Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I démoni pláčou - 2. kapitola

Bella


I démoni pláčou  - 2. kapitolaIsabella je vyhnána z Pekla na Zemi a rovnou se seznamnuje s někým, s kým má hodně společného.

2. kapitola

Stála jsem před nejvyšším v jeho pracovně, kde byl neskutečný nepořádek. Na kamenném stole měl stohy nezařazených papírů a vytažených několik knih, které tvořily vysoké komínky. Přes trůn byl ledabyle pohozený jeho černý plášť, ale mé oči se upínaly na vysokou svalnatou postavu, která naštvaně dupala z jedné strany místnosti k druhé. Pod jeho naštvaným pohledem jsem se cítila mrňavá a děsily mě jeho červené oči, v kterých létaly blesky.

V téhle situaci jsem se nedokázala ani pousmát nad jeho velkou bradavicí na nose, která mi vždy připadala hrozně k smíchu. Jeho krátké černé vlasy se mu vlnily okolo dvou velkých červených rohů, které připomínaly parohy, a ústa měl stáhnutá do úzké linky. Ruce držel spojené za zády a já se krčila za stolem a bála se i nadechnout.

Najednou do místnosti přišla moje maminka, která se na mě zoufale dívala a já věděla, že tohle nedopadne dobře.

„No, konečně,” zaburácel Belzebub a uhodil pěstí do stolu, který se otřásl. „Doufám, žes byla obeznámena s tím, co tvá dcera zase provedla,” podíval se na matku s tváří zkřivenou vztekem.

„Ano, byla a omlouvám se za ni,” vyhrkla matka ustrašeně a podívala se na mě se strachem v očích.

„Omluva nestačí,” zahřměl jako blesk.

„Tentokrát ji už musím potrestat. Má trpělivost má své hranice a Isabella je překročila. Právoplatně si vyhnána z Pekla na Zem. Pokud si chceš vybírat duše do pekla sama, tak budiž, protože tvou jedinou stravou budou duše hříšníků. Za sto let si pro tebe přijdu, drahá,” zasmál se nenávistně nejvyšší a matka na mě naposledy pohlédla se starostí v očích, než jsem upadla do temnoty.


Nevím kolik uběhlo času, než jsem zaznamenala ostrou bolest v mém levém křídle. Celé tělo mě bolelo a třáslo se. Přemáhala jsem oční víčka, aby se otevřela, ale nepovedlo se. Až po chvíli jsem si uvědomila, že jsem v něčím náručí a vítr se mi zabodává do pórů kůže na tváři. Chtěla jsem utéct a pohnout, alespoň jedním svalem, ale mé tělo mi to nedovolovalo.

„Zůstaň v klidu. Jsem lékař a pomůžu ti,” řekl melodický hlas, který připomínal zvonkohru a já mu uvěřila.

Cítila jsem, že ta osoba je čistá jako nebeský anděl bez hříchů. Potlačila jsem to nutkání utéct pryč a skrýt se a upadla do tmy, kterou jsem vítala s otevřenou náručí.

 

Namáhavě jsem otevřela oči a pohnula končetinami, které jako na povel udělali to, co jsem chtěla. Podívala jsem se na své levé křídlo a uviděla bílý obvaz, kterým jsem měla zafačovaný černý kus peří. Zkoušela jsem jím pohnout a podařilo se. Úlevně jsem si oddechla, protože jsem křídla mohla skrýt až tehdy, když budu zdravá. S námahou jsem se posadila na lůžku, na kterém jsem ležela a rozhlédla se po místnosti, která byla stroze vybavena. Jediného předmětu, který visel na bílé zdi, jsem si všimla ihned. Byl to velký ručně vyřezávaný kříž. Z mých myšlenek mě vytrhlo zaťukání na dveře a já se na ně zaujatě podívala, protože jsem za nimi nic neslyšela. Žádné tlukoucí srdce nebilo ani dech, kterými by zaplnil plíce. Cítila jsem jen lahodnou vůni tropického ovoce. Najednou se dveře otevřely a mezi futry stál asi třicetiletý muž, který byl bledý jako mrtvola. Vlasy měl blonďaté, delší, spadající do čela a zlaté oči, které se na mě dívaly ustaraně a zároveň fascinovaně.

„Ahoj. Koukám, že už je ti lépe,” zazněl jeho hlas místností.

„Ahoj,” odpověděla jsem slabě. „Už je mi lépe. Děkuji,” řekla jsem už o něco jistěji, ale v duchu jsem chtěla vědět jen jedno a to, co je zač. Všechno pasovalo na upíra, ale ty oči mě mátly, protože upíři měly panenky karmínově rudé po lidské krve.

„Kdo jste?” zeptala jsem se zaujatě a pootočila hlavu na stranu.

„Jmenuji se Carlisle Cullen,” napřáhl ke mně ruku.

„Isabella.“ Potřásla jsem mu rukou a cítila jemný chlad, který proudil jeho tělem. „Bez příjmení. V mém světě se používají jen křestní jména,” odpovídala jsem mu na jeho tázavý pohled, kterým mě obdařil. „Vy jste upír?” zeptala jsem se přímo, protože mě nebavilo chodit kolem kaše.

„Ano,” objasnil mi hned, ale já jsem byla stále zmatená.

„Ale vaše oči jsou zlaté,” podotkla jsem, ale znělo to spíše jako otázka.

„Ano. Myslím, že jsem zatím jediným průkopníkem ve vegetariánství, protože piju zvířecí krve. Stačí, že už jsem takhle monstrum. Nechci zabíjet nevinné lidi,” řekl a na mé tváři se objevil soucitný úsměv, protože jsme si s Carlislem byli velmi podobní. Oba jsme něco, co nechceme být.

„Co ty jsi zač?” zeptal se zaujatě a skenoval mě pohledem.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I démoni pláčou - 2. kapitola:

 1
1. BabčaS.
12.05.2018 [21:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!