Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love in Volterra 7. kapitola

Mali by ste záujem o Tému mesiaca?

Áno (17) Nie (2)

Celkem hlasů: 19


Love in Volterra 7. kapitolaNo, nevím, co k tomuhle mám ještě říct. Jednoduše, Sulpicia se o Cristině dozví a navštíví ji s jedním jediným cílem - zabít ji. Mám malinko tvůrčí krizi, tak se předem omlouvám, protože tahle kapitola bude asi trochu slabší a také se omlouvám, kdyby ta další přišla o něco později.

Usmíření. Aro se mnou zůstal celou noc a jen tak u mě ležel a díval se, jak spím. Včera mi vše vysvětlil a já mu odpustila, možná jsem hloupá, ale nenechám si to štěstí jen tak ujít. Asi jsem sobecká, připadám si trochu jako mrcha, vlastně jsem jí ho sebrala. Včera jsem se ho vlastně málem vzdala! Jak jsem jen mohla třeba jen na chvíli pochybovat o tom, že mě nemiluje? Jak jsem mohla?

„Ahoj, tak jak to včera šlo s Arem?“ zeptala se mě Heidi dost opatrně. Alespoň by se mohla obtěžovat zaklepat.

„No, dobře, vše je v pohodě.“ Usmála jsem se na ni.

„Caius tě asi bude nenávidět.“ Zasmála se.

„No, to nebude první, moment… proč?“

„Jakožto návnada na jídlo se často dostávám k debatám vládců během večeře, to jim to údajně nejlíp myslí a Aro o tobě pořád básní a Caia to začíná štvát.“ Usmála se. „Ale buď klidná, jeho štve všechno.“ Podle toho, co jsem o Caiovi slyšela, to bude pěkný hajzlík, ale prý má rád dobré vtipy a těmi já přímo překypuji, takže alespoň bude legrace.

 

...

 

„Ježíš, to už je tolik?! Musím jít vládcům obstarat večeři a Aro pak přijde, tak už se můžeš začít těšit,“ oznámila mi Heidi a bleskurychle vyběhla z místnosti.

 

O půl hodiny později:

Někdo klepe, ale nevchází, no, tak půjdu otevřít, když se na tom trvá. Vydala jsem se ke dveřím a otevřela jsem je. Hned, jak jsem to udělala, mi přilétla facka, že jsem skončila na druhé straně pokoje, kde mě zabrzdila až zeď. Sesunula jsem se k zemi a vzhlédla ke zdroji mé momentální bolesti. Byla to žena a na sto procent upírka.

„Ty budeš Sulpicie.“ Ani pořádně nevím, jestli jsem to myslela jako otázku nebo jako oznamovací větu.

„Takže se nemusím představovat! Skvěle! Tím si ušetřím spoustu času!“ Skoro to zakřičela a vydala se ke mně, vytáhla mě za vlasy do stoje, přesně tak, jako to dělával Paolo, a hodila mě přes celou místnost. Nikdy jsem se o ty zdi moc nezajímala, ale dnes jsem měla výjimečnou příležitost se s nimi důvěrně seznámit.

Znovu se objevila u mě, hrubě a bolestivě mě chytla za paži, zvedla mě a chystala se mi vrazit další, ale těsně u mého obličeje její ruku zastavila ruka jiná. Podívala jsem se, byl to Aro, můj zachránce!

„Sulpicie, přestaň,“ řekl klidně a díval se jí do očí.

„Tak za tohle jsi mě vyměnil?!“ řekla s jasným opovržením v hlase a kývla směrem ke mně.

„Nemluv o ní, jako by to byla nějaká věc!“ Vzhledem k tomu, jak se změnila hlasitost jeho hlasu, jsem usoudila, že jeho sebeovládání bylo pryč.

„Dobře, jak chceš, budu o ní mluvit jako o jídle a tak se k ní budu taky chovat!“ Zavrčela a chtěla se na mě vrhnout, Aro ji ale stáhl za zápěstí zpátky a to pod jeho sevřením začalo jemně praskat.

„Teď mě poslouchej! Pokud ti jen trochu záleží na tvém životě, odejdi! Odejdi z Volterry! Odejdi z Itálie! A pokud nechceš zemřít, nevracej se!“ Vrčel na ni, ona se na něj jen s bolestí v očích podívala a pak ještě věnovala jeden nenávistný pohled mě a pak se vypařila. Bylo mi jí vlastně líto, to já jsem tady přece ta špatná, to já jsem tu spala s upírem, o kterém jsem věděla, že je zadaný.

Aro si ke mně klekl a vzal můj obličej do dlaní.

„Jsi v pořádku? Neublížila ti?“ Starost a strach, to bylo to jediné, co se z jeho hlasu dalo vyčíst.

„Neboj se, jsem v pohodě. To byla tvá manželka, že?“ Jako kdybych se musela ptát.

„Bohužel, ano,“ povzdechl si, vzal mě do náruče a odnesl do postele. Já její chování chápu, na jejím místě bych jednala stejně, o Ara bych bojovala. Za to, že sem přišla a pokusila se mě zabít, si vlastně můžu sama. Ale mám takové štěstí, že ho mám, někteří z nás, jako třeba Sulpicie, takové štěstí nemají.

Zvedla jsem se a pevně ho objala.

„Díky za záchranu,“ zašeptala jsem mu.

„Nemáš mi za co děkovat, to já děkuji tobě, děkuji ti, že ses vybourala v tom autě, protože kdybys to neudělala, nikdy bych tě nepoznal.“

„Kdyby to znamenalo, že už tě neztratím, udělala bych to klidně znovu.“ Pousmála jsem se.

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love in Volterra 7. kapitola:

 1
11.06.2015 [17:43]

EmesaliePřidej co nejdřív další, moc se na to těším :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. kiki
11.06.2015 [1:33]

prosíííím rychle další kapitolu :-D

1. BellaNess admin
10.06.2015 [19:48]

BellaNessAhoj, článek jsem Ti opravila. Příště si dávej prosím pozor na chyby:
- čárky
- jména (Heidy - Heidi; Sulphicie - Sulpicie)
- věty uvozovací a přímou řeč

Děkuji. BellaNess

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!