Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 18. kapitola

ˇ°111


Otisk nebo láska? 18. kapitolaDalší vlčí hrob s výhledem na moře...

Bella:

Odcházela jsem z domu Cullenových se slibem, že v případě ohrožení života Carlisle přijde. Tedy jen pokud to vlčí smečka schválí a nebude to považovat za narušení jejich území. Byla jsem ráda aspoň za tak málo, zároveň jsem však doufala, že k takové situaci nedojde. V to jsem však mohla jen doufat.

Probíhala jsem územím rezervace, když jsem zaslechla dusot tlap a vlčí vytí. Moji kluci mě vítali doma. Vyskočila jsem na nejbližší strom a počkala, až ke mně doběhnou. Jakmile se Jacob objevil pod stromem, na kterém jsem seděla, seskočila jsem dolů přímo na jeho hřbet. Poznal mě a šťastně zaštěkal.

Taky tě ráda vidím,“ zasmála jsem se a podrbala ho mezi ušima. To už u nás byl i Luke a Alf. Ten se však tvářil šokovaně. Asi netušil, že si s Jakem takhle hrajeme. Byla to taková naše oblíbená zábava, nahánět se po lese a vesele dovádět jako malé děti, které jsou jako utržené ze řetězu. Naproti tomu byl Luke už zvyklý a jen šťastně zavyl.

Vezmeš mě domů?“ zeptala jsem se Jakea a šťastná jako blecha se přitiskla k jeho kožichu. Byl hebký a krásně hřál. Líbilo se mi, jak prohříval mou tvrdou kůži, procházelo mnou teplo, které jsem milovala od první chvíle, kdy mě Jacob objal. Dlouho se nerozmýšlel a rychle se se mnou rozběhl k domovu. Na kraji vesnice jsem slezla, aby se mohl přeměnit zpět.

Jsem rád, že jsi doma,“ políbil mě na tvář a objal kolem ramen, když se se mnou vydal k domečku.

Jsem ráda, že se vám nic nestalo,“ usmála jsem se a volným krokem pokračovala dál.

A co by se nám jako mělo stát?“ podivil se Alf s pozvednutým obočím.

No,“ začala jsem a na chvíli se odmlčela. „Třeba mohli zaútočit rudoocí.“

Bello,“ vydechl Jacob, „vím, že se o nás bojíš, ale nesmíš být paranoidní.“

Nejsem,“ hájila jsem se rychle a pozvedla obočí. „Nekoukal jsi včera na zprávy ani nečetl noviny? Tihle jsou nebezpeční a podle Cullenových není jen jeden.“

Ti tví Cullenovi,“ zasmál se Luke. „Hele nic proti nim, i Camovi se líbí, ale nesmí tě takhle děsit. My se umíme bránit.“

Já vím,“ zanaříkala jsem. „Ale Lukeu, já o vás mám starost.“

Nemusíš,“ poplácal mě po rameni a pokračoval ke svému domovu. Alf ho napodobil, když jen mávnul rukou a odběhl.

Asi to opravdu přeháním,“ protočila jsem oči a vešla do dveří. Jacob nic neříkal, ale v jeho tváři jsem viděla, že s tím souhlasí. „No, tak já se starat nebudu, ale pak mi nechoď domů brečet.“

Tak to přece nikdo nemyslí,“ zavrtěl hlavou a přišel blíž. „Jen si opravdu nemusíš dělat větší starosti, než je nutné a nutné to není vůbec.“

Ti upíři se blíží,“ zašeptala jsem zničeně. „A Alf ještě není tak vycvičený, navíc Luke a Oliver mají nevyřízené účty, ať je otisk jakkoli silný.“

Budeme v pořádku,“ usmál se na mě ztěžka Jacob. „Oni jsou sice naštvaní, ale neriskovali by vzájemně život. A co se Alfa týče… Ten se sice stále kroutí a neví, jak to celé vysvětlit doma, ale do smečky se pomalu začleňuje a nakonec to bude dobré.“

Nemám na vybranou,“ přikývla jsem. „Budu ti muset věřit.“

To budeš,“ zasmál se a šel si vytáhnout zbytky od včerejší večeře. Pro jednou jsem taky nemusela vařit, když se smečka nehodlala ukázat.

Starosti mě neopouštěly, ani když si šel Jacob klidně lehnout a spokojeně oddechoval. Jeho spánek byl tvrdý a bezstarostný, tak proč se v mé hlavě honily ty nehorší představy a děsily mě tak k smrti? Bála jsem se každého bouchnutí, které jsem slyšela byť na opačné straně vesnice.

