Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 3. - Rodina

ts - ashleýk


Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 3. - RodinaBella jede ze školy domů. Čeká ji rozhovor s rodinou a pak lov s Alice. Jaké vidění jí ukáže Alice ve svých myšlenkách? I Edward dorazil ze školy domů. Nad čím asi přemýšlí?

Kapitola 3. - Rodina

Pohled Belly.

Cestou domů jsme mlčeli.

A myšlenky ostatních v autě jsem se snažila ignorovat. Většinou jsem ostatním členům rodiny myšlenky nečetla, protože mi to připadalo, že bych jim narušovala soukromí. I když, vzhledem k našemu výbornému sluchu, doma nikdo žádné soukromí stejně neměl.

 

Přijeli jsme domů.

„Tak jak bylo první den ve škole?" zeptal se Carlisle.

„Na školu nastoupil nový kluk a Bella s ním má asi trochu problém.“ Zasmál se Emmett.

Všichni se teď koukali na mě. Nejradši bych Emmetta nakopla.

„Emmette!“ řekla jsem a dloubla ho do žeber. Měl pravdu, ale nemusel to hned ventilovat. Chtěla jsem si o tom prvně promluvit s Alice.

„Jaký problém?“ zeptala se Esme. Ach jo, takže s Alice to proberu až na lovu.

„No… hrozně mě přitahuje jeho vůně. Máme společnou hodinu biologie a učitel ho posadil vedle mě, protože jinde nebylo místo a já jsem se celou hodinu prala s tím, abych ho nezabila. Bylo to fakt těžké a musela jsem se hodně ovládat,“ řekla jsem zkroušeně.

„Hmm,“ zamyslel se Carlisle. „Ale nezabila jsi ho. To je hlavní.“ Nezabila, ale jak blízko jsem byla tomu, abych ho zabila, na to jsem ani nechtěla pomyslet.

A pak jsem si vzpomněla ještě na jednu věc. „Carlisle, víš co je zvláštní? Nedokážu číst jeho myšlenky. Všechny myšlenky okolo slyším, jen ty jeho ne. Nevíš, čím by to mohlo být?“

„To je vážně zvláštní. Popřemýšlím o tom,“ řekl Carlisle pořád zamyšleně.

„A jak si to představuješ dál, Bello? Mám tě omluvit ze školy? Ten chlapec je ve tvé blízkosti v ohrožení.“

„Carlisle, myslím, že by omluvenka ze školy nic nevyřešila, protože jednou bych se tam musela vrátit. Předpokládám, že se v nejbližší době stěhovat z Forks nebudeme. Takže to budu muset zvládnout. A i když to bude hodně těžké, tak si myslím, že v sobě najdu dost síly se ovládnout.“ No, budu asi muset chvíli přesvědčovat o tom, co jsem řekla, sama sebe, abych tomu uvěřila. Potřebovala jsem mluvit s Alice.

„Teď jestli dovolíte, ráda bych šla na lov.“ Pokud mám zvládnout další setkání s Edwardem, tak to byla nutnost.

„Alice, myslíš, že bys mohla jít se mnou?"

Vážně mě tam chceš? Nechceš být radši sama? Pomyslela si Alice a koukala na mě.

„Alice?" čekala jsem na její odpověď a doufala jsem, že tím pochopí, že ji s sebou chci.

„Jasně, proč ne."

Mrkla jsem na Alice a obě jsme se vydaly z domu směrem k lesu.

 

„Tak co se děje Bello? Je mi jasné, že ti nešlo jen o lov,“ odhalila mě Alice.

„Je vidět, že mě fakt znáš, Alice."

„Tak o co jde?"

„Fakt mám problém. Ten kluk… jeho vůně. Nikdy mi takhle nikdo nevoněl. A není to jen ta vůně. On se mi vážně líbí.“ Svěřila jsem Alice.

„Ta vůně bude vážně problém. Viděla jsem, co se dělo dneska na biologii.“

Alice mi svými myšlenkami ukázala, co viděla. Bylo to jako sestřihané scény z filmu.

Seděli jsme s Edwardem vedle sebe v lavici a povídali si. Blížila jsem se k Edwardově tepně na krku a chystala jsem se do ní zakousnout. Další obraz byl rozmazaný. Pak jsem viděla, jak odcházím ze třídy a Edward sedí stále v lavici a kouká na mě.

„Alice, co to bylo? Ty míváš rozmazané vize?“

„Někdy. Viděla jsem, že ho nezabiješ. Ale ta tvoje touha po jeho krvi byla hrozně silná. Takže jsem viděla, že jsi ho chtěla zabít, ale na poslední chvíli ses rozhodla, že nemůžeš. Proto jsem neviděla, jak ho zabíjíš, jen jak se na to chystáš. A pak se tvá rozhodnutí měnila hrozně rychle. Takže jsem je viděla rozmazaně. I když to muselo být vážně těžké, tak tvoje sebekontrola byla natolik silná, že touha nezabít ho vyhrála nad touhou ho zabít,“ vysvětlila mi Alice.

„Sama víš, že se rozhodnutí může ve vteřině změnit. Takže kdyby ses rozhodla, že ho opravdu zabiješ a nechala se tím ovládnout, už by byl mrtev,“ dodala.

Byla jsem trochu zděšená. Tak málo stačilo k tomu, abych Edwarda kousla, ochutnala jeho krev a zabila ho. Styděla jsem se. Musím se v jeho přítomnosti maximálně ovládat.

„Ale věřím, že v sobě najdeš dost sebeovládání.“ Ráda bych tomu také věřila.

„Díky Alice. A teď si pojďme zalovit,“ řekla jsem a usmála se na ni.

 

Z lovu jsme se vrátily za tmy. Alice se rozběhla k Jasperovi, jen vešla do domu. Já jsem spěchala do svého pokoje, potřebovala jsem přemýšlet.

 

U sebe jsem si lehla na pohovku a pustila si cédéčko.

Zavřela jsem oči a viděla jeho tvář, jeho úsměv, jeho krásné zelené oči…

Vzpomněla jsem si na jeho vůni… Celé hrdlo jsem měla jako v plamenech.

Je to tou vůní, že ho nemůžu dostat z hlavy? Nebo to bylo ještě něco jiného? Byl moc hezký, hezky se mi s ním povídalo, přitahoval mě. I přes tu bolest v hrdle jsem se těšila na další hodinu biologie, až ho zase uvidím. Asi jsem se zbláznila. Může se upír zbláznit?

A také pro mě bylo záhadou, jak je možné, že mu nedokážu číst myšlenky. Možná o to byl pro mě zajímavějším.

Musela jsem si pročistit hlavu. Vzala jsem si knížku a začetla se do ní.

 

Pohled Edwarda.

Dojel jsem domů. Naši byli v obýváku. Mamka se otočila od televize.

„Ahoj zlato, tak jak bylo první den ve škole?“ zeptala se mě.

„Docela v pohodě,“ odpověděl jsem. Mamka se na mě usmála.

„Jdu k sobě,“ řekl jsem a valil po schodech do svého pokoje.

 

Kate vykukovala ze svého pokoje, když slyšela, že jsem přijel domů.

„Tak jak bylo, bráško?" zeptala se.

„Škoda že jsi tam nebyla, aspoň by všichni nekoukali jen na mě."

„Jsme na malém městě, jasně že pro ně budeme chvíli jako atrakce, sám jsi mi to ráno říkal," zasmála se. To měla pravdu, ráno jsem jí říkal přesně to samé.

„A taky jsi hezký kluk, tak se nediv, že na tebe holky koukají a kluci na tebe žárlí,” zasmála se a dloubla mě loktem do žeber. Usmál jsem se na ni.

„Už ti nějaká padla do oka?“ mrkla na mě a šibalsky se usmála.

„Jdu do svého pokoje. Doufám, že budeš brzy zdravá a nenecháš mě v tom samotného." Přešel jsem její otázku a usmál se na ni. Zatvářila se nesouhlasně, ale nechala mě odejít.

 

Když jsem přišel do pokoje, lehl jsem si na postel. Bylo ještě brzy na to jít spát.

Zavřel jsem oči a před sebou viděl Bellu. Její krásnou bílou tvář. Vzpomněl jsem si na její ladnou chůzi, na její úsměv, na její hlas, na její téměř černé oči…

Ještě se mi nestalo, aby se mi někdo dostal takhle rychle pod kůži.

Ani Vicky se to nepodařilo. Než jsme spolu začali chodit, docela dlouho se mě snažila zaujmout.

Bella se jen prošla přes jídelnu a povídala si se mnou v hodině a už jí mám plnou hlavu. Něco mě na ní hrozně přitahovalo…

 

Šel jsem si dát sprchu.

Zítra mám s Bellou zase hodinu. Těšil jsem se na to, až ji uvidím.

Lehl jsem si do postele a přál si, aby se mi o ní zdálo.

Kapitola 2. - Biologie - Shrnutí - Kapitola 4. - Rande



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 3. - Rodina:

 1
27.05.2011 [15:42]

KaterinaPetrovapoklona Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!