Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Musíš si vybrat, Jane! - 1. kapitola

05.07.2010 (13:15) • Jane006 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3927×

1.kapitola – Přátelství?

(Pohled Belly)

Neskutečně to pálilo, až jsem myslela, že ze mě musí zbýt jen popel. Nevěděla jsem jak je to dlouho, co to začalo, ale měla jsem pocit, že už to dlouho nevydržím.

Najednou přišla změna. Ta příšerná bolest ustupovala od konečků prstů a stahovala se k srdci, které za pár chvil potom utichlo…

Otevřela jsem oči. Teď jsem všechno viděla tak jasně! Můj lidský zrak, byl jen velmi chabý, uvědomila jsem si.

Zaslechla jsem tiché kroky, které mohl způsobit jedině upír. Člověk by nadělal více hluku.

Bála jsem se, že někdo útočí a už jsem byla na nohou a v bojovné pozici.

Pomalými kroky se ke mně přibližoval Edward.

Těmito očima jsem konečně uviděla jeho skutečnou krásu… ale bylo mi to… jedno? Nijak už mě nepřitahoval a i když jsem věděla, že spolu máme dceru, nic to se mou nedělalo. Pak promluvil.

„Lásko, mě se nemusíš bát, ale teď honem musíme na naši louku. Volturiovi přišli dřív, než jsme čekali. Přišli zkontrolovat, jestli jsi pořád ještě člověk. A chtějí teď zničit Renesmé!“ promlouval ke mně.

Tato jediná věta stačila, abych už v té místnosti nestála a řítila jsem se k naší louce, pronásledována Edwardem.

K němu už jsem sice nic necítila, ale za naši dceru jsem cítila určitou zodpovědnost.

Doběhla jsem na naši louku.

Stáli tam všichni Cullenovi a k tomu ještě Aro, Demetri, Felix, Alec a Jane.

I v této sestavě by nás byli schopni hravě zničit.

Carlisle držel mou dceru v náručí a dohadoval se s Arem.

Když mě Aro spatřil, přátelsky se na mě usmál. To samé udělal Alec, ale na něm bylo vidět, že to přátelství nepředstírá. Docela mě to zarazilo, ale neměla jsem čas nad tím přemýšlet.

Ani jsem se na svou dceru neohlédla a zeptala se.

„Proč chcete moji dceru zničit?“ zeptala jsem se velmi chladně.

Aro mi ihned odpověděl.

„Protože je pro náš svět nebezpečná… Ale jsem ochotni udělat vyjímku,“ řekl velmi potichu.

„Co mě ta vyjímka bude stát?“ zeptala jsem se na oplátku šeptem já.

„To, že se připojíš k nám. Ty sama, nikdo jiný z tvé rodiny už jít nemusí. Zachráníš jim tak všem životy,“ řekl Aro v odpověď.

„Ne!“ zakřičel za mnou Edward a už byl vedle mě s rukou kolem mého pasu.

„Nikam nepůjde!“ zavrčel na ně.

Vykroutila jsem se mu.

„Beru,“ řekla jsem směrem k Arovi a otočila se zpátky na svého manžela.

„Půjdu a nesnaž se mi v tom zabránit! Je to moje rozhodnutí!“ řekla jsem velmi tvrdě.

Díval se na mě s hroznou bolestí a zoufalstvím v očích, se mou to však nic nedělalo.

„To přeci nemůžeš udělat! Nemůžeš ode mě a naší dcery odejít, Bello!“ zašeptal ke mně zlomeným a prosícím hlasem.

„Snažím se vám zachránit vaše životy, tak to laskavě nekomplikuj, Cullene! Vychovej naši dceru dobře!“ zavrčela jsem, otočila jsem se od něj a následovala Aleca a Jane. Aro už byl někde daleko v předu.

Ani jsem se neohlédla na svou bývalou rodinu a následovala Volturiovy, vstříc novému osudu…

Cestou všichni dostali žízeň a i já jsem už byla pořádně žíznivá. Všichni se zastavili, jestli neuslyší někde v blízkosti potravu.

