Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jediné přání - 1. kapitola

Jodelle


Jediné přání - 1. kapitolaNová povídka. Doufám, že se bude líbit. Bella se dozví, že má glaukom (zelený zákal - nemoc očí) a oslepne. Na to jí zemřou rodiče při pádu letadla. Bella zůstane naprosto sama, zdědí rodinný dům, kam se nastěhuje a začne nový život. Rozhodne se chodit na vysokou školu jako normální student. Všichni se k ní chovají odporně až na nějakou tu výjimku. Kdo je ta výjimka? Jak bude Bella zvládat vysokou?

 

http://www.youtube.com/watch?v=_tCoDtqZo14

Pusťte si písničku, je opravdu krásná a navíc jsem to při ní psala.

 


 

… život má plno nástrah a jedna z nich je láska…

Oheň se začal pomalu stahovat do srdce a já neudržela bolestivý výkřik. Dorážel svojí teplotou na mé pomalu umírající srdce. Ten žár se nedal popsat, ale bylo to velmi bolestivé. Mé výkřiky však způsobovaly bolest jiné, mé nejdražší osobě, Edwardovi.

Moje tělo bylo napjaté jako struna, když se ozvalo poslední bouchnutí srdce.

Žár v mém mrtvém srdci ustal, avšak jsem ho cítila v hrdle.

A pak se stal zázrak, v který jsem nedoufala…

Ale vše hezky od začátku.

Po smrti mých rodičů jsem se přestěhovala do Forks, kde mi po nich zůstal rodinný dům. Rodiče mě tu nechali samotnou a bezbrannou. Navíc jsem zdědila po babičce nemoc očí a bohužel jsem i oslepla. Trvalo mi dlouho, než jsem se s tím vyrovnala, ale nakonec jsem si zvykla.

Můj život žiji jako bych byla zdravá, a proto jsem se rozhodla, že půjdu studovat vysokou školu. Ovšem normální, žádnou pro nevidomé.

A o to právě jde, dneska mě čeká první den na vysoké.

Sbalila jsem jsi do tašky nejdůležitější věc - magnetofon. Nasadila jsem si pilotky a vzala slepeckou hůl.

Do školy mě odvezl autobus. Když jsem procházela přes parkoviště, uslyšela jsem dva hlasy, které si neodpustily urážku.

„Hele, to je ta slepá! Neměla bys chodit do zvláštní školy?“ zeptal se hlas nějaké fifleny. Druhý hlas se zasmál.

Štve mě, když někdo někoho uráží a obzvlášť mě. Tohle jsem jí nedarovala.

„Jo, jasně a proč tam nechodíš ty? Třeba by ti dali i mozek,“ zasmála jsem se.

„Haha, tady slečna sirotek se snaží být vtipná. Kdo tě naučil tak trapný vtip? Matka nebo otec?“ začala se navážet do mých rodičů. Dost mě to zabolelo u srdce a vyšel ze mě nečekaný vzlyk. Nohy mě neudržely a sjela jsem na zem. V tom se za mnou ozval cizí hlas.

„Jessico, co kdyby jsi šla otravovat někoho, kdo je na úrovni tvé inteligence? A nedělala si z Isabelly legraci?“ zeptal se sametový hlas.

„Jasně, Cullene, už jdu!“ ztratil se její hlas v dálce.

Jessica, tak se tedy jmenuje ta fiflena.

„Ahoj, Isabello, já jsem Edward Cullen a mám se o tebe postarat. Kdybys měla nějaké problémy, tak mi řekni,“ řekl a já jsem v jeho hlase slyšela úsměv.

„A - ahoj, říkej mi prosím Bello,“ vykoktala jsem ze sebe a on mi pomohl vstát. Měl velice studené ruce a voněl nepopsatelnou vůní.

„Takže ty mě máš na starost?“

„Ano, jelikož moje sestřenka také přišla o zrak, a tak jsem se nabídl, že ti pomůžu. Mám s tím pár zkušeností a můj táta je doktor. Mimochodem máme stejný rozvrh, takže ti můžu pomáhat i s učením.“

Musela jsem se usmát, takovouto ochotu bych nikdy od nikoho nečekala.

„A co máme první hodinu?“ zeptala jsem se.

„Ekonomii,“ odpověděl mi, vzal mě za ruku a opatrně mě vedl do třídy.

Za Edwardovy pomoci jsem jsi nahrála všechno učivo, které bych měla umět. Po skončení vyučování jsme šli na oběd. Sedli jsme jsi ke stolu a povídali si. Po chvíli k nám přišly tři hlasy.

„Bello, dovol, abych ti představil moje sourozence. Tohle je Alice.“ Objaly mě čísi ruce. „Tohle je Jasper a Rosalie.“ Dvě studené ruce si s tou mojí potřásly.

„Moc mě těší,“ řekla jsem a usmála se.

Chvilku jsem si s nimi povídala, když k nám přišel další hlas.

„Bello, tak tohle je můj poslední bratr - Emmett.“ Natáhla jsem ruku, ale nikdo mi nepodal svou. Nakonec se ten Emmett rozesmál a objal mě.

„Přece ti nebudu podávat ruku, hezky přátelské objetí,“ řekl stále se chechtajíc.

„Omluv Emmetta, on je to takový náš vtipálek,“ řekl Edward a vzal mě za ruku. Šli jsme uklidit tácy s jídlem a pak na parkoviště.

„Tak jak se ti líbil první den ve škole?“ zeptal se mě Edward. Chvilku jsem přemýšlela a pak mu odpověděla.

„Docela fajn, až na to ráno.“

„Kde bydlíš?“ zeptal se, když jsme vyšli na parkoviště.

„Proč?“

Edward se zasmál.

„Protože teď budu tvoje oči a budu tě vozit ze školy a do školy,“ vysvětlil jednoduše.

„Ale to nemusíš!“

„Mně to nevadí. Aspoň nemusíš jezdit autobusem,“ řekl a už otevíral dveře od svého auta.

„Když dovolíš,“ řekl, vzal mě do náruče a posadil do auta.

 


Takže nová povídka, zanechte komentář, jestli se vám líbí a mám pokračovat. Děkuju.

 

->



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jediné přání - 1. kapitola:

 1
1. eda
10.05.2015 [11:26]

Tuhle povídku jsem objevila až dnes, ale lepší pozdě než nikdy. Krása, Edward je k sežrání, od Jessici se to dalo očekávat a už jdu pokračovat, protože se nemůžu dočkat, jak to bude dál. Nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!