Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy Ty a Já - 26. kapitola


Navždy Ty a Já - 26. kapitolaTak. Máte tu další díl Navždy Ty a Já. Tentokrát z vyžádaného pohledu Edwarda. Nebojte se ale. Nebude se tu nic opakovat, příběh normálně pokračuje dál. Takže vám přeji příjemné počtení, simi1918.

26. kapitola

 

Edward:

 

Bolestně jsem Bellu sledoval, jak ode mě utíká pryč a jak se na konci louky na mě otáčí. Nemohl jsem jít za ní. Její výraz v očích mi to nedovoloval. Byla tam pouze čirá nenávist, bolest, utrpení, zklamání. A pro mě to bylo, jako by mě mučili tím nejkrutějším způsobem. Když jsem na vlastní uši slyšel, jak říká, že se jí ze mě dělá zle, a že by radši shnila v hrobě, než abych ji zachránil, myslel jsem, že se zblázním. Slyšet to takhle přímo od ní pro mě bylo velmi mučivé. Když mi zmizela z dohledu mezi stromy, bolestně jsem vyhekl a skácel se na kolena.

Bože, co jsem to udělal? Odehnal jsem ji od sebe tím nejhorším způsobem. Jak jsem jí to mohl udělat? Chtěl jsem jí tady vysvětlit, že jsem odešel jen kvůli tomu, aby se držela dál od toho temného světa upírů a aby si užívala svůj lidský život, ale že se to takhle zvrtne, mě vůbec nenapadlo.

Po té nejkrásnější noci v mém životě jsem prostě musel odejít. Věděl jsem, jaké city ke mně Bella chová a nechtěl jsem jí ublížit ještě víc tím, že bych ji nikdy neproměnil. Náš vztah by neměl budoucnost. Nikdy bych nedovolil, aby se Bella stala jedna z nás, a já se člověkem zpátky stát nemohu. Věděl jsem, že by mě jednou o tu proměnu poprosila, protože stárne a já ne. Mně by samozřejmě nevadilo, kolik by jí bylo. Miloval bych ji pořád stejně, i kdyby měla šedivé vlasy, vrásčitou kůži a dioptrické brýle kvůli špatnému zraku, ale z její strany by to nebylo fér.

Proto jsem se rozhodl, že odejdu a přinutím ji tím mě nenávidět. Myslel jsem, že když se odpojí ode mě, odpojí se tak od celé rodiny, jenže ona s nimi zůstala. Stýkala se s nimi snad ještě více. Počítal jsem s tím, že by se mohla rodina odstěhovat, když je bude Bella ignorovat, ale plán mi nevyšel. Proto jsem přešel na plán B, který měl mít dvojitý účinek.

Odjel jsem na Aljašku za starými známými, kde bydlel Eleazar s Carmen a Kate, Irinou a Tanyou. Věděl jsem, že po mně Tanya touží od té doby, co jsme se poprvé potkali. Moc jsem se jí líbil a nesčetněkrát se mě snažila dostat. Myslel jsem si, že když bych její nabídku přijal, dostal bych tak Bellu ze své hlavy a zároveň ji odehnal od celé rodiny. Proto jsem Tanyu požádal o ruku a přijel s ní do Forks.

Bella mě však naprosto překvapila. Když jsem ji tehdy uviděl sedět na schodech sklíčenou, myslel jsem si, že jsem to dokázal, ale ona se pak z ničeho nic vzchopila a ukázala mi co proto. Dočista mi tím vyrazila dech. A tak jsem na ni začal být hrubý, i když mi to rvalo srdce. Tuto komedii jsem musel hrát i před rodinou, aby ji začali chlácholit. Věděl jsem totiž, že to nemá ráda. Opět mě ale překvapila. Naopak jejich náruče vřele přijala. Nakonec jsem tedy udělal tu poslední věc, kterou jsem vůbec nechtěl udělat. Schválně jsem se nechal s Tanyou načapat, jak ji vášnivě líbám a tisknu k sobě. Ta bolest, co se jí zračila v očích, mě sice v nitru trhala na kusy, ale musel jsem to zkusit.

No a pak se do toho zamotal Damon. Když už to vypadalo, že se mi to povedlo, přifařil se on a překazil všechny mé plány. Bella se do něho zakoukala a já myslel, že se zblázním. Měl jsem Damona rád, je to fajn kluk, ale když jsem ho viděl ve společnosti Belly a k tomu poslouchal jeho obdivné myšlenky, měl jsem chuť ho roztrhat na maličkaté kousíčky.

Pozorovat pak je pro mě bylo strašné trýznění. Do toho mě ještě uháněla Tanya a stěžovala si, že si jí vůbec nevšímám, ale já na ni neměl náladu. A ten polibek na parkovišti před školou… Měl jsem opravdu na mále. Kdyby tam nebyli lidé, vrhl bych se na něho. Pocit, že jsem ji opustil jen kvůli tomu, abych ji udržel od našeho světa a ona si našla dalšího upíra, mě strašně štvalo. Tím mé snažení nepřineslo nic jiného než bolest.

Dnes jsem jí tu chtěl v klidu vysvětlit, že si přeji, aby prožila lidský život a tím pádem přerušila styky se všemi upíry, ale když se na mě osopila, že mi do toho nic není, neudržel jsem se. Proudil ve mně vztek a ten zapříčiňoval, že jsem nepřemýšlel nad tím, co vypouštím z úst. Tím pádem má slova vyzněla ve smyslu, že lituji toho, že jsem ji zachránil. Samozřejmě jsem to takhle nemyslel. Musel bych se propadnout do země, kdyby ano.

Bezradně jsem zakroutil hlavou a zaklonil hlavu. Mám, co jsem chtěl, utekla. Jenže já před sebou stále viděl ten její pohled. Nenávist bych ještě přešel, bolest už jsem jí způsobil tolikrát, že už to ani nepočítám, utrpení, to patří k bolesti, ale zklamání. To bylo nejhorší. Vědět, že jsem ji zklamal na plné čáře, bylo příšerné.

Najednou se spustil prudký liják. Za půl minuty jsem byl úplně promočený, ale nevšímal jsem si toho. Jelikož jsem studenější než chlad, který mě obklopoval, tak mi bylo teplo. Oblohou se hnaly blesky, které rozsvěcovaly celou oblohu a hromy, které se rozléhaly celým městem. Představoval jsem si, že tu teď se mnou leží Bella a tulí se v mém objetí. Snažil jsem se nevnímat tu trýznivou bolest, která mě užírala zevnitř, a dál se kochal představami. Jenže z toho krásného snění mě probral mobil. Otráveně jsem ho vyndal z promočených kalhot a zrak upřel na displej. Alice, samozřejmě.

Jelikož jsem na ni neměl náladu, nechal jsem mobil dál vyzvánět s tím, že jí dojde, že s ní nechci mluvit. Když mobil utichl, myslel jsem, že to vzdala. Mobil se ale rozzvonil zase. Jak jsem znal Alice, bude otravovat tak dlouho, dokud to nezvednu, a tak jsem její přání vyplnil.

„Nechci s tebou mluvit,“ zavrčel jsem do telefonu nevrle.

„Měla jsem vidění! Bella se rozhodla, že odjede z Forks a po cestě bude mít nehodu! Nechtěně najede do protisměru a najede do jedoucího kamionu!“ zakřičela na mě vyděšeně Alice a já se okamžitě vzchopil. „Snažila jsem se jí dovolat, ale nezvedá mi to. Edwarde, je teprve pár kilometrů od města, během tam budeš raz dva tři. Nám by to trvalo déle. Musíš ji dohonit, jede směrem do Seattlu a pospěš si, nemáš moc času!“ stačila mi ještě sdělit, ale to už jsem se hnal nadpozemskou rychlostí lesem. Snažil jsem se nemyslet na to, co se stane, pokud to nestihnu. Během cesty jsem zkusil vytočit Bellino číslo a doufal jsem, že by mi to mohla nějakou záhadou zvednout, ale jak jsem předpokládal, vytípla mi to. Jen jsem si povzdechl, mobil zandal to kapsy a soustředil se jen na to, abych ze sebe vydal maximum a doběhl tam co nejrychleji.

