Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nessie a Jacob: 2.část

26.06.2009 (15:30) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3912×

Vystoupili jsme z auta. Podívala jsem se na škody, které jsem způsobila.

„Panebože!“ hlesla jsem, při pohledu na promáčknutý plech.

„Ness, to nic, hlavně že ti nic není.“ Objal mě. Položila jsem si hlavu o jeho hruď. Po tváři mi začaly stékat slzy. Jak to jen Edwardovi řeknu?

„Edward mě zabije,“ zkonstatovala jsem situaci.

„Neboj, budu tě bránit. Nedovolím, aby ti ublížil,“ zašeptal mi do ucha. Vím, že by mi Edward nikdy fyzicky neublížil, ale nechci poslouchat zdlouhavé poučování.

„Děkuji,“ zašeptala jsem smutně. „Emmett si ze mě bude dělat srandu. Bude rád, že mi nepůjčil svého broučínka.“ Zasmála jsem se hystericky. Zabořila jsem si obličej do jeho hrudi a zavzlykala jsem do jeho trička, který bylo celý promočený.

„Jsem rád, že jsme jeli jeho autem, asi bych nepřežil, kdyby si nabourala to moje!“ Zasmál se, ale mě do smíchu rozhodně nebylo.

Jacob si sedl za volant a jeli jsme se šrotovaným autem k Sue, aby mi ošetřila hlavu. Dojeli jsme k domu, držela jsem si na čele Jakobovo tričko, abych zastavila krvácení a šli dovnitř.

Jen co jsme prošli dveřmi, viděla jsem Charlieho vyděšený pohled.

„Má rozseknutou hlavu, ale nevypadá to na šití.“ Rychle je uklidnil Jacob. Sue pohotově přinesla mokrý hadr a setřela mi zaschlou krev z čela.

„Máš pravdu, Jaku, nemusí se to zašít,“ potvrdila mu Sue, „je to pouhé škrábnutí.“

„Jacobe, Edward ti něco udělá.“ Smál se Billy svému synovi.

„Ale to není jak to vypadá, my jsme-‚“ začal se obhajovat Jacob, viděla jsem Charlieho, jak zpozorněl a propaloval nás dva pohledem.

„Ale já myslel to auto,“ skočil mu do řeči Billy a zasmál se. Teprve teď jsem si všimla, že stojí Billy u okna a směje se.

„Výjimečně jsem to já nebyl,“ zakřenil se a ukázal na mě. Jen jsem sklopila hlavu a pozorovala špičky svých nohou.

„Aha,“ hlesl Billy chápavě.

„Cože?! Ty jsi nabourala Edwardovi auto? Víš co s tebou udělá?“ vyletěl nevěřícně Charlie. „Vlastně neudělá, tobě by neublížil. Jsi jeho malá holčička, ale víš, co udělá Jakobovi? Edward si najde důvod ho obvinit,“ uzavřel Charlie. Věděla jsem to moc dobře, měla jsem z toho strach. Strach o Jacoba.

„Jo,“ odpověděla jsem. Všichni věděli, jak je Edward na svoje auto háklivý.

„Nebyla to její vina,“ zastal se mě Jacob, „musela se vyhnout tomu dítěti.“

Strávili jsme u Sue celé odpoledne. Chvíli řešili ještě auto, ale pak se bavili o všem možném. Pohlédla jsem z okna ven a uviděla, jak se pomalu stmívá. Budu muset jet domu, nebo budou mít o mě strach, znám je.

„Jaku?“ oslovila jsem ho. Zrovna si povídal s Charliem o autech. „Odvezl by si mě prosím domu ke Cullenům?“ zeptala jsem se, když mi věnoval náležitou pozornost.

„Jasně.“ Hned přišel a vzal mě za ruku. Byl to příjemný pocit. Jeho dlaň příjemně hřála a já věděla, že jsem s ním, v bezpečí.

„Ahoj, uvidíme se jindy.“ Rozloučili jsme se a jeli k nám domu.

Sjeli jsme na příjezdovou cestu mezi stromy. Byli jsme úplně ticho, každý zabraný svými myšlenkami.

„Můžeš se, prosím, zítra pro mě zastavit?“ promluvila jsem do ticha interiéru auta. „Přijela bych sama, ale pochybuju, že by mi někdo půjčil auto.“ Zasmála jsem se nuceně.

„Samozřejmě přijedu, v kolik?'' zeptal se mě.

„Až budeš chtít,“ odpověděla jsem a zastavili se před domem.

„Tak to myslím, že budeš muset se mnou zase odjet,“ zašeptal a skláněl ke mně hlavu, aby se mohl dotknout mých rtů.

Vystoupili jsme z auta a šel mě doprovodit ke dveřím. Opět si neodpustil polibek. Byl jemný a něžný. Líbilo se mi cítit, jak jsou jeho rty teplé.

„Tak zítra, miluju tě,“ zašeptala jsem a natáhla jsem se pro poslední polibek.

„Já tebe víc,“ řekl mezi polibky.

 „Došli jsme ke spornému bodu.“ Odtrhla jsem se od něj a vešla dovnitř. Jacob seběhl schody a zamířil k lesu, kde se proměnil ve vlka.

Vešla jsem do dveří a hned všichni zpozorněli. Všimla jsem si, že na tričku mám zaschlou krev, asi jí cítili.

„Nessie, snad to ne... řekni že ne.. že jsi mu nenabourala auto,“ vysoukal těžce ze sebe Emmett. Jen jsem přikývla. Dal se do hlasitého smíchu. „Já jsem říkal, že s ním něco udělá, ještě že si nepůjčila mého broučínka, děkuji Alice, zachránila jsi mi lásku,“ křičel na celý dům Emmett. Viděla jsem, jak se na něj podívala Rosalie. Úsměv mu ztuhl na rtech a začal vysvětlovat.

„Samozřejmě až po tobě, to je jasný. Ty si láska mého života, to bych Nessie něco udělal, kdyby se ti něco stalo.“ Hned si Emmett udobřoval Rosalii. Všichni hnedle byli u nás.

„Nessie, není ti nic?“ ptala se mě Esme starostlivě.

„Promiň, ale nemohla jsem jinak, nemohla jsem srazit to dítě.“ Začala jsem zase brečet.

„My víme Nessie, nechtěla si to udělat,“ utěšovala mě Esme. Přitáhla si mě k sobě do náruče a nechala mě vzlykat na jejím rameni.

„Ale jeho to zajímat nebude,“ řekl Emmett. Alice mu vlepila pohlavek, jen to zadunělo.

„Hm, tak já jdu to auto odvést do garáže.“ Naštval se a radši ho šel odvést.

Slyšela jsem strašný smích Emmetta z venkova, asi když uviděl, co jsem udělala s autem.

„Jsem unavená, jdu si lehnout,“ oznámila jsem a šla jsem do svého pokoje.

Dala jsem si sprchu, tak jsem se odreagovala, vyčistila zuby a převlékla do pyžama z hedvábí od Alice. Lehla jsem si do postele. Hned jsem usnula, ani se mi nezdál žádný sen.

Ráno mě probudily sluneční paprsky svítící na mou postel. Otevřela jsem oči a strašně jsem se lekla. U mých nohou seděla Alice a pozorovala mě.

„Promiň, nechtěla jsem tě vyděsit,“ promluvila hlasem jako zvonkohra.

„Co tu děláš?!" zeptala jsem se jí, nebylo normální, že se na mě nikdo chodí dívat, jak spím.

„Všimla jsem si, že se ti pyžamo líbí, hezký, viď?'' zeptala se mě.

„Jo je, ale teď k věci Alice, proč jsi přišla?“ Nelíbilo se mi, když chodila okolo horký kaše.

„Všimla jsem si, že to s Jacobem myslíš vážně a chci, abys vypadala sexy. Takže pro to musíme něco udělat.“ Zazubila se na mě. Očividně musela být naprosto spokojená se svým plánem, který na mě přichystala.

„Měla bych vědět, co tím myslíš?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Musím tě přeci obléknout, ne?“ odpověděla mi jako naprostému idiotovi. „A ještě něco, buď doma včas, Bella s Edwardem se vrátí okolo sedmý večer,“ upozornila mě Alice a myslela to vážně.

S Alicí jsem snad vyzkoušela milion věcí, nakonec vyhrálo černé krajkované spodní prádlo, černé úzké džíny a červené tričko na ramínkách a k tomu červené baleríny. Musela jsem uznat, že Alice má dobrý vkus. Ještě si pohrála s mými vlasy, které mi dala do culíku a pak mě nalíčila. Vše k sobě báječně ladilo, Alice je prostě dokonalá.

Emmett seděl u stolu, kde jsem měla připravené jídlo, myslím, že to byly omelety. Musím si teď někdy zajít na lov, už mi lidské jídlo leze krkem.

„Nessie, dneska ti to sluší, ale pro toho ps... Jacoba je tě škoda, kdyby to věděl Edward, co za jeho nepřítomnosti děláš…“ rozpovídal se Emmett a nesouhlasně zakroutil hlavou.

„Hm.“ Už mě to štvalo, jak se o mě Edward stará, ale nemohla jsem mu to vyčítat, rozbila jsem mu auto. Rychle jsem snědla připravené jídlo, chtěla jsem co nejrychleji vypadnout, z toho baráku.

„Máš to vynikající Esme,“ řekla jsem ji s plnou pusou, když jsem dojídala poslední sousto.  „Mám ti pochválit palačinky od Jacoba, snědl je všechny,“ vyřídila jsem vzkaz z La Push.

„Uvařila jsem omelety i pro Jacoba a máte tam i oběd.“ Strčila mi do rukou pixličky a popoháněla mě ke dveřím.

„Děkuji, Esme.“

Emmett si něco zabručel, nevěděla jsem co, ale bylo to něco jako: „Jak to můžou jíst? Už z té vůně se mi dělá zle!“ Ale to jsem nevěděla jistě, takže jsem mu nic nemohla vyčítat, škoda.

Konečně jsem slyšela, jak Jacobovo auto přijíždí k domu. Šla jsem rychle ke dveřím

„Tak ahoj. Vrátím se dřív, než přijede máma s tátou,“ zakřičela jsem ve dveřích, i když jsem nemusela, stejně by mě slyšeli.

Nastoupila jsem do auta, co nejdříve jsem chtěla být u Jacoba. Všimla jsem si, jak si mě se zájmem prohlíží.

„Ahoj, Jaku,“ pozdravila jsem ho a dala mu pusu na tvář.

„Ahoj, dneska ti to sluší, chceš mě zase provokovat? Ne, že by mi to vadilo.“ Usmál se na mě a vyjeli jsme do La Push.

„To já ne, dnes mě oblíkala Alice,“ odpověděla jsem mu.

„Tak jí řekni, že má dobrý smysl pro módu a ať tě oblíká vždycky,“ řekl s očima upřenýma na silnici.

Byly jsme s Jakem až do pěti hodin na pláži a nakonec u Emily se Samem. Plánují svatbu a mně Emily nabídla jít jí za družičku. Měla jsem poprosit Alici, jestli by jim nechtěla svatbu organizovat. Byla jsem ráda. Nikdy jsem na svatbě nebyla, už se moc těším.

Dojely jsme k Jacobovi domu ve čtvrt na šest. Billy už byl doma, dala jsem mu jídlo od Esme, které jsme nesnědli. Billy se díval na zápas, tak jsme šli k Jacobovi do pokoje. Sedla jsem si k němu na postel a Jake si sedl vedle mě.

„U Emily bude oslava tvých narozenin, musíš přijít jinak ji zklameš,“ řekl a díval se mi upřeně do očí. Věděla jsem, že nezklamu tolik Emily jako jeho.

„Samozřejmě přijdu, co by o bylo za oslavu bez oslavence, ale nejdřív to musím oslavit doma.“ Pořád jsme si dívali do očí.

„Bude to tak v šest hodin odpoledne, vyzvednu tě v půl šestý, ano?“ zeptal se.

Nestihla jsem mu odpovědět, přiblížil se k mému obličeji. Byl ode mě pár centimetrů, jeho teplý dech mě lechtal na tváři. Prolomila jsem tu vzdálenost mezi námi a dotkla se jeho měkkých, teplých rtů.

Líbal mě vášnivě a něžně, nebyl to náš normální polibek, byl to polibek plný touhy a vzrušení. Polibek jsem mu ochotně oplácela. Položil mě na postel, zajela jsem mu rukama pod tričko.

Přesunul se z mých rtů přes bradu až na krk.

Podívala jsem se na hodiny a bylo už šest! Panebože musím to do sedmi stihnout.

„Jaku, musím jít domu,“ prohlásila jsem, i když jsem nechtěla, ale rodiče se vrátí v sedm a já to musím stihnout.

„Už?“ zeptal se, když se odtrhl ode mě.

„Promiň, nechtěla jsem ti dělat zbytečný naděje, ale na oslavě ti to vynahradím, ano?“ zeptala jsem se.

„Jasně, tam si to všechno vyberu.“ Zasmál se.

Odvezl mě domu, dorazily jsme tam za čtvrt hodiny sedm. Rychle jsem se rozloučila s Jacobem a běžela domu.

„Nessie!“ vypískla na mě rozzlobeně Alice, „už jsem si myslela, že to nestihneš! Chtěla jsem za tebou poslat Emmetta!“ stěžovala si dál, ale moc jsem jí nevnímala. Měla jsem srdce až v krku, myslela jsem si, že to nestihnu.

„Promiň, ale zapovídala jsem se s Jacobem,“ omluvila jsem jí, ale bylo vidět, že jsem je neoklamala, protože Emmett propukl v hurónský smích.

„Co si myslíš, že jsme dělali?“ zeptala jsem se ho vyčítavě.

„No, podle tvých rozcuchaných vlasů, to nebudeme radši řešit, že?“ Smál se mi Emmett. Sklopila jsem oči a cítila, jak se mi do tváří vlévá krev.

„Byl vítr,“ snažila jsem se obhájit, ale spíš se ještě více rozesmál.

„Emmette, klid!“ okřikla ho Esme naštvaně. „A ty Nessie,“ obrátila se na mě. „by jsi se měla doopravdy upravit, za chvíli jsou tady.“ Rychle jsem běžela k zrcadlu. Vlasy jsem si rozpustila a pročesala hřebenem.

Otevřely se dveře, vešla Bella s Edwardem. Jako poslušná dcera, jsem běžela k nim a objala je.

„Ahoj, Ness, moc si nám chyběla,“ promluvil Edward. Třeba si to pak rozmyslí, až se doví, co jsem provedla.

„Co se stalo, Nessie?“ zeptal se mě podezíravě Edward. Sakra! Musím si dát pozor na co myslím, já jsem zapomněla, že mi může číst myšlenky. Sakra!

„Renesmé, povíš mi konečně co se stalo?“ zeptal se mě. Musím s pravdou ven, jinak mi nedá pokoj.

„Tati,“ oslovila jsem ho opatrně, nechtěla jsem ho naštvat ještě dřív, než mu to povím, „stala se taková malá nehoda…“ pokračovala jsem. Emmett mi to překazil.

„Malá jo? Ness, za to tě zabije!“ Posmíval se mi. Sjela jsem ho pohledem a přestal. Edward mě pobídl, abych pokračovala.

„Jela jsem do La Push...“ Ztuhl a zatnul ruce do pěstí, když je povolil, pokračovala jsem. „A jela jsem tedy do La Push tvým autem a ... nabourala jsem,“ vyslovila jsem to s odporem, jako by to bylo sprosté slovo.

Nic neříkal jen se díval před sebe, byl asi v šoku. Mamka do něj šťouchla, ale nic se nedělo, pořád tam jen tak stál.

„Nestalo se ti nic?“ zeptala se mě maminka a objala mě.

„Jen jsem si rozsekla hlavu, ale nic to není, ani Jakobovi se nic nestalo, díkybohu.''

Edward se stále díval před sebe, šla jsem k němu a objala ho.

„Tati, je mi to líto, nechtěla jsem to udělat.“ Položila jsem mu dlaň na tvář a přehrála celou nehodu. Pak to vzal docela v pohodě.

Šla jsem se do kuchyně navečeřet, měla jsem připravené špagety s boloňskou omáčkou od Esme. Přišla za mnou Alice a culila se jako sluníčko. To je zlé.

Naklonila se mi k uchu a zašeptala: „Vím co chceš udělat v den svých narozenin s Jacobem, co uděláš pro to, aby se to Edward nedověděl, hm?“ Dívala jsem se na ni nevěřícně, to by Alice neudělala.

„Co to tady kujete?“ vyrušil nás Edward. Alice se na mě dívala a čekala, co řeknu.

„Plánujeme na víkend, že pojedeme do L.A. na nákupy.“ Věděla jsem, že tohle Alici dostane a neřekne mu to, nebo spíš nepošle myšlenku.

Viděla jsem jak to Alici potěšilo. Edward mlčky odešel zpátky do obýváku.

„Děkuju,“ pošeptala mi Alice zase do ucha. Rychle jsem jí přitáhla za zápěstí zpátky.

„Víš, jaká jsi mrcha? Myslela jsem, že mu to doopravdy řekneš. Dosáhla si svého?“ zeptala jsem se ji.

„Chtěla jsem jet jen do Olympie, ale když chceš do L.A., tak klidně, co bych přece pro tebe neudělala.“ Usmála se na mě. Zavrčela jsem na ni a ona se smíchem zmizela v obýváku.

„Jdu si lehnout, tak dobrou noc,“ popřála jsem všem a na Alici jsem hodila ten nejhnusnější pohled, který jsem uměla.

Běžela jsem k našemu malému domečku v lese. Přišla jsem dovnitř a šla se osprchovat. Vyšla jsem v pyžamu, jestli se tomu dalo tak říkat, spíš to bylo, jako bych byla… nahá. Sedla jsem si na postel a přemýšlela. Asi jsem usnula ani nevím jak, ale vzbudila jsem se do bílého dne. To ne, dneska je pátek a zítra brzy ráno jedeme do Los Angeles. Musela jsem se rozloučit s Jacobem. Určitě ho až do oslavy neuvidím, protože zase bude velký rodinný lov, jako každý rok. Odjedeme do Denali k Tanye a na dva dny. Napruženě jsem šla jsem ke Cullenům.

„Ahoj, Nessie, těšíš se na dnešní výlet?“ zeptala se Alice.

„Jak dnešní? Vyrážíme až zítra, ne?“ zeptala jsem se jí, nechtěla jsem se s Jacobem loučit přes telefon.

„Víkend začíná v pátek, a za 2 hodiny vyrážíme,“ oznámila mi Alice s úsměvem a nadšením.

„Zabal mi prosím věci, musím se rozloučit s Jacobem.“ Alice vyběhla schody a zabalila mi pár věcí do tašek.

Předchozí  // Další

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nessie a Jacob: 2.část: