Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hvězda - prolog a 1. kapitola

Hvězda - prolog a 1. kapitolaJe tady první kapitolka mojí a nessienky povídky. První kapitolka je o tom, jak se Cullenovi stěhovali. Asi nic moc, ale Cullenovi nejsou tak úplně "kompletní" jako normálně. Doufáme, že se vám první dílek bude líbit i přes to, jaký je a zanecháte komentáře. blotik a nessienka

Prolog:

EDWARD:

Trochu se představím. Jsem upír. Ano slyšíte dobře. Upír. Bájná postavička, která podle legend a podobných blbostí vysává lidi, na slunku se promění na popel, dá se propíchnout dřevěným kůlem nebo odseknutím hlavy. Takových blbostí je mnoho. Ani je už nesleduju. Co si lidé ještě vymyslí?

Já jsem sice upír, ale žádný kůl mě nepropíchne, nic mi neusekne hlavu (tedy, ještě jsem nic takového nenašel), a na slunci se neproměním v popel. Pouze se na něm třpytím. Zabít mě může jenom oheň. Teda on sám asi těžko, ale jiný upír. Nebo vlkodlaci, ale těch je velice malá populace.

Doma nás je 5. Já, Edward. Otec, Carlisle. Matka, Esme. Brácha, Emmet. Sestra, Rosalie. Nejsme pokrevní příbuzní. To by u upírů ani nešlo. Jen nás všechny stvořil Carlisle.

Dneska jsme se zase stěhovali. Proč zase? Nestárne. Jako upíři jsme nesmrtelní. Zůstáváme ve stejné podobě, jako jsme byli přeměněni.

Stěhovali jsme se do městečka jménem Forks. Ono to opravdu bylo městečko, protože tam bylo strašně málo obyvatel. Každý se tam určitě znal s každým. Menší městečko by mohlo být možná v České republice ve městě Aš. Tam jsme taky jednou byli. Je to blízko hor. Česká republika není špatná země. Taky jsme jednou byli na Slovensku v městě jménem Starý Smokovec. Taky byl blízko lesů a hor.

1. kapitola

Přijeli jsme do Forks a vybalovali. S naší rychlostí bychom to měli rychle hotové. Ale já se vybaloval strašně pomalu. Rose už zase myslela na nákupy. To byl jeden důvod. Druhý byl, že jsem přemýšlel.

„Edwarde, pohni si,“ křičela na mě Rose. Byla celá šílená do obchodů.

„Rose, dneska nejdu. Dneska jdi sama.“ Nevypadala nadšeně.

„Tak dobře, ale…“ nemusela to ani doříkávat. Bylo mi jasné, co bude chtít, a to jsem ani nepotřeboval umět číst myšlenky. Musel jsem jít na další nákupy jenom s ní. Jenom já sám. Jenom moje osobní nákupy.

„Dobře,“ přerušil jsem jí. Dovybalil jsem ji už rychle. Už jsem nepotřeboval takovou záminku.

Seskočil jsem z okna. Dneska je pátek, takže do školy nejdeme hned. Máme čas na přípravu.

Neměl jsem co dělat, tak jsem usoudil, že bych si mohl jít zaběhat do zdejšího lesa a třeba něco ulovit. Musím ale pamatovat na smlouvu. Na smlouvu o tom, že nesmíme překročit určité území.

Toulal jsem se lesem. Když se objevilo něco lepšího, než srnka, ulovil jsem to. Už jsem měl za sebou jedno divoké prase. A jednu pumu. Už jsem byl celkem plný.

Po lese se potulovat bylo celkem fajn. Na nic nemyslet, bezcílně bloumat, vyčistit si hlavu… To všechno jsem už potřeboval. Byl jsem totiž jako jediný z rodiny sám. Všichni měli svojí drahou polovičku, jen já ne.

Když mi tato myšlenka probíhala v hlavě, svou druhou polovičku, dá-li se to takhle říct, jsem našel. Byla to louka. Nádherná louka, kterou jsem objevil náhodně. Byla nádherná.

Šel jsem doprostřed stále jako smyslů zbavený. Pomalu, i když jsem tam mohl být během sekundy, jsem se přemisťoval doprostřed. Už to byla minuta, a já stále nedošel na místo, které bylo můj cíl. Když jsem tam konečně došel, další dobu jsem stál uprostřed a rozhlížel se kolem dokola jako blázen. Všechny detaily jsem měl uložené v hlavě. Všechny jsem si pamatoval dokonale, ale stejně jsem se pořád otáčel a pokoušel se zapamatovat a rozpoznat každou změnu. Každičký pohyb lístečky, každičkého broučka.

Už byla tma, když jsem se dovynadíval. Na oboze se objevila první hvězda. Na minulém místě hvězdy nešly vidět. Bylo tam moc mraků. Moc tlustých a šedých nato, aby šlo přes ně něco vidět. Tady ale byly krásné hvězdy. Tedy jedna. Zatím. Byla krásná. Nádherně zářila. Lehl jsem ji doprostřed a díval se na tu nádheru. Postupně svítili další a další hvězdy. Ale ta jedna jakoby chtěla všechny ostatní předčít. Chtěla svítit nejvíc. Až jsem si dokonce myslel, že pro mě. Ale to jsem bláhový.

Díval jsem se na tu hvězdu dlouhou dobu. Přirostla mi k srdci. Pokud je to ovšem možné. Ani nevím proč, ale pojmenoval jsem si ji. Hodilo s e mi k ní jméno Is. Krátké, výstižné, nádherné. Prostě jméno pro hvězdu.

Už jsem měl někoho, s kým bych si mohl povídat. Někoho, kdy by mě vyslechl a nekecal mi do toho.

Já jsem asi vážně blázen, a to veliký. I Emmett si ze mě dělá srandu, že jsem se zbláznil, kvůli těm všem myšlenkám. Někdy se mi i zdá, že má pravdu.

No tak co, no. Teď jsem jediný upír, který se pomátl. Jsem unikátní. Nevím, jestli bych neměl zorganizovat oslavu.

Ale kruci, co mě to zas napadá. Kdyby to pomohlo, fláknul bych si jednu. Ač to nepomůže, radši tu budu jen tak ležet.

Moje – krucinál, jak může být moje prokristapána? – hvězdička stále pěkně zářila. Jako kdyby věděla, že si s ní chci povídat, zářila ještě víc, než před chvílí.

„To bys nevěřila, co se dnes stalo. Ta Rose mě chce vážně zabít, nebo co. Zase mě chce tahat po nákupech,“ začal jsem mluvit. Jak baba na trhu. Nevím, čím to bylo, ale nepřipadal jsem si jako blázen. Aspoň ne v tuhle chvíli. Nevím proč, ale měl jsem opravdu pocit, že mluvím s někým a ne s něčím.

Asi bych si měl skočit pro jedno vyšetření ke Carlislovi a potom pro kazajku. Ona by se nakonec mohla hodit.

„Jako by nestačilo, že jsme se opět přestěhovali, ono ještě musím chodit do školy. Ostatním se to mluví, když nemusí poslouchat myšlenky rozblázněných puberťaček, které si představují dosti nechutné věci. Jim je to fuk, když mají svého miláčka. Rose a Emm jsou spolu a Carlisle má Esme. A já jsem sám. jsem asi vadný nebo co, když mi není žádná holka dobrá,“ mumlal jsem. A ta hvězda jen svítila. Chvíli trošku více, potom zase méně. Jako kdyby blikala nebo co. Jsem se opravdu pomátl.

„Jen si to představ. Nejbližšího půl roku budu atrakce číslo jedna. Jak já ti závidím, hvězdičko moje,“ povzdechl jsem si. Jsem nějak přecitlivělý.

„Jsi tam široko daleko sama, nikdo se tě nesnaží dostat do postele jenom proto, aby měl o čem vyprávět. Kdyby se o to snažili jenom holky, tak to pochopím. Ale když se o to snaží ještě i kluci, tak to je prostě moc. Jen doufám, že tady nebude nějaký fakt pošahaný gay, jako byl ten Peter před pěti lety.“

Nevím proč, ale cítil jsem se nějak líp, když jsem si tu tahle povídal. A to ještě s někým, kdo je pěkně daleko a kdo není ani živý. Já jsem sice taky prakticky mrtví – poněvadž mi nebije srdce – ale přeci je to jiné, když si povídáte s nějakým neživým předmětem.

Takhle jsem tam ležel ještě několik hodin, dokud nezačalo svítat a moje hvězdička nezmizela v nedohlednu.

Večer se vrátím. Už teď se těším.

 

Pohled nikoho:

 

Mladík ležel na té louce dost dlouho. Celou noc. Povídal ke své hvězdičce a myslel jsi, jaký je blázen, že si povídá s někým, kdo mu ani neodpoví. Ale mýlil se. Ani nevěděl jak. Někdo mu odpovídal, jenže on to neslyšel. Nemohl to slyšet a ten, co mluvil, byl kvůli tomu nešťastný. Pročpak si nesmí s nikým povídat? Ty věky o samotě jsou hrozná muka a ještě když nemáte s kým mluvit.

Oba dva byli hodně naštvaní a deprimovaní, že si nemůžou s nikým ani promluvit. Tehdy ani nevěděli, že to tak nezůstane dlouho.

 


 

shrnutí (nessienka)

shrnutí (blotik)

->

 


Budeme rády za vaše komentáře. Spěchat budeme podle zájmu. Takže klidně sem i s kritikou a nebojte se nás. :D



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hvězda - prolog a 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!