Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 9

Houslistka 9Všem předem děkuji za komentáře.

 EDIT: Článek neprošel korekcí 

9. kapitola

 

Notnou chvíli jsem mu naprosto omámeně ten polibek oplácela, než se moje poblouzněná hlava probrala a uvědomila si, že se tady vlastně líbám s Edwardem Cullenem. S tím nejhorším bídákem, který se mi kdy připletl pod nohy.

Jo, tak to bychom i měli! A teď to těžší, což znamenalo okamžitě toho nechat! Nestalo se. Bylo to totiž tak nádherný. Poprvé jsem cítila to, co s Mattym téměř vůbec. Stravující chtíč. Vím, že to zní hloupě, ale prostě jsem se nedokázala odtáhnout a pak mu ještě jednu pořádnou ubalit, aby se o podobnou blbost už znovu nepokusil. A jakmile si všimnul, že se mu nijak výrazně nebráním, přitáhnul si mě automaticky do náruče a jeho paže se kolem mě omotaly jako ten zrádnej had v ráji, který tak svůdně našeptával Evě, aby už konečně utrhla to jablko, než mi však bláhově došlo, že bych do slizkých plazů měla raději nadávat mým zákeřným rukám, protože se taky chtivě obtáčely okolo jeho krku.

A dost!

Právě jsem se od něj hodlala odtáhnout, když mi do úst vplul jazykem. Celé tělo se mi ve vteřině toužebně otřáslo a jemně ochablo přímo do jeho pevného sevření. Konečky prstů samovolně přejížděly a brouzdaly po Edwardově šíji až k vlasům a zase zpět. On ovšem taky nelenil. Dlaní se mi přichlípl k jedné půlce a jemně ji hnětl. A tichounce vzdychal. Já samozřejmě taky!

Neměla bych ani opomenout fakt, že byl na mě úplně nalepený a vlastně nejen on! A to bylo to pikantní zjištění, které mi nahnalo jen další příliv vlhka do mých už tak protopených spodních partií. Bylo to tak příjemné, pro jednou cítit vlastní tělo v tom nefalšovaném náruživém tanci, ke kterému se probudilo ono samo, a ne se ho jako obvykle pokoušet nutit k něčemu, co vůbec nechce, k něčemu, k čemu se nakonec stavíte jako k povinnosti. Nutnému zlu.

Zničehonic ale moje podvědomí vystřízlivělo a v okamžení mi vyděšeně poslalo obrázky toho, co mi tenhle parchant udělal naposledy, když jsem se mu úplně a naivně odevzdala. Veškeré toužení ze mě rázem opadlo a vystřídal ho jen závan ledového vzduchu. A nepříjemná hořkost.

Prudce jsem se od toho barbara odtáhla a chvíli dýchala jak o překot, zatímco on mě jen vykuleně pozoroval. Svoje vzrušení, a to teď ani náhodou nemluvím o černém pohledu, se ani nepokoušel zamaskovat. Sice jsem můj zrychlený dech po notné chvíli opravdu uklidnila, to samé ale neplatilo o mých nervech. Do těla se mi ve vlnách rozlévala bezbřehá zuřivost, která rázem smetla veškeré zábrany a obavy z toho, že tu přede mnou stojí nebezpečný predátor.

Se sílou hodnou pouze těžce vzteklého poloupíra jsem mu jednu pořádnou vrazila, až mě píchlo v zápěstí a samozřejmě jsem u toho neopomněla i výhružně zavrčet. Tohle si ten kašpar už nesmí dovolit!

Nikdy!

„Už to nezkoušej!“ vybafla jsem jedovatě a naprosto nebrala v potaz ten jeho výhružně temný pohled, kterým se do mě nebezpečně zarýval. Konečně už mu taky splaskla ta jeho… ráda bych řekla boulička, ale byla to bohužel pořádná boule. A co si pamatuju, tak Edward měl záviděníhodnou výbavu. Rozhodně byl mnohem vyvinutější než takový Matthew. To by už stačilo! Okřikla jsem zoufale moje podvědomí, které si ale stejně přemýšlelo, nad čím chtělo.

Edward div vzteky neroloval vrchní ret, jak divoký byl jeho pohled. Byla jsem sice jeho první a zřejmě také poslední panna, ale moje prvenství teď myslím náleželo i tomu, že jsem prozatím jako jediná žena tohohle dotěrného upíra vyfackovala. Jenomže moje divoká nátura se jen tak něčeho nezalekla, pokud byla v tomhle děsivém a nezastavitelném běsnícím stavu.

Netušila jsem, co se mu v tom jeho chorém mozku děje, ale nic dobrého to jistě nebylo. Je to upír, proboha, tak ať už si konečně najde nějakou sobě rovnou. Ačkoliv těžko říct, jestli existovala stejně dokonalá kráva s egem tak velkým, že by ho nepobrala celá galaxie… Ano, jistě byla někde zalezlá, jen by ji ten dobytek musel hledat! A toho se holt v brzké budoucnosti nedočkám.

„Nebo co?“ zavrčel temně. Neznámý elektrický impulz mnou prosvištěl s tak chtivou ničivostí, až jsem měla na okamžik pocit, jestli mám všech pět pohromadě nebo nejsem v nějakém hodně špatném filmu. Mám ho přece nenávidět, a ne aby mě ten gauner bez přestání vzrušoval už jen tím, že promluví. A hlavně ne po tom všem, co mi udělal!

Ne, takhle to rozhodně být nemá!

„Nebo… tě nakopu tak, jak to ještě nikdo neudělal!“ prskla jsem vztekle a doufala, že by na matku jeho jediného dítěte nezaútočil. Jako poslední výhružné gesto jsem ho ještě pěstí bouchla do té kamenné hrudě, co se tak hrdě pnula centimetry před mým obličejem. On to ale zřejmě ani nepocítil, drze se ke mně přiblížil a…

Nevím, co měl v plánu, nebo spíš vím, jenže jsem nad tím právě v tenhle okamžik nechtěla přemýšlet. To naše líbání se mi bohužel líbilo víc, než jsem byla momentálně ochotná si připustit, naštěstí se však rázně zastavil a podíval za mě.

„Tímhle jsme spolu zdaleka neskončili,“ zavrněl šeptem mým směrem, a pak už se jeho najednou rozzářená pozornost obrátila k malé. „Zlatíčko,“ brouknul nahlas a tak sladce, ladně mě obešel a jistě se teď jako příkladný tatínek skláněl nad Nessie. A já? Snažil jsem se dát alespoň částečně do kupy.

Co to mělo jako znamenat, že jsme spolu ještě neskončili? Já bych řekla, že právě naopak!

„Ploč se hádáte?“ pípla posmutněle moje princezna, a to mě ve vteřině přimělo nahodit falešný úsměv a snažila jsem se všechny negativní emoce zamknout pěkně do komůrky, která už ale téměř praskala ve svých chatrných švech. Vydrž! Nabádalo a hecovalo mě podvědomí a nezbývalo než ho poslechnout.

„Ale my se nehádali, broučku,“ chopil se vysvětlování ten kretén. „Maminka s tatínkem jen o něčem důležitém diskutovali.“

Otočila jsem se a spokojeně se na moji holčičku usmála. Pohodlně si hověla v láskyplném sevření jejího otce a skenovala mě těma hlubokýma zelenkavýma očima.

„Ano, beruško,“ potvrdila jsem lživě slova toho ignoranta namyšlenýho a zároveň jsem se snažila udržet koutky co možná nejvýš. Nohy mě s nevolí donesly až k Edwardovi a já pohladila to moje nezbedné dítko po těch vlnitých vláskách.

„A o čem?“ vyptávala se nedočkavě. Chvilku přemýšlela a nezapomněla si přitom dát ten maličký ukazováček pod bradu a… pak se rozzářila jak vánoční stromeček. „Naplánovali ste plo mě blačíčka?“ vydechla zasněně moje holčička a na mě myslím právě šly mdloby. Není nad to - mít inteligentní dítě!

„To víš ž-“ chopil se slova Edward, ale skočila jsem mu pohotově do řeči.

„Že ne,“ dodala jsem pevně a Nessie při mém tvrdém pohledu malinko popotáhla. Edward se na mě zaškaredil a já si připadala jako ta nejhorší matka pod sluncem. Dítě se na mě zlobí a její manipulátorský otec ji v tom ještě podporuje. To jsem to teda dopracovala. A tehdy se na scéně objevila Alice, protože nikdo jiný klíče od mého bytu neměl