Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Marcova děvčata 4. kapitola

ďalšia tortička

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zdá se, že dvojčata prostě nemůžou být bez průšvihů. Nebo alespoň bez toho, aby někomu způsobily infarktový stav. Alespoň, že mají strýčka Caia, který jim tak skvěle rozumí.

29.06.2016 (20:00) • dvojcatavolturi, slecnaVolturiova • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1057×

Ráchel:

Po našem incidentu na stromě, který se ukázal být neskutečně cenným památným porostem, jsme dostaly zaracha. Samozřajmě nás neminula ani srdcervoucí přednáška strýčka Ara o nedozírnosti škod, jež jsme napáchaly. A to jsme pouze odrbaly pár lístků! A zlomily čtyři větvičky... no spíš větve. Tentokrát se nás nezastal ani táta. Sbohem pokojíčku! Sbohem svobodo! A za všechno může Sarah! Myslím, že ji matka upustila na hlavičku po porodu. 

„Tak to šlo docela dobře, ne?” zasmála se Sarah.

„Dobře?! Jestli tohle šlo dobře, tak asi bude dobře, když budeš příští týden bez jídla! Já se z tebe zblázním! Panenko Marijá Vepřová!” začala jsem na svou milovanou sestřičku křičet. 

„B-bez jídla? To bys mi neudělala. Přece mě nemůžeš ochudit o kulinářský zážitek z tvé kuchyně!” začínala fňukat.

„Já nevím, kdo si nedávno stěžoval, že vařím horší blafy než školní jídelna! A vůbec, taky bys mi mohla občas pomoct. Nebo aspoň umýt nádobí.”

„Já a mýt nádobí?! K tomu mě nepřinutíš! Já nešpimín, tak nemusím mýt!” snažila se ze všech sil vykroutit Sarah.

„Jo, tak slečna nešpiní. A kdo vždycky všechno ochutnává desetkrát. A pokaždé jiným přiborem! A kdo vždycky vyžere těsto. a pak vrátí misku do ledničky? A kdo má na svém nočním stolku dva hrnečky, tři sklenice a jeden talířek?” rozkřikla jsem se.

„Je to silnější než já! Víš co? Je to tvoje vina, nemáš dělat tak dobrý těsto.” 

Ještě něž jsem stihla vymyslet další argument, vešel nám do pokoje strýček Caius bez zaklepání. Vypadal pobaveně, z čehož usuzuji, že poslouchal za dveřmi. 

„Z mého bratříčka si nic nedělejte, už senilní,” prohlásil strýček a fláknul sebou do našeho křesílka. Z kapsy vytáhl velikou čokoládu Toblerone. Mně i sestře se rozzářily oči jako Las Vegas.

„Tady máte něco na nervy.” A z rukávu vytáhl jeden Kingswood pro každou. Miluji našeho strýčka. I když on označení strýčku z duše nenávidí. Sedly jsme si na gaučik naproti němu. 

„Já chci odsud pryč,” vyhrkly jsme obě najednou. Strejda se tvářil poněkud zaraženě.

„Jako ne na dobro, chceme cestovat. Chápeš, ne?” upřesnila sestra. Jakoby si Caius oddechl.

„Já vás chápu. Ve vašem věku jsem chtěl to samé. Cestovat, poznávat svět, poznávat ženský...” vzpomínal.

„Ticho! Bezva, napadají mě samí úchylnosti. Tenhle obrázek z hlavy jen tak nedostanu,” oklepala se Sarah znechucením a nacpala si pusu čokoládou.

„Dáš si banán?” prohrásila jsem co nejúchylnějším tónem a povýtáhla obočí. Sarah skoro začokoládovala celý pokoj a všechny v něm. Strýc jen nechápavě těkal očima z jedné na druhou.

„To neřeš, Caie. To je jen inside joke,” prohodila ségra. 

„A víte, co bych dala jako začátek našeho cestování? 6.11. je v Berlíně koncert Marilyna Mansona,” nadhodila jsem. 

„Bože můj! Vážně?! Jo?! Musíme jet! Sbalte si!” ozvalo se zaječení, za které by se nemusela stydět 13-letá Belieberka na koncertě Justina. Ale tohle nebyla žádná holčička, to byl Caius. My jsme jen valily oči. Věděla jsem, že ho má strýc rád. Ale netušila jsem, žě ho žere tak hrozně moc jako my.

Slyšela jsi to taky? Nebo to byla halucinace? vyslala jsem sestře telepatickou zprávu.

Jo, slyšela. Toho musíme využít! Šupky dupky ho podpořit. Mrkly jsme na sebe a započaly plán Akce Marilyn. Jestli se nám to povede, může to znamenat začátek cestovatelské éry.

„Caie! Kam sakra jdeš?” strýc už se hrnul ke dveřím.

„No přece oznámit Arovi tu skvělou novinu!” křičel a už byl v trapu. Doběhly jsme ho až u Arovi pracovny. Caius zběsile klepal na dveře. Jakmile je Aro otevřel, vpadnul dovnitř jako velká voda.

„Manson! Berlín! Jedem!” vřeštěl na bratra, jak smyslů zbavený. Já se sestrou jsme stály ve dveřích a pozorovaly tuhle absurdní situaci. Aro na nás vrhal pohledy, které mohlo znamenat jen jediné: Kdo mu to vyžvanil?! Nemohly jsme se nesmát. Sarah mi podala Toblerone. Ukousla jsem si a natáhla ruku k Arovi.

„Dáš si?” nabídla jsme s nevinným úsměvem.

„Ne! A co teď čekáte, že udělám? Budu radostí skákat do stropu a zruším vám zaracha? Doma budete! A vsadím se, že váš otec mě podpoří. Marcu!" vrčel na nás Aro.

No jo, ti dva spolu vždycky byli jedna prdel... Jakmile ke mně tahle zpráva od sestry dorazila, měla jsem co dělat, abych se udržela na nohou. Záchvat smíchu přicházel pomalu, ale velice jistě. Do pokoje vešel táta. Jakmile si dal dohromady naši přítomnost a Arův nasupený výraz, obrátil oči ke stropu.

„Tak co zase provedly?” povzechl si otec.

„No tati! Děláš jako bysme snad nic jinýho než průšvihy nedělaly!” urazila jsme se.

„Tvé andělské dcery oznámily Caiovi, nejvetšímu magorovi do Mansona na tomhle kontinentu, že ten psychopat zmalovanej má koncert v Berlíně,” začal s obžalobou Aro.

„Takhle o něm nemluv!” zařvali jsme všichni tři naráz. Až sebou Aro škubnul. Jo, hlas většiny vítězí.

„Nikam! Nemůžete poslouchat třeba Rihanu? Jako normální holky v pubertě? Jistě, že ne. Moje dcerky musí poslouchat psychopata, co se řeže a maluje jako děvka. Ale to mi děláte schválně. Chcete mě přivést do hrobu!” ukončil otec svůj srdceryvný proslov.

„Ťuk ťuk, je všechno v pořádku?” zjevila se ve dveřích naše starostlivá Giana. 

„Ale jistě, až na to, že naše pubertální neteře zbožňují satanistického psychopata! Vše je v pořádku!” zjebal nebohou Gianu Aro.

„Nic se neděje, zlato, jen menší rodiná rozepře,” ujistila Sarah Gianu.

„Tohle bude mít dohru! A teď vymajzněte z mé pracovny. Všichni,” zavrčel vládce.  

Autor: dvojcatavolturi, slecnaVolturiova, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Marcova děvčata 4. kapitola:

 1
10. Alice1C
23.12.2016 [11:53]

Alice1CJo jo čas je potvora Emoticon

9. slecnaVolturiova
22.12.2016 [21:12]

slecnaVolturiovajá vím, pardon, když ono je občas těžký najít společnej čas Emoticon

8. Alice1C
22.12.2016 [21:10]

Alice1CA dva měsíce v čudu... Emoticon

7. Alice1C
04.10.2016 [16:45]

Alice1CHurá! Emoticon

6. slecnaVolturiova
04.10.2016 [14:49]

slecnaVolturiovadalší už je hotová a odeslaná k opravě Emoticon

5. Alice1C
04.10.2016 [14:41]

Alice1CJak to vypadá s dalšími díly? Emoticon

4. Alice1C
06.09.2016 [21:05]

Alice1CHih! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Terka
03.07.2016 [10:27]

Tak to je libový Emoticon Emoticon Prej zmalovanej psychopat Emoticon to mě dostalo Emoticon

2. slecnaVolturiova
29.06.2016 [20:34]

slecnaVolturiovaDěkujeme moc za opravu i za trpělivost a příště už to snad bude lepší.

1. Cvrcek
29.06.2016 [19:29]

CvrcekAhoj,
článek jsem vám opravila, ale snad na každém řádku byla chyba...
Dávejte si prosím větší pozor:
• překlepy
• shoda přísudku s podmětem
• čárky
• přímá řeč (vzhledem k tomu, že jsem vám ji již opravovala a vy jste si ji očividně nenastudovaly, přikládám základní pravidla)

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Děkuji... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře