Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love in Volterra 14. kapitola

Normální, běžný těhotenský den... možná. :) A omlouvám se, mám teď menší trable a tak kapitola bude asi trochu slabší a nemějte mi prosím za zlé, když ta další přijde o něco později.

Pomalu jsem otevírala oči, skoro jsem se bála, co uvidím. Jestli ještě žiju, v tom případě bych viděla moji a Arovu ložnici, nebo jsem mrtvá a kolem mě budou poletovat obláčky. Opatrně jsem otevřela oči a s potěšením jsem zjistila, že žiju a dokonce Aro leží u mě, objímá mě. Zavrtěla jsem se a on sebou trochu trhl. 

„Dobré ráno,“ pošeptal mi.

„Dobré.“ Chtěla jsem se na něj usmát, ale zabránila mi v tom bolest v břiše, se syknutím jsem se za něj chytla a Aro mi pohotově podal sklenici s krví. Napila jsem se a ta bolest hned přešla.

„V pořádku?“ ptal se starostlivě.

„Jo, neboj se, jsem v pohodě.“ Věnovala jsem mu povzbudivý úsměv, který mi ale neopětoval.

„Tohle se ti stává často?“ 

„Ano, ale stačí se jen napít a je to v pořádku.“ Kývla jsem směrem ke krvi a znovu se na Ara usmála, jelikož mi na úsměv odpověděl jen svým starostlivým výrazem, pak jsem si lehla a hlavu si opřela o jeho hruď, doufala jsem, že takhle jeho pohledu uniknu.

„Mrzí mě, že kvůli mně tohle všechno podstupuješ.“

„Ale to tě přece vůbec mrzet nemusí!“

„Je mi to líto, kdybych si dával pozor, tak-“

„Tak bychom neměli šanci mít rodinu!“

„Cristin, jediné čeho jsme dosáhli, je, že je teď šance, že zemřeš!“

„Ještě jsem neumřela!“ 

„Já se jen bojím, že o tebe přijdu.“ V jeho očích se zračila bolest a strach. Hrozně mě trápilo ho takhle vidět.

„Aro, nebo-“ Au! Sakra, zase! Moje břicho! To bolí!

„Áh... ááá,“ křičela jsem, nedalo se to vydržet. Slyšela jsem, že křik zmírňuje bolest, nepomáhá to.

„Cristin, co je ti?!“ panikařil Aro.

 

...

 

Moc si toho nepamatuji, jen obrovskou bolest v břiše a Ara, který mě celou dobu držel za ruku a uklidňoval, a ano málem bych zapomněla, ještě Carlisle.

Aro! Aro! Chtěla jsem křičet jeho jméno, ale nešlo to, najednou jsem se nemohla ani pohnout. Teď už jsem neležela v posteli celá od krve, ale stála před zářivým, bílým světlem. Ze světla vystupovaly tři siluety a pomalu se ke mně přibližovaly.

„Cris?“ promluvila jedna z nich. Rozbušilo se mi srdce, když jsem uslyšela hlas své sestry.

„Mady!“ vykřikla jsem a rozběhla se k nim. Poznávala jsem svou mámu i tátu a i sestru.

„Holčičko moje!“ vydechl táta a já se mu vrhla kolem krku, pak mámě a sestře Madison.

„Vy žijete?!“ Tváře mojí rodiny náhle posmutněly.

„Ne,“ zašeptala máma.

„J-Já jsem mrtvá?“

„Ne, ještě ne, ale umíráš,“ řekla mi Mady.

„Poslouchej mě, musíš se rozhodnout, půjdeš teď s námi, ale v tom případě ztratíš je, nebo se tam vrátíš, ale ztratíš nás.“ Táta kývl směrem za mě. Otočila jsem se. Na druhé straně bílého světla jsem viděla sebe, jak ležím na posteli celá od krve a Ara, který mě držel za ruku, mé bezvládné tělo hladil po tváři a mluvil na něj, Ara jsem právě viděla tak, jak mě to nejvíc bolelo – zlomeného a smutného.

„Já si ale nechci vybírat!“ Rozbrečela jsem se.

„Holčičko moje, musíš! Nemáš moc času!“ Podívala jsem se za sebe a sledovala Ara.

„Budete mi chybět!“ Rozplakala jsem se ještě víc.

„Budeme s tebou!“ Objala mě máma a pak se všichni tři otočili a odešli. Chtěla jsem běžet za nimi, ale nemohla jsem, nemohla jsem opustit Ara a naše dítě.

 

Aro:

Měl jsem o svou lásku opravdu strach, pomalu jsem začínal panikařit. Nepřestávala křičet, morfium neúčinkovalo. 

„Aro!“ křičela Cristin pořád dokola mé jméno, neskutečně mi rvalo srdce ji tak vidět a ještě horší bylo vědomí, že to všechno je kvůli mně.

 

...

 

Sledoval jsem Cristiin šťastný a vyčerpaný obličej, jak se dívá na Beatris a Salvatora. Položil jsem jí ruku na tvář a ona zavřela oči, ještě nikdy jsem ji neviděl tak šťastnou.

„Miluji tě.“ Naklonil jsem se k ní a políbil ji.

„Já tebe taky.“ Zněla opravdu vyčerpaně, sotva mluvila. S očividnou námahou zvedla ruku a položila mi ji na tvář.

„Postarej se o ně,“ zašeptala a zavřela oči, hlava jí spadla na stranu. Najednou mě znovu pohltila panika.

„Cristin... Cristin! Podívej se na mě, prosím, otevři oči!“ prosil jsem, ale nereagovala. Ne, ne! Nezemřeš mi! Budeme je spolu vychovávat tak, jak jsme oba chtěli, slibuji ti to! Zakousl jsem se jí do krku, dával jsem si pozor, aby se ani kapka její krve nedotkla mého jazyku, nedokázal bych pak přestat. jen jsem jí do žil pouštěl jed.

Opravdu jsem se bál, že můj jed nezabral, když ani po pěti minutách se přeměna neprojevila. Najednou se ale ruka, za kterou jsem ji držel, pevně sevřela tu mou, dokonce to trochu i zabolelo a pak začala křičet. Zároveň jsem cítil radost, že nezemře, ale zároveň mě bolelo vidět ji, jak tolik trpí.

 

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love in Volterra 14. kapitola:

 1
4. dominika
01.07.2015 [20:04]

úžasné, teším sa na ďalšiu Emoticon

01.07.2015 [16:16]

EmesalieJá říkala, že to budou dvojčata. :D Jinka, skvělá kapitola, těším se na další. ;)

01.07.2015 [15:46]

slecnaVolturiovaopravdu si myslíš že není až tak příšerná?

1. Xxx
01.07.2015 [13:52]

Super, už se těším na další kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!