Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Milostná ruleta - 3. kapitola

12.04.2012 (16:45) • kajka007, Sharken • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 3167×

Jasper nevěděl, co udělat… Žena, kterou ještě před několika málo okamžiky považoval za životní lásku, se právě otáčela na podpatku a házela po něm jeden z posledních pohledů. Jenže Jasper už jej nedokázal identifikovat, ba možná ani nechtěl…

„Sbohem,“ zašeptali oba dva naráz, ale jejich tóny už v takové rovnováze ani zdaleka nebyly. Alicin hlas byl zlomený, zklamaný a snad ještě i plný očekávání, že tohle všechno je jen hloupý sen, iluze, která se rozhodla atakovat její mysl. A Jasperův? Ten byl od těchto pocitů stoprocentně oproštěn, natolik, že to vyděsilo je jeho samotného… On se cítil volný, svobodný, jakoby plný nového elánu do života.

Nechápal to… Nechápal sám sebe. Takhle by se přeci neměl cítit někdo, kdo rozlámal něčí křehké srdce na milióny nechtěných kousků. On sám se snad dokonce i chtěl cítit vinen, ale copak to šlo? Jen jedna vzpomínka na hnědovlasou bohyni, co na něj upírala své tmavé oči, co na něj roztomile vyšpulila ty sladké rty, a on se cítil jako ten nejšťastnější člověk – upír – pod sluncem.

Ještě chvíli tam tak stál a nevědomky pozoroval žluté Porsche, které se začalo vzdalovat. Po chvíli Jasper pokýval hlavou a s vidinou, že za pár sekund znovu spatří svého anděla, se otočil zpátky ke škole. Jenže nic nešlo ani zdaleka tak hladce, jak si zamilovaný upír představoval.

Před prosklenými dveřmi stál zbytek jeho rodiny. Edward, Emmett a Rosalie. Edward si již téměř vše vyčetl z Jasperovy mysli, ale stále tomu nemohl uvěřit, stejně jako jeho sourozenci. Neměli ani nejmenší tušení, co si počít… I když Edward snad jistou představu měl. V tu chvíli totiž nemyslel na nic jiného, jen na to, že Jasperovi nesmí ublížit. Že je to jeho bratr, stejně jako Alice sestra. Ale ovládnout se pro něj nebylo zdaleka tak jednoduché.

„Já, já, já… Nevím… co,“ soukal ze sebe omluvně Jasper a začal mezi mini těkat očima. Přál si, aby něco řekli… Nebo alespoň, aby se nějak zatvářili. Ale oni jen stáli a s otevřenou pusou mu pohled vraceli. Ale krom Edwardova pohledu, byly ty jejich naprosto nicneříkající. Stejně jako jejich emoce.

Nevydržel to… A udělal další zbabělý čin. Bez jediného slova se kolem nich protáhl a co nejrychleji vběhl do budovy. Rychle prokličkoval chodbou, až konečně zastavil u dveří do učebny, kde právě seděla ona…

Jasper se na chvíli zase zasnil. Viděl své ledové ruce, jak jezdí po jejím nahém obnaženém těle, po její horké pokožce, která by pod jeho dotekem pulzovala. Svými rty chtěl pečlivě prozkoumat ty její… a nejen je.

Prudce rozrazil dveře a vtrhnul do třídy. Věděl totiž, že kdyby se ještě chvíli zaobíral na chodbě svými tajnými představami, rozhodně by to pro nikoho nedopadlo dobře.

Isabella na něj zírala jako na zázrak. Byla jím minimálně stejně tak okouzlena jako on jí. Sledovala jeho nejistý pohled, kterým těkal mezi židlí vedle ní a profesorem, kterému se omlouval. Řekl, že se mu udělalo špatně a Bella, i když se jí na tom nezdálo ani troška pravdy, jej začala litovat. Píchlo ji u srce z toho, že se její Neznámý necítil dobře.

„Dobře, dobře, tak už si sedněte, Jaspere,“ odvětil nervně profesor a hodil na něj unavený pohled. „Slečna Swanová si zatím sedla do lavice, kterou jste sdílel se slečnou Cullenovou, ale jak tak vidím, tak tu dnes není, takže…“ Nechal větu nedokončenou a nechápavým pohledem sledoval Jaspera, jak horlivě přikyvuje a rychle se otáčí, aby jí byl co nejdříve nablízku.

I Belle tohle přišlo zvláštní… Proč by se o ni jen zajímal někdo natolik dokonalý? Někdo jako on, Jasper? Zhluboka se nadechla, a když lehce dosedal na židli vedle ní, zadržela dech.

„Ahoj, já jsem Jasper,“ představil se s úsměvem, při kterém by se Isabelle stoprocentně podlomila kolena, kdyby stála. Podal jí ruku a vyčkával na její reakci. Bella se na něj zasněně podívala a stále se snažila uvěřit tomu, že je před ní někdo tak úžasný a že s ní dokonce i mluví.

Rychle se vzpamatovala a možná až příliš rychle přijala jeho ruku. „Jsem Bella,“ pronesla stydlivě a její tváře jako na povel nabraly nachový odstín. Oba dva si toho byli vědomi. Bella se za to cítila provinile a okamžitě se chtěla Jasperovi vyvléknout, ale on jí to nedovolil. Stále pevně svíral její drobnou ručku a užíval se jejího doteku. To Isabellu přivedlo rozpaků snad ještě více.

„Velmi mě těší, Bello,“ pronesl Jasper hlasem, o kterém doufal, že na ženy působí. A podle toho, jak zbožný pohled na něj Bella hodila, si byl jist, že se mu to podařilo.

Jasper byl štěstím bez sebe, protože viděl, jak jeho přítomnost krásnou Isabellu omamuje. A věděl tak, že není jediný, kdo asi právě začal věřit v lásku na první pohled.

„Na mě nemáš,“ vyhrkla Bella bez rozmyslu a okamžitě si za to v duchu začala nadávat. Jasper, který byl její poznámkou překvapen, ale i značně pobaven, pozvedl obočí a čekal, co dalšího z této křehké osůbku ještě dnes vypadne. „Bože, co to vykládám… Já, no, taky mě těší.“ Skousla si spodní ret a trošku naštvaně si poposedla. Vadilo jí, že se před ním tak ztrapnila a že si z ní teď evidentně bude dělat legraci.

Jasper se na ni místo odpovědi zasmál a ukázal jí tak dokonale bíle zuby. Bella zalapala po dechu, ale už se nenechala vyvést z míry. Pro dobro všech se otočila na učitele a horlivě si začala zapisovat poznámky. Jenže, ať se to snažila sebevíce ignorovat, stále na sobě cítila Jasperův pohled. A děsilo ji, jak je možné, že jí to ani trošku nevadí…

Naopak. A proto se rozhodla něco zkusit. V těchto věcech byla naprosto nezkušená, ale chtěla zjistit, jestli si Jasperův zájem o ni jen nepředstavuje. Odložila propisku na stůl a rukou si nedbale projela vlasy – tak, jak to viděla ve filmech – a trochu zatřásla hlavou, aby jí spadly z ramen. Ještě chvíli počkala a pak si je přehodila na druhé rameno, aby mu ukázala svou šíji.

V tu chvíli by se v Jasperovi krve nedořezal, tedy on by se asi nedořezal nikdy, takže jednoduše řečeno byl Jasper chvilkově indisponován. Celý napjal a jeho oči nabraly černou barvu. Viděl její pulsující tepnu, která se jasně rýsovala na jejím krku, ale tohle nebyl důvod jeho chvilkového návalu touhy.

Bella si napětí, které projelo Jasperovým tělem, všimla a spokojeně se usmála.

„Nechci být nezdvořilý, Bello, ale jestli tohle ještě uděláš, tak opravdu nevím,“ zamumlal Jasper polohlasem. Jeho tón byl natolik zvláštní, že si Bella nebyla jistá, jestli si nepovídá pro sebe, což ji trošku vyděsilo.

Než Bella stačila jakkoliv reagovat, vyrušil je zvonek. Ani jeden nemohl uvěřit, že hodina uběhla tak rychle, a proto se po sobě nervózně podívali. Bella si byla jistá, že teď by měl Jasper něco říct. Možná ženská intuice, možná ty romantické filmy, na které je nutila Reneé se dívat, ale jeho mlčení ji vyvádělo z míry.

„Moc rád jsem tě poznal,“ řekl nakonec a spěšně opustil místnost.

Moc rád jsem tě poznal?! To myslí vážně? ptala se naštvaně Isabella sama sebe, když jako poslední opouštěla třídu. 

Znovu vám chceme poděkovat za úžasné komentáře, které jste nechali u minulé kapitoly. Je nám samozřejmě jasné, že toto téma nemusí být všem po chuti, a proto jsme rády, že se najde i docela dost úžasných dušiček, které nám nechají komentář. :)

Příští kapitolu píše Sharken. 

Autor: kajka007 (Shrnutí povídek), Sharken, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Milostná ruleta - 3. kapitola: