Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ledové srdce 9. kapitola

nbjgmb


Ledové srdce 9. kapitolaEdward má možnost, konečně si chvíli užít Belly osamotě, ale to by nesměl mít tak vlezlou sestřičku. Alice vrazí dovnitř se strachem, protože už příliš dlouho nevidí jeho budoucnost a podrážděný Jasper je s ní. Tahle návštěva se však vyvrbí jinak, než by kdokoliv z nich čekal.

 

9. kapitola

 

Jako by mě konečně dostihla ta vytoužená Emmettova rána, zatřepal jsem probuzeně hlavou. Nevím jak dlouho jsem tu stál, ale už se mi to zdálo strašně dlouho. Strašně dlouhá doba bez ní.

Chvíli jsem nerozhodně koukal před sebe a šoupal nohou po podlaze. No jo. Jsem beznadějný případ. Jako odsouzenec smířený s osudem jsem se vydal za ní i přes vědomí, že mi možná už něco omlátí o hlavu. Já si však nemohl pomoct. Obzvláště, když měla takovou náladu a tvář jí projasňoval mírný úsměv. Sice ze škodolibé radosti, jak tomu frackovi vyhází věci oknem, ale přesto to byla jedna z nejkrásnějších věcí jakou jsem kdy viděl.

Netrvalo to dlouho a stál jsem přede dveřmi. Snad už potřetí jsem zvedl ruku, abych zaklepal a znovu ji spustil. Bál jsem se, že mě zas vyhodí. Ten minulý odchod byl poněkud dramatický a já nevěděl co čekat.

Nechtěl jsem jí však dát ani tu nejmenší příležitost se mě opět zbavit. Ono se mnohem hůř zbavuje někoho z pokoje, než když stojí za dveřmi. Položil jsem ruku na kliku a potichu nakoukl dovnitř. Nikde jsem ji neviděl. Proklouzl jsem dovnitř a zavřel za sebou. Místnost vypadala tak jako naposled, což mě naplnilo škodolibou radostí. Nikde ani známka po jakémkoliv kufru či jiných zavazadlech.

Ohlédl jsem se k otevřenému oknu, od nějž vál mírný větřík. Překvapeně jsem heknul. Přímo na parapetu opřená o rám seděla Bella a dívala se na mě. Na tváři se jí zračil bezmocný výraz. Jako když se vám podaří vyhnat kočku předními dveřmi a ona se vrátí zadními.

S nervózním pousmáním jsem si přejel rukou po zátylku.

„Ahoj.“

„Nazdar. Něco nového za těch patnáct minut?“

Z jejího hlasu jasně zaznívala ironie, ale přesto jí na rtech zůstával upřímný pobavený úsměv. Ani jsem nezkoušel odpovídat. Stejně to ode mě nečekala. Obrátila opět oči dolů z okna.

Tiše jsem došel až k ní a putoval po jejím pohledu až dolů, několik pater pod nás, kde právě několik upírů sbíralo pozůstatky kufrů a to co z nich vypadlo. Opodál stál Lucas a třásl se vzteky. Z hrdla mi uniklo zachechtání.

Okamžitě se podíval vzhůru a já jen tak tak stihl uhnout z jeho zorného pole. Bella se s ničím takovým nenamáhala. Sladce jako cukrová vata se na něj usmála a dokonce mu zlehka zamávala.

„Ty mi asi nedáš pokoj co?“ opřela hlavu o rám za sebou a pozorovala mě.

Zavrtěl jsem hlavou. Užíval jsem si to. Stál jsem od ní sotva krok, nyní opřený o protější zeď výklenku a hleděl jí do uvolněné tváře. Pokud čeká, že mě to přestane bavit, tak se opravdu mýlí, tohle bych mohl dělat celé dny aniž bych se pohnul či mě to omrzelo.

No, mohl bych to dělat celé dny, pokud bych neměl tak vlezlou rodinu. Z ničeho nic se dveře rozletěly a dovnitř vletěl Jasper a za krkem mu visela Alice, aby jí něco neuteklo. Oba měli na tváři vyděšené výrazy a uklidnili se teprve, až mě zahlédli stát opřeného o zeď bez jakékoliv újmy na těle.

Zatím co Jasper překvapeně zkoumal mou euforickou náladu, Alice mu prolétla nad hlavou a vrhla se ke mě.

„Strašně jsem se bála. Snad hodinu jsem už o tobě nic nevěděla, co to...“

Její rychlé hrčení a poskakování přerušil pohyb za jejími zády. Alice vyskočila ještě o několik centimetrů výš jak se lekla. Bella sklopila hlavu na ruce, které měla položené na kolenou a bezradně jí zavrtěla.

„Bello?“

Alice měla vytřeštěné oči a téměř ani nepostřehla Jaspera, jak se okamžitě přesunul vedle ní a omotal kolem ní ochranitelsky paži.

Bella pomalu zvedla hlavu a znovu ji opřela o zeď. Jakoby unaveným pohledem svých rudých očí je sledovala.

„Alice, Jaspere,“ pozdravila je. Pohled jí pobaveně sklouzl na jeho paži. „Myslíš, že by to nějak pomohlo?“

Jasper si až příliš dobře vybavoval účinky její schopnosti manipulovat s ohněm a ta bezmoc ho neuvěřitelně vytáčela. Nejraději by Alici a mě odtáhl co nejdále by to šlo, ale věděl, že ani jeden z nás by nešel. I on měl Bellu stále rád jako sestru, jenže jeho opatrnost získaná v desetiletích bojů mu nedokázala jinak.

Podrážděně zavrčel a přitáhl si Alici ještě blíže.

„Jaspere, chovej se slušně!“ šťouchla ho Alice jemně loktem.

Nelíbilo se jí jen tak tiše stát. Málem zvědavostí poskakovala na místě. Přemýšlela o nejvhodnějším tématu, které by Bellu nenaštvalo. Mě však bylo jasné kde nakonec skončí.

„Tvůj vkus se zlepšil,“ zhodnotila její pouzdrové šaty s černými kalhotami. Celá Alice.

„To bych netvrdila. Oblečení mi vybírala Athenodora, krátí si tím čas, když je Carius pryč.“

Nevěděl jsem jestli to byl Bellin úmysl, ale Alice začala v tváři růžovět. Být člověk, překonala by zřejmě už všechny odstíny rudé, ale takhle získala její ledová pokožka jen lehce narůžovělý odstín a místností se rozléhalo vzteklé skřípání zubů, jak se pokoušela ovládnout.

„Tobě... nakupuje... někdo... jiný?!“ sýpal její hlas mezi skřípajícími zuby.

Nenápadně jsem se odsouval dál od ní, protože mě v příštím okamžiku probodla zuřivým pohledem.

To je tvoje vina! Nebýt tý tvý kraviny, byla pořád s námi!

Jasper ji naštěstí ještě stále držel, jelikož by mě jinak něčím praštila. Belle se na tváři objevil pobavený úsměv.

„Jo a dokonce je většina i nositelná.“

Oou! Tak tohle byla trefa do černého, urážet Alicin vkus. Moc dobře jsem si pamatoval některé s odvážných kousků, do kterých se snažila Bellu narvat. Alice se s rozlíceným pohledem vytrhla Jasperovi z náručí a vystřelila k prvním dveřím vedoucím z místnosti.

Všichni jsme na ni zůstali zírat, ale Bella se po chvíli zatvářila pobaveně.

Alice otevírala jedny dveře za druhými a pak je s hlasitou ránou zavřela. Jedny její zvědavost neustáli a po prudkém přibouchnutí se vyrvaly z pantů. Zůstal nám tak výhled do místnosti, která připomínala menší kuchyň. To už Alice však nakukovala do dalších a po vítězoslavném výsknutí zmizela uvnitř.

Bella se zvědavě vydala za ní a my ji okamžitě následovali. Zůstali jsme stát v ložnici, kde si Bella pohodlně sedla na postel a sledovala Alici. Ta stála vytřeštěně před otevřenými posuvnými dveřmi a zírala fascinovaně dovnitř. Po obou stranách se táhly tyče s pověšenými šaty a na konci dlouhé místnosti byly skříňky až ke stropu. Alice jako v říši divů pobíhala kolem, od jedněch šatů ke druhým a nadšeně si je prohlížela.

Ty ti budou velké, možná Rosa...“ přerušila její nadšení Bella.

Alice ji umlčela zavrčením a přitiskla si hedvábí šatů v náručí. Já dámským šatům zas tak nerozuměl, ale podle Alicina chování tu musely být úplné klenoty. S pobavené podívané mě vyrušily až zkomolené Jasperovi myšlenky. Zmateně jsem se po něm ohlédl, ale už v místnosti nebyl. S nepříjemným pocitem jsem vyběhl z ložnice s probuzenou Alicí v zádech. Kousek za námi vykročila i Bella, ale na rozdíl od nás byla naprosto klidná, dokonce se tvářila pobaveně.

Jaspere, nebuď dobytek a aspoň si to ohřej,“ houkla směrem ke kuchyni jen pár setin vteřiny před tím, než jsme tam s Alicí dorazili.

Jako sochy jsme zůstali stát ve vyražených dveřích a sledovali Jaspera, jak sedí na bobku a oběma rukama něco svírá. Trvalo nám jen okamžik než nám došlo co to je. Jasper jako veverka v rauši držel v rukou krevní konzervu a nepříčetně zubama rval její obal.

Místností se rozlila omamná vůně lidské krve a dokonce i Alice měla co dělat, aby se nevrhla k němu. Já však zmateně obrátil pohled k Belle sedící na křesle u krbu a pozorující nás.

Poněkud mi to kazí chuť, když mi večeře vřeští, mele sebou a snaží se utéct,“ pokrčila bez zájmu rameny.

Obrátil jsem se zpět k Jasperovi a jeho očím, ve kterých se pomalu začali objevovat malinké rudé skvrnky. Tak za tohle nás Carlisle přerazí.

  

<<     Shrnutí     >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ledové srdce 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!