Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naděje umírá poslední Prolog

bella a edward


Naděje umírá poslední PrologPředstavme si, že v Rozbřesku přece jen došlo k bitvě. Jacob se snaží zachránit Renesmee, ale dohoní je upír ze schopností, která dokáže měnit vzhled a mysl člověka. Napadne je a těžce raní Jacoba. Vezme si malou Renesmee, donutí ji na všechno zapomenout a dá ji k jedné lidské rodině v New Yorku. Jenže, když je Nessie 18, dozví se pravdu a chce najít svoji pravou rodinu. Ale to nebude tak snadné. Volturiovi to nechtějí za žádnou cenu dovolit. Je to moje úplně první povídka, takže, prosím, napište, jestli mám pokračovat. GabrielaCullen

Prolog

 

Největší upozornění na blížicí se katastrofu je velké ticho. Co když se rozhodnou mě zabít? Co když dojde k bitvě? Co se stane se všemi, které znám? To byly otázky, které se mi honily v tu chvíli hlavou.

 

„Do háje. Oni to udělají," nadával se zatnutými zuby táta.

„Co, co se děje? Co se stalo, Edwarde?" zpanikařila máma. „No tak, Edwarde, co se děje?"

„Musíme odsud dostat Renesmee. Hned," řekl táta a máma, když pochopila význam jeho slov, ztuhla v šoku.

Rychle mě vysadila na Jacoba a otočila se na něj.

„Vezmi ji někam do bezpečí. Co nejdál odsud. Pokud přežijeme, najdeme vás. Do té doby se o ni postarej." Jake souhlasně zavrčel.

„Renesmee, miláčku, poslouchej Jacoba. Dělej všechno, co ti řekne. Snad se brzo uvidíme," zadoufala.

„Mám vás ráda, mami," zašeptala jsem a začaly mi téct slzy. Jsem si jistá, že kdyby nebyla upír, tak by teď taky brečela.

Ještě chvíli se na mě oba dívali s pohledy plnými lásky, smutku a naděje, dokud se celá Arova garda nenahrbila a nepřipravila do útoku. Srdce mi začalo bít ještě rychleji a rozzvlykala jsem se ještě víc. Byly mi sice teprve tři, ale všechno jsem chápala až příliš dobře. Umřou. Všichni umřou. A všechno jenom kvůli mně. Tyhle všechny rodiny mohly mít klidný život. Mohly se nadále prohánět po lese s větrem ve vlasech nadpřirozenou rychlostí. Mohly nadále žít se svými blízkými a svojí rodinou. Mohly si nadále užívat života a mohly dělat všechno, co chtěly. Ale teď to všechno stratí. A všechno jenom kvůli mně. Už jsem chtěla vykřiknout na ty černé pláště, ať toho nechají. Ať přestanou vrčet a dívat se na lidi, které mám ráda jako na štvanou zvěř, které se už nemůžou dočkat, až se jí zbaví. Jenže máma postrčila Jakea a zakřičela na nás, ať utíkáme, a Jacob se bez přemýšlení vrhl pryč od toho prokletého místa.

Utíkali jsme zeleným lesem a já se držela Jakea jako klíště. Zatínala jsem svoje malé pěstičky do jeho hustého kožichu, který měl barvu ryzího zlata. Za jiných okolností bych se v tomhle případě smála a užívala takové projížďky. Mezi zelené stromy se prodíraly mírně teplé paprsky slunce, a někde nedaleko byl medvěd, který jakoby chrápal ze zimního spánku. Dětská představivost. Kdyby nám teď nehrozilo, že umřeme, tak by mě Jake vzal určitě na malou louku. Já bych chytala vločky a ukazovala je jemu a on by je se mnou obdivoval. Ale v tu chvíli jsem na nic nemyslela a ničeho si nevšímala. Jenom jsem litovala toho, že jsem se vůbec narodila.

Najednou do nás něco narazilo. Spadla jsem z Jakea a nabourala hlavou do stromu. Celým tělem mi prostoupila bolest, a když jsem se vzpamatovala, Jake se pral s nějakým upírem. Musel to být někdo z Volturiových. Měl na sobě plášť černější než nejtemnější noc a oči červené, toužící po krvi. Jake se snažil bránit, ale tušil, že prohrává. Vrhl na mě pohled plný zoufalství a myšlenky „Utíkej!".

Nechtěla jsem ho tam nechat. Byl jediný, kdo mi zůstal. Nemůžu ho jen tak opustit. Ale jeho pohled byl čím dál tím víc naléhavější a já slíbila mámě, že poslechnu Jakea, ať se stane, co se stane. Proto jsem se srdcem těžkým jak skála vstala a začala utíkat. Když si toho ten upír všiml, uhodil do Jakea tak, až upadl do bezvědomí, a sám se vydal za mnou.

Utíkala jsem tak, jak jsem nejrychleji mohla. Ještěže tam alespoň trocha toho upíra byla, jinak by mě dávno dohonil a nejspíš zabil. Ale najednou mi začalo být divně a oči se mi zavíraly. Musela jsem zastavit, protože jsem už neměla sil dál běžet a vyčerpaná upadla do sněhu.

„Neboj se, drahoušku. Mě se bát nemusíš. Už brzy na všechno zapomeneš a bude po všem," uslyšela jsem vedle sebe šeptání a poslední, co jsem viděla, byly krvavě rudé oči. A pak už jen tma. Tma a nic jiného než tma.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Naděje umírá poslední Prolog:

 1
14.12.2012 [21:40]

Niki741No... Vypadá to zajímavě. ;-) Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Takže rozhodně ano - přidej další kapitolu. :-D

5. Pegi
14.12.2012 [17:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.12.2012 [16:39]

ChristineDaaeurčite pokračuj Emoticon Emoticon Emoticon

13.12.2012 [23:05]

HanulkaAhoj,
Článek jsem ti opravila, ale příště pozor na tyto chyby:
* Neměň typ písma, maximální velikost může být 3 (12 pt).
* Chybuješ v čárkách. Pokud jsou ve větě dvě slovesa - vzniká souvětí -, musejí být odděleny čárkou nebo spojkou, před kterou se buď čárka píše nebo ne. Zpravidla se píše čárka před těmito spojkami, částicemi, příslovci a zájmeny (když, který, jak, ale, protože, že, ať, co...) - samozřejmě i to má svoje výjimky, ale většinou před nimi ta čárka je.
* Někde ti ještě ujela přímá řeč.
* Překlepy!!!

Tak pro příště!
Děkuji. Emoticon

04.12.2012 [21:04]

HanulkaAhoj,
opět vracím článek k opravě.
Drž se chyb, které ti vypsala Shay, pořád jich tu máš spoustu. A ještě jeden dodatek - sice už ti perex obrázek funguje, ale je příliš velký, nahraj ho, prosím, do naší galerie se správnou velikostí - 100 px nebo 10 kB.

Pokkud si nevíš rady s opravou, navštiv Pomoc autorům a kontaktuj někoho z korektorů.

Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov. Dřív ne!
Děkuji.

1. Shay
28.11.2012 [6:49]

ShayAhoj,
je mi líto, ale článek ti nemohu vydat, jelikož v něm máš moc chyb:

+ nefunguje ti perex obrázek,
+ Jacob, ne Jackob,
+ překlepy (!!!),
+ čárky (!!!),
+ číslovky se píší slovem,
+ nechtějí, ne nechcou,
+ diakritická znaménka,
+ shoda přísudku s podmětem,
+ z/s,
+ mezery se před prvními řádky v novém odstavci nepíšou,
+ přímá řeč, posílám koncept:

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

+ dolní uvozovky se nepíší jako dvě čárky,
+ příliš, ne příliž,
+ prohánět se (kým, čím?) větrem, ne vítrem,
+ Jacob - Jake, ne Jackob - Jack (!!),
+ atd...

Pokud si s gramatikou nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora.

Až si vše opravíš, zaškrtni "Článek je hotov", dřív ne!
Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!