Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 19. kapitola

Ošklivá Bella 19. kapitolaTak je tu konečně další kapitola. Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo. V kapitole se nim moc neděje, ale potřebovala jsem to napsat, abych se chytila. :-)Příští to bude lepší a víc zajímavější. Jinak doufám, že mi zanecháte komentáře s jakoukoliv kritikou. Děkuji SuzySue. :-)

19. kapitola

 

Cítila jsem, jak už se nadechoval k odpovědi, když najednou na stole přistála něčí ruka. Leknutím jsem nadskočila, tolik jsem se soustředila na Edwarda a hlavně na to, aby nepoznal, že lžu, že jsem si nevšimla, jak se Emm snaží vyškrábat na nohy. A musela jsem uznat, že to byla velice pěkná podívaná. Nikdy jsem neviděla upíra, který by měl problém udržet se na nohách, nebo který by potřeboval se opírat, aby neupadnul. Ovšem to jsem ještě nepotkala Cullenovy. Ti museli být vždycky v něčem výjimeční.

 


Když se Emm dostal konečně na nohy, tak jsme mohli vyrazit na naše společné poslední hodiny tělocviku. Musím přiznat, že se mi tam vůbec nechtělo, a obzvláště když jsme tu hodinu měla s Cullenovými.

Věděla jsem, že každý ví, jaké jsem nemehlo, ale vedle Cullenových budu vypadat ještě jako větší nemehlo, teda pokud to jde. Navíc nemusím mít ani Alicinu schopnost, abych věděla, že si ze mě Emmett bude dělat srandu a já mu ještě budu přihrávat do karet.

Šla jsem se přestrojit a se strachem, co zase provedu, jsem vešla do tělocvičny.

Učitel přišel chvíli po mém příchodu a začal přiřazovat dvojice, a jelikož jsem se nestihla dostat k Edovi, tak na mě zbyl Mike, který se tvářil víc jak nadšeně.

Každá dvojice dostala tenisový míček a rukavice. Měli jsme si cvičit nahrávky. Celá natěšená, že mám něco, čím můžu mrzačit všechny okolo sebe, jsem se s míčkem v ruce a poněkud rozpadlejší rukavicí vydala za Mikem na druhou stranu tělocvičny, kde už na mě čekal.

Mike, který mě zpozoroval, se zaměřil na moji ruku a jakmile mu došlo, co to držím v ruce, tak se zatvářil malinko zděšeně. Jeho předchozí nadšení opadlo. Asi si uvědomil, jaké mu hrozí nebezpečí.

Nakonec ovládl svůj výraz a zářivě se na mě usmál. Byl to přesně takový úsměv, s kterým by okouzlil mnoho děvčat, ale na mě neplatil.

Pomalu jsem se k němu došourala a čekala, až dá učitel pokyny, že můžeme začít a nemusela jsem čekat dlouho.

Když už jsme měli svolení, tak jsem opatrně hodila míček po Mikovi. Věděla jsem, že to neházím tak, jak mám, ale aspoň jsem ho nezmrzačila. Což byl pro mě obrovský úspěch. A já jsem si nemohla pomoc a musela jsem se zaculit. Mike si to asi vyložil trošku jinak a obdařil mě dalším z jeho úsměvů.

Najednou jsem vedle sebe uslyšela zavrčení, a když jsem se tam podívala, uviděla jsem Edwarda, který vraždícím pohledem provrtával Mika. Ani jsem si nevšimla, že Ed stojí vedle mě. Byla jsem tolik soustředěná na to, abych nikomu neublížila tím tenisákem, že jsem si nevšimla ani Eda, a to je co říct. Jeho jen tak někdo nepřehlídne.

Samozřejmě že si všiml, že mu věnuji pozornost a obdařil mě daleko krásnějším úsměv než Mike. Z něho jsem šla málem do kolen.

Dokonce jsem cítila, jak se mi roztlouklo srdce, což znamená, že on to musel slyšet. A taky to slyšel, poznala jsem to podle toho, jak se jeho usměv ještě víc rozšířil. A to jsem si myslela, že to nejde.

Usmála jsem se na něj a rychle sklopila hlavu, nejenom proto, že jsem se červenala, jelikož jsem si byla jista, že slyšel moji reakci na něj, ale také proto, že kdybych se ještě koukala na ten jeho úsměv, asi by to se mnou seklo.

Nevěděla jsem, kam s očima, ale asi jsem se měla dívat před sebe, to bych se možná totiž stihla uhnout před tím míčem, který na mě od Mika letěl. Ovšem bylo pozdě, když jsem si ho všimla.

Míček mě trefil přímo do čela, a jelikož jsem to nečekala, tak jsem se jak široká tak dlouhá rozplácla na zemi. Jako první byl u mě Edward, který mě ovšem nestihl zachytit, protože nemohl použít svojí přirozenou rychlost.

Spadla jsem na zadek a přitom si držela čelo. Budu mít přinejmenším modřinu od toho opičáka Newtona. Měla jsem chuť ho uškrtit, ale taky jsem věděla, že si za to můžu sama.

„Bello, zlato, je ti něco?“ ptal se mě Ed, který přetrhl tok mých myšlenek.

„Ne, jen mě bolí hlava,“ odpověděla jsem popravdě a až teď jsem si uvědomila, jak to hodně bolí. To bude určitě boule.

Edward mě chtěl odnést na ošetřovnu, ale náš „skvělý“ učitel to nehodlal dovolit, dokud mu prý neukážu, jak odpaluji míček. Měli jsme si to totiž po nahrávání taky procvičit odpal, který nám chtěl na konci hodiny oznámkovat. Když Ed usoudil, že našeho učitele nepřesvědčí, tak se přestal hádat. Učitel na tom prostě trval. Vůbec mu nedocházelo, že by se díky mně mohl někdo další zranit.

Edward z toho nebyl vůbec nadšený, ale uklidnila jsem ho a šla jsem si stoupnout na místo, kde ležela pálka. S velkou opatrností jsem ji vzala do ruky, snažila jsem se s ní zacházet jako v rukavičkách.

Postavila jsem se do pozice, kterou mi učitel ukázal a zaměřila se na Jessicu, která se ďábelsky usmívala, měla mi totiž nadhazovat.

Tak tohle nedopadne dobře, pomyslela jsem si ještě před tím, než mi ten míček nadhodila.

Připadala jsem si, jako kdybych to viděla zpomaleně. Míček na mě letěl a já jsem se do něj náhodou trefila. Míček změnil trasu a já už se chtěla radovat, ale pak jsem si všimla, kam míří. Letěl si to nazpátek na Jessicu, která asi byla překvapena, že jsem to odpálila a nedávala příliš pozor. A to se jí stalo osudným. Jessica to schytala přímo do nosu. Rukou jsem si automaticky zakryla pusu, byla jsem v šoku. Ale nakonec jsem to nevydržela a začala se pochechtávat. Naštěstí to nikdo nezpozoroval.

Smích mě přešel hned potom, co jsem si uvědomila, že Jessice z nosu teče krev a to v přítomnosti Cullenů. Samozřejmě jsem nepochybovala o jejich sebeovládání, ale čerstvá krev, to nemůže dopadnout dobře. Ne všichni mají tak vynikající ovládání, aby se udrželi v přítomnosti lidské, čerstvé krve. Pomalu jsem se na ně otočila a setkala jsem se s pěti páry černých očí. V tu chvíli jsem úplně zapomněla na svoji bolest hlavy a všechnu pozornost jsem věnovala jim.

 


Shrnutí


P.S. Doufám, že tam nebylo hodně chyb. Měla jsem na spěch, tak jsem neměla čas to moc kontrolovat. Ale word žádnou chybu nenašel, tak snad to bude v pohodě.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 19. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!