Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hvězda 3. kapitola

Hvězda 3. kapitolaS nessienkou tady přidáváme další dílek. Doufámě, že se bude líbit a podle toho zancháte komentáře. Edward je zase na louce. Další den ho ale čeká škola. Co se tam stane? Hezké počtení přejí nessienka a blotik

3. kapitola

Následující den jsem byl na své louce.

Zase jsem na té louce strávil celou noc. Krásně jsem si popovídal a ulevil svému nešťastnému srdíčku. Srdíčku bez lásky. Teda teď už ano. Is je moje láska. Sice trochu nedosažitelná, doslova, ale přesto tak… Chápavá, nepostradatelná… Prostě skvělá společnice. Mohl jsem opravdu mluvit o všem. A taky jsem nemusel být doma, kde můj bratříček a sestřička, tatínek a maminka, nedělají věci pro malé dětičky. Já sice malé dítě nejsem, ale i tak to nemusím poslouchat. Moje srdce, ani mysl, která je slyší tak dokonale, by to nemuselo unést. Ale tady, s Is, moje srdíčko sundává to břemeno, které nosí.

Už svítalo a moje Is se zase ztrácela. Už zase. Ach jo. Zase to bez ní budu muset vydržet. Dnes ve škole. Už jdeme do školy a bude to teda velice zajímavé. Ale jednu výhodu to má. Is pak bude poslouchat zajímavé historky.

Vydal jsem se teda směrem domů. Už z hodně velké dálky jsem slyšel rozzlobené myšlenky své sestry. Samozřejmě už pro mě měla přichystané oblečení. Byli to potrhané džíny a tmavě modrá košile. Emmett na tom byl podobně, akorát on měl tu košili bílou. Rose měla na sobě dost krátké bílé šaty bez ramínek. A pak že máme být NENÁPADNÍ. Copak to jde, v takovýmhle oblečení? To sotva.

Raději jsem nad tým nepřemýšlel a nasedl do svého stříbrného Volva. Rose a Emm si sedli na zadní sedadla a pořád spolu cukrovali. Jako malé děti, kterým dáte novou hračku. Akorát, že ti dva jsou spolu už padesát let.

Když jsem vcházel na parkoviště, všechny pohledy se k nám automaticky stočily. Sice jsme už zvyklí, ale i tak mi to nikdy nepřestane lézt na můj bláznivý mozek.

Spolu se sourozenci jsme vystoupili a zamířili na naše první hodiny. Carlisle naštěstí všechno zařídil ještě před naším příchodem. Rose a Emm byli spolu v třetím ročníku a já jsem byl v druhém. No potěš pánbůh, to se mi opravdu skvěle podaří zapadnout do davu.

První hodinu jsem měl angličtinu. Pro někoho, kdo všechno už umí, je to velmi nudná hodina, i když na druhou stranu já literaturu miluju. Dokáže mě to upokojit a vyplní mi to volný čas, kterého mám požehnaně.

Vstoupil jsem do třídy a všechen ruch utichl. Profesor už byl ve třídě a teď si mě prohlížel dost naštvaným pohledem. Ani jeho myšlenky nebyli moc mírumilovné. Asi bych se měl omluvit, nebo mě nechá po škole, a to opravdu nepotřebuji.

„Promiňte, pane profesore. Já jsem Edward Cullen a jsem tu nový. Nemohl jsem najít učebnu,“ lhal jsem, jak když tiskne. Jeho tvář se upokojila a jeho myšlenky také. To mám štěstí.

„Dobře pane Cullene, ale příště ať se to neopakuje,“ povídal profesor a já se usmál. Několik dívek přestalo dýchat. Proč jen musím být upír, který přitahuje holky jako cukr mravence?

„Samozřejmě, pane profesore,“ řekl jsem nevinným hlasem a vydal se směrem ke katedře, aby mi podepsal papíry pro sekretářku.

Podal jsem mu je a on je bez větších problému podepsal.

„Teď si běžte sednout k slečně Stanleyové,“ pověděl a ukázal na jediné volné místo vedle jedné holky, která vypadala, že za chvíli omdlí.

Povzdechl jsem si a pobral se na místo vedle té holky a v duchu jsem se modlil, ať tuto hodinu přežiju bez ujmy.

Tenhle musí být můj. Jaké skvělé, že Lauren tu není. Určitě by mi ho ukradla jako tehdy Mika. Slepice jedna. Jakoby každý hezký kluk musel nejdřív skončit v její posteli, a pak až v postelích ostatních holek. Ale teď ne. Tohohle dostanu já. Jen když si představím to jeho tělo, tak mám chuť se na něho vrhnout. Bude ještě chlapeček koukat, co dovede Jessica Stanleyová…

Ty její myšlenky byli fakt k nevydržení a co když ještě začne něco povídat i naživo?

„Ahoj já jsem Jess, ty si Edward?“ zeptala se mě a při tom naivně mrkala řasami. Pro někoho sexy, pro mě dost trapné. Aspoň od ní.

„Jo, jsem to já. Moc mě těší,“ řekl jsem a jemně potřásl její nastavenou rukou. Proč, krucinál, zrovna já musím být takový gentlemanský hovado?

„Nechceš pak ukázat město, když si tu nový?“ zeptala se naivně. To se snad snažila být nevinná nebo co? I kdybych neslyšel její nemravné myšlenky, neuvěřil bych ji ani na sekundu.

A pak ti mohu ukázat i mou postel… dodala v myšlenkách. Kdybych mohl tak bych asi teď zvracel.

„Myslím, že to není dobrý nápad,“ řekl jsem co nejpřesvědčivěji.

Si myslí, že jsem úplná husička jako je ta kráva Weberová? Mě se hošánku tak lehce nezbavíš… její myšlenky zněli opravdu ďábelsky.

Když konečně skončila hodina = její otravné myšlenky o mě, byl jsem totálně vyřízený.

Šel jsem na další hodinu a potom na další. V hodinách jsem procházel mysli všech. Ale až v poslední hodině jedna dívka nebyla hotová ze mě a mých sourozenců. Byla tichá. Teda já vlastně ani nevím, jestli na mě myslela, nebo na mojí rodinu. Její myšlenky jsem slyšel sekaně. Jako z vysílačky, která má špatně nastavené frekvence a k tomu jí dochází baterky. Seděl jsem vedle ní, a proto se s ní začal bavit. Byla velice milá.

Ta tichá dívka mě neskutečně přitahovala. Jako by byla magnet. A ta její vůně… Tu jsem už někdy cítil. Určitě jsem ji už někdy cítil. Akorát nevím kdy a kde. Strašně mi něco připomíná. Nemůžu si vzpomenout. Vím, že upír nezapomíná, jen si tu vůni prostě nemůžu k nikomu přiřadit.

Pohled nikoho:

V tu samou chvíli, na jednom odlehlém místě, probíhal rozhovor mezi dvěma nesmrtelnými bytostmi. O jejich existenci lidé, ani nikdo jiný nevěděl.

„Prosím, Moone, nikdy jsem tě o nic nežádala. Dovol mi to, prosím,“ prosila dívka.

„Is, nedělej mi to ještě těžší. Víš, že to nesmíš,“ odpověděl jí muž.

„Ale no tak. Slíbil jsi mi cokoli a já chci tohle.“

„I kdybych chtěl, jde to jen na rok Is.“

„Tak i na rok. Jen to pro mě udělej.“

„Dobrá, přijdi tedy zítra a domluvíme se. A Is, nezapomeň, že je to jenom na rok.“

„Nezapomenu,“ řekla nadšeně dívka a skočila překvapenému muži kolem krku.

 


 

shrnutí (nessienka)

shrnutí (blotik)

<< >>

 


Doufáme, že se vám tato povídka líbí, a proto zanecháte komentáře. Byly bychom strašně rády. A další dílek bude zase podle zájmu. :D Ještě jednou přejeme hezké počtení.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hvězda 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!