„Nenávidím tě, Edwarde Cullene!“ uslyšel jsem její rozléhající hlas po okolí. Jsem blízko, došlo mi, a pokud to bylo ještě možné, zrychlil jsem. Byl jsem rád, že už tam budu, ale pak se ozvala ta obrovská rána, jak do sebe narazily dva plechy.

„Ne!“ zakřičel jsem vyděšeně a vydal se za tou ohlušující ránou. To, co jsem poté uviděl, mě málem srazilo na kolena. Byl to strašný pohled. Jestli tohle přežije, tak to bude pouhý zázrak. Upíří rychlostí jsem se dostal k Bellinu zbytku náklaďáčku a vytrhl dveře na straně řidiče.

„Pane bože,“ vydechl jsem bolestně, když jsem uviděl její nohy.

Celé je měla v nepravidelném úhlu zaklíčené mezi plechy a od krve, volant natlačený na břicho, na obličeji byla samá řezná ranka, jak se rozsypalo čelní sklo. Na předloktí měla hlubokou řeznou ránu a celé její tělo bylo v až moc velkém oblouku.

„Bello, lásko,“ pohladil jsem ji po obličeji a vytrhl všechny plechy, které mi překážely v jejím vyproštění. Opatrně jsem ji vzal do náruče a položil na asfalt. Okamžitě jsem zavolal záchranku a doufal, že tu budou co nejrychleji. Druhé číslo jsem vytočil Carlislea, stručně ho se vším obeznámil a poručil mu, aby sem okamžitě přijel. Snad tu bude stejně rychle jako záchranka.

Pořádně jsem se zaposlouchal a s úlevou zjistil, že její srdce sice málo ale tluče a mělce dýchá. „Musíš to přežít, lásko, nesmíš mě tu nechat samotného. Jsi silná holka, dokážeš to,“ hladil jsem ji co nejopatrněji po tváři a vzlykal bez slz. Je to moje vina. Kdybych se tolik nesnažil ji ode mě odehnat, nikdy by se nedostala do takového smrtelného nebezpečí, jako je teď. Kdybychom byli spolu, dokázal bych ji ochránit. Proč, proč mi tohle osud dělá?! Jenže teď už je pozdě a jakou má Bella naději, že se uzdraví bez následku do života? Žádnou.

„Ach, lásko.“ Monstrum, jsem jen monstrum, které jen ničí. Najednou jsem uslyšel houkačku. Sanitka.

„Edwarde,“ ozval se z ničeho nic vedle mě Carlisleův hlas. „Odstup,“ odstrčil mě a začal Bellu prohlížet. Podle jeho výrazu jsem nic nepoznal, ale jeho myšlenky mluvily za vše. Měla moc velká rozsáhlá zranění. Předvídá to na zlomené obě lýtkové i holenní kosti, rozdrcené kolenní klouby, nalomené obě stehenní kosti, natrhnutou slinivku s vnitřním krvácením, takže s hrozícím nebezpečím embolie a to nejhorší, nalomená páteř s možná poškozenou míchou.

„Nechci ti lhát, Edwarde, je na tom opravdu moc zle. Je tu možnost, že-“

„Nevyslovuj to!“ zavrčel jsem na něj. „Ona to přežije, musí!“

„A když víš, jaký bude mít doživotní následky?“

„Ano,“ pokýval jsem hlavou. Sanitka zastavila hned vedle nás a vyběhli sanitáři. Bellu položili na nosítka, naložili do sanitky a já s Carlislem vyskočili za sanitáři. Carlisle jim hned začal říkat svoji diagnosu, ale nic z toho jsem absolutně nevnímal. Za pár minut jsme dorazili k nemocnici, kde už nás očekávali. Jako v mrákotách jsem vyšel ze sanitky a šel vedle nosítka s pohledem stále upřeným do Belliny tváře.

„Ty zůstaneš tady, dál nemůžeš. Já se jdu obléct na operaci a doporučuji ti mi nelézt do hlavy, protože pár věcí by se ti nemuselo líbit a já tentokrát nemám čas tě krotit,“ přikázal mi Carlisle a zmizel za dveřmi na operační sál.

Jako mrtvola jsem se skácel na jednu ze sedaček tady v čekárně a díval se do zdi. Visel na ní obrázek s barevnými kytičkami ve váze, jaké rostou na mé a Bellině louce. Ach, Bello. Až se uzdravíš, vezmu tě tam a uděláme si piknik. Vezmu s sebou deku, proutěný košík, ve kterém budeš mít oběd a zákusek, víno a pro mě tam bude jedna láhev krve. Ano, přesně to udělám, až budeš zase v pořádku, přísahal jsem si v duchu.

„Edwarde,“ zaslechl jsem z konce chodby Alicin hlas. Pootočil jsem hlavu a zjistil, že tu jsou úplně všichni. I Damon s Tanyou. Tak ti dva byli poslední, koho bych si tu přál.

„Jak je na tom Bella?“ strachovala se Esme. Pokrčil jsem rameny a zakroutil hlavou.

„Hodně špatně,“ dostal jsem ze sebe potichu. Teď jsem se opravdu cítil na svůj pravý věk. Měl jsem pocit, že mě všechno bolí, a že celé mé tělo váží nejméně tunu.

„Co jsi jí udělal, že tak z ničeho nic utekla? Volal nám Charlie celý vystrašený, že prý doma našel dopis, ve kterém Bella píše, že musela urychleně odjet, protože už to tu nemohla vydržet,“ ptala se podezřele Rose. Všichni na mě upřeli pohled a moje trpělivost začala končit.

„Do toho ti nic není,“ zavrčel jsem na ni. Teď se však neudržel Damon.

„Mně do toho je ale hodně!“ oplatil mi zavrčení, popošel ke mně blíž a rukou uhodil pár milimetrů vedle mé hlavy do zdi tak silně, až tam udělal malou díru.

„Kdybys sem nepřijel, nikdy by se to nestalo!“

„Ne, kdybys ji ty nikdy neopustil, pak by se to nikdy nestalo!“ Už už jsem se na něho chtěl vrhnout, ale Emmett s Jasperem nás zastavili.

„Nechte toho! Tímhle ničeho nedocílíte! Moje milovaná sestřička je na operačním sále a hrozí, že to možná nepřežije, tak bych vás prosil, abyste alespoň teď dali pokoj!“ zavrčel na nás Emmett a posadil se na lavici naproti mně pod obraz s kytkami. Rose se vyčerpaně zhroutila vedle něho a vřele se přitulila do jeho objetí. Měla o Bellu strach, stejně tak jako my všichni, tedy kromě mé snoubenky.

„Nechápu, proč všichni truchlíte jen kvůli jednomu bezvýznamnému člověku,“ odfrkla si.

„Zavři svý snoubence klapačku, protože jinak se fakt neudržím,“ zavrčel na mě překvapivě Jasper.

„Cc, tak mě budete urážet a pro ni budete bulet? Tak na to nemám. Edí, jdeme, někam si vyrazíme,“ usmála se na mě sladce a očekávala, že se zvednu a půjdu za ní. Jenže to byla poslední kapka. Bylo mi úplně jedno, jestli mě tu nějaký člověk uvidí, ale upíří rychlostí jsem se vrhl na Tanyu, přirazil ji ke zdi, až opadala omítka a chytil ji pod krkem.

„Ještě jednou urazíš Bellu a přísahám, že je po tobě. Jo a od teď už nejsme zasnoubení. Ruším zásnuby a zároveň s tebou končím. Hezky se vrať opruzovat svoje sestry, které upřímně lituji, protože mně už došla trpělivost.“ Nenávistně jsem na ni zavrčel a pak ji pustil. Odešel jsem si sednout zpátky na své místo a snažil se uklidnit tiché vrčení, které se mi ozývalo z krku.

„To není srandovní,“ odfrkla si.

„Můj bratr to také jako srandu nebral. Prostě a jednoduše tě pustil k vodě a už s tebou nemá nic společného. Takže můžeš pohnout tím svým velkým zadkem v příšerných kalhotách a vypadnout odtud,“ prskla na ni Alice. Tanya zalapala po dechu a všechny si nás přejela očima.

„Toho budete litovat, všichni! Hlavně ty, Edwarde!“ zavřískala, otočila se a vypochodovala z čekárny. V té chvíli jsem pocítil, že jsem se zbavil vězeňské koule na noze.

„Konečně jsi dostal rozum,“ zabručela Alice v Jasperově objetí na lavici vedle mě. Nic jsem na to neřekl a dál koukal na obrázek nad Emmettovou hlavou. Ten s kytkami. Přemýšlel jsem, že bych přesně tyhle mohl Belle natrhat a ona by si jeden kvítek vpletla do vlasů. U toho by se krásně červenala a já bych ji pohladil po líčku, prstem bych pak sjel k tváři, krku až do žlábku mezi prsy. Cítil jsem, jak dole začínám tuhnout, a tak jsem si radši tyhle myšlenky okamžitě zakázal. Bella několik metrů ode mě bojuje s životem a já tu myslím na… sex, v mém a Bellině případě spíše milovaní.

Zmučeně jsem zasténal a podíval se na hodinky, co jsem měl na ruce. Už je na sále přes čtyři hodiny a radši jsem se nedovážil Carlisleovi podívat do hlavy. Řídil jsem se jeho radou, protože jsem si nechtěně nechtěl přečíst něco, co si za žádnou cenu nepřipouštím. V tom se otevřely dveře od sálu a vyšel můj nevlastní otec. Byl nasáklý Bellinou vůni úplně všude, to bude zřejmě díky její krvi.

„Tak co?“ vyhrkli jsme všichni najednou a vrhli se k němu. Povzdychl si, jako by byl velmi unavený a začal popisovat operaci.

„Nejdříve jsme museli zastavit vnitřní krvácení ze slinivky, kterou jsme zašili. Poté jsme jí narovnali a zadrenovali páteř a nakonec sešroubovali všechny zlomené kosti, což byl pravý i levý nárt, lýtková a holenní kost a zadrenovali nalomené obě stehenní kosti. Bohužel má rozdrcená obě kolena, takže jsme drátem stáhli zbytky čéšky. Naštěstí se nám obě podařily vrátit do původní podoby a po operaci jsem dal objednat okamžitě dva umělé klouby. Jakmile se čéšky uzdraví, budeme implantovat klouby. Hlubokou tržnou ránu na levé ruce jsme také zašili a teď přijde to nejhorší,“ povzdychl si nešťastně a já začal mít obrovský strach. „Bella má díky nalomené páteři poškozenou míchu, což znamená, že už se nikdy nebude moct postavit na nohy, jelikož na ně ochrnula.“ Ach ne, ne, ne, ne! Moje Bella musí chodit!

„Bella už nikdy nebude moct chodit?“ zeptala se celá roztřesená Rose. Carlisle sklesle pokýval hlavou a objal Esme, která vypadala, že se zhroutí. Bella je pro ni dcera, kterou miluje stejně jako nás a představa, že už nikdy nebude moct chodit, když má teprve celý život před sebou, je strašná.

„Ó můj bože,“ zašeptal Damon, opřel se o zeď a zavřel oči. Já vůbec nic nevnímal. V hlavě mi pořád strašilo, že už bude moje láska navždy připoutána ke kolečkovému křeslu, že už se nikdy šťastně nerozběhne po naší louce a nebude se šťastně smát. A to všechno jen díky mně. Zkazil jsem jí život. Vždy jsem se tak snažil ji chránit, až na to doplatila. Ach bože, to nemůže být pravda!

„Můžeme ji vidět?“ zeptala se opatrně Alice. Carlisle ale zakroutil hlavou.

„Je pod sedativy, takže hluboce spí. Navíc je na jednotce intenzivní péče a takhle brzo po operaci to není nejlepší nápad. Musíme být co nejdůkladnější, aby se u ní zabránilo hrozící infekci. Radši všichni počkejte až do zítřka. To platí hlavně pro tebe, Edwarde. Zůstanu tu celou noc, tak ať tě ani nenapadne se k ní vkrádat oknem,“ varoval mě. Jen jsem letmo pokýval hlavou.

„Jeď domů, Esme. Já už budu muset jít,“ zašeptal Esme Carlisle a jemně ji líbnul na rty. Ona jen pokývala hlavou a odtrhla se od něho. „Kdyby se cokoliv stalo, dám hned vědět,“ řekl a pak zmizel v druhé chodbě.

„Musím ti pogratulovat, nejen, že jsi jí zlomil srdce, ale ještě kvůli tobě ochrnula. Jsi fakt machr, Edwarde,“ pokýval ironicky hlavou Damon a měl co dělat, aby se na mě nevrhnul. Měl Bellu opravdu moc rád, víc než já ale ne. Nikdo nedokáže Bellu milovat tak moc jako já.

„Jdeme,“ zavelel sklesle Emmett a spolu s Rose vyrazil z nemocnice. Všichni jsme se za ním vydali a společně došli až k parkovišti.

„Já to vezmu pěšky,“ oznámil jsem jim a vydal se směrem k lesu. Poslední, co jsem zaslechl, bylo, jak se domlouvají, kdo to oznámí Charliemu. Ach Charlie, až se dozví, že má ochrnutou dceru, nevím, jak zareaguje. Nejen, že mu nedávno přesně při takové nehodě zemřela žena, ale ještě se mu na to za pár let málem přizabije dcera a bohužel si ponese následky až do konce svého života. Jakmile jsem zmizel z dohledu všech lidí, s bolestným řevem jsem se rozběhl a začal ničit vše, co mi přišlo pod ruce.

 


Tak, konečně se vám dostalo vysvětlení Edwardova chování. Doufám, že se vám díl líbil a že mi tu zanecháte komentáře, které tak moc miluji. Doufám, že se těšíte na pokráčko a přeji vám příjemné počtení. Simi1918. :)


 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy Ty a Já - 26. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
34. AliceCullen2
11.07.2013 [15:17]

Uboha Bella. Ja som dost ziva milujem behanie. V zivote by ma nenapadlo si priat aby som ocgrnula. Dufam ze sa to da do poriadku

07.01.2012 [0:37]

kikuskaMne bolo od začiatku jasné, prečo to Edward urobil, ale to teraz nieje podstatné. Jak jako že Bella nebude chodiť? Bože, prosím, že to nemyslíš vážne. Prosím. Toto ju zlomí ešte viac. Chuderka Bella. Emoticon Emoticon Ale inak úžasné. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.12.2011 [9:56]

Ceruzka Emoticon

31. Wera
31.10.2011 [17:43]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon

30. andysek1002
26.08.2011 [18:54]

to je strasny doufam ze se daji i tak dohromady rychle dalsi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.08.2011 [9:36]

DopeStars Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Túto poviedku milujem, i keď som si ju začala čítať len dnes ráno, keďže som nemohla spať a veľmi, veľmi, veľmi sa mi páči! Len sa mi páči to, čo stvára Edward Emoticon A teraz na to chúďa Bella doplatila... som zvedavá ako to medzi nimi bude prebiahať, i keď by som nebola proti vzťahu Belly a Damona. Ale viem, že ty si len pre happy endy a koniec bude B&E, že? Emoticon Emoticon
Už sa neviem dočkať ďalšej časti Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. viki
24.08.2011 [23:04]

Pěkné !

24.08.2011 [21:46]

matysekmjnádherné a zároveň smutné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. lala19941
24.08.2011 [20:07]

Ach úžasná kapitolka, už som ju raz čítala a skončila som na 15. kapitolke, a nejak som na ňu pozabudla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon no som rada, že som ju znovu objavila Emoticon Emoticon aby som sa opäť vžila do deja, tak som si ju prečítala ešte raz od začiatku, je úplne úžasná, chudák Bella, tohle si nazaslúžila Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Sem moc moc zvedavá jak to bude pokračovat, tak piš prosííím honem další díleček Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. alisson
24.08.2011 [20:05]

Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!