Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love in Volterra 8. kapitola

V této kapitolce Cristina přemluví Ara, aby ji s Heidi pustil na nákupy, možná bude vše v pohodě a možná ne. :) Povzbudivé komenty vždy potěší. :)

O měsíc později:

Ale no tak, já spala! Blbej mobil! Kdo mi asi zas volá? Gracey... Do háje, já na ni úplně zapomněla! Ježíš, to bude přednáška. Zvedla jsem to a ona na mě naštvaně spustila.

„Cristino Frederico, jak mi, do háje, vysvětlíš, že mi už víc jak měsíc nebereš mobil!“ Ježíš, no, tak jsem ho nemohla najít, no bóže!

„Promiň, ztratila jsem ho a víš, že jsi mě vzbudila?“

„No, tak to je mi fakt líto! Ale já tu už víc jak měsíc umíram strachy!“

„To mě opravdu mrzí, ale nemohla by ta tvoje přednáška počkat tak osm až deset hodin?“

„Děláš si srandu?!“

„Omlouvám se, ale jsem fakt unavená, pokecáme jindy.“ Ještě mi něco říkala, ale já to típla. Byla jsem opravdu unavená, moc jsem toho za poslední měsíc díky Arovi nenaspala.

 

...

 

„Vstávat ospalče!“ zazněl místností najednou Heidin příšerný ječák. Jen jsem zamručela a přetáhla si peřinu přes hlavu. Ale ona mi ji jednoduše sebrala.

„Vstávej a přemlouvej! Jdu dneska nakupovat a nechci jít sama, takže přemluvíš Ara, aby tě pustil se mnou! Udělala jsem ti čaj a snídaně je na stole, tak mazej!“ Zamručela jsem, posadila se a pořádně protáhla.

 

O hodinu později:

Seděla jsem na gauči, hlavu opřenou o Arovo rameno a on mě objímal.

„Aro?“ oslovila jsem ho opatrně.

„Ano, lásko?“

„Pustil bys mě prosím s Heidi nakupovat?“ Už se nadechoval pro pravděpodobně zápornou odpověď, ale já jsem co nejrychleji vyhrkla: 

„Prosím.“

„Nebudu jen tak riskovat, že se ti něco stane!“

„Prosím tě o to, potřebuju na vzduch! Poslední měsíc jsem tu zavřená. Nenech mě škemrat, víš, že to umím.“ Pak chvíli mlčel, bylo vidět, že přemýšlí. Hodila jsem na něj prosebný pohled, který na něj vždy fungoval.

„Tak dobře,“ řekl na konec, já se rozzářila a políbila ho, polibky mi ochotně oplácel.

„Nakupování počká,“ zašeptal mi po chvíli. „Nejpozději na zítra.“ Usmál a líbal mě dál.

 

...

 

Řekla bych, že jsme si s Arem užili naprosto dokonalou noc, ale bylo poledne. Ležela jsem na něm a plně si vychutnávala tu chvíli. Najednou jsem si uvědomila, že každou chvíli může přijít Heidi a abych se vyhnula poněkud trapné situaci, jsem tu chvíli, velice nerada přerušila a šla se obléct. Vybrala jsem si své oblíbené šaty a začala se oblékat, byla jsem jen ve spodním prádle, když mě přerušili Arovo studené ruce na mých bocích.

„Nevadí, když tě na chvíli přeruším?“ zašeptal mi u ucha. Musela jsem se usmát.

„Upřímně, nevadí.“ Otočila jsem se na něj a dala mu ruce kolem krku a on okupoval moje rty.

 

...

 

„Jdem, jdem, jdem!“ ječela Heidi nadšeně a za zápěstí mě tahala dlouhými chodbami hradu. U velké brány, kterou se jde ven, stáli dva upíři, jeden z nich měřil nejméně dva metry.

„Tohle jsou Felix a Demetri. Na seznamování není čas, jdeme!“

„To je za trest tohle!“ zaúpěli Felix s Demetrim. Heidi se na ně jen zle podívala a popoháněla je dopředu.

Naštěstí bylo zataženo, tak jsme šli k zaparkovanému autu, tedy oni šli bez plášťů. Nastoupili jsme do auta, Felix si sedl za volant. Heidi se celou dobu debilně usmívala.

„A jede se směr Řím!“ ječela nadšeně. Auto se rozjelo.

„My jedeme do Říma?!“ ptala jsem se nevěřícně, ona se vítězoslavně usmála a pak se ke mně naklonila a spiklenecky mi pošeptala: „Ale to Aro ještě neví.“ Mrkla na mě, auto prudce zabrzdilo.

„Aro neví, že jedem do Říma?!“ Otočil se na ni nevěřícně Demetri, který seděl na místě spolujezdce.

„V klidu, musíš si umět trochu užívat, když tak řekneme, že nás přemluvila, ne? Jí Aro nic neudělá.“ Mávla rukou.

„Jasně, hoďte to všechno na mě!“ Snažila jsem se znít uraženě a naštvaně, i když jsem nebyla. Cítila jsem se spíš pobaveně.

 

...

 

„Pojď, pojď, pojď!“ Tahala mě Heidi z auta. „A vy půjdete s námi, někdo nám tašky nosit musí!“ Musela jsem se smát.

Heidi naprosto unešeně běhala od věšáku k věšáku a já za ní jen chodila a prohlížela, pak se nám Heidi na chvíli ztratila a pak se zase objevila s plnou náručí oblečení.

„Pomoc!“ škemrala jsem, když mě Heidi donutila si vše vyzkoušet.

 

...

 

Ty nákupy s Heidi mě zabijou! Díky bohu, že jsem je přemluvila, abychom si šli někam sednout a trochu si odpočinout. Dala jsem si kávu a muffin se šlehačkou.

Chtěla jsem být sama, tak jsem se šla trochu projít. Heidi, Felix ani Demetri mě nejdřív nechtěli pustit, ale pak jsme se, díky bohu, domluvili, že nebudu chodit moc daleko a oni budou kontrolovat můj tep z dálky.

Procházela jsem se po Římě a užívala si tu atmosféru osvětlených ulic. Přede mnou se objevila kočka, podívala se na mě a šla dál. Se svou bílou srstí vypadala ve tmě jako přízrak. Byla úplně jako Linzy, kočka, kterou jsem měla jako malá. Ani nevím proč, ale vydala jsem se za ní. Ušla jsem za ní pěkný kousek cesty, až do jedné temné uličky, která nebyla osvětlená. Byla tam pěkná tma, jediné, co jsem viděla, byla bílá skvrna, jenž se zaběhla za roh, ale dál jsem za ní nešla, bála jsem se.

„Cristino, jsi to ty? Všude jsem tě hledal!“ ozval se za mnou hlas, ale ne! Ale ne! Co ten tu dělá?! Prošla mnou vlna strachu a paniky.

„P-Paolo, co tu děláš?“ Otočila jsem se, díky tomu, že světla z ulice svítila proti mně, jsem mu neviděla do tváře, ale věděla jsem, že je to on.

„Půjdeš se mnou, vrátíš se domů!“ zvýšil na mě hlas a vydal se ke mně.

„Ne! Já se tam nevrátím!“ křičela jsem na něj, on mě hrubě a bolestivě chytl za zápěstí. Vysmekla jsem se mu. Otočil se na mě a vrazil mi facku, nebylo to nic proti tomu, jak bolela ta facka od Sulpicie, ale byla dost silná na to, abych spadla na zem. Dopadla jsem na břicho a tím mi projela obrovská křeč. I přes tu obrovskou bolest v břiše jsem zaregistrovala další postavu, která se objevila za Paolem a jednoduše ho hodila na stěnu, zapomněla jsem se zmínit, že ta postava byla dvoumetrová. 

„Ježíš, Jsi v pohodě? Cris, posloucháš mě? Slyšíš mě?“ Rozeznala jsem Heidin hlas, křeč pomalu odeznívala a já se s její pomocí postavila na nohy.

 

...

 

Seděla jsem v autě, jeli jsme zpět do Volterry.

„Arovi ani slovo!“ upozornila Heidi všechny v autě, jen jsme sborově přikývli. Už jsem toho za celý den měla dost a zbytek cesty jsem prospala.

 

 

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love in Volterra 8. kapitola:

 1
15.06.2015 [15:04]

EmesalieUž se těším co bude dál:D prosin co nejrychleji, už se nemůžu dočkat Emoticon

3. kiki
15.06.2015 [13:42]

rychle další a fofrem :-D už teď mam absťák :-D

2. BellaNess admin
14.06.2015 [22:45]

BellaNessAhoj, článek jsem Ti opravila, jen si příště dávej pozor na chyby vyjmenované v minulém komentáři.
Děkuji. BellaNess

1. BellaNess admin
14.06.2015 [20:13]

BellaNessAhoj, článek Ti musím vrátit. Máš v něm spoustu chyb:
- čárky
- překlepy
- jména (Heidy - Heidi)
- věty uvozovací a přímou řeč
- mezery před odstavci
- smile patří až za větu (v Perex textu)
- chybějící slova a písmena ve slovech

Prosím, příště neodškrtávej kolonky Zobrazovat informace o článku a Povolit diskuzi. Děkuji.

Až si vše opravíš, prosím znovu zaškrtni "Článek je hotov".
Děkuji. BellaNess

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!