Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poslední naděje 18

Poslední naděje 18

„Nekoukej tak na mě. Je to placené zaměstnání pro ženy, které jsou atraktivní a inteligentní..."

Příjemné počtení přeje Myfate.

Mezi šumem hlasů v různých intonacích, které se neustále překřikovaly a mluvily každý o něčem jiném, se najednou zjevil ostrůvek absolutního ticha, k němuž se Edward s nadějí upnul a vychutnával si to, co mu nabízel.

Když však po příchodu ke svému pokoji spatřil, čí mysl mu poskytuje klid a nevnucuje mu své nevyslovené pochybnosti a námitky, zděsil se vlastního objevu. Lidská žena!

Moc hezká lidská žena. A ještě mladá,“ jako by slyšel ve své hlavě říkat Emmetta. Zareagoval na to tichým zavrčením. Takové hlouposti. Vždyť je to jen obyčejný člověk...

On ji ale přece neslyšel už v nemocnici! Proč si toho do háje nevšiml dřív?!

Možná za to nakonec mohla nehoda? Vždyť se uhodila do hlavy…

A ještě navíc stojí ve dveřích jeho pokoje a nepokrytě zírá dovnitř, aniž by zaregistrovala jeho příchod. Jak nevychované!

Navzdory pokusu o zachování klidu se mu povedlo dostat ze sebe pouze lidsky znějící odkašlání a příkré upozornění na její vlezlost. Potom se jí přestal zaobírat a zmizel ve svém pokoji.

Slyšel obě – ji i Tanyu –, jak si na chodbě povídají. Sám se snažil z hlavy vytěsnit myšlenky všech přítomných a tvrdohlavě si odmítal nechat pomoci tím, že by vstoupil do jejího nápomocného ticha, jež mu nabízela. Netušil proč, ale věděl, že kdyby se upnul k té tiché lidské mysli, byl by schopen mnohem snáze nevnímat myšlenky ostatních.

To však bylo pod jeho úroveň. On byl vrcholem potravinového řetězce – upír, neporazitelný predátor, evoluční dokonalost – a ona mohla být, kdyby se živil lidmi, tak jedině jeho potrava. Tak proč se v její přítomnosti cítil tak podivně? Podrážděně a celkově zvláštně. Ne, nebude se o to zajímat.

Netušil, co by za tím mohlo být, a tak se raději zaměřil na svou budoucí švagrovou.

 

Tanya si právě v mysli promítala všechny vzpomínky na tu... Isabellu, zatímco jemu bylo jasné, že se o ní jistě bavit nebudou. Chodil po tomto světě už dost dlouho na to, aby věděl, že myšlenky, které stojí za to, aby byly utajované, mají obvykle největší cenu.

Bojoval proti zvědavosti, jež se ho všemožně snažila ovládnout, protože mu bylo jasné, že až ony překročí práh pracovny, nebude je už schopen slyšet, když mu Tanya neposkytne svou mysl.

 

Sotva se za nimi zavřely dveře pracovny, Tanya se dala do okamžitého vysvětlování.

„Víš, Edward je komplikovaná osobnost. Dlouho trvá, než si k sobě někoho pustí, ale když už se tak stane, není čeho litovat. Občas závidím Kate, že si ho bude brát právě ona...“ Její pohled se na okamžik zasnil, ale potom potřásla hlavou a vrátila se zpět do reality.

„A ty ho nechceš?“ zeptala se s údivem v hlase Isabella. Ne, že by po jeho přítomnosti – s ohledem na jejich dvě setkání – nějak toužila, ale Tanya ho jistě musí znát dost dlouho na to, aby věděla, o čem mluví.

„Abych pravdu řekla, tak nechci nikoho. Občas zkusím nějakou krátkodobou známost, ale kvůli své schopnosti neumím poznat pravou lásku.“ Znělo to smutně. „Abych ti to vysvětlila... Můj dar spočívá v tom, že můžu pouhou myšlenkou někoho okouzlit natolik, že by se to dalo rovnat poblouznění, ale rozhodně to není láska. Bohužel se mi zatím nepodařilo ho ovládnout dostatečně na to, abych měla jistotu, že dotyčný není okouzlen jím ale mnou... Jasper mi s tím pomáhá. A někdy také Edward. Děláme pokusy na lidských mužích.“ Isabella si bezděky vzpomněla na studentská léta, kdy si Tanya vybírala výhradně známosti na jednu noc. A rozhodně ne muže.

„Takže jsi přesedlala na jiný živočišný druh?“ zeptala se a spiklenecky na ni mrkla.

„Obojí má něco do sebe,“ odpověděla a na tváři se jí usadil záhadný úsměv. Krátce na Isabellu pohlédla a potom se vydala ladnou chůzí po obvodu pracovny a pročítala si názvy knih. Občas se zastavila, sáhla na knihu a něco zamumlala. Potom zavrtěla hlavou a pokračovala v obchůzce dál.

Isabella mlčela, jen ji pozorovala a čekala, kdy s tím konečně bude hotová.

„Tady máš... Pro začátek,“ řekla a ladně ke své kamarádce natáhla ruku, v níž opatrně svírala už od pohledu velmi starou knihu.

Isabella si ji obezřetně prohlížela, ale prozatím se jí raději nedotkla. Vypadala totiž tak křehce. Všimla si, že je vázaná v černé kůži a na hřbetě má zdobné „C“ vyvedené ve zlaté barvě.

„Neboj se, nekouše,“ zasmála se, „je to kronika rodu Cullenových.“

„Všech Cullenových? A jsi si jistá, že můžu?“ Měla zvláštní nutkání si tu knihu od ní nevzít, protože to považovala za narušení soukromí. Už tak je hostem v jejich domě a ne každému obyvateli je to po chuti.

„Bez souhlasu Carlislea a Esmé bych to neudělala. A vlastně to byl nápad Alice,“ řekla a doufala, že ji tak přesvědčí. Alice si v jejich rodině velmi považovali právě kvůli jejímu daru a nikdo se neodvažoval jakkoli zpochybňovat její názory a rozhodnutí, ať už to působilo jakýmkoli dojmem a následky byly mnohdy nedozírné. Jedinou jistotou pro všechny byl fakt, že Alice svůj dar používala vždy ve prospěch celé rodiny.

„Proč mám pocit, že Alice ví o mnoho víc než všichni ostatní?“ Přesně tento dojem v ní hlodal už od okamžiku, kdy ji poprvé spatřila a nemohla se toho zbavit. Vlastně se o to ještě nepokusila, protože měla jiné starosti.

„To není jen pocit. Ona opravdu ví, jak pracovat s informacemi... Desetiletí praxe z ní udělala mistryni ve svém oboru.“

„Trochu se tu nabízí otázka, kdo je skutečně hlavou rodiny...“

„Carlisle. Za všech okolností. Je zakladatelem klanu, stvořitelem většiny z nich a vždy má hlavní slovo.“ Tanya se zatvářila tak, až se Isabella hluboce zastyděla, že vůbec kdy pochybovala. Kniha v její ruce o něco ztěžkla a ona zatoužila jít se schovat někam, kde by ji nikdo nenašel. A bez té zpropadené knihy!

„A co jsi vůbec dělala ty?“ zeptala se, aby odvedla pozornost.

„Vlastně nic... Však víš, že u ničeho dlouho nevydržím... Chvíli jsem pracovala v baru, potom jsem pár měsíců dělala společnici...“ Isabellino obočí vystřelilo vzhůru a brada jí lehce poklesla.

„Nekoukej tak na mě. Je to placené zaměstnání pro ženy, které jsou atraktivní a inteligentní. Muži si je vyberou podle fotografie a životopisu a agentura domluví vše ostatní. Jedná se hlavně o doprovod na večírky a jiné společenské akce, kde se od mužů očekává, že si přivedou partnerku. Většinou jsem hrála přítelkyně, méně často pak milenky.“

„Zdá se, že tě to bavilo. Proč jsi od toho upustila?“ zeptala se Isabella a přemýšlela, jestli někdy bude existovat nějaká práce, která ji zaujme natolik, že u ní zůstane alespoň nějaký čas.

„Protože mě zákazník požádal o ruku,“ odpověděla prostě a na její tváři se usadil znechucený úšklebek.

„Jasně...“ Na okamžik se zamyslela a chtěla ještě něco dodat, ale Tanya přerušila její myšlenkový pochod poté, co se podívala na své značkové náramkové hodinky.

„Carlisle se vrátil. Myslím, že s tebou bude chtít mluvit.“ Isabella se zvedla, aby mu šla naproti, ale Tanya ji pohybem ruky zarazila. „Počkej tady, on přijde.“ Přikývla a posadila se do pohodlného vypolstrovaného křesílka.

Když osaměla, znovu se podívala na knihu, která jí nyní spočívala na kolenou, a velmi opatrně ji otevřela.

Byla by sama proti sobě, kdyby odmítla takové množství dobrovolně poskytovaných informací, na druhou stranu si ale přišla nepatřičně, protože věděla, že ne všichni to schválili...

 

Než se ozvalo zaklepání na dveře, měla již přečtené příběhy Carlislea, Edwarda, Esmé i Rosalie. Ještě jí zbývalo dočíst Emmetta a k Alice a Jasperovi se zatím nedostala.

Všechny stránky byly napsány stejně zdobným, ale stále čitelným písmem, kterému se na školách už pár set let nevyučuje. Odhadovala, že pochází z doby, kdy se knihy ještě opisovaly.

Namísto druhého zaklepání se dveře otevřely a do pracovny vstoupil Carlisle.

„Ahoj Bello, vidím, že se seznamuješ s naší rodinou. A také vypadáš mnohem lépe,“ konstatoval, sotva jeho zrak spočinul na ní. Přikývla a jemně se pousmála. To byl snad první upřímný úsměv od té doby, co naposledy viděla Jakea. Ještě než narychlo opustila město Washington, aby skončila ve státě se stejným jménem.

„S největší pravděpodobností to pro tebe nebude příjemné, ale potřebuji, abys u toho byla. Přeci jenom se jedná o důvod tvé návštěvy...“ Isabella odložila knihu a se zdviženým obočím ho beze slova následovala.

Sešli po schodišti do obývacího pokoje, který zel podivnou prázdnotou. Potom se vydali do suterénu dveřmi, jichž si do té doby nevšimla. Prošli garáží kolem několika zaparkovaných aut a zastavili se u části volné stěny. Zbytek zdí i strop byly z praktických důvodů obloženy nářadím a sportovním náčiním, které by při tom množství vystačily na další celou místnost.

Malý prostor za dveřmi nápadně připomínal Prestonovo doupě. Všude jen počítače a monitory, téměř žádné osvětlení...

Kromě Blotterova bytu jí také uspořádání této pracovny evokovalo některé místnosti vládní budovy natolik, že si zde připadala téměř jako v práci.

U nejbližšího počítače seděla sama Tanya, zatímco z druhé strany stolu, u jiného počítače si všimla Edwarda. Sama před sebou musela přiznat, že na rozdíl od Prestona jemu bronzový rozcuch slušel.

Esmé, Alice a Jasper stáli nehnutě u dveří, zatímco Kate a Rosalie se uklidily do temnoty nejvzdálenějšího rohu. Emmett nerozhodně postával na půli cesty mezi oběma skupinkami.

„Tak co, Iss? Připravená?“ zeptala se Tanya váhavým tónem po chvíli ticha. Isabella netušila, na co by měla být připravená, takže jen pokrčila rameny a vyslala ke své dávné přítelkyni němou otázku. „Budu stručná... Nejdřív zprávy z domova – tví rodiče se rozvedli asi rok po tom, co jsi zmizela z povrchu zemského. Dokonce ani otec tě nedokázal najít. Renée mu to dávala za vinu a nakonec se s ním rozvedla a odstěhovala se do slunečného Jacksonvillu. Tam si krátce nato našla Phila Dwyera, hráče baseballové ligy. Charlie ještě stále bydlí ve vašem starém domě a namísto Renée se oženil se svou milenkou – prací...“ vychrlila ze sebe takovou rychlostí, jakou si byla jistá, že ještě normální člověk dokáže sledovat.

„Tak, to by byla ta lepší část, teď přijde to horší...“ výmluvně se odmlčela a čekala na její souhlas. Isabella musela vše co nejdřív zpracovat, ale nyní na to zřejmě nebude čas, protože ji čeká ještě něco horšího, než je rozpad rodiny...

Když nastupovala do té práce, nikdy by ji nenapadlo, že se ocitne tady. Na současnou situaci si zatím ještě nestačila vytvořit názor, ale kdyby už tehdy věděla, že se kvůli ní její rodiče rozvedou, tak to by snad raději nosila ty koblihy a kafe... Nejhorší na tom všem byla skutečnost, že se s nimi už nikdy nesmí vidět. Za žádných okolností.

„Iss, poslouchej mě, tohle je důležité,“ pověděla vážně, „jde o Jakea.“ Tanya vždy věděla, jak upoutat její pozornost a nyní jí k tomu stačilo jen jeho jméno. Na přemýšlení tedy nedostala mnoho času... Právě teď ji ze všeho nejvíc zajímalo, co se mohlo stát jejímu příteli, který ji vždy chránil a svým způsobem ji nepřestal milovat ani v okamžiku, kdy se s ním pro dobro jich obou rozešla.

 

„Hej, Jakeu, jsi v pořádku?“ zavolal na něho jeho jediný společník za posledních několik dní, když si všiml, že přestává ovládat své tělo.

Jake seděl na plastové skládací židli a díval se skrz mříže na svého jediného dalšího spolutrpícího. I přes lehce rozostřený zrak, jež mu způsobovala horečka neznámého původu, rozeznal fialové vlasy, jež mu spadaly až na boky. Zdál se být o něco mladší, ale těžko říct na tu vzdálenost. Potom se jeho vidění rozmazalo úplně a on cítil, že se propadá do milosrdného nevědomí.

Jako z obrovské dálky k němu doléhaly hlasy, jimž však nerozuměl jediné slovo. Nechtěl je ve své hlavě. Potřeboval být chvíli sám se svými myšlenkami. Ještě naposledy, než zemře, se musel ujistit, že Isabella za to stojí...

 


Věnováno Kikketce. ;-)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poslední naděje 18:

 1
3. Kikketka
07.10.2012 [11:52]

Jééééééééééééé Myfí!!! Tak předem bych ti chtěla strašně moc poděkovat za věnování!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A teď ke kapitolce? Co k ní asi napsat? No snad že je božská! Já to prostě miluju. Tanya je mojí favoritkou. Bella s Edwardem se jakože nesnesou, ale já doufám, že si ten upír se super rychlými neurony co nejdřív uvědomí, proč se v její blízkosti cítí tak, jak se cítí. Přece jen by to měla být láska jeho existence, no ne? Plánuješ to tak doufám... Každopádně ano, Edward by měl zrušit tu nesmyslnou svatbu s Kate, která mi mimochodem leze děsně na nervy!!! FUJ! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A chci Jaka! Chci aby ten stupidní a zabedněný upír začal žárlit! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nádhera Myfí! Snad bude brzy další!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Je to dokonalé! A ještě jednou strašně moc děkuji za věnování! ani nevíš, jak moc mě to potěšilo! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. BabčaS
04.10.2012 [14:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. marcela
04.10.2012 [12:54]

Tak jsem si to dala ještě jednou. EmoticonLíbí,líbí,líbí. Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!