Vítr foukal nezvykle rychle a vytvářel meluzínu v komínech domů. Na nebi se honily pošmourné mraky a les vypadal zvláštně děsivě, jako by mě z něj někdo pozoroval, ale já ho neviděla. Odvrátila jsem raději zrak od okna a popošla víc do útrob domu. Musím se zkusit něčím zabavit, než se Jacob vzbudí a zabaví mě on.

KŘÁP! Nadskočila jsem leknutím, jak prudký poryv větru srazil několik stromů a jeden z nich se zabodl do oken vedlejšího domu. Rychle jsem vyběhla a sledovala škody, které strom napáchal. Během chvíle se u mě objevil i Jacob a chytil mě za ramena.

Sakra práce,“ zanadával, „ten vítr je dnes nějak moc prudký.“ Neměla jsem k tomu co říct a jen jsem přikývla. Rodina žijící vedle už vycházela z domu a sledovala škody, které strom napáchal na jejich domě. Měli poničenou boční stěnu a vytlučená okna. Do vší té nepřízně začalo pršet a tak venku zůstali jen muži, kteří se snažili odstranit strom z okna, které pak provizorně zatloukli.

Celou dobu jsem jen stála venku na dešti a pozorovala les za nimi. Znovu jsem měla zvláštní pocit, že mě někdo sleduje. Jako by mě pozoroval po celou tu dobu a zkoumal mě. Když strom uklidili, všimnul si mě Jacob.

Co tady ještě děláš?“ vytřeštil na mě oči. „Celá se promáčíš, pojď dovnitř.“

Voda mi nevadí,“ zamumlala jsem a znovu se snažila prohlédnout temnotu lesa. Viděla jsem stejně jako ve dne, ale nikoho jsem neviděla. Možná to byl jen stihomam, který mě pronásledoval jen proto, že jsem věděla, co se děje v Seattlu.

Já vím,“ protočil oči Jacob. „Ale i tak mi vadí, že mokneš. Trocha lidskosti, zlato.“

Omlouvám se,“ zašeptala jsem a přijala jeho rámě. „Mám jen takový špatný pocit z lesa.“

Z lesa?“ podivil se. Stejně jako já nechápal, proč se bojím lesa, který jsem předtím milovala. Vlastně stále miluji. Mohu tam být volná a svobodná, bez zábran a smutku z toho všeho co se stalo.

Jen špatný pocit,“ usmála jsem se a raději to dál neřešila. Bylo příliš složité mu to jakkoli srozumitelně vysvětlit. Byl to pocit, který jsem neuměla pojmenovat ani vysvětlit.

Tak pojď dovnitř,“ pobídl mě. „Dnes už se nic horšího nestane.“

Snad máš pravdu,“ zamumlala jsem a popošla do koupelny, kde jsem se převlékla do suchého oblečení a opláchla si obličej.

Půjdu si ještě lehnout,“ zívl Jacob a rychle mě objal. Už byl taky převlečený a klimbal na židli. Jen jsem přikývla a políbila ho na čelo.

Dobrou noc,“ mávla jsem ještě, když jsem se usadila do svého křesla u krbu a pozorovala oheň, který v něm Jacob rozdělal.

Seděla jsem u krbu, když se pomalu blížilo svítání. Na obzoru za oknem už byly vidět první paprsky, ale já byla z vesnice jediná, kdo je už mohl zahlédnout. Pro lidské oko byla stále stejná tma, jako o půlnoci a tak nemělo smysl se hrnout do jakékoli práce.

Mohla bych konečně navštívit Cameronovu mámu a v klidu si s ní popovídat o událostech posledních několika týdnů. Nebo bych mohla znovu navštívit Cullenovi, nebo prostě jen tak běhat po lese a zalovit si. Možností jsem měla nespočet, ale žádná mě příliš nenadchla. Nelákala mě představa dne s mou starou kamarádkou, ani s novou rodinou plnou přátel. A být sama mě dnes ráno obzvlášť děsilo, ani jsem netušila proč. Což mě možná děsilo ještě víc, než představa, že nevím co se děje s mými blízkými.

Z ničeho nic se z lesa za domem začalo ozývat hrozivé vytí. Matně jsem si vzpomínala, že noční službu měl Oliver s Aronem a Cameronem. Byli venku celou tu větrnou a deštivou noc a teď jen chvíli před svítáním se začalo něco dít. Okamžitě jsem zpozorněla a zaposlouchala se do zvuků lesa.

Rozhodně se po něm velkou rychlostí proháněli vlci a ještě někdo. Podle zvuku svištícího větru to museli být upíři a hned několik. Pak jsem zaslechla hned několik zvuků najednou. Lámání stromů, úzkostné kňučení a příšerný řev. Neváhala jsem ani chvíli a vyběhla z domu. Nerozmýšlela jsem se, jestli jít vlkům na pomoc, nebo zalarmovat ostatní ze smečky.

