Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » New strange life - 1. kapitola


New strange life - 1. kapitolaPřidávám další kapitolu. Jak se Charlie smíří s tím, že je z něj krev sající monstrum a že musí opustit svůj dosavadní život? A kdo je Ismail, upírka utíkající z kamenné Voltery? Potkají se někdy?

Ismail

„Nech mě na pokoji, Alecu,“ zasyčela jsem směrem za sebe a práskla dveřmi. Ty se samozřejmě znovu otevřely a mnou tolik nenáviděná osoba vešla dovnitř.

„Ismail, tak už to přece pochop. Já s Heidi nic neměl. Snažila se sice, ale pokaždé jsem ji odmítl… Miluju jenom tebe.“

„Vážně? Mně to tak nepřipadalo. Dej mi pokoj, řekla jsem ti to jasně. Už se s tebou o tom nebudu bavit. Nechci být součástí toho tvého harému. Odcházím…“

„Cože?“ vyrazil ze sebe mírně ohromený Alec.

„Řekla jsem to snad dost jasně, ne? Odcházím, odjíždím, vysvětli si to, jak chceš. Prostě opouštím Volterru. Už mě to tu nebaví, potřebuju konečně trochu žít.“

„Ale Ismail. To mi přece nemůžeš udělat? Miluju tě, Heidi pro mě nic neznamená, nemůžeš mě jen tak opustit. Nemůžu žít bez tebe…“

„Tak se to asi budeš muset začít učit. Já jsem rozhodnutá a nehodlám to měnit jenom proto, že sis usmyslel něco jiného. Já tě nechci, takže se s tím smiř a dej už mi konečně pokoj.“ Odstrčila jsem ho, popadla do ruky svazek štětců a rozzuřeně jsem je hodila do tašky.

„Jak chceš. Ale dobře víš, že beze mě tak nevydržíš dlouho. A až se vrátíš, už o tebe tady nebude nikdo stát.“ Alec za sebou práskl dveřmi, které zavrzaly na protest. No jo, bouchalo se s nimi docela často.

Unaveně jsem pohlédla do zrcadla ve zlatém rámu visícího na stěně. Na oplátku se na mě dívala upírka s téměř hmatatelnými kruhy pod očima. Dlouhé vlasy jí splývaly podél nezdravě bledé tváře a do legendární upírské krásy měla opravdu daleko.

Potřásla jsem hlavou a vyloudila mírný úsměv. Těch více než 250 let strávených ve Volteře zmohlo. Ale tomu bude konec. Konečně se dostanu ven, pryč, na svobodu. Jenom se musím zbavit Aleca, mého největšího problému, a budu volná!

V té chvíli jsem ani zdaleka netušila, co všechno ještě zažiju.

 

Charlie

Nedokážete si představit, co všechno může zavinit jedno otevření očí. Že se probudíte po děsivém pálení ohně, které je vystřídáno téměř stejným pálením v krku. Že vám oznámí, že vaše dcera i celá její povedená rodina jsou upíři a vás omylem proměnili taky. A ani se pořádně neomluví. Navíc musíte pořád čichat Jacobův pach.

A aby toho nebylo málo, zřeknou se vás všichni přátelé, kteří celou tu dobu byli na straně vlkodlaků.

Při té vzpomínce mě zahryzal smutek.

„Charlie, promiň, ale nejde to. Už se nemůžeme vidět. Cullenovi porušili smlouvu, takže musí odjet. A ty s nimi.“

„Ale přece musí existovat nějaké řešení. Já se s tebou potřebuju vidět. Všechno je to tak nové, musím o tom s někým mluvit.“

„Charlie, ty to nechápeš. My se s tebou nechceme vídat. Ty jsi teď upír. Budeš mít jiný, svůj život. Nech nás už na pokoji. Stačí, že mi Cullenovi odvedli syna. Nechci truchlit i po tobě, také už mi nevolej…“

„Ale Billy… Potřebuju mluvit alespoň se Sue a-“

„Ta si myslí to samé. Říkala, že už tě nechce nikdy vidět. Promiň…“

Sluchátko na druhé straně oněmělo a já už syčel naléhavé prosby i výhružky jen sám sobě. Jak mě mohli takhle opustit, takhle se mě zříct?

Teď jsem seděl v autě a kolem mě ubíhala krajina. Byla tma, ale pro mé nové oči to nebyl problém. I když jsem tohle nové tělo nenáviděl, zbystřené smysly se mi docela zamlouvaly.

Od mé přeměny uběhly už téměř dva týdny. Já už se do té doby stihl aklimatizovat, takže jsem dokázal vydržet blízkosti Renesmé, aniž bych se svíjet bolestí v hrdle a toužil z ní vysát všechnu krev.

Jeli jsme do Denali. Prý to bylo někde na Aljašce, a žili tam další vegetariánští upíři. Cullenovi tam měli začít chodit do školy a já měl zůstávat s Esmé doma. Jako kdybych to už tak neměl těžké, ještě mě budou hlídat jako nějaké pitomé mimino.

„Charlie, uklidni se. Chápu, že je to pro tebe těžké, ale musíš se umět kontrolovat. Jenom tak se budeš moct co nejdřív zapojit do normálního života.“ Zavrčel jsem. Jaspera jsem z duše nesnášel, asi proto, že mě neustále hlídal a kontroloval.

„Jaspere, nech ho. Charlie se s tím zvládne vypořádat sám, nemusíš ho ovlivňovat.“ No jistě, Edward, čtenář myslí. Že já jsem ho od Belly nedržel dál. Kdyby ho nepoznala, nikdy by se tohle nestalo.

Edward se jenom zasmál a já potichu zasyčel.

Mám právo být naštvaný. Málem zabil mou dceru, a to hned několikrát. Klidně mohl zakročit, když se chystala udělat ze mě monstrum, ale nestihl to. A teď ještě bude mít tu drzost nahlížet mi do hlavy a smát se mým myšlenkovým pochodům.

„No tak promiň. Normálně to nedělám, ale teď jsem prostě neodolal. Omlouvám se.“ Obyčejná omluva stejně stačit nebude, Edwarde.

Rozhlédl jsem se po osazenstvu auta. Edward řídil, vedle něj seděla drobounká Alice a Jasper se mnou vzadu. Odpor byl zřejmě na obou stranách – on by si nejraději sedl vedle své manželky a já bych nejraději… no, určitě bych byl radši kdekoliv jinde než tady.

Ohlédl jsem se na vůz za námi – kanárkově žluté Porsche. Nechápal jsem, proč si kupují tam drahá a navíc křiklavá auta. Mně to moje policejní naprosto stačilo, a to jsem s ním vydržel kolik let. No, a teď už bude nejspíš ve šrotu. Vždyť policejní ředitel Swan, v Denali už Esménin bratr Charlie Smith, opustil znenadání město i se svou dcerou a všemi Cullenovými. Nikdo se nedozví nic bližšího, i když Forkské drbny budou zajisté pátrat jako divé. V La Push na mě taky všichni svorně zapomenou, prostě jako kdybych nikdy neexistoval.

Že mě Bella radši nezabila…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek New strange life - 1. kapitola:

 1
18.06.2011 [23:35]

PetraCullen Emoticon Emoticon Lituji Charlieho, ale na druhou stranu zůstane s Bellou! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!