Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Počkej si, ona přijde! - 16. kaptiola

Počkej si, ona přijde! - 16. kaptiolaVrátíme se z líbánek do reality, která není zas až tak úžasná. Začnou se dít zvláštní věci, které nikdo nečekal. Příjemné čtení AnnieS.

16. kapitola

„Líbí?“ zeptal se mě Jazz, když jsem si prohlížela obrovský obraz nad krbem.

„Je krásný, musí být hodně starý.“ Nakláněla jsem hlavu jako bych špatně viděla a zkoumala obraz, který znázorňoval válku Severu proti Jihu. 

„To je, maloval ho můj otec, když mi bylo 15,“ šeptal mi za zády Jazz. Strnula jsem. 

„Tvůj otec, byl malíř?“ zeptala jsem se a pomalu se otočila. Jazz vypadal, jakoby byl duchem nepřítomný, ale odpověděl.

„Byl, ale pak si vzal mou matku a začal pracovat na statku. Když jsem mu řekl, že chci být voják, nakreslil tenhle obraz a řekl mi, že až se vrátím, namaluji podobný, ale budu tam já jako vítězný armádní generál. Byl jsem hrdý na to, že mi tak věří, proto jsem svůj slib dodržel a podobný obraz nakreslil hned, jak jsem se dostal mezi Cullenovi, ale byl jsem sebou tak znechucen, že jsem se tam sice nakreslil jako armádního generála, kterým jsem byl, ale s rudýma očima a lidi za mnou jsou mrtví, všichni, i ti, kteří bojovali se mnou. Zachytil jsem všechny známé tváře mých kamarádů i nepřátel. Ten obraz jsem nikomu neukázal, Alice o něm sice věděla, ale neptala se a nechtěla ho vidět, což bylo jedině dobře.“ Třeštila jsem oči. Tohle Jazz nikdy nedělal, nestěžoval si, nevylíval srdce, ani nevzpomínal, tak co se stalo?

„Můžu ho vidět já?“ zeptala jsem se opatrně a radši se na něj už nedívala a dál skenovala obraz.

„Jestli chceš, tak ano, ale není nic moc. Je v mojí pracovně v prvním patře, druhé dveře nalevo. Nikdo tam nechodí, nebude tam ani uklizeno a… Bells?“ Slyšela jsem, že mě volá, ale já už pomalu otevírala dveře v prvním patře.

„Ano?“ zavolala jsem nazpět.

„Miluji tě.“ Slyšela jsem to, i když šeptal, slyšela jsem v jeho hlase beznaděj a zoufalství, jako by si myslel, že já jeho ne, proto jsem mu odpověděla zřetelně a hodně nahlas.

„Já tebe víc!“ Pak jsem vstoupila do potemnělé místnosti. Byly zatažené všechny závěsy a všude ležela vrstva prachu. Rozsvítila jsem a přelétla očima neuklizený pokoj. Očima jsem se zastavila na obraze, který visel za obrovským stolem.

Opravdu tam byl muž oblečený jako generál, a když jsem přistoupila blíž, jasně jsem rozeznala všechny Jazzovy rysy. Za ním byla hromada lidí, všem bylo vidět do tváře, ve kterých se odrážela hrůza a strach. Celý obraz byl zašedlý a tmavý, i přesto působil spíše obdivně než děsivě. Ještě jednou jsem si ho prohlédla a pak jsem pomalu vyšla z pracovny. Zavřela jsem za sebou a sešla za Jazzem. Seděl v křesle a nepřítomně se díval z okna. Sedla jsem si na opěrku jeho křesla a objala ho.

„Lásko, nikdy bych tě nepřestala milovat, ať bys udělal cokoliv.“ Políbila jsem ho na tvář a nechala se dál líbat a hladit.

Týden uběhl jako voda a my se chystali zpět domů.

„Musíme si to někdy zopakovat,“ šeptala jsem Jazzovi, když jsme se snažili zavřít kufr a nepřecházet k jiným činnostem.

„To bez debat, určitě ano!“ zasmál se Jazz a dopnul můj přeplněný kufr. Seskočila jsem a vzala do rukou další dva. Všechno jsme odnesli do auta, zamkli a mohli jsme jet.

„Bylo to tu skvělé, ale chybí mi Renesmé,“ pronesla jsem závěrečnou řeč a nechala se ještě políbit. Pak už jsme nasedli a vyjeli vstříc rodině.

„Mamí!“ Vystoupila jsem z auta a okamžitě se mi kolem krku pověsila moje malá holčička. Vyrostla, ale normální člověk by si toho ani nevšiml. I vlásky měla delší a už podle aktivit, které začala vyjmenovávat, že dělali, je i značně chytřejší. Chvilku mi něco vykládala, ale když se Jazz už se všemi přivítal, zapomněla na mě a vrhla se k němu.

„Tati, dělali jsme strašně moc věcí, ale hrozně se mi stýskalo a strejda Emm mi vyprávěl pohádky místo tebe, ale byly takové jiné a taky říkal, že prý mě nemůže naučit kreslit, protože to umíš jenom ty, naučíš mě to prosím?“ vychrlila na něj několik informací, hned jak ji zvedl do vzduchu.

„Myslím, že i Emmett umí kreslit, ale určitě tě to naučím.“ Usmíval se na ni a já musela taky, byl skvělým tátou, i když nevlastním a Renesmé ho měla opravdu ráda, za což jsem byla ráda já. Byla jsem šťastná, ale to se vzápětí změnilo.

„Tati? Ona ti říká tati?!“ ozvalo se tvrdým hlasem těsně za mnou. Jazz se otočil a zůstal jen nehybně zírat. Všichni byli jako omámení a naprosto nechápali. Já jsem se nemusela ani otáčet, bylo mi jasné, kdo to je. Tenhle hlas bych poznala kdekoliv, a teď mě upřímně děsil. Zhluboka jsem se nadechla a otočila se tváří v tvář člověku, kterého jsem měl v plánu už nikdy nevidět.

„Esmé, prosím vezmi Renesmé dovnitř a zavolej Jacobovi.“ Stála jsem tam a dívala se do očí jemu, tomu zrádci a podvodníkovi, kterého jsem ze srdce nenáviděla. Když jsem koutkem oka viděla, jak se zavřely domovní dveře, čili že je Esmé a Ness v bezpečí domu, mohla jsem tu nenávist dostat ven.

„Ty zrádce prolhaný, jak se opovažuješ vůbec přijít?!“ začala jsem. Jen se samolibě usmíval.

„Chci svoji dceru!“ Jeho hlas byl tvrdý, chladný a upřímně mě trochu děsil, ale nehodlala jsem se vzdát.

„Nikdy ji nedostaneš! Zradil si ji, když si odešel a ani ses s ní nerozloučil! Má nového a lepšího otce, než jsi ty, zapomeň na ni a už se tady nikdy neukazuj!“ křičela jsem na něj a zároveň vrčela. Zbytek rodiny se shromáždil za mnou až na Carlislea, který šel do domu hlídat Esmé s Nessie.

„Musel jsem, ale teď jsem tady a chci ji zpět! Nemůže mít žádného nového otce, je moje!“ vrčel na mě nazpět. Viděla jsem, jak Emmett přidržuje Jazze, který už by se jinak vrhnul na toho grázla přede mnou.

„Nikdy ji nedostaneš!“ zavrčela jsem a pak se stalo něco, co bych nečekala a ani nikdo jiný s tím nepočítal. Edward se napřímil, z jeho tváře zmizel ten výraz typu „já vyhraju“ a škodolibě se zasmál.

„Ale bude, myslím, že Volturiovy se o to postarají.“ Pak zmizel.

„Co to bylo?“ zeptala se Rose a dávala důraz na každé slovo.

„Netuším, ale měli bychom s tím něco dělat.“ Byla jsem naprosto mimo, ale věděla jsem, že tohle je jenom začátek.

„Svolávám rodinnou poradu, musíme zase začít trénovat. Předpokládám, že když nedosáhl svého po dobrém, bude se snažit dosáhnout toho po zlém.“ Rose a Emm se rozešli směrem k domu a v tu chvíli mi to všechno začalo docházet. On se vrátil. Vrátil se pro moji princeznu. Chce mi ji vzít! Už jsem se smířila s tím, že jsem divný upír, takže to že jsem se normálně sesypala na zem a rozvzlykala se, už mi nepřišlo tak divné. Ještě jsem ani pořádně nedopadla na zem a už mě objímaly dvě studené paže. Vdechovala jsem Jazzovu osobitou vůni a vzlykala.

„Ššš, to bude dobrý, Volturiovi už s námi nechtějí mít nic společného, nepomůžou mu a nikdo z Denali taky ne, možná tak Tanya, ale byli by dva a nás je mnohonásobně víc, máme přece smečku. My se ubráníme!“ chlácholil mě, ale já si nebyla tak jistá.


 Děkuji za všechny komentáře a odpověď na otázku jednoho ze čtenářů zní: Netuším, kolik ještě bude kapitol, nemám to nijak spočítané, ale myslím si, že jich bude kolem 30. Nechejte komentář s připomínkami!

AnnieS


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Počkej si, ona přijde! - 16. kaptiola:

 1
20.06.2012 [15:49]

Irmicka1zajímavé, těším se Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. love
20.06.2012 [15:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. nadenka
20.06.2012 [14:33]

To byla moje otázka Emoticon Je to úžasná kapitolka a doufám, že brzy přibude další! Ano, jsem závislá.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. leluš
20.06.2012 [14:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Lucka
20.06.2012 [14:20]

skvělé Emoticon Emoticon Edward se tedy pěkně vybarvil, nedříve je opustí a teď chce Ness. Moc se těším na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. lucka2010
20.06.2012 [13:43]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. angela
20.06.2012 [9:53]

začiatok bol krásny a ten hajzel Edward je odporný ,dúfam,že Bell a Jazz ím nedaju ,ich dcerku Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
20.06.2012 [9:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!