Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 2. kapitola

Otisk nebo láska? 2. kapitolaNaposledy někdo krvácel, kdo to byl a bude to pro někoho smrtelné?

Vyděsila jsem se a ihned přestala dýchat. Už jsem sice krvi uměla odolávat, přesto bylo bezpečnější nedýchat i když krvácel vlk. Nad ničím jsem nepřemýšlela a rychle otevřela. Hned potom jsem se upíří rychlostí přesunula do ložnice, kde jsem probudila Jacoba.

Co se děje?“ zamžoural na mě ospale.

Luke krvácí,“ zamumlala jsem rychle a znovu pevně semkla rty. Jacob další pobídku nepotřeboval. Rychle se vymrštil z postele a pospíchal do kuchyně ve které jsem podle zvuků slyšela Luka i Paula.

Zaposlouchala jsem se do zvuků, které vydávali. Bylo jasné, že takhle ho zřídili ti upíři, před kterými mě varoval Jacob i Cameron.

Jsou tři,“ promlouval zrovna Luke. „Žena a dva muži. Vypadá to, že jen prochází, ale rozhodně nejsou přátelští. Snažili jsme se je zahnat z našeho území, ale oni zaútočili.“

Je zraněný ještě někdo?“ ptal se Jacob s obavou v hlase.

Ne, schytal to jen Luke. Ale měli bychom posílit hlídky aspoň, než si budeme jistí, že jsou zase pryč,“ podával další návrhy Paul.

Okamžitě svolám poradu,“ odpověděl Jacob a už se chystal vyběhnout z domu, když jsem ho zadržela.

Počkej,“ promluvila jsem a chytla ho za paži. „Pomoz Paulovi a Lukovi, venku už nesvítí, dojdu pro Cama i Oliho.“ Jen na mě kývl a ustoupil ze dveří. Já prostě potřebovala ven, aspoň abych se v klidu a nerušeně nadýchla čerstvého vzduchu.

Lidským tempem jsem překonala vzdálenost k domu Olivera a už jsem naléhavě klepala na dveře. Bylo mi jasné, že ucítí, kdo je za dveřmi.

Co se děje?“ ptal se hned jak se rozletěly dveře jeho malého domečku.

Luke je zraněný, v lesích jsou rudoocí.“ Další pobídku nepotřeboval, okamžitě vyběhl ze dveří a mířil k našemu domku, to já už byla na cestě k domu Camerona. Chudák se ani neprospí.

Bello?!?“ vykřikl ještě jsem ani nedošla k jeho domu. „Děje se něco, něco s Jacobem?“ strachoval se.

Jacob je v pořádku,“ uklidnila jsem ho. „Ale Luka zranili. Jacob svolal poradu.“

Rozumím,“ pokývl a hned vycházel ze dveří. „Zůstáváš?“ zeptal se ještě, když viděl, že váhám.

Ne,“ odhodlala jsem se. „Budu potřebovat na lov, ne hned, ale budu. Měla bych vědět, jaký bude váš postup. Navíc jsem si jistá, že Luke už je v pořádku.“

Společně jsme se rozeběhli k našemu domu. Před dveřmi jsem ještě preventivně začichala, ale necítila jsem nic, co by mě nějak lákalo. Vešli jsme zrovna ve chvíli, kdy Jacob rozděloval hlídky navíc.

Výborně, Camerone!“ vykřikl Jacob, když spatřil svého zástupce. „Musíme rozdělit víc hlídek, aspoň, než se ztratí a Bello...“ Jeho výraz byl strhaný a smutný. Začínala jsem mít špatné tušení a měla jsem proč. „Bello, zlato… Nevím, jak ti to říct, ale nějakou dobu tě nepustím na lov.“

Jak dlouho?“ zeptala jsem se a věděla, že to bude opět minimálně na týden ne-li déle.

Než zmizí z dohledu. Jen nevím, jak dlouho to může trvat.“ Nevinně pokrčil rameny a dál se věnoval klukům.

Ach,“ povzdechla jsem si a šla nachystat pár obložených chlebů. Jestli mě nechce pouštět ani na lov, tak se rozhodně jedná o větší problém než jen několik procházejících upírů.

Loví ve Forks, Seattlu i Port Angels...,“ začal podávat hlášení Paul. „Všude to vyšetřují jako napadení zvířetem. Pche.“

Musíme je co nejdřív dostat,“ prohlásil rezolutně Luke. „Za tu krev zaplatí!“

Hlavně si musíme dát pozor. Tohle nejsou máničky,“ snažil se situaci zklidnit Cameron. „Tebe málem dostali a rozhodně nechceme o nikoho přijít, že ne?!“

Jistěže ne!“ zavelel Jacob. „Ale jít po nich musíme,“ rozhodl ve chvíli, kdy jsem na stůl pokládala několik talířů s obloženými chleby. Omluvně se na mě zadíval. Zavřela jsem oči a pokrčila rameny. Koneckonců to oni se rozhodli jít proti lidem. S takovými bych si sotva měla co říct.

Ach… Hrozně ráda bych se seznámila s těmi zlatookými o kterých jsou zdejší legendy. S těmi, kteří mají se zdejší smečkou smlouvu. Už jen proto, že bych snad pochopila sebe samu coby upírku. Ale asi nemá cenu doufat, že opravdu existují. Třeba je to jen legenda. Třeba nevydrželi ve svém snažení. Třeba ani nikdy neexistovali…

Ne, někde jsou a jednou… Jednou je potkám! Rozhodla jsem se a mohla jen doufat, že mé vroucné přání se jednoho dne splní. Třeba s nimi po boku bych mohla žít lepší (chápejte normálnější) život. Možná by i Jacob pochopil, že můžu mezi lidi, scházet se s nimi a nemuset se bát, že se něco pokazí, něco stane.

Aaa… Pomoc!“ uslyšela jsem křik. Rozeběhla jsem se z domu, ale kluci mě zastavili.

Jsou tady,“ řekli sborově. „Bello, my jdeme po nich, prosím ať se děje cokoliv. Rozumíš? Cokoliv! Zůstaň doma, zůstaň v bezpečí.“ Jacob mě hypnotizoval prosícím pohledem. Bál se o mě. Na nic jiného než na kývnutí, jsem se nezmohla. Už se otáčel, když jsem ho zastavila.

Buď opatrný,“ poprosila jsem a hned ho pustila. Všichni vyběhli ze dveří, a ještě na prahu se měnili v obrovské vlky. Divím se, že tohle v těch upírech neprobouzí strach. Mě by teda velký vlk se zuby jako tesáky vyděsil k smrti, a to jsem prakticky nezničitelná.

Z venčí se ozývaly šílené zvuky, lidé utíkali a křičeli, vlci štěkali a vrčeli jeden přes druhého a ti upíři se tomu jen pochechtávali. Měli legraci z toho, že se je pět velkých vlků snaží zastavit. Zabít… Uvědomila jsem si, když jsem viděla plápolat plameny velké hranice, kterou nejspíš jeden z nich založil.

Auuu,“ ozvalo se teskné zavytí jednoho z vlků. Hrozně jsem se lekla, ale rozhodla jsem se poslechnout Jacoba a nevycházet. Byl by naštvaný ještě víc, než byl tenkrát. Poslechnu, nebudu se bát, on ví, co dělá!

Ještě chvíli jsem čekala jako na trní. Bála jsem se o kluky, cítila jsem se bezbranná. Snad to zavytí neznamenalo něco špatného, zlého…

Bello!“ zakřičel Jacob. Neváhala jsem ani vteřinu a vyběhla z domu. To, co jsem viděla mě šokovalo. Kus od našeho domu plápolala hranice, do které Cameron házel poslední zbytky upírů. Před prahem ležel zakrvácený Jacob a o kus dál potrhaný Paul.

Panebože!“ zhrozila jsem se, když jsem ho uviděla. „Oni ho...“ nedokázala jsem to říct. Zabili ho, Paul byl mrtvý oni ho zabili.

Bello,“ probral mě Jacob. Sklonila jsem se k němu a začala se soustředit na jeho poranění. „Potřebuju narovnat zlomeniny.“

Jo...,“ zamumlala jsem téměř bez dechu a jemně chytila jeho předloktí, trčící podivně do strany. „Neměl bys jít radši k doktorovi?“ ptala jsem se hloupě a rovnou zakroutila hlavou. Zhluboka a nepotřebně jsem se nadechla.

AAA… Ksakru Bello! Měla jsi mě varovat!“ zařval Jacob, ale to už měl ruku narovnanou, protože ji zvládl dát do pěsti.

Léčba šokem, lásko,“ zasmála jsem se a silně ho objala. „Měla jsem strach.“ Držela jsem ho pevně a on mi zdravou rukou obětí oplácel.

Už je po všem,“ zašeptal do mých vlasů a jemně mě políbil. V tuhle chvíli bych přísahala, že je to zase ten můj Jacob, který se do mě otiskl a kterého miluji.

Co je s Paulem?“ zeptala jsem se, když jsem vzhlédla a viděla, že se jeho rány nehojí a on se vůbec nehýbe.

Nezvládl to,“ sklonil hlavu Jacob a po jeho tváři se skoulela velká slza. Bez slz jsem zavzlykala a znovu objala Jacoba. To už se k Paulovi přihnala jeho rodina. Všichni začali plakat a objímat ho. Bylo to příšerné. Hlavně vidět zlomenou Mary, krásnou ženu s vlnitými vlasy. Otiskl se do ní, když jí bylo pouhých pět let. Celý život tak prožila po jeho boku. Neuměla jsem si ani představit, jakou hrůzou musí procházet, když je teď Paul pryč.

Jakeu?“ sedl si k nám Cameron.

Came?“ odpověděl Jacob a pohlédl na svého zástupce ve smečce.

Zdá se, že se zase promění další vlk,“ pokývl Cameron. Asi ani on nedokázal říct - Paul je mrtvý. Bylo to pro ně pro všechny těžké.

Zdá se...,“ povzdechl si Jacob.

Vezmu hlídku za tebe a Luke a Oli pomůžou s pohřbem. Ty se hlavně uzdrav. Ještě tě budeme potřebovat.“ Poplácal Jacoba po rameni, vstal a pomalým krokem šel k Mary. Bylo jasné, že bude následovat pohřeb se všemi poctami a také, že brzy přijde nový člen smečky. A to jen kvůli mně.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 2. kapitola:

 1
09.10.2018 [10:26]

marketasakyNemůžu si pomoct, ale Bella je mi hrozně proti srsti... takhle se podřizovat, když je silnější, než oni... měla by s tím začít něco dělat

1. Petronela admin
09.10.2018 [7:30]

PetronelaParádní kapitola. Paula je mi hrozně líto, ale Bella si rozhodně nesmí nic vyčítat. Kdyby ve vesnici nežila a kluci se díky ní neměnili na vlky, neměli by teď proti upírům vůbec žádnou šanci.
Jinak pořád nevím, jaký si udělat obrázek o Jacobovi. Přijde mi jak dost velký pedant a Bella se jenom podřizuje - je tu docela uťáplá, přestože spolu žijí už přes padesát let... Nemyslím si, že je tohle úplně ideální vztah Emoticon Emoticon ...
A Bella si to zřejmě nemyslí taky. Proto se taky těším na to, až se tam objeví Cullenovi. Jsem zvědavá, jak to s Bellou zamává. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!