Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nech si zajít chuť, doktore! - 19. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nech si zajít chuť, doktore! - 19. kapitolaPro dnešek jsem si pro vás připravila pohled Carlislea, který nám popíše, jak probíhala schůzka s Lucy. Příjemné čtení, Naty... :)

01.07.2012 (15:30) • NatyCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1785×

Pohled Carlislea

Den „utíkal“ tempem hlemýždě, a i když mě má práce většinu života naplňovala, dnes se hodinové ručičky opravdu táhly. Seděl jsem v kanceláři – pořád jsem si nějak nezvykl na slovo primářská kancelář – a vypisoval nějaké dokumenty, které jsem měl už dlouhou dobu připravené k vyřízení a k mému podpisu.

Skrz okna mi sem vplouvaly sluneční paprsky, které začínaly sílit a ujímat vládu nad městem. Já se ale snažil okna zakrývat, aby se sem žádné paprsky nedostaly, jelikož by to nebylo pro mě – jakožto upíra – moc vhodné… Také bych měl zaběhnout na lov, abych měl jistou sebekontrolu nad sebou samým, nebo – kdyby nebylo zbytí – si vzít nějaké zásoby z krevních rezerv nemocnice.

Sám sebe jsem označoval jako vegetariána, lovil jsem zvěř blízko Seattlu, ale když zkrátka bylo nutné se posilnit, nepohrdl jsem ani lidskou krví. Mým plánem bylo si vytvořit nějakou imunitu v pití lidské krve, že by mě nemusela tak moc lákat, když si jí občas trochu dám. A pomáhá to. Už necítím ty spalující plameny v krku při pohledu na kapku krve, už ne… Ani bych nemohl být ovládán krví při mé práci lékaře…

Mezitím, co jsem podepisoval smlouvy a zároveň jsem přemýšlel o mé upíří podstatě, uslyšel jsem zaklepání na dveře.

„Dále,“ vyzval jsem hosta za dveřmi dál a čekal, kdo mě poctí svou návštěvou. I když jsem samozřejmě věděl, že je to Lucy - podle její specifické vůně. Být upírem má jisté výhody…

„Ahoj, Carlisle, mohla bych s tebou na momentík mluvit?“ zeptala se mě nervózně Lucy a já samozřejmě přikývl. Přibouchla dveře a popošla k mému stolu. Vypadalo nervózně, neustále si mnula ruce a těkala očima.

„Posaď se a řekni mi, co se děje, mě se přece bát nemusíš…“ Ohledně Lucy jsem byl docela klidný, zdála se jako žena, která ví, co chce, nepřetváří se a snaží se ze všech sil pomáhat druhým – což se jí skrz práci zdravotní sestry daří.

Ale teď tady seděla jako hromádka neštěstí a zřejmě nevěděla, jak by měla správně začít.

„Víš, Carlisle, potřebovala bych s tebou mluvit ohledně Esmé…“ začala Lucy a já nejspíš už podvědomě zkoprněl. O Esmé jsem přemýšlel hodně, trápilo mě to, že mé povýšení – i když nechtěné – nás od sebe tak odcizilo. Co odcizilo… Odtrhlo a zničilo to náš začínající vztah. Vztah, který byl pro mě, jakožto pro upíra, zásadní.

Zamiloval jsem se do ní… Jednoduše a bezhlavě, bez záměrů, zkrátka jsem se nechal řídit srdcem. Několikrát jsem se jí pokusil vysvětlit, jak to s mým povýšením na její místo bylo, ale nenechala si nic vysvětlit, nepustila mě ke slovu… A pokud to tak chce, chce být beze mě, tak to beru. Chci, aby byla šťastná, ať už je s kýmkoliv. Chci pro ni to nejlepší, nebudu jí v ničem bránit, ale… Bůh ví, co bych dal za to, abych jí to mohl vysvětlit. Za to, aby mě alespoň z části pochopila… Dal bych za to všechno…

„A… Co by to mělo být?“ odpověděl jsem po chvíli rozladě k Lucy, která už nevydržela sedět na stoličce a začala se nervózně procházet po kanceláři

„Tebe to netrápí, Carlisle? Tebe netrápí to, jak kolem sebe chodíte jako dva cizí lidé? Ano, vím, že to, cos jí udělal, ji ranilo, ale stalo se to celkem dávno a já si myslím, že byste se měli udobřit. Vždyť sám víš, jak jste se do sebe zahleděli, měli jste oči jen pro toho druhého, jak to, že vás pak rozbilo pracovní místo?“ Lucy rozhazovala rukama a zběsile se na mě dívala. Měla pravdu, ve všem…

„Lucy, ani nevíš, jak moc mě to mrzí. Ale já neměl na výběr, Barny mi to prostě oznámil a já nemohl říct ne, chtěl jsem se v této nemocnici udržet už kvůli ní. A tak jsem místo přijal s myšlenkou, že bych se ho třeba za pár týdnů vzdal s tím, že to zkrátka nezvládám… Ale poté, co mi Esmé jasně dala najevo, že se mnou nechce nikdy nic mít, jsem se o to přestal snažit, protože jí opravdu nechci mou přítomností či nějakou snahou o omluvu kazit život,“ dopověděl jsem a Lucy bez jakéhokoliv zaváhání pokračovala.

„Dobře, zranil jsi ji, Esmé z toho byla pár dní v šoku a odkopávala tě, jak jen to šlo. Ale to bylo přirozené, bránila se ti, protože nechtěla čelit tvé zradě, kterou z tebe cítila. Ale uklidnila se, teď už by ses jí mohl v klidu omluvit a vše byste si mohli vysvětlit.“

„Opravdu myslíš, že by mi dala ještě nějakou šanci?“ ptal jsem se nevěřícně, sarkasticky, protože jsem nevěřil v to, že by někdo jako Esmé mohl dát druhou šanci mně – upírovi, který ji zradil.

„Vím to! Věř mi… Souhlasíš teda? Dobře, takže zamluv nějakou restauraci a dnes v osm ji tam máš jako na koni. Jenom mi pak napiš, jaká restaurace a kde a já ji tam vyšlu. Neboj, bude to super!“ A už jí nebylo. Zabouchla dveře a já jenom koukal s vytřeštěnýma očima.

Lucy to za nás teda vyřešila… Teď jenom kde ji pozvat a jak jí to vysvětlit. Co jí budu říkat? Jak jí to vysvětlím? Panebože, byl jsem nervózní jako už za sto let ne… 

Další kapitola je tady a já jsem zvědavá, co na ni řeknete. V příští kapitole už proběhne velká večeře!

Děkuju vám moc za komentáře, strašně mi pomáháte! ♥


« Předchozí díl

Autor: NatyCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nech si zajít chuť, doktore! - 19. kapitola:

« Předchozí   1 2
1. AnysP
01.07.2012 [15:45]

AnysPkrása těšim se na jejich večeři už by si mohli možná udobřit...=)) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

« Předchozí   1 2

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře