Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Málokdo mě viděl prolog + 1. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Málokdo mě viděl prolog + 1. kapitolaTakže tady máme první kapitolu a prolog mojí a blotik první viceautorské povídky. V této kapitole se malinko seznámíte s některými postavami a dějem. Doufamá že se vám to bude líbit a komentářema šetřit nemusíte. :-)

23.01.2010 (11:45) • SuzySue • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3279×

Prolog

Pohled upírky:

(vypráví svoji minulost)

Určitě znáte ty povídačky o spousty spálených měst, kde umírali nespočet lidí na infekce a různé nemoce. A právě v jednom z nich jsem se ve 14. století narodila. Jak se říkalo město moru, které bylo uloženo v karanténě, kde umíralo desítky lidí na mor, ale to byly informace pro veřejnost. Nás málo, kteří ještě žili v tomhle městečku, jsme věděli pravdu. Žádný mor to nebyl, žádný nemocný člověk kam oko dohlédne, všichni by si žili šťastně a spokojeně, kdyby jejich životy neohrožovali ty bestie.

To byl můj názor na ty neznámé tvory, ovšem teďka jsem jedna z nich, nejsilnější, jsem ta, které se všichni bojí. Jsem ta, kterou málokdo viděl, pro mnohé smrtka bez tváře, pro mnohé vysvobození anebo trest. Stal se ze mě tvor, kterého jsem proklínala, nenáviděla. A tak to bude napořád, budu se nenávidět, protože nenávidím to, co jsem.

Jsme tvorové co se živí na úkor lidí, bezcitní tvorové, kteří neznají lásku, kamarádství slitování, vřelost a spoustu dobrých lidských vlastností. Jediné co naše rasa má, je nesmírná krása, krása která přitahuje naše oběti.

Vy se určitě ptáte, co jsme. Někdo nám říká noční tvorové a vy pro nás máte určitě také nějaké přirovnání, dostali jsme plno přezdívek, ale nejvystižnější je….upír.  Upír, který je závislý na té blahodárné červené tekutině, na krvi.

Ale vraťme se zpět k tomu dni. Den, který se pro mě stal osudný. Pamatuji si to přesně, i když by moje vzpomínky měly být zahaleny.

Byl to další den, kdy se vybíraly oběti pro královskou rodinu, pro nejmocnější, tehdy nejváženější upíry. Byly vybrány 3 děvčata a já mezi nimi. Prý bych to měla považovat za čest, provil jeden z nich, teď už vím, že to byl Alec, ale já si poctěna nepřipadala a ani moje rodina, která ještě žila, což jsme mohli pokládat za štěstí, nebyla nadchnuta, ale nedalo se nic dělat.

Proto jsem se toho večera vydala do obydlí, které tu bylo nevznešenější, tam kde můj život měl skončit, ale mýlila jsem se. Upíra, pro kterého jsem byla vybrána, byl Aro a ten bohužel poznal můj talent a tak mě přeměnil. Ano, říkám bohužel, protože radši bych zemřela, než žít věčně bez lásky, nemilovaná, bez citů, bez srdce. Ovšem vraťme se do přítomnosti.

*Přiveďte upíra jménem Ben a proveďte soud. Prozradil pár lidem naše tajemství. * Nařídila jsem Arovi.

Nikdo:

Mocná upírka byla zahalená v kápi. Svou tvář neodkrývala často. Kdyby ji odkryla, ostatní by ji mohli podle tváře kdykoli a kdekoli poznat. To ona nechtěla. I když o ní moc upírů, natož lidí, nevědělo, pár upírů tady přece jen bylo.

Byli tři. Byla to trojice upírů, která sídlila ve městě zvaném Voltera. Říkali si Volturiovi, „královská rodina“. Museli nějak zakrýt jejich hlavního vládce. Byli tři, ale pouze jeden z nich věděl, co a proč dělá. Pouze jeden z nich věděl. Vědění pro něho mělo být výhodou a poctou, ale pro něho to bylo prokletí. Nemohl dělat nic, než poslouchat. Mocná upírka, dalo by se říct, že pravá královna, měla zvláštní dar. Komunikovala s hlavním ze tří upírů. Komunikovala, a přesto vedle nikoho nestála. Komunikovala, ale nikdo ji neviděl. Komunikovala, ale nikdo nemohl komunikovat s ní, odpovídat jí, pouze poslouchat. Věděla o všem možném, co se kde šustlo. Proto byla „královská rodina“ tolik informovaná.

*Přiveďte upíra jménem Ben a proveďte soud. Prozradil pár lidem naše tajemství. * Nařídila Arovi, hlavnímu upírovi, a nakonec i pohrozila.

*Nezapomeň. Mohu se dívat. * Aro byl zvyklý, i když ho to pomalu přestávalo bavit. Ano, dostal svůj mocný dar od ní, ale i tak už ho nebavilo dělat sluhu.

Avšak nevěděl, že ji přece jenom už někdy viděl.

 

1. kapitola

Aro:

Už zase se mi dostala do hlavy a rozkazovala. Měl jsem najít nějakého Bena a provést soud. Musel jsem plnit její příkazy a tvářit se, že to vlastně rozkazuju já, nebaví mě dělat sluhu. Ano, já ovládal všechnu svoji gardu, ale ona byla mocnější, a navíc jsem nevěděl, kde je. Když byla v mojí hlavě, musel jsem si dávat pozor na myšlenky. Slyšela je. Kontrolovala mě. Demetrimu jsem říct nemohl, aby ji našel. Věděl by, že nejsem hlavním, tím nejmocnějším, a nevím, jak by se zachoval. Musím tedy poslouchat. Nebaví mě říkat si královská rodina, a přitom poslouchat rozkazy jiných. Nikdy jsem se s tou mocnou upírkou nesetkal. Nikdy jsem se s ní nesetkal, abych s ní mohl diskutovat nebo cokoli probírat. Nemůžu jí nahlédnout do celé její mysli. Do celého jejího života i minulosti. Nemůžu vědět, kolik, nebo jak mocných, má darů. Nemůžu a to mě frustruje. Toužím potkat jí a podívat se, co je vlastně zač. Ale dokud ji nebudeme na stopě, musím slepě plnit její příkazy.

Bena jsme našli docela brzo. Demetri je opravdu talent. Jsem rád, že ho ve své gardě mám.

„Víš, jak jsi se provinil?“ Mluvil jsem autoritativním hlasem. Musel jsem si aslepoň u ostatních dobýt respekt. Když se mi to u ní nepovedlo.

„Nevím.“ Odpověděl. Ani se nesnažil to říkat tónem, že ho to mrzí. Musel jsem pamatovat na to, že mě stále sleduje.

Přistoupil jsem k němu a díval se, co se vlastně stalo.

Nikdo:

Aro se díval, co se stalo. Četl jeho myšlenky a užíval si, že může. Nad všemi měl díky svému daru moc, kromě jediného tvora.

Ben byl se svými přáteli. Taky to byli upíři. Jen tak běhali po lese tam u nich a povídali si. Nemuseli se dívat na cestu. Nepotřebovali to. Byli to upíři.

Běhali po lese, ale ucítili lidskou krev. Čerstvou lidskou krev. Běželi za tou krví. Po chvíli slyšeli dvě srdce. Dvě srdce, ale pouze jednu krev. Jednu krev, která neměla být tam, kde správně bývá. V lidském těle. Když přiběhli na místo, museli zadržet dech. Nemohli se na tu osobu hned vrhnout.

V kaluži krve, se slabě bijícím srdcem, s vlasy červenými od vlastní krve, tam ležela dívka a nad ní byl nějaký chlap. V ruce měl nůž. Když se Ben a jeho přátelé podívali, viděli svůj odraz červeně. Nůž byl celý od krve. Krev patřila té dívce. Ale ta dívka potřebovala do nemocnice, jinak by vykrvácela. Nemohli čekat. Jedna z Benových kamarádek zaměstnala muže a on vzal tu dívku. Nebál se toho, že viděla, jak je rychlý. Díky množství ztracené krve byla v bezvědomí.

Ben ji donesl do nemocnice a tam už se o ni postarali. A nebyli sami, kdo se o ni staral. Ben za ní chodil každou volnou chvíli, což se jeho přítelkyni nelíbilo. Bála se, že by ho mohla ztratit, sice byla krásná a nesmrtelná jako on, ale přesto se bála.

A pak přišli Volturiovi a odtrhli Bena od jeho přítelkyně a neznámé dívky, která se pomalu zotavovala a díky Benovy, kterého měla moc ráda, a její pozornosti, netrvalo dlouho a jejich tajemství vyplulo na povrch. Věděla o nich dívka, která jim byla vděčná a nebála se jich, děkovala jim za záchranu a na druhou stranu oplakávala svoji sestru. Pár dní po tom, co jí propustili a ona byla navštěvována doma celou upíří rodinkou i její rodiče znali pravdu. A proto teď Ben stojí před královskou rodinou a čeká na rozsudek.

 

 

 

 

--------------------------

Shrnutí (SuzySue)

Shrnutí (blotik)

Autor: SuzySue (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Málokdo mě viděl prolog + 1. kapitola:

 1
1. dcvstwilight
05.07.2011 [18:04]

dcvstwilightWow! Krása! jdu číst dál, zajímá mě to! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře