Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » La Push a její tajnosti 4. kapitola

Stephenie Meyer


La Push a její tajnosti 4. kapitolaTak co bude v této kapitolce? Zaspání a následně vtípek. Jaký? Dočtete se níže, Vaše mokasina

Pohled Jacoba

„Co tu děláš, pijavice??? Radši vypadni, nebo za sebe neručím,“ varoval jsem ho předem a ještě s odporem.

„Nejsem tu proto, abych se s tebou pral. Jen ti chci vysvětlit, proč jsme byli na pláži a proč jsi nás našel tady na louce s ní,“ řekl klidně.

„Tak dělej, povídej, přeháněj, hrozně mě to zajímá,“ pomyslel jsem si ironicky a odfrkl jsem si.

„Tak za prvé, na pláž jsme jeli, protože nás Mon pozvala. A to asi z toho důvodu, protože spolu chodíme do školy a já s Alice jsme s ní ve třídě. S Emmettem dělá ve škole samé blbosti, jsou vyhlášení vtípkaři na škole. S Rosalií se sice moc nemusí, ale vychází s ní. A Jasper, ten pořád cítí její emoce. Teď má v sobě dost bolesti asi z toho, jak jsi na ni vyjel a jak vás postupně ztrácí. Nemyslíš, že byste jí to měli konečně říct?“ zeptal se a já na něj jen koukal. Nevěděl jsem, že s nimi chodí do školy. On se zase nadechl a pokračoval:

„A za druhé, tady jsme na ni narazili náhodou. Šli jsme s Alice na lov. Běželi jsme a najednou nás do nosu uhodil její pach, asi tak stejně jako tebe. Tak jsme sem šli a Alice byla tak ráda, že ji vidí, tak jsme si šli popovídat. Byli jsme oba rádi, že po tom, co jste se pohádali, se jí nic nestalo. A doopravdy jsme si jen povídali. Víme, že Mon je vaše kamarádka, ale jestli to budete dále tajit, ztratíte ji nadobro,“ řekl a já si uvědomil, že je to pravda. Ale my jí to říct nemůžeme. Prostě nemůžeme.

„Víš co, Edwarde? Vypadni a nech mě být. Jsi nepřítel a já nevím, proč se s tebou vůbec bavím,“ pomyslel jsem si. On jen zavrtěl hlavou a zmizel. Začala mi hlídka, a tak jsem obíhal perimetr. Z druhé strany běhal Jared. Nevnímal jsem ho, pořád mi hlavou běhala ta věta: „Pokud jí to neřeknete, ztratíte ji nadobro.“

Pokoušel jsem se na to nemyslet, ale marně. To už to Jared nevydržel a začal se vyptávat:

„Koho zase ztratíme nadobro? A proč myslíš na pijavici? Vždyť to vyšlo z jeho pusy,“ řekl mi a myslel si, že jsem asi blázen. Okázale jsem ho ignoroval. Přetrpěl jsem s ním ještě asi pět hodin a pak nás přišli vystřídat. Běžel jsem domů a šel hned spát.

Pohled Mon

V pondělí ráno jsem se probudila, ale vůbec se mi nechtělo vstávat. Zaklapla jsem budík a ještě se zavrtala do peřin. Když jsem se konečně dokopala k tomu, abych vstala, zděsila jsem se. Bylo za pět minut půl osmé a za nějakých dvacet minut začíná škola. Vletěla jsem do koupelny a rychle provedla ranní hygienu. Potom rychle obléct, decentně namalovat a už jsem brala schody po dvou. Málem jsem se přizabila. Vzala jsem si jablko a vyběhla k mému náklaďáčku. Startovala jsem a ono stále nic.

„Do háje, to se může stát fakt jen mně. Sakra!“ proklínala jsem všechno. A pak jsem zaslechla motorku. Že by Jacob? Vyřítila jsem se z auta a hlučně zabouchla. Běžela jsem za motorkou a Jake se právě rozjížděl. Stoupla jsem mu do cesty a on prudce zabrzdil.

„Mon, není ti nic? A co tu děláš? Nemáš být na cestě do školy?“ ptal se celý zmatený.

„No, právě proto jsem tady. Já zaspala a náklaďáček nechce jet. Nemohl bys mě tam hodit?“ škemrala jsem.

„No dobře, nasedni za mě a vezmi si helmu,“ nařídil mi a já poslechla. Nandala a zapnula jsem si helmu. Potom jsem nasedla za Jaka.

„Šlápni na to, Jaku. Mám tam být za deset minut,“ řekla jsem rychle a chytla se ho kolem pasu.

„Jo, neboj a drž se pevně,“ odpověděl mi a usmál se. Jak mně se ten jeho úsměv líbil. Šlápl na plyn a motorka se rozjela. Jeli jsme asi sto padesát. Cesta rychle ubíhala a Jake už smykem parkoval motorku před školou. Vykřikla jsem a pár studentů, co bylo ještě venku, se na nás otočilo. Slezla jsem z motorky, sundala si helmu a podala jsem ji Jacobovi.

„Díky, jsi zlato,“ řekla jsem mu. Usmála jsem se a dala mu pusu na tvář. Trochu jsem zrudla a už jsem upalovala do školy, protože jsem měla hodinu až ve třetí budově. Slyšela jsem za sebou jen, jak mi Jake odpověděl.

„Jo, to nestálo za řeč!“ zakřičel za mnou a už startoval motorku a odjížděl. Do třídy jsem dorazila těsně, ale doopravdy těsně před učitelem. Sedla jsem si na své místo a těžce oddychovala. Učitel začal svůj nudný výklad a já jen poslouchala. Stejně jsem moc nevnímala, protože matika mě vůbec nebaví. Po chvíli do mě zezadu šťouchla Angela. Otočila jsem se a podívala se na ni.

„Potřebuješ něco?“ zeptala jsem se.

„No, kdo byl ten indián, co tě přivezl do školy?“ řekla s otázkou v očích.

„To byl Jake, jeden z mých nejlepších kamarádů,“ odpověděla jsem a usmála se na ni.

„Aha, docela fešák. Nechceš mě s ním seznámit?“ vyzvídala dál.

„No, zkusit to můžu, ale už sem asi nepřijede. Dnes to byla nouzovka. Nejelo mi auto,“ zazubila jsem se a ona si jen smutně povzdechla.

„No, ale mohla bys někdy přijet, až bude další táborák,“ řekla jsem, abych ji povzbudila.

„No to by bylo super,“ zavýskala nahlas, až se na nás učitel otočil.

„Ticho tam vzadu. Ještě jednou a jdete do ředitelny,“ vyhuboval nám učitel. Pak jsem se už zase otočila k tabuli a poslouchala, co vykládá. Nakonec zazvonilo a já šla na další hodinu. Byla zase v jiné budově. Jako všechny hodiny, každá v jiné budově. Všechny byly úplně stejné jako první – pokaždé se mě někdo ptal na Jaka. Hlavně teda holky, ale i pár kluků se našlo, protože se jim líbila motorka. Vždy jsem je rychle odbyla a už tu byl oběd. Vzala jsem si kousek pizzy a šla si sednout ke stolu s holkami. Najednou mi někdo sáhnul na rameno. Byl to takový ten studený dotek. Holky si závistivě povzdechly, tak jsem se otočila a za mnou stál Emmett s Jasperem.

„Tak šup, pojď si sednout k nám. Musíme zase vymyslet nějaký vtípek,“ prohlásil Emm a já na něj jen koukla.

„Ahoj, kluci. Emmette, ale já teď sedím s kamarádkami, musíš se zeptat jich, jestli mě pustí,“ prohlásila jsem a on se jen usmál.

„Dámy, seberu vám tady naši Mon. Doufám, že vám to nevadí,“ řekl a holky skoro slintaly. Musela jsem se usmát. Viděl to, tak mě chytil a už mě táhnul k jejich stolu a já se jen omluvně koukla na holky. Ony za mnou jen závistivě hleděly a nakonec se pousmály a hned začaly konverzovat mezi sebou o tom, co na mně ti Cullenovi asi vidí, že se baví zrovna se mnou.

Sedla jsem si tedy k nim ke stolu a Emmett hned spustil:

„Tak co dnes provedeme? Už dlouho jsme neudělali žádný vtípek. Stýská se mi po tom,“ řekl a udělal psí oči, kterým se nedalo odolat.

„Ahoj, všichni. Emme, nevím, co si představuješ tím vtípkem a na koho hlavně?“ zeptala jsem se. Hned odpověděl.

„No, myslel jsem, že bychom mohli, no, třeba na tu holku, co chodí s vámi na biologii,“ oznámil mi a zazubil se.

„Na Lauren??? No, biologii máme hned po obědě a už mě i napadlo, co jí provedeme.“ Tajemně jsem se usmála a Edward s Alice se začali smát jak pominutí. Nechápala jsem, čemu se smějí.

„Tak šup, už to vyklop,“ žadonil Emmett.

„No, slyšela jsem ji říkat, že se jí líbí Jacob. Ráno mě dovezl do školy, tak bych mohla o přestávce za ní jít a zeptat se, jestli by se s ním chtěla třeba seznámit a ty by ses mezitím vplížil do třídy a nalil jí takový hnusný sliz, co máme na hodinách, do té její kabelčičky. Už ji živě slyším, jak bude ječet,“ začala jsem se smát a všichni se mnou. Zvedli jsme se a šli jsme uskutečnit náš plán. Edward odešel sehnat ten sliz a za chvíli se vrátil s plnou obří sklenicí.

„Tak já ji jdu odlákat a až ji zaměstnám, naliješ jí to tam celý, jasný, Emmette?“ Jen kývl a já šla do třídy spolu s Edwardem a Alice. Hned jsem si to namířila k Lauren.

„Ahoj, Lauren,“ řekla jsem.

„Co chceš, ty špíno z La Push? Nestojím o to, aby ses se mnou bavila, jasný?“ vyjekla na mě.

„No dobře, tak promiň, ale zaslechla jsem, že se ti líbí ten kluk, co mě ráno dovezl do školy. Ale tebe to asi nezajímá, tak ahoj,“ řekla jsem a zamířila ke své lavici.

„Hej, počkej, já to tak nemyslela,“ řekla sladce a otočila se za mnou. Emmett vycítil šanci a vplížil se do třídy i se sklenicí v ruce.

„No, co bys o něm chtěla vědět, Lauren?“ zeptala jsem, aby se neotočila, protože jí Emm právě vyléval sliz do kabelky.

„Jak se jmenuje? Kolik mu je? Ty s ním chodíš?“ chrlila na mě otázky.

„Jmenuje se Jacob Black, je mu sedmnáct a já s ním nechodím,“ řekla jsem už trochu smutněji.

„Super, tak to mám šanci. Tak už vypadni!“ řekla hnusně. Otočila jsem se a sedla si vedle Edwarda. Emmett už byl dávno pryč samozřejmě a do třídy vešel učitel. Chvíli jsme poslouchali a pak do mě Edward šťouchnul, abych se koukla na Lauren. Poslechla jsem a podívala se na ni. Asi během půl minuty šáhla do tašky a začala neuvěřitelně ječet. Vytáhla ruku celou od slizu.

„Který debil mi to dal do kabelky???“ ječela po třídě a z očí jí šlehaly blesky. Celá třída se začala smát. Za dveřma stál Emm s ostatními a smáli se taky.

„To... to jsi byla ty... ty nicko jedna mrňavá, za to zaplatíš!“ řvala na mě. A kdyby jí Edward nechytl ruku, tak bych dostala pěstí. To už zasáhl učitel a poslal Lauren a mě do ředitelny. Edward šel jako dozor, aby se na mě nevrhla znova. Když jsme došli do ředitelny, tak jsme si sedly naproti řediteli a Edward stál za námi.

 


Tak co líbila se kapitolka??? Jak asi dopadne posezení s ředitelem. Bude nějaký postih za to? A co Jake a ostaní co provádí mezitím, co je Mon ve škole??


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek La Push a její tajnosti 4. kapitola:

 1
8. LidkaH
20.10.2011 [21:17]

Super povídka!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. kate
20.10.2011 [16:49]

juj úžasný co se asi bude dít?? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.10.2011 [0:54]

FaireMám takový pocit, že se snaží vyřešit ten zákaz, říct Mon pravdu. Emoticon

19.10.2011 [20:51]

Zaphyra Emoticon Emoticon Emoticon

4. Hejly
19.10.2011 [20:43]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.10.2011 [18:17]

RosetteÚžasný!! Tak jako vždycky! Emoticon Emoticon Moc se těším na další dílek... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.10.2011 [15:35]

mokasinaopraveno

19.10.2011 [11:24]

TwilightkacertAhoj,
článek ti vracím.
+ Píše se jenom jeden otazník, jeden vykřičník.
+ Občas špatně odděluješ slova.
+ Občas ti ujede čárka nebo překlep.
Až si to opravíš, zaškrtni, že je článek hotov. Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!