„Doufám, že taky nechceš držet tu nesmyslnou Cullenovic dietu,“ zašeptal Demetri posměšným hlasem ke mně.

„Neboj se, to tedy rozhodně nemám v plánu,“ zamumlala jsem směrem k němu na oplátku. Rozhodně jsem se nechtěla krmit zvířaty. Když už jsem upír, tak ať to za něco stojí.

Směrem k nám zafoukal čerstvý vánek a já ucítila omamnou vůni.

Následovala jsem ji a ostatní také. Narazili jsme na skupinu sedmi turistů. Všichni měli po jednom, já a Felix po dvou. Chutnali opravdu báječně!

Odklidili jsem mrtvoly a vydali se do Volterry.

Seděla jsem v soukromém letadle Volturiovích, vedle Jane.

„Víš, tak nějak jsme čekali, že s námi nepůjdeš,“ zašeptala Jane směrem ke mně, tak, aby to nikdo jiný neslyšel.

„Ne, že bych musela, ale opravdu se mi nechtělo žít na té hnusné krvi,“ zašeptala jsem k Jane stejně tichounce.

Krátce se uchechtla a chtěla se mě zeptat na další věc, to už ale vedle nás stál Alec.

„Co je tady tak směšné, sestřičko?“ zeptal se s úsměvem. Musela jsem opravdu uznat, že je velmi hezký, obzvlášť když se usmíval.

„Ále, to Bella. Když jsem se jí ptala, proč s nimi nezůstala, řekla, že nechtěla přežívat na tom hnusu,“ odpověděla mu Jane a usmála se.

Alec se s nadzvednutým obočím podíval směrem ke mně.

Jen jsem se na něj zakřenila a odvrátila hlavu pryč.

Kdybych ještě byla člověk, byla bych rudá, jak rajče.

„Já myslel, že jsi s námi šla, protože ti na nich záleží a je to tvoje rodina, tak si o ni nechtěla přijít, ne?" chtěl vědět a upoutal tak znovu moji pozornost. Bylo vidět, jak nad tím přemýšlí a nedává mu to smyls, ale to nedávalo smysl ani mně.

„Nevím, co se stalo, ale po té přeměně, už jsem k Edwardovi nic necítila. Ani k ostatní Cullenům,“ odpověděla jsem mu.

„A přesto jsi s námi šla?“ Bylo vidět že mu to doopravdy nedává smysl a když jsem pohlédla na Jane, viděla jsem, jak nad tím také přemýšlí.

„No, pořád jsem cítila a cítím, nějakou zodpovědnost za Renesmé, je to přeci moje dcera, ne?“ Chtěla jsem to říct na vysvětlenou, ale vyznělo to spíš jako otázka.

„Ještě nikdy jsem neviděl podobného upíra jako jsi ty. Jsi velice zvláštní, Isií,“ odpověděl se zadumaným výrazem a vyrazil od nás pryč, sednout si na své místo.

Isií, tak mi ještě nikdy, nikdo neřekl. Přemýšlela jsem o tom a zjistila, že mi to ani moc nevadí.

„Tak, Isií," ozvala se vedle mě opravdu tichounce Jane, „vypadá to, že se mému bráškovi asi líbíš.“ Zakončila tak svou domněnku, zvědavě na mě pohlédla a čekala na odpověď.

„Nevím, nemyslím si to,“ řekla jsem prostě, ale stravoval mě takový divný pocit. Co to jen bylo?

„Taky ho neznáš tak, jako já. A věř mi, už by rozhodně měl věk na to, aby si našel přítelkyni. Vždyť už mu táhne na 500 let!“ odpověděla mi Jane s úsměvem a mrkla na mě.

Na to už jsem opravdu odpověď neměla.

Celou cestu až do Volterry už jsme nepromluvily.

Autor: Jane006 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Musíš si vybrat, Jane! - 1. kapitola: