Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Označená 21. kapitola

malá Alice


Označená 21. kapitolaTakže, další kapitola je tu. Podnadpis asi mluví za vše, je tu něco o lásce. Nechci mnoho prozrazovat. A taky bych ráda upozornila, že kapitoly teď budou přibývat rychleji. Další už mám rozepsanou, má přes pět set slov, tak snad to půjde a vy necháte teflonky dále odpočívat. Vaše dcs. Věnováno Kice57.

Označená 21. kapitola

(Endless love story)

Pohled Renesmé

„Jo, je to jen sen, nic se nestane!“ řekla Carmen. Hlas se jí jemně chvěl. Měla jsem zlé tušení, ale neřešila jsem to. Ostatní se rozešli do pokojů, na lov, na nákupy – dobrovolně. Já jsem si ze sedu lehla na pohovku a pustila televizi. Nikdy na ni moc nekoukám, a tak jsem jen pustila písničky, aby tu nebylo takové ticho. Zpívala jsem si snad se všemi zpěváky. Pouštěli mně velmi známé melodie. Zpěv mě baví, taky mě baví tancovat. Dováděla jsem jak malá, když vtom…

Dováděla jsem jak malá, když vtom mě někdo chytil za nohy. Vyjekla jsem. Strašně jsem se lekla. Ovšem, když jsem ho potom spatřila, zatočil se mi svět. Už s ním jen moci uletět…

„Jacobe! Ani nevíš, jak jsem se lekla!“ zpucovala jsem ho hned na začátku.

„Promiň, Ness, ale chtěl jsem tě vylekat,“ řekl šibalsky. „Tak mě napadlo, nechtěla by ses jít projít? Minule jsi utekla bez vysvětlení. Měl jsem starosti, co se děje.“

„Moc ráda… Alespoň se nebudu nudit!“ řekla jsem a začala se zvedat. Jacob šel také a já cítila jeho pohled na mých zádech… a pak trochu níž! Přede dveřmi jsem si obula boty a mohli jsme jít. Šli jsme kousek po příjezdové cestě k nám a pak jsme zašli do lesa. Procházeli jsme se jen tak, mlčky. Bylo to jako z pohádky. Ve vzduchu byl cítit mech, voda a vůně zvířat. V dálce bublal potůček a ve vzduchu poletovali ptáci.

S Jacobem mi bylo dobře. Vrací se mi vzpomínky na dětství. Tedy… na tu malou chvilku, co jsem tu toho dětství prožila. To byla ta doba, kdy jsem ještě neuměla mluvit. To byla ta doba před příchodem Volturiů. Doba, kdy na mě dělal ty jeho přiblblé ksichtíky a já si v tu chvíli myslela věty typu ,To tomu blbečkovi přeskočilo, nebo co?‘. Hlavně se to nesmí dozvědět, nevím, jestli by byl zrovna dvakrát nadšený…

Bylo teplo a já si užívala sluníčka. Zrovna jsme šli kolem jedné skály, daleko od domu, když mě Jacob chytl za ruku. Otočila jsem se na něj a koukala na něj jak na idiota. Opravdu mi nedocházelo, proč mě zastavil. Přitáhl si mě k sobě. Svou rukou mi přizvedl bradu a podíval se mi do očí. I když jsem nechtěla, on mě k tomu nutil. Cítila jsem, jak se mi do tváří hrne červeň a v tu chvíli jsem se proklínala to, že jsem upír jen z části. Teprve pak mi to došlo. V tu chvíli mi připadalo, jako bych si stála na vedení.

Díval se mi do očí a já do těch jeho. Vypadalo to, jako když se o něčem rozhoduje. Nechtěla jsem mu lézt do hlavy, i když jsem věděla, že zrovna teď by to zřejmě šlo, jelikož určitě myslí na něco ve spojení se mnou, ale nechtěla jsem. Vyčkával ještě chvilinku a pak promluvil…

„Ness…“ řekl. Já jsem však v tu chvíli nedokázala pořádně vnímat. Dívala jsem se mu do jeho černých očí a v tu chvíli jsem dostala chuť na čokoládu. Ano! Opravdu! To jsem se musela v duchu usmát.

„Ano?“ zeptala jsem se.

„Víš, chci ti něco říct…“ Nevěděl, jak dál. Celý se třásl. „Víš… miluju tě!“ řekl a políbil mě. Zatočil se se mnou celý svět. Bylo to něco nového, něco nepoznaného. Jeho horké rty přesně padly k těm mým. Kdyby mě teď neměl tak blízko u sebe a nedržel mě, asi bych se tu válela na zemi. Podlamovala se mi kolena. Nemohla jsem tomu uvěřit! On miluje! Miluje! A zrovna mě! Heidi měla pravdu. Když jsem byla mladší, nevěřila jsem tomu, že by někdy někdo mohl mít rád, či dokonce milovat, ale ona vždy tvrdila, že se jednou někdo takový najde. A našel se. Jacob.

