Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená přání - 4. kapitola

ghggfghfdghgfgf


Nevyřčená přání - 4. kapitolaBelly druhý den ve škole, jak asi dopadne její hodina společná s Edwardem?

Konečně poslední hodina, i když tělocvik. Mám ráda sport, ale když v něm nemusím nic předstírat. Stále uvažovat nad tím, jak moc velkou ránu dát, a jak moc se odrazím, abych něco nezničila a nebo neprozradila naši existenci.

Tělocvična. Tu jedinou jsem nemusela hledat. Na zdech byly cedulky vedoucí přímo k ní. Šla jsem rovnou do šatny, převléknout se. Oblékla jsem si na sebe jejich “sexy“ povinné oblečky na tělocvik a šla dovnitř.

Tělocvik byl nudný, ale naštěstí jsem ho neměla s nikým z Cullenů. To by mi ještě scházelo. Dneska jsme nic nedělali - učitel vysvětloval pravidla nějaké hry, jejíž název jsem zapomněla dřív, než jej vyslovil.

Nasedla jsem do svého auta a vyjela k hotelu. Přejela jsem pohledem parkoviště, ale jejich auta už tam nestála.

V apartmá jsem ze sebe shodila bundu a tašku do školy. Svlékla jsem si všechno oblečení a šla do sprchy. Byl to příjemný pocit, smýt ze sebe ten pot.

Byla jsem po dnešku unavená, a tak jsem si šla lehnout. Zapadla jsem do postele a za pár minut usnula.

 

Ráno mě probudil zase ten zákeřný budík. Takže tohle nebyl sen a já se doopravdy upsala ďáblovi a šla jsem dobrovolně do školy. Cestou do školy jsem vymyslela plán, jak se celý den vyhýbat Cullenům – všude budu mít po ruce Angelu.

Poprosila jsem ji, jestli by mě nedoprovázela na moje hodiny, protože jsem si zapomněla plánek a cestu si stále nepamatuji. Měla jsem štěstí - Angela s radostí souhlasila - a za přítomnosti Angely si Cullenovi nic nedovolili a při výkladu také ne.

Školní den byl stejně nudný jako ten předešlý, ale utekl rychleji. Konečně už byl tělocvik - poslední hodina. Tu už nějak přetrpím. Byla jsem nucena se opět převléknout do „slušivých“ školních oblečků.

Po převléknutí jsem se vydala do tělocvičny a sedla jsem si na lavičku a čekala, až začne hodina. Myslela jsem si, jak to bude v pohodě probíhat, tedy dokud se neotevřely dveře. To není nic strašného, pokud v nich nestojí sám Edward Cullen! To je snad špatný žert, zase mám hodinu s Edwardem. Vím, že teď mě jeho výslech nemine. Ale jak to, že tu včera nebyl? Tak s tímhle jsem opravdu nepočítala.

„Já mám ale smůlu,“ křičela jsem na něj přes celou tělocvičnu, aby to všichni slyšeli.

Nic si z toho nedělal a zamířil ke mně. Na tváři se mu usadil okouzlující úsměv. Žasla jsem nad jeho ladnou chůzí. Ohromovala mě. Sedl si vedle mě, těsně vedle mě, na lavičku.

„Čím jsem si zasloužila tvůj zájem?“ zeptala jsem se ho jedovatě.

Všichni dívky v tělocvičně na nás zíraly, a kdyby mohly, zabily by mě pohledem. Ať si ho klidně vezmou, já o něj nestojím. Já nemůžu za jeho zájem. To Caius může za to, co jsem.

„Mám pár otázek, na které si mi stále neodpověděla, Bello,“ promluvil ke mně, tím na sebe upoutal pozornost. Podívala jsem se do jeho obličeje a dívala se mu do očí.

„Jo promiň, ale neodpovídám na osobní otázky kdekomu. A Bella jsem jen pro přátelé. Bude lepší, když mi budeš říkat Isabello,“ upozornila jsem ho a odvrátila od něj pohled.

„Ty o mě víš taky spoustu věcí. Bylo by fér, kdybych o tobě taky něco věděl.“ Nenechal se odradit mým otočeným obličejem. Mohla jsem ho ignorovat, ale naskytla se mi příležet si do něj rýpnout a tu si opravdu nenechám ujít.

„Ale vždyť jsi čtenář myšlenek, tak si o mně přečti, co chceš.“ Dramaticky jsem si poklepala na hlavu. „Óó, promiň já zapomněla, mně se do hlavy nedostaneš!“ vysmála jsem se mu, zvedla se z lavičky a odešla pryč.

Konečně se ozval chraptivý rámus na chodbě. Sláva, zvoní! Stoupla jsem si na druhou stranu tělocvičny a sledovala své tenisky. Chci se vyhnout veškerému kontaktu s Culleny, tedy samozřejmě kromě Jaspera.

Pokud jsem si myslela, že Edwarda zvonek odradí, tak to jsem byla strašně naivní. Jen co učitel řekl, abychom si udělali dvojice, hned se ke mně vetřel. Ušklíbla jsem se na něj a on se tiše zasmál.

„Nevím, co by za to každá holka dala - kdyby mohla být se mnou ve dvojici,“ zašeptal mi sladce do ucha a kolem nás se rozšuměly hlasy lidí.

Na zádech mi přejel mráz, jak jsem ucítila studený dech na své pokožce.

„Ale já nejsem každá!“ houkla jsem na něj nazpátek a odstoupila jsem krok vzad.

„To jsem si už všiml,“ poznamenal si pro sebe nespokojeně. Obdarovala jsem ho povýšeným úsměvem.

Vyučující nám oznámil, že prý budeme hrát badminton. Ukážu Edwardovi. Po téhle hodině si pekelně rozmyslí, jestli se mnou příště bude ve skupině. Vzali jsme si od učitele pálky a začali hrát.

Schválně jsem se netrefila ani jednou a stále jsem se mu omlouvala. Tak a teď to začne, rozmáchala jsem se, že se rozehraju a schválně po něm mrskla pálku, co největší silou. Trefila jsem se přímo do jeho hrudi a byl slyšel dutý náraz.

„Promiň, já jsem nechtěla,“ omluvila jsem se mu a přidala výraz, který na něj volal, že to nemyslím vážně. Neudržela jsem své mimické svaly na uzdě a ty mi začaly nepatrně cukat pod náporem smíchu.

„Ty…“ vysoukal ze sebe naštvaně a lidskou rychlostí se rozeběhl za mnou.

Na nic jsem nečekala a dala se na útěk. Běžela jsem napříč tělocvičnou a musela jsem se hlídat, abych se nerozběhla naplno. Teď jsem si uvědomila, jaký to byl špatný nápad.

„Edwarde Cullene, okamžitě mě nech na pokoji!“ křičela jsem a běžela mezi lidmi, kteří dál hráli tu pitomou hru.

Nedívala jsem se, kam šlapu a to byla chyba. U konce tělocvičny jsem se natáhla, jak dlouhá tak široká. Musela jsem se smát ještě víc. Přiběhl ke mně a otočil mě čelem nahoru. Dívala jsem se mu do očí a dál se nezastavitelně smála.

„Tobě to přijde k smíchu?“ zeptal se mě naštvaně...

 

<< // >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená přání - 4. kapitola:

 1
11.07.2011 [23:52]

MatikEsmeCullenJe to super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!