Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Omlouvám se - 4. kapitola - První ztrapnění

Omlouvám se - 4. kapitola - První ztrapněníAhoj! Je tu další kapitola OS. Sice trochu opožděně, ale není to mojí vinou. Jak už sám název napovídá, bude tu nějaké ztrapnění, abych řekla pravdu, sama se za tuto kapitolu stydím, vlastně ani nevím proč, ale potřebuji ji tady. Takže přeji hezké počtení a pevné nervy, protože už se blížíme k prvnímu školnímu dni a prvnímu polibku.

Za pár milimetrů se naše rty spojí. Když viděl, že jeho návrhu nekladu odpor, taky se začal zase přibližovat. Už jen kousínek a naše ústa budou spojená v jedny.

„Bello, prosím, přineseš mi pivo?‟ zařval Charlie přes celý dům a já zase odskočila od toho samého kluka jako venku a zase kvůli leknutí. Edward se na mě omluvně usmál a šel do obýváku. Já jsem mezitím rychle popadla poslední pivo, co v lednici zbylo, a taky utíkala za ostatními.

Jakmile jsem vyšla z kuchyně, uslyšela jsem ohlušující vícehlasný smích, který nemohl vydávat jen sám Emmett, ale určitě se na něm podílel.

„Co je tady tak zábavného?‟ optala jsem se. Ale když jsem zahlédla na konferenčním stolku staré fotoalbum, hned jsem poznala, co se děje. Ještě ztrapňující vzpomínky na mé komické dětství. Dokonce i Rose se usmívala – což jí teda slušelo víc, než když se vztekala.

„Aha, tak já jdu pryč,‟ oznámila jsem naoko sklesle a otočila se.

„Neblázni, Bello, přece by ses kvůli pár směšným historkám hned nezlobila,‟ konejšil mě Charlie tím správným tátovským hlasem.

„Ale když jsou o mně a mých vymyšlených výstupech na horu Luloupech, tak ano. Promiň, že s tebou taky nesdílím takové nadšení z mého veřejného ztrapnění!‟ řekla jsem už nabručeně. Trochu mi to připomnělo počáteční vznícení Rose. Korunu tomu všemu nasadil Emmett, který se snažil potlačit svoje návaly smíchu, aby mohl v klidu promluvit.

„Promiň, ale říkala jsi Luloupech? Co to proboha bylo za horu?‟ Už se neudržel, ale snažil se otřesy potlačit na minimum, aby mi aspoň rozuměl. Samozřejmě jsem se nechtěla svěřovat se svým fantazírováním z dob, kdy jsem byla malá – hlavně jemu ne, ale když už jsem to nakousla, nebylo cesty zpátky. Bohužel.

„Na Luloupech žili skřítci – řekla bych, že byli podobní tobě, Alice.‟ Někoho jsem do toho prostě musela zatáhnout. Ona se tomu jen ušklíbla a hodila po mně takovým tím pohledem Nemysli-si-že-nevím-co-děláš, ale Emmett asi nebyl jediný, koho moje dětské myšlení chytlo.

„Neodbíhej od tématu. Proč jsi na tu horu podnikala výstupy? No tak, Bello, ať se taky trochu zasmějeme,‟ usmál se Jasper. Docela mě překvapilo, že umí mluvit. Od chvíle, co jsme přišli z venku, neprohodil ani slovo – teda když jsem tady byla, ale teď byl nějak více zabraný do mého „ták“ strášně poutavého vyprávění, že zapomněl na svou izolaci.

„Panebože, byla jsem dítě. To vás opravdu tak zajímá, jak jsem si představovala svoje putování Žužálií?‟ Už jsem trochu pěnila. Že jsem, já blbka, nedržela pusu.

„Čím že to?‟ A koukám, že Žužálie nenechala už ani Esmé chladnou, protože se hodně přesvědčovala, aby nevyprskla a bylo to na ní vidět.

„No, mně se to nechce moc vyprávět, ani si to moc dobře už nepamatuju,‟ snažila jsem se vymluvit, ale táta mě podrazil.

„Cože? Vždyť ten příběh o záchraně lady Kukuš odříkáváš i ze spaní!‟ Tak tohle mu jen tak nedaruju.

„A navíc se ty příběhy každýmu líbí,‟ prohlásil nekompromisně táta, a tak jsem opět vyprávěla svoje dětské smyšleniny. Ale co, stejně už ty pohádky zná celé město. Vyrůstala jsem tady a když jsem si to začala v pěti vymýšlet, vyprávěla jsem to každému na potkání jako nejnovější drb. Už bylo jasné, že z tohohle se nevyprostím, tak jediné slovo, které jsem neslyšně zašeptala, než jsem začala, bylo „zrádče‟. Ale stejně to vypadalo, jako by to všichni Cullenovi slyšeli, protože v ten moment, kdy jsem to řekla, se všichni v jednu chvíli usmáli a dokonce se i nějaké pohledy obrátily na mě.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Vždyť jsem to sama sotva slyšela. Třeba se mi něco jen zdálo. Možná jsou taková skvělá rodina, která si vzpomněla v jeden moment na stejnou vzpomínku a musela se tomu usmát. No každopádně jsem nad tím už nepřemýšlela a vrhla jsem se do vypravování o mé vysněné zemi.

***

Po mém oficiálním přiznání a vyprávění o Žužálii to pokračovalo docela dobře. Všichni jsme se bavili. Táta zahrnoval Cullenovy příběhy o mně a oni na oplátku vším, co jim provedl Emmett jen z legrace. A že toho nebylo málo.

V deset hodin jsem byla až neobvykle unavená a ač nechtěně, uklouzlo mi nepatrné zívnutí. Jako by to byl signál pro naši návštěvu, aby se začala omlouvat, že už jsou také unavení a měli by jít domů.

„Je mi opravdu líto, ale jestli nechcete, abychom u tebe ještě nocovali, Charlie, tak bych řekl, že bychom měli jet. Bylo to moc příjemné. Ještě jednou děkuji za pozvání a takové milé přijetí.

„Děkuji i tobě, Bello, že jsi s námi a s mými dětmi...," vrhnul pohled na děti, které nasedaly do auta a ještě rychle dořekl, „vydržela‟. Otočil se a šel také za Esmé k autu.

„Doufám, že se potkáme ve škole, Bello!‟ zařval normálním hlasem Emmett. Ani jsem nepředpokládala, že umí mluvit i takhle.

„Forkská škola není dost velká na to, abych na vás nenarazila!‟ vrátila jsem mu výkřik s úsměvem.

„To je dobře,‟ přidala se Alice, „aspoň bude nějaká sranda.‟

„No, to nevím,“ dodala jsem v duchu, protože jsem si vzpomněla na Caroline a na to, jak budu muset vést nábor na nově příchozí. A potom, co jsem viděla kluky, tak je bude chtít Car dostat taky, ale protože jsou už spárovaní s holkama, bude to úkol pro mě, jelikož já dělám holky a Car kluky. Na Edwarda ale bude myslet i jinak než jen jako uctívače, a to mě trošku štve.

„Ahoj a nashle, Charlie!‟ zavolala Alice a mávala jako divá, ale auto už se rozjelo, a tak strčila ruku zpět do auta a odjeli.

„Vidíš, ani to tak nebolelo. Nevím, jestli byl vůbec nutný ten výslech na začátku,‟ říkal výsměšně táta, když auto zmizelo z dohledu.

„Mě to nebolelo, ale tebe teď čeká ještě horší výslech než předtím. Proč jsi mi neřekl, že jsi zase přijal místo policajta? Kdy ses mi to chystal říct?‟ Byla jsem trochu podrážděná z toho, že mi táta nevěří.

„Chtěl jsem ti to říct předtím, než přišli, ale ty jsi mě začala vyslýchat a pak už nebyl čas a nechtěl jsem se před nimi s tebou hádat,‟ řekl trochu smutně Charlie, ale mě to neobměkčilo. Ba naopak.

„To ale nic nemění na tom, proč jsi mi to neřekl už předtím – včera nebo v neděli?‟

„Předtím jsem ti to neřekl, protože jsem to nevěděl jistě a vím, jak si to bereš, když jsem smutnej z toho, že mi něco nevyjde. Chci, abys byla šťastná.‟ Jeho obhajoba mě chytla za srdce, tak jsem se otočila a mířila dovnitř, když vtom táta změnil téma. Tím, co řekl, mi vyrazil dech.

„A co ten nejmladší Cullen? Co jste tam v kuchyni dělali? Vypadal docela solidně, nemyslíš?‟ Hm, tak to byla teda vysoká známka. To je, jako by Alex někomu přidělila známku „ká tři plus, plus‟. Takovou známku nedostal ani Stev, ten má jen dva plus, což byla zatím u nás ve škole nejvyšší daná známka. Ale jak říkám, zatím. Až ve čtvrtek nastoupí Cullenovi, všichni dostanou snad i čtyřku. Bude sranda sledovat Carol, jak puká vzteky nad krásnými vlasy Rose a Alice a nade mnou, že je všechny znám. Jak jsem tak přemýšlela nad školou a peklem v ní, tak jsem úplně zapomněla na tátu. Ten si jen odkašlal, aby na sebe upoutal mou pozornost.

„No, jak na tebe zapůsobil Edward?‟ Jak na mě zapůsobil? No, tohle jsem ještě v životě od něj neslyšela. To se mi ho pokouší dohodit? Neříkám, že by byl špatný, ale vždyť ho skoro ani neznám! Snad si nemyslí, že s ním začnu chodit jenom proto, že si to přeje můj drahocenný otec! Ale je dobré vědět, že povolenku na vztah s ním mám. Jen pro strýčka Příhodu.

„Jo, je fajn,‟ řekla jsem jakoby nic.

„A o čem jste se v kuchyni bavili?‟ nedal se táta.

„No, však víš, škola, učitelé, učivo a tak.‟ Šla jsem na schody, abych jako naznačila, že už si chci jít lehnout, ale táta pokračoval:

„Opravdu o něj nemáš ani trochu zájem?‟ Tím mě odrovnal. Ani jsem mu na to neodpovídala a odešla do svého pokoje – mé osobní pevnosti.

Musím přiznat, že mi nasadil brouka do hlavy. Nemám náhodou o něj zájem? Ani trochu? Byl přitom tak vtipný, když vyprávěl další a další historky o tom, jak se mstili Emmettovi za jeho nejapné kousky. Když se jenom na mě podíval, srdce mi zaplesalo. A když k tomu pohledu přidal i úsměv, myslela jsem, že je v našem domě nové slunce. Byl tak dokonalý a krásný, ale podle jeho slov a gest byl taky chytrý a pozorný. Připadala jsem si, že to je ten, se kterým chci být celý život a nikdy ho neopustit, ale bohužel s ním nemůžu být, protože jakmile přijde do školy, vrhne se na něj Car, jelikož to bude jediný Cullen – taky ten nejdokonalejší – a on jako každý jiný kluk poslechne. Začne s ní chodit kvůli její osobitosti a jejímu skvělému „charakteru“ – jinak řečeno postavě – pak se s ním ona rozejde a on půjde mezi ostatní odkopance a ztroskotance. Bude na ni naštvaný a nebude ji chtít už nikdy v životě vidět a do toho zapadá i její parta, protože za každých okolností musíme stát po boku svojí paní a nemůžeme na stranu protivníka, i kdybychom ho bůhvíjak milovali... Cože? Já jsem řekla milovali? Chtěla jsem říct měli rádi. Já Edwarda nemiluji, jen je to nejsympatičtější člověk, jakého jsem kdy potkala, to je vše a tečka. A tudíž budu muset stát proti němu, což se mi teda upřímně hodně příčí. Mám ráda i ostatní z jeho rodiny a já se s nimi nebudu moci stýkat – jenom kvůli té blbce Carol – to je jasné. Přece by se nepostavili proti bratrovi.

Alice mi za ty tři hodiny prostě přirostla k srdci více, než Alex za posledních jedenáct let a Emmett se svým neutuchajícím humorem a optimismem taky. Jednoduše by mi chyběli. Musím něco udělat. Ale mám jen dvě možnosti: Buď odejdu od uctívaček, dostanu se až na samé dno a ony po mně budou šlapat jako v prváku, nebo varuji Edwarda, ať si nezačíná s Car. Nevím, jestli si nebude myslet, že na Car žárlím, nebo mě prostě neposlechne, ale zkusit to musím a přinejhorším přejdu k prvnímu nápadu. Jednoduše nehodlám stát proti mým novým kamarádům, kteří se mi zdají jediní upřímní v celém tomhle prolhaném zapadákově.

 


 

Takže, co vy na to? Omlouvám se, za to vyrušení Edwarda a Belly na začátku, ale nějak musím podnítit Edwardovu touhu. Jen abych vás navnadila, jak už jsem psala nahoře, tak příště se můžete těšit na první školní den. Nejdříve příjemný nález, pak Lexin slovní útok, a pak seznámení Edwarda s Lexie. Doufám, že jsem vás ještě neunudila k smrti a znovu vám slibuji, že za chvíli budeme svědky vášnivého vztahu mezi Bellou a Edwardem. Vaše AAC



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Omlouvám se - 4. kapitola - První ztrapnění:

 1
30.10.2011 [17:25]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. marcela
30.10.2011 [12:20]

Moc se mi to líbí. Emoticon Emoticon Emoticon

2. martty555
30.10.2011 [11:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.10.2011 [11:58]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!