Po tom krásném polibku jsem opět otevřela oči a všimla si, že mě pozoruje. Jeho černé oči se vpíjely do těch mých. Zřejmě se snaží vycítit mou reakci. Opět jsem si ho přitáhla a políbila ho. Chtěla jsem víc! Mezi polibky jsem mu zašeptala dvě slova.

„Miluju tě!“

Ani nevím jak, ale najednou jsem se ocitla u Jacoba v pokoji.

 

Pohled Edward

Slyšel jsem, jak Nessie zapnula televizi a natáhla se na pohovku. Dívala se na kanál s písněmi a u toho tancovala a zpívala. Tak vydržela docela dlouho, dokud nebyla znavená a nelehla si zpátky na pohovku. Potom jsem jen zaslechl, jak se otevírají dveře a Carlisle s někým mluví. Jacob. Byl cítit už na dálku. Divím se, že ho neucítila i Ness.

Carlisle ho pustil dovnitř a on si to hned mířil k Nessie. Za to, co se mu honilo v hlavě, bych mu nejradši nafackoval, ale to nemohu. Nessie už je dospělá a nemůžu jí bránit v cestě ke štěstí.

Jacob pomalu přešel k ní do místnosti a snažil se být co nejvíc potichu. Rozhodl se ji vylekat, a tak ji chytl za nohu. Nessie strašně vyjekla, až jsem myslel, že ohluchnu.

Dali se do rozhovoru. Bavili se, jestli nepůjdou ven. Musel jsem se smát nad tím, jak na to Jacob jde. Je to opravdu geniální. Šli ven – do lesa. Ach, jak rychle nám Nessie dospěla.

Pohled Renesmé

Slunce do místnosti pronikalo okny a lechtalo mě pod nosem. Mírně jsem se zavrtěla a s plánem, že si ještě pospím, jsem se znovu snažila zabrat. Ovšem to se nedá, když vás někdo začne hladit po zádech. Najednou se mi vrátily vzpomínky na dnešní noc. Pomalu jsem otevřela oči a všimla jsem si, že mě Jacob pozoruje. Byla jsem šíleně unavená a měla jsem pocit, že jsem celou noc tahala kamení. Všechno mě bolelo, ovšem vzpomínky to zase zahnaly.

„Dobré ráno.“ řekl Jacob.

„Hm, žádné ráno, já mám noc.“ řekla jsem a na důkaz se zachumlala do peřiny až po krk.

„Ale prosím tě, je ráno, sluníčko svítí a čeká na tebe snídaně.“ Pomyšlení na snídani bylo lákavé, ale já jsem byla líná se zvednout. Prostě se mi líbilo v těch peřinách, prosycených jeho vůní.

„A musím vstávat? Co když se mi nechce?“

„Já se s tebou nebudu hádat…“ řekl a zabalenou do deky mě chytl do náruče a nesl mě do kuchyně. Na protest jsem sebou začala házet. Ovšem tak, aby mě neupustil. On měl ale velmi pevné sevření, takže se mi to prostě nedařilo. Nepustil mě. Držel mě pevně a donesl mě až ke stolu, za mých stálých protestů, kde mě posadil na židli. No vida! Míchaná vajíčka! Mňam! Proč jsem vlastně protestovala?

Snědla jsem to všechno a byla jsem plná. Měla jsem pocit, že snad prasknu, ale vy byste takovou dobrotu nechali ležet ladem? Já teda rozhodně ne.

Byla jsem plná k prasknutí a Jacob to zřejmě tušil.

„Uf! Asi prasknu!“ řekla jsem se smíchem.

„Nemusela jsi to jíst celé, já bych ti hlavu neutrhl!“ řekl na oplátku on a začal se chechtat. Nechápavě jsem na něj pohlédla a opět mi na mysl naskočila věta typu ,Přeskočilo mu‘. Pomalu se zvedal a popošel ke mně. Opět mě zvedl a díval se mi do očí.

„ A jak jste se vyspala, výsosti?“

„Nádherně, pane.“

„To mě těší, slečno.“ Začali jsme se smát a já si ho přitáhla, abych ho mohla políbit. Štěstí, že mě držel, jinak bych se velmi důvěrně seznámila s podlahou. Už vím, s kým chci být až do konce života. Tedy pokud nějaký bude a my nebudeme žít věčně. I když, vidina je to krásná. Spolu až na věky. To se přece říká vždy v pohádkách, no ne? Tak proč ne i tady?

„Mohl byste mě odnést do pokoje, pane? Chtěla bych se obléknout,“ řekla jsem mu.

„Samozřejmě, slečno,“ odpověděl a donesl mě do jeho pokoje, kde mě posadil na postel.

„Děkuji…“ Počkala jsem, až odejde – i když s protesty – a začala hledat své oblečení. Když jsem se oblékla, snažila jsem se dát dohromady to vrabčí hnízdo na hlavě. Nad tím jsem strávila nejvíce času. Ty vlasy ne a ne držet tak, jak jsem je upravila, takže to vlastně celé bylo zbytečné. No nic, budu muset počkat, až budu doma.

Vyšla jsem z pokoje a začala hledat Jacoba. Nenašla jsem ho. Jen na stole ležel list papíru. Vzala jsem ho do rukou, a začala číst.

Drahá Renesmé,

musel jsem odejít, volala mě smečka. Možná si zaslechla vytí, nevím. Je to něco důležitého, protože svolával Alfa. Nechtěl jsem tě rušit, když se převlékáš. Nevím, kdy se vrátím.

Jacob

Když jsem dopis dočetla, trochu mě zamrzelo, ale co se s tím dá dělat? Jednou je vlk, tak má nějaké povinnosti.

Šla jsem ke dveřím a obula si boty. Vyběhla jsem ven a zaběhla do lesa. Doufám, že mě nikdo neviděl! Běžela jsem směrem k našemu domu. Potřebuju sprchu a taky se převléknout, nebo mě Rosalie vyštípá z domu se slovy ,Nebudu čuchat ten odporný puch!‘.

Když jsem tak běžela lesem, na mysl mi přišla myšlenka, na mě a Jacoba.

Naše láska je obrovská, ale zřejmě nás čeká balancování na ostří nože… Něco se stane, ale co, to je ve hvězdách…

 

Prosím komentáře.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Označená 21. kapitola:

 1
02.10.2011 [11:54]

DarkFirefliesPáni... Takže Ness s Jakem... No, šli na to trošku hopem ne? Emoticon Na mě kdyby najednou někdo vybalil, že mě miluje... No, asi bych ho měla za blázna Emoticon Emoticon
Tleskám! Emoticon Emoticon Emoticon

8. CeolA
21.09.2011 [19:12]

No páááni....skvělé... Emoticon

21.08.2011 [19:35]

JoheeeCullenTááák! No, abych pravdu řekla, Jacob mi připadá jak omezenej idiot. Emoticon Ten dopis... Jak kdyby byl negramotný... Emoticon Tim nic proti tobě, určitě je to schválně! Emoticon A k tomu, co se jim stane: podle mě Jacob zemře - nebo něco podobnýho -, jak ho teď volala ta smečka... Emoticon Jenom nevim, jestli si to myslim, nebo jestli si to přeju. Emoticon Jo... neni ten Jake tak trochu úchyl? Emoticon Emoticon Emoticon No, zase plácam blbosti, to bude z toho vedra (na něco se vymluvit musim), takže mě, prosím, omluv. Emoticon Emoticon
Jinak - perfekně napsaný a jdu dále! Emoticon Emoticon

6. Afrodita7
19.07.2011 [15:58]

skvělé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.07.2011 [16:24]

NatyCullenDcs, krásná kapitolka, moc se ti to povedlo. Jacob na Ness šel opravdu geniálně. Emoticon Opravdu pěkné, takové happy! Jdu na další. Emoticon

11.07.2011 [12:37]

Veubellamoc hezká kapitola, už se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
TAK RYCHLE DALŠÍ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.07.2011 [14:38]

Kika57Jéééé! Tak to byla krásná kapča! ale Jacoba bych zabila!! Takhle ji vyděsit..ale myslím, že si to úžasně odčinil... Koukám, že je normální chlap... jak jí rychle přemístil do chatky? No jo no...když jde o sex... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jak se chudinka snažila ještě spát... To kdyby mě někdo nechtěl nechat spát... tak já bych byla protivná celý den... a to by si to příště rozmyslel... I když připravená snídaně Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Taky bych ti chtěla poděkovat za věnování... Myslím, že si ho tentokrát nezasloužím... vždyť ani nevím, za co jsem takovou odměnu dostala! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Každopádně se ti kapitolka moc povedla! Už jsem ti říkala, jak krásně píšeš? Ne? tak krááááááásně Emoticon Ale zaráží mě počet komentářů Emoticon Ten se mi vůbec, ale vůbec (!!!) nelíbí! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.07.2011 [13:55]

dcvstwilightDěkuju, budu na to myslet. Nějak v poslední době nemám své dny. Emoticon Emoticon

03.07.2011 [11:50]

SiReeNAhoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na chyby, měla jsi jich tam hodně. Zaměř se především na:
- Čárky,
- Přímou řeč (nemůžeš napsat tečku a pak pokračovat malým písmenem... Emoticon),
- Slovosled,
- Jsi/si,
- Velká a malá písmena,
- Zdvojené mezery,
- Přibívat -> přibývat,
- Pětset -> pět set,
- Vyjíkla? Tohle slovo vůbec neznám, ale asi jsi myslela "vyjekla",
- Nadá -> nedá.
Pamatuj na to, že nadpis může mít maximální velikost písma 5.
K perexu... Pro příště tam nepiš takové informace, jako je rychlost přidávání kapitol, o dalších kapitolách... Do perexu patří stručný nástin děje v kapitole, zbytek můžeš napsat nad/pod kapitolu. Nezapomínej na to.
Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!