Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpusť mi, prosím 7. kapitola

torta

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Odpusť mi, prosím 7. kapitola Po delší době je tady další kapitolka. Doufám, že se bude líbit a že mi zanecháte aspoň smajlíka, abych věděla kolik lidí čte tuto povídku a jestli má cenu pokračovat. Moc Vám děkuji, Vaše NessCullen

14.01.2010 (15:45) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4179×

Byly tam letenky, CD a moje fotoalbum, které jsem dostala od René k narozeninám. Opatrně jsem vše vytáhla. Letenky ještě platily, ale pro mě už neměly žádnou cenu. Byly jen kus papíru. Při nich jsem si vzpomněla na svoji milující a střeštěnou maminku. Neubránila jsem se a jedna slza se mi začala koulit po tváři a za ní následovala další a další slzička, až z toho byl hotový potůček slz.

Vzala jsem CDéčko a dala ho do přehrávače a z něho se začaly linout ty nejlíbeznější tóny, které jsem kdy slyšela. Byly to tóny ukolébavky, kterou pro mě složil on. Mohla jsem ji poslouchat pořád dokola a dokola a nikdy by mě neomrzela. Ani teď, když on odešel. Začala jsem listoval v albu. Bylo sice zaplněno přibližně jenom tak z půlky. Na většině fotografií byli oni. Vypadali jako bohové. Bohové, které jsem tolik milovala. Když dozněl i poslední tóny skladby, tak jsem vzala album i s CDéčkem a přibalila jsem je taky do kufrů. Pořád jsem kontrolovala hodiny a počítala, jak dlouho ještě zbývá do odletu. Už zbývalo jen šest hodin.  Na letiště bych měla dorazit přibližně za hodinu a půl v autě, takže bude stačit, když vyjedu za tři hodiny. Tři dlouhé hodiny. Mohla bych zajet hodit dopisy do schránky.

Oblíkla jsem si bundu a jela jsem náklaďáčkem k obchodu, kde byla jediná poštovní schránka ve Forks. Cestou začalo pršet. Kapky narážely každé po jedné do mého náklaďáčku a já se zaposlouchala do dunění kapek. Když jsem dojela k obchodu, tak jsem rychle šla hodit dopisy do té schránky. Nejdřív jsem hodila do schránky dopis pro Jessicu.

„Budeš mi chybět, Jess.“ Pak jsem hodila do schránky dopis pro Angelu.

„Ty mi budeš taky chybět Angelo. Byla jsi moje druhá nejlepší kamarádka.“ A hodila jsem i ten druhý dopis. Už zbýval hodit do schránky jen jeden poslední dopis. Dopis pro mého Jacoba. Nedokázala jsem ho tam ale hodit, a tak jsem se rozhodla, že mu ho zavezu domů. Nesedla jsem tedy do mého milovaného náklaďáčku a vyjela směr La Push. Za chvíli jsem již stála před jejich malým domkem. Kapky deště skoro už vymizely. Přešla jsem mezi nimi k domovním dveřím a zaklepala jsem. Za chvíli mi přišel otevřít Billy. Vypadalo to, že jsem ho zrovna probudila.

„Dobrý den, Billy. Nebo spíše večer. Omlouvám se jestli Vás otravuji, ale potřebovala bych mluvit s Jacobem. Je doma?“ Billy vypadal mrzutě, a tak zněl i jeho hlas.

„Není, ale tak za hodinu by měl přijít domů. Potřebuješ něco?“ aspoň se s ním nemusím loučit osobně.

„Mohl byste mu tohle prosím dát.“ A podala jsem mu dopis pro jeho syna.

„Dobře.“

„Nashledanou, Billy a mějte se pěkně.“

„Ahoj, Bello.“ Nasedla jsem do náklaďáčku a jela jsem směr domov. Domov, který teď opouštím. Hned jak jsem přijela domů jsem si zavolala taxík a jela jsem na letiště. Taxikář přijel do půl hodinky a pomohl mi odnést zavazadla do kufru. Vlastně je tam odnesl všechny sám. Za hodinu a půl jsme byli na letišti a mně ještě zbývala půl hodinka než odletíme. Sedla jsem si tedy do letištní haly a čekala na můj let. Konečně se ozvalo to, na co jsem čekala půl hodiny.

„Let číslo 329 do Anglie za dvacet minut odlétá. Prosím, aby cestující tohoto letu šli k odbavení.“ Vydala jsem tedy k odbavení a za chvilku jsem už seděla v letadle, kde jsem začala vzpomínat na svůj život ve Forks. Na tom jak jsem se cítila, když jsem sem přijela. Když jsem dostala můj náklaďáček. První den ve škole. První hodina s Edwardem. Pocity, když jsem zjistila, že on a jeho  rodina jsou upíři. James, Laurent a Victorie. Při té vzpomínce jsem se ale otřásla. Mé osudné narozeniny. Jen jedna malá kapička krve a co dokáže. Zjištění, že i Jacob není normální a je vlkodlak. Moje těhotenství a ona událost s rodiči. A jako poslední dopis od Alice. Ten byl pro mě znamením, abych začala nový život. Pak jsem podlehla únavě a usnula jsem.

 

Pohled Jacoba

Dnes jsem přišel domů trochu později než chodím obvykle, protože jsem se smečkou skákal z útesů. Ano se smečkou, před dvěma měsíci se ze mě stal vlkodlak. Vzpomínám si na to, jak jsem to říkal Bells. Prý jen ona se dokáže spřátelit s nadpřirozenými monstry. Ale jinak tomu nevěnovala pozornost. Měl jsem strach z toho, že mě bude nenávidět, ale potom, co jsem ji o tom řekl, se náš vztah ještě upevnil. Doufal jsem, že by z toho mohlo být ještě něco víc, ale ona pořád milovala tu hnusnou pijavici, i když on ji už dávno opustil.

Billy se jako obvykle díval na nějaký zápas v televizi. Chtěl jsem se jít najíst a pak se jít vyspat.

„Ahoj, Jacobe. Jídlo máš v troubě a na lednici máš dopis od Belly…“ Billy dál ještě něco říkal, ala já jsem se zaměřil na dopis od Belly. Dopis? Proč mi tady nechala dopis, když jsme si mohli normálně promluvit nebo zatelefonovat. Šel jsem tedy k lednici a vzal jsem onen dopis od Belly a začal jsem si ho číst.

Drahý Jacobe,

Chci, abys věděl, že jsi jako můj bratr, kterého jsem nikdy neměla. Moc ti děkuji za vše, co jsi pro mě za poslední dobu udělal. Jsem ti za to zavázaná. Chci se s tebou rozloučit Jacobe, protože odjíždím do Anglie. Odjíždím dnes večer. Asi se ptáš proč? Protože tady mi všechno připomíná rodiče a je. Víš koho myslím, že? Chci, abys vědě,l že tě mám ráda. Třeba se někdy zase uvidíme a já v to věřím, že se sem zase jednou vrátím. Zase se vrátím sem, do deštivého Forks, ale až budu připravená se sem vrátit.

Prosím, odpusť mi, že se s tebou loučím takto, ale kdybych se s tebou měla rozloučit osobně, tak bych to nedokázala a nedokázala bych nasednout do letadla. Tak to bude lepší.

Mám Tě ráda Jacobe,

Tvoje Bells :D

Bella odjíždí? To ne. Ona nesmí odjet. Nesmí odjet. To nedovolím. Rychle jsem se tedy rozběhl do garáže, kde jsem popadl motorku a rychle jsem jel na letiště s nadějí v srdci, že ji zastavím a ona zůstane tady. Za hodinu jsem konečně dojel na letiště. Rychle jsem vtrhl do letištní haly a našel informace.

„Kdy odlétá letadlo do Anglie?“ vychrlil jsme otázku na paní ve starším věku.

„Je mi líto, ale jedno letadlo Vám právě před deseti minutami uletělo. Další letí až zítra odpoledne.“ Nestihl jsem to. Nestihl jsem ji. Odletěla a nechala mě tady. Odjela a já jsem ji nestihnul. Nasedl jsem na motorku a se zlomeným srdcem jsem jel domů za Billym.

 

předchozí << shrnutí >> následující

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odpusť mi, prosím 7. kapitola :

 1
1. kikuska
28.06.2011 [18:37]

kikuskaChudák Jake. Snáď sa ešte niekedy stretnú. Držím Belle palce, nech sa jej podarí začať žiť odznova. Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře