Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový vládce? Ne, konec utlačování! 15. kapitola

Good thing


Nový vládce? Ne, konec utlačování! 15. kapitolaJak to bude pokračovat? A co přijde? Nebude to nic hezkého :). Překvapilo mě, jak najednou se tam objevilo tolik komentářů :D. Asi budu muset přizabíjet hlavní hrdiny častěji :D.

15. kapitola – Na vlásku


 

Renesmé Cullen

„Nessie,“ promluvil vážně Carlisle a ukázal mi, ať si raději sednu. „Je mi to líto, ale…“ na chvíli se odmlčel a já jsem hlasitě polkla. Krev mi ztuhla v žilách, ale srdce bilo jako o závod. „Přece se mu nemohlo nic stát!“ honilo se mi hlavou.

„Je ve velmi vážném stavu. Stále zůstává v komatu a jeho kosti srůstají pomaleji, než by měly. Srdce občas vynechá nějaký úder a jeho plíce nefungují, jak by správně měly. Museli jsme ho dát na přístroje, aby dýchaly za něj a on se neudusil,“ vysvětloval mi Jacobův stav Carlisle a tím vyvrátil moji první myšlenku o jeho smrti. Hlasitě jsem si oddychla a sesypala jsem se na pohovku. „Takže není mrtvý… Ale ve vážném stavu, kdy je jen krůček od smrti… Jeho život je na vlásku…“ přemýšlela jsem a jen periferním viděním jsem vnímala pohledy všech přítomných, kteří pozorovali můj stav.

„Nepřemýšlej o tom takto,“ promluvil ke mně táta a přisedl si na pohovku. „Určitě se uzdraví, ale musíš tomu dát čas. Bude muset zůstat v posteli a musíme sehnat někoho, kdo se o něj bude starat,“ řekl a při poslední větě na mě mrkl. Věděl, že to budu já. Usmála jsem se na něj a on mi úsměv vrátil.

„Chceš jít za ním?“ zeptal se mě Carlisle. Přikývla jsem a okamžitě ho následovala do druhého patra, přesněji do Jacobova pokoje. Pomalu otevřel dveře, ve kterých zůstal stát, a věnoval mi soucitný pohled. Pomalu jsem se vydala k posteli, kde ležel Jake. Snad každičký kousek těla měl něčím obvázaný a do nosu mu vedly dvě hadičky, které za něj dýchaly. Na jeho tváři byl usazený smířlivý pohled s nádechem bolesti. Vypadal opravdu hrozně, až mi z něj bylo do pláče. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že by se mu mohlo něco stát. Nejdříve se tu z ničeho nic objeví Wraithy, pak Garr přizabije Jacoba,… Co se asi stane zítra?! Začnou létat meteory a tím zahubí celou planetu, jako to bylo kdysi s dinosaury? Možná, že ani ty meteory padat nemusí, tento svět spěje k záhubě už pěkně dlouho… Buďto ho zničí lidé, nebo jim pomůžou Wraithy či již zmiňované meteory… Z mého uvažování nad ničení planety mě vyrušil tichý melodický hlas dědy Calislea.

„Renesmé, pojď. Potřebuje si odpočnout a ty také. Kdyby se probudil, dáme ti hned vědět.“

„Dobře,“ odpověděla jsem a ještě než jsem odešla z pokoje, políbila jsem Jakea na čelo a přála si, ať se co nejdříve probere.

Okamžitě jsem zamířila k sobě do pokoje, přesněji do koupelny, abych se z této nešťastné události mohla vzpamatovat. Přešla jsem k umyvadlu a pohlédla na sebe do zrcadla. Vypadala jsem jako zombie. Opuchlé oči od neustálého pláče, bílá pokožka, modré kruhy pod očima s rozmazanou řasenkou po celém obličeji a vlasy v účesu ala čarodějnice. Hrůza… Ale dnes mě to vůbec nezajímalo. Jenom jsem si opláchla obličej a vlasy si trochu vykartáčovala, abych je ještě někdy mohla rozcuchat. Pak jsem vyšla z koupelny a sedla si na postel. Přehrávala jsem si celý den, všechny události v tomto týdnu a také to, co nás čeká. Jak to teď bude s bojem proti Wraithům? Půjdou tam i bez Jacoba, nebo počkají, až se uzdraví? A co když se neuzdraví a navždy zůstane v komatu?! Nebo umře?!

„Nessie!“ okřikl mě táta zdola a tím mě vyrušil z mého pesimistického uvažování. Během sekundy byl v mém pokoji a měřil si mě přísným pohledem. Občas mě fakt štve, že má dar čtení myšlenek a tím mě může sekýrovat i za to, co si myslím.

„Tak snad sekýrovat zase ne, ne?“ zasmál se. „Jen nechci, aby ses takhle trápila, zlatíčko. Jsi moje dcera a já na tebe musím dávat pozor a to ve všech směrech. Nechci, aby se ti někdy něco stalo, nebo aby ses mučila takovými myšlenkami,“ řekl a pohladil mě po tváři. „A útok na Wraithy se neodkládá, bude to probíhat podle plánu, jen bez tebe a Jacoba.“

„Cože? Ale já chci jít s vámi a pomoct vám!“ zakřičela jsem.

„A kdo se bude starat o Jacoba? Co kdyby se mu něco stalo, to ho tady chceš nechat bez dozoru?“ Věděla jsem, že teď nemyslí až tak moc na Jacoba, ale na mě. Nechce, abych se účastnila boje. S mámou byli už od začátku proti tomu, a tak na to šel přes tuto metodu. Zavrčela jsem a následovně na to jsem zakňučela a padla na postel.

„Ale já vám chci pomoct,“ zakňučela jsem a udělala na něj psí oči.

„A co Jake?“ Jenom jsem pokrčila rameny a přemýšlela, jak bych to mohla udělat. Bohužel nebylo jiné východisko než tady trnout strachy, zatímco oni budou bojovat s těmi příšerami. Táta se na mě usmál, protože věděl, že tento souboj vyhrál. Já jsem se na něj zašklebila a vyplázla jazyk.

„Musím jít dolů za ostatními, ještě jednou si to celé probereme, ať to proběhne co nejlépe,“ řekl a sešel dolů. Pak jsem se nakonec rozhodla, že si budu číst, a tak jsem si zalezla do postele s knížkou v ruce a relaxovala. Po několika desítkách minut se mi začaly klížit oči a i přes mou snahu se zavřely a já jsem usnula. To, co přišlo potom, bych nečekala ani v tom nejstrašidelnějším a nejkrvavějším hororu, jaký kdy byl natočen!


 


Omlouvám se za délku, ale víc už jsem nevěděla, co do této kapči dál, více se mi tam toho prostě nehodilo :). Nevím, kdy přibyde další, nemám ji ještě ani rozepsanou, teď jsou důležité nadcházející příjmačky. (Vím, už jsem to psala, ale ty komentíky mě vážně nakoply k dalšímu psaní xD.

Kapitolka je věnována všem, kteří zanechají aspoň někdy komentář, ale hlavně dvěma lidem, díky kterým tato povídka vlastně ještě žije a díky kterým ji píšu ráda.

Děkuju Danca11 a Teerkaa98.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nový vládce? Ne, konec utlačování! 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!