Vyběhla jsem rychle do lesa a svištěla mezi stromy rychlostí, kterou jsem myslela, že nedokážu vyvinout. O malou chvíli později jsem za sebou slyšela několik vlčích tlap, jak dusají půdu pod sebou. Podle pachu jsem bezpečně poznala Jacoba a Lukea. Ten třetí, pro mě stále trochu neznámý, byl Alf, který se však okamžitě přidal ke smečce v nouzi.

To už jsem dobíhala k místu, kde zbylí tři členové smečky bojovali s pěticí upírů. Vypadalo to, že nikdo z nich nebyl zraněn, zároveň však, nevypadali jako někdo, kdo má navrch. V tomhle souboji měli navrch upíři, kteří se chechtali a pobíhali kolem vlků, kteří se jen marně snažili je chytit.

Ihned a bez rozmýšlení jsme se já, Jacob, Luke i Alf vydali na pomoc Camovi a Oliverovi, kteří vypadali, že jsou na tom nejhůř. Oliverova srst byla zmáčená krví a Cameron podivně kulhal. Vyskočila jsem na záda jednoho z upírů, čímž ztratil rovnováhu, a tak nemohl pokračovat v útoku na Arona. Ten se rychle ohnal a s mou pomocí mu utrhl hlavu.

Periferním viděním jsem si všimla, že Jacob s Lukem už cupují jeho společníka, který se sice bránil, ale už mu nezbývalo moc sil. Bohužel dvě ženy, které byly s nimi, se je snažily bránit. Jednu z nich dostal Oliver, který sice vypadal potlučeně, ale síly mu stále zbývaly. Druhá se vrhla po Alfovi, ale ten ji odhodil daleko za sebe.

Poslední z nich nás jen vyděšeně pozoroval a rozhlížel se kudy utéct. To jsme nemohli dopustit a tak jsem se za ním rozběhla, bohužel to očekával a mrštil se mnou na vzdálenost fotbalového hřiště. Svým letem jsem udělala menší probírku lesa, ale dnes to bude snadné svést na větrnou noc, která byla i bez mého přičinění.

Když jsem dopadla, uslyšela jsem hromové vrčení a zaúpění jednoho z členů smečky. Rychle jsem se vrátila k místu boje a viděla, že kluci si zvládli poradit se zbylou ženou i mužem. Dva z kluků už byli oblečení a rozdělávali ohně. Jacob byl stále přeměněn ve vlka a čekal, až se oheň rozhoří a…

To ne! Zařvala jsem ve svých myšlenkách, když jsem uviděla krvavé rány po celém Oliverově těle, kulhavou chůzi Camerona a na zemi ležícího Lukea.

Lukeu!“ zakřičela jsem a běžela rychle k nim. Vedle něj seděl Oliver, který nevypadal o nic lépe, než Luke, ale aspoň byl při vědomí. „Sakra Lukeu!“ křičela jsem, ale on neodpovídal.

Lukeu, prosím,“ žadonil zničeným hlasem Oliver. „Kamaráde, prosím, prober se.“

Bude v pořádku,“ zahřměl Jacob, ale v jeho tváři jsem viděla, že ani on sám tomu nevěří. Upíři ho zřídili pořádně, až jsem se divila, že s tou ztrátou krve mu stále tluče srdce. To už se k nám přikulhal i Cameron, který se jen ztrápeně díval na své vlčí bratry.

Musíme pro Carlislea!“ vykřikla jsem plná odhodlání.

NE!!!“ zařvali Alf, Jacob i Oliver najednou. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 18. kapitola:

 1
3. BabčaS.
28.11.2018 [13:12]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. betuška
28.10.2018 [22:02]

to sú ale tvrdohlavci...hádam sa im to nevypomstí...
ide ti to krásne, radosť čítať Emoticon

1. Petronela webmaster
27.10.2018 [22:45]

PetronelaVrrr... Vlci jedni pitomí. Snad nenechají aby se Lukeovi něco stalo!!! To by přece měli překousnout tu svou vlčí hrdost nebo spíš už blbost (v tomhle případě) a měli by se ho pokusit zachránit všemi možnými prostředky. Copak jsem jediná, které dochází, že pokud Luke zemře, bude se muset na jeho místo proměnit další vlk???

Každopádně by mě teď zajímalo, jestli měla Bella ten špatný pocit z lesa jenom kvůli událostem, které tam následovaly, nebo jestli za tím bylo ještě něco víc.
Už se moc těším na pokračování. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!