – Caius.

„Že váháš! Jsme přesila,“ zasmál se Seth. Překvapil mě jeho optimismus.

„Ale my máme moc,“ odpověděl ten třetí a zničehonic mě oslepila temnota. Nic jsem necítil, neviděl, neslyšel. Štěstí, že to trvalo pouze chvilku…

Rozhlížel jsem se po sále a nebyl jsem sám. Podle zmatených pohledů a myšlenek ostatních jsem zjistil, že jsem nebyl sám.

„Bello, Bello… Porušuješ dohodu, víš to?“ Až po těchto Arovech slovech jsem si všiml pěti postav, zařazených vedle Sama a Leah. Byli to oni.  Zbytek její rodiny a mé nejlepší kamarádky. Sice jsem viděl pouze jejich záda zahalená v černých plášti, ale to mi je jedno. Jeden z nich se otočil – Edward. Jeho pohled směřoval na mě. Připitoměle se usmíval a pokýval na pozdrav hlavou.

„Dohoda padá,“ místo Belly odpověděl Edward. Většina upírů zalapala po dechu. I když to nedávali najevo, tak v očích vládců byl strach a panika.

„To nemůžete!“ vykřikl Aro.

„Nebuď naivní, Aro. Opravdu je nás víc,“ promluvil Carlisle.

„Byli bychom nelítostní. K vaší gardě, k vám…“ pokračoval Edward. Jako odpovědi se mu dostalo pokývání hlavou sem a tam.

„Ness?“ uslyšel jsem. Ze dveří, které byly za trůny, vycházel on. Zuřivě jsem zavrčel a chtěl se na něj vrhnout.

„Ne! Zůstaň na místě!“ přikázal Sam. Až moc jasně jsem cítil, jak se kolem mě utvořila neviditelná pouta, která mi bránila v tom, co jsem chtěl udělat. Proč? Sam pro mě není alfa – ten jsem já. Nemám reagovat na jeho příkazy.

Tak zoufale jsem mu chtěl zakroutit krkem! V hlavě jsem si přehrával to, co se poslední dny stalo. Její polibek, který mi věnovala. Vášnivější polibek, který nepatřil mně, a naposledy to, co je Nahuel zač.

„Ty!“ zařval Edward. Na poslední chvíli ho chytil Emmett s Carlislem. Proč? Kdyby mu něco udělal, tak by to bylo jedině dobře!

„Uklidni se, Edwarde. Kvůli tobě tu opravdu nejsem,“ zašklebil se a svůj pohled zaměřil na Nessie. I já jsem se na ni otočil.

„Zlato,“ oslovil ji. „Dlouho jsme se neviděli.“ Pouze od něj odvrátila pohled, ale já to nevydržel. Z hrudi se mi dralo vrčení, stejně jako Edwardovi.

„Co to takhle skončit. Přidej se k nám a bude to v pořádku. Budeme spolu… navždy.“ Už pouze jeho tón hlasu mě vytáčel. Udělal jsem krok k němu, ale Samův rozkaz mě srazil k zemi.

Však to za mě vyřešil Tobias. V momentě na něj skočil a oddělil jeho hlavu od těla.

„Příště si s vlkodlaky nezahrávej,“ dodal za něj Ian.

Měl jsem radost. Sice jsem to nemohl udělat já, ale aspoň už od něj bude klid. Však ani radost, kterou jsem právě cítil, netrvala dlouho. Probraly mě z ní její vzlyky. Její tvář byla stáhnutá do bolestné grimasy. Slzy jí stékaly po tváři a na podlaze vytvářely malé loužičky.

Pomalu jsem se k ní rozešel. Je mi jedno, jestli ohrozím tuto „misi“. Bylo mi jedno, že na mě všichni křičeli, ať zůstanu na místě. Ona mě potřebuje a to je důležité.

Okamžitě své ruce obmotala kolem mého mohutného krku a své vzlyky a slzy věnovala mému kožichu.

***

„Ty z nás byli slušně po-“

„Mluv slušně,“ přerušila Paula další členka naší smečky – Kim. Nejsme doma ani deset minut a oni už se pošťuchují a hádají se.

„No jo furt,“ zamumlal a vtiskl jí polibek na tvář.

Koukala jsem na šťastné tváře vlkodlaků i upírů. Vlkodlaci nadšeně vyprávěli své pocity z Volterry a upíři se vítali. Vždy jsem si myslel, že nejsou schopni milovat, ale zmýlil jsem se. Radost a láska jim koukala z očí a jejich vzlyky bez slz se nesly místností.

„Děje se něco?“ šeptal mi něžný hlásek do ucha. Poté si přesedla na můj klín, objala mě svýma rukama kolem krku a hlavu si položila na mé rameno.

„Nic,“ odpověděl jsem a políbil ji do vlasů. Konečně spolu. Konečně jsou pryč obavy a strach z útoku.

„Jacobe?“ uslyšel jsem Bellin hlas kousek od nás. „Děkuji,“ dodala.

„Za co?“

„Postaral ses o ni,“ usmála se. Sedla si ke mně a objala mě kolem krku. Je zvláštní, když mi kolem krku visí přítelkyně, kterou miluji, a její matka, do které jsem byl zamilovaný.

„Tak to bys měl tu mou pustit,“ ozval se Edward, který si sedl vedle mě z druhé strany. Svoje ruce propletly a položily si je na klín mé lásky. Sem tam pohladil Edward Nessie po vlasech a vtom mi to došlo. Nessie se s nimi nevítala. Možná jen chvilku, ale… Ona je nezná. Celou tu dobu jsem s ní byl já a ne oni. Nezná je a oni neznají ji.

„Bohužel,“ zašeptal Edward a obě dvě se na nás nechápavě koukaly. Jen jsem nepřítomně zavrtěl hlavou sem a tam a dál se zabýval svými myšlenky.

Až po nějaké době jsem si uvědomil, že andílek v mém náručí usnul. Edward s Bellou už neseděli vedle mě, tak jsem se mohl bez problému zvednout a odnést ji do postele.

Doufajíc, že jí to nebude vadit, jsem si lehl k ní. Ještě nějakou dobu jsem nad námi přemýšlel. Stalo se toho moc. Nerozmyslí si mou žádost o ruku? Vezme si mě, nebo bude dál truchlit, protože zemřel Nahuel? Opravdu mě miluje, nebo to dělá jenom proto, že já miluji ji?

„Opravdu jsi tak naivní? Jak bych mohla milovat někoho, kdo ve skutečnosti není nikdo?“ mluvila nahlas, zřetelně a přede všemi.

„Nessie…“ Jediné, co jsem dokázal vyslovit, bylo její jméno. Neschopný dalších slov jsem se na ni koukal. Proč? Proč až teď? V náš den? Cítil jsem, jak se slzy draly na povrch. Její krutá slova mě zasáhla opravdu hluboko.

„Ještě řekni, že to není pravda. Vždyť se nedokážeš ani ovládat, pse… Bože! Ještě řekni, že začneš bulet!“ vztekala se.

Nemohl jsem to zadržet. Slzy mi stékaly po tvářích. V hlavě se mi pořád dokola opakovaly její slova. Nikdo se mě nezastal. Všichni jí dávali za pravdu.

„Jaku!“ chytila mě za ramena a třásla se mnou.

„Jaku!“ Do očí mě udeřilo prudké světlo. Sklonila se nade mnou její hlava a nechápavě na mě koukala.

„Jestli mě ještě jednou ve svých snech nazveš hnusnou potvorou, tak na tebe zavolám tátu!“ Usmívala se jako sluníčko.

„C-co?“ nechápal jsem.

„Proč o mně pochybuješ?“ zeptala se na rovinu.

„Já?“

„Můj táta čte myšlenky, víš? A včera, než jsi šel spát, a taky ten sen, který mi budeš muset vysvětlit… Já ti dám hnusnou potvoru!“ Zkřížila své ručky na hrudi a snažila se tvářit naštvaně.

„Nessie…“ Nestihl jsem doříct ani větu.

„Do háje! Kolikrát ti mám říkat, že tě miluji?!“ křičela.

„Ale…“

„Žádný ale! Taky se tě neptám, jestli ještě něco cítíš k mé mámě, protože vím, že ne! To neznáš důvěru, nebo…“ Tentokrát jsem ji umlčel já. Přitiskl jsem své rty na ty její a užíval si její přítomnost. To, co řekla, krásně zahřálo u srdce. Kašlu na něj! Nenechám si jím zkazit vztah, svatbu, když už není mezi námi…

 


 

Od prologu této povídky uběhlo pět měsíců a osm dní. Tuto dobu jsem si lámala hlavu nad osudem Nessie a Jacoba a ničila" jsem jim život. Celou tu dobu věrně četlo a hlavně komentovalo pár lidí, kterým jsem moc zavázaná. Kvůli vám jsem došla až jsem.

Jelikož je to poslední díl, tak bych všechny chtěla požádat o váš názor k této povídce. Líbila se vám? Nelíbila?

Díky, Kika57.

 

Tato povídka má nenávazné pokračování. Povídka se jmenuje Chlupáček.


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Postarej se o ni... - 22. kapitola:

24.09.2011 [18:30]

ada1987 Emoticon Emoticon

24.09.2011 [18:23]

IsabelMasenWow, moc hezký. I když by si to mohla ještě trošku rozepsat. Svatbu, děti, nový vztah s rodiči... Ale vážně to bylo moc hezký Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.09.2011 [18:03]

DarkFirefliesPáni, Kiko, co ti na tak úžasný závěr může člověk říct? Emoticon
Na jednu stranu musím říct, že se mi chce skoro brečet, protože tato povídka skončila. Byla úžasná a já, i mnoho dalších lidí, jsem netrpělivě čekala na každou kapitolku. Když ti vezmu z druhé strany, alespoň vím, jaký konec jsi jim připravila. Celá tato povídka byla perfektní, krásná, dokonalá, nápaditá, měla své osobité kouzlo, které jsi jí dala díky svému stylu psaní, díky své mysli. Vím, že by to nikdo jiný nenapsala lépe a právě proto jsem ráda, že jsi tuto povídku psala právě ty. Byla úžasná, byla v ní hora nápadů. Emoticon Emoticon A pokud mohu soudit, myslím si, že jsi do psaní celé této povídky dala kousek sebe. A proto to bylo tak skvělé. Emoticon Emoticon Emoticon
Děj... Od začátku byl nádherný, dokázala jsi ho krásně rozložit do jednotlivých kapitolek. Jacob i Ness se nakonec dočkali svého štěstí a já jim to přeji (no ano, přeji to postavám z povídky Emoticon ) a to i přesto, že jinak Jacoba nemusím. Tahle kapitolka byla originální a krásná, jako vždy. Víš co mě nejvíce uchvátilo a přitom mi to vlastně bylo líto? Vztah Nessie s jejími rodiči. Neměli možnost se poznat a vytvořit si k sobě vztah, ale já jsem si jistá, že v budoucnosti, která nám byla zatajena (prosím, odkryj ji! Emoticon ), by si k sobě vztah vytvořit mohli, i když by to bylo pro všechny jistě velice těžké. Emoticon
Kiko, já se ti klaním a smekám před tebou. Tato povídka byla geniální a já se k ní budu v budoucnu jistě vracet. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!