Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Je těžké... být jiná - 25. kapitola

honeymoon


Je těžké... být jiná - 25. kapitolaDalší díl je zde!

„Sbohem,“ řekla jsem a s těmito slovy ji dala ránu do břicha, Victoria odletěla na nejbližší strom. Rychlostí blesku vstala a nenávistně vrčela.

„Oh, snad sis nezlomila nehet,“ řekla jsem zděšeným hlasem a potlačovala jsem smích.

 

„Už teď jsi mrtvá!“ křikla a rozběhla se proti mně.

„Milá zlatá, to ty jsi už dlouho!“ vypískla jsem a odrazila její útok. V rychlosti jsem se rozhlédla… Pro moji maličkost to nevypadalo zrovna nejlépe, zdaleka ne tak dobře, jak bych si představovala. Kolem mě kroužili tři upíři odhodlaní mě zabít a si byla jistá, že proti nim nevydržím příliš dlouho.

 

Čeká mě jistá smrt a po ní? Existuje vůbec nebe a peklo? Nebo prostě umřu a pak už nebude nic? Kéž bych to věděla. Ale o kdyby něco takového bylo, mě pošlou do pekla. Jednou jsem vrah a vrahem zůstanu. Tohle bude můj konec, tak ho prožiji podle svých představ… S úsměvem na rtech.

 

Stála jsem uprostřed a pečlivě pročítala mysli všech přítomných upírů a čekala na jejich útok a v neposlední řadě i na svůj konec.

James! Rychle jsem se otočila a snažila se odrazit jeho ránu, ovšem to se mi nepovedlo tak, jak jsem předpokládala. Jen jsem ho vytočila a jeho zuby mi udělaly dlouhý zářez na paži. Sykla jsem… S takovou nevydržím moc dlouho. Uslyšela jsem za sebou další vrčení, tentokrát Laurent. Přesně jsem věděla, co se chystá udělat. Podrazit mi nohy a pak mě prý už dodělá James. Tohle mu, ale nevyjde, nedovolím to. Když se rozběhnul, vyskočila jsem a uštědřila mu pořádnou ránu do hlavy, ještě jsem se od ní odrazila, jelikož mi posloužila jako skvělý odrazový můstek.  Zachytila jsem se větve, která byla přímo nade mnou a tím se vyhnula útoku Victorie.

„Tak co nehet, už je v pohodě?“ zavolala jsem na ni z vrchu a ona se na mě překvapeně podívala, pak zavrčela. Byla přímo pode mnou a já se rychle pustila. Nestihla odběhnout a já jí přistála za krkem. Snažila se mě střást, nepovedlo se jí to…

„Teď nebo nikdy,“ řekla jsem s v duchu a pevně ji chytla za krk. Co nejpevněji jsem dokázala, jsem ji stiskla a škubla. Ozvala se tiché křupnutí, ale ona se stále držela na nohou.

Ještě jednou jsem škubla a pak spadla na záda, když se k zemi zhroutilo její bezvládné tělo, zatím co se její hlava odkutálela pár metrů daleko. Rychle jsem se zvedla a v tom do mě narazil James s nenávistným výrazem v očích. Oh, ano zabila jsem mu jeho zlatíčko, chce se pomstít, ale povede se mu to? Nemám šanci… Věčně pesimistická Bells se nám dostává na povrch. To bude ještě zajímavé.

 

Ležela jsem na studené zemi a dívala se do tmavých očí lovce, který mě chtěl… On mě chtěl kousnout?! To mu nedošlo, že mu moje krev nebude chutnat? To je ale… Nechci být sprostá.

Rychle přiblížil své zuby k mému krku a já nebyla schopná se ubránit, už jsem byla příliš slabá… Věděla jsem, že tohle budu můj konec. Rozhodla jsem se umřít pro dobrou věc, málo kdo by dokázal to co já. Pak už jsem ucítila, jak se mi jeho zuby zařezávají do tepny. Bylo to bolestivé, ale nekřičela jsem. Nechtěla jsem mu to dopřát.

 

Ani ne po vteřině se odtáhl s divným výrazem, který byl plný znechucení. Automaticky jsem si přiložila ruku k ráně a vyděšena na něj zírala. A pak… On mi poprskal moje poslední tričko mou vlastní krví.

„Promiň… To byl reflex. Už to nebudu prodlužovat,“ zašeptal mi tichounce do ucha. Měla jsem chuť mu jednu vlepit. Ale já to z nějakého, mi neznámého, důvodu neudělala.

 

Možná jsem chtěla umřít, možná… Lehce jsem se usmála a čekala.

Pak se stalo něco podivného, už zde nebyly slyšet pouze myšlenky těch dvou, kteří stáli u mě. Přibyla zde jedna osoba a já děkovala bohu. Ta osoba mi šla na pomoc a můj úsměv se rozšířil.

„Neboj Bells, bude to v pohodě, pomůžu ti,“ uslyšela jsem hlas té osoby v mé hlavě.

Ohlédla jsem se, stejně tak i James, který mi právě drtil nohu. A o pár setin vteřiny později ho ta bytost srazila k zemi velmi rychlým skokem.

 

Tak kdopak přišel Belle na pomoc? Hádejte třikrát!


<<
Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Je těžké... být jiná - 25. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!