Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy sama? Ne! 3. kapitola

4


Navždy sama? Ne! 3. kapitolaTak je tu další kapitola. Udělá něco Bella Cullenovým? A prosím o komentáře.

3. kapitola

Následujícího rána jsem se rozhodla vstát dřív, abych měla čas připravit hostům skvělou snídani. Po hodině vaření se celou chatou rozlil zápach lidského jídla. Lidé by řekli, že to voní, ale upíři ne. I přes prskající olej jsem slyšela, jak si Rosalie stěžuje.

„No to je puch. Já doufám, že toho neudělala moc. Jak dlouho tady ještě budeme, Carlisle?“

„Rosalie, moc dobře víš, v jaké jsme situaci, a že s tím momentálně nic nenaděláme,“ vysvětloval Carlisle. „A teď bychom mohli jít dolů a sníst to jídlo. Rosalie, a vůbec všichni, dávejte si pozor na výrazy a všechno snězte,“ řekl všem Carlisle.

 

Za chvilku byli dole. Všichni pozdravili a vešli. Rozhodla jsem se jim přečíst myšlenky:

Rosalie: No fuj! Tak tohle jíst nebudu.

Emmett: Smrdí to dost. Ale jí to nejspíš voní. No uvidíme, třeba to bude dobrý.

Alice: Jakto, že nic nevidím? Od té doby, co jsme tady, nic nevidím. Je to tak deprimující.

Jasper: I přes ten zápach lidského jídla cítím tu její sladkou vůni.

Esme: Ta dívenka mi hodně připomíná Bellu.

Edward: Jak je možné, že jí nemůžu číst myšlenky?

Carlisle: Kéž by se mohli chovat alespoň trochu jako lidi. Už vyšli ze cviku.

 

Mezitím, co jsem si četla jejich myšlenky, jsem dodělala jídlo.

„Tak tady to máte,“ řekla jsem a podala jim jídlo.

„Mockrát děkujeme,“ poděkovala Esme.

„A ty jíst nebudeš?“ zeptala se mě Alice.

„Ne. Já jsem jedla, když jste spali,“ odpověděla jsem jí.

 

Včera měli sníst jen chléb se sýrem a jedli hodinu. Nyní jedli palačinky s marmeládou a jedli je skoro dvě hodiny.

 

Po snídani mi řekli, že se jdou projít. Vrátili se k poledni, kdy mi řekli, že jsou unavení, že hlad nemají a šli rovnou „spát“. Po hodině „spánku“ přišli dolů a chtěli, abych jim o sobě něco řekla. Nevěděla jsem, co jim říct, abych se neprozradila a ani jsem jim nechtěla lhát.

 

„No, nejprve jsem žila s matkou, ale ta si našla nového přítele a museli cestovat, proto jsem se rozhodla žít s otcem. Ve městě jsem si našla přítele, ale ten se poté musel s rodinou odstěhovat. Později při nehodě letadla mi zemřela matka. Když mi bylo osmnáct, rozhodla jsem se žít sama. Odjela jsem sem a zde si zařídila tuto chatu.

Po čase jsem se dozvěděla, že mi zemřel i otec. Po této zprávě jsem se od civilizace odřízla úplně,“ dokončila jsem své vyprávění a podívala se na Cullenovi. Možná si mě přeci jen spojili s Bellou. Možná jsem jim toho přeci jen neměla říkat tolik. Nakonec se jako první vzpamatovala Esme a řekla:

„To je smutný příběh. Nechtěli jsme se tě nějak dotknout.“

„To je v pořádku. Mně to nevadí,“ odpověděla jsem jí.

„A opravdu se jmenuješ Jane od narození?“ zeptal se mě opatrně Jasper.

„Ano. Proč?“ odpověděla jsem mu.

„Nic. To jen tak,“ odpověděl mi.

„Co kdyby jste mi teď řekli váš příběh?“ zeptala jsem se

„No, náš příběh je velmi komplikovaný,“ řekla mi Esme v naději, že se nebudu dál ptát.

„To nevadí. Času je dost,“ nenechala jsem se odbít.

„Tak dobrá,“ řekl Carlisle a začal vyprávět.

Dozvěděla jsem se to, co jsem už věděla. Hodně cestují, jsou bohatí a nyní se rozhodli cestovat po Evropě. Z nějakého důvodu mi neřekli proč. Raději jsem to dál nerozpitvávala a řekla jsem:

„Děkuji, že jste mi řekli váš příběh a nyní bychom mohli jít spát.“ Nikdo nic neříkal a všichni jsme se odebrali na „spaní“.

 

V noci se znovu dohadovali o tom, co jsem zač. Divím se, že je to stále nepřešlo.

 

Ráno jsem si vzala skicák, tužku a košík na bylinky. Rozhodla jsem se totiž dojít na lov. Pokud bych příliš hladověla, hrozilo by, že se moje současná podoba vrátí na tu původní, a to nesmím dovolit.

Cullenovým jsem řekla, že jdu na bylinky, abych mohla večer udělat všem bylinkový čaj. Věděla jsem, že se budou snažit zjistit, co jsem zač, a tak jsem si přečetla jejich myšlenky.

Alice: Bylinky? No co. Nějak se tu léčit musí.

Jasper: Jen ať jde. Alespoň budu moct chvíli normálně dýchat.

Esme: Chudinka. Snad se jí nic nestane.

Rosalie: Jupí! Jde pryč. Nebudeme muset nic hrát.

Edward: Co má za luben? Musím to zjistit. Budu ji sledovat.

Carlisle: Ať se jí nic nestane. Sama do hor. Zbytečně riskuje.

Emmett: To by mě zajímalo, na co má ten skicák.

 

Ach jo, co si Edward myslí? Snad si nemyslí, že se nechám prozradit.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy sama? Ne! 3. kapitola:

 1
1. Věra
04.07.2014 [10:05]

tak ten Emmett mě rozsekal! :D všichni si uleví, Edward jí bude špehovat a Emmetta zajímá, na co má Bella ten skicák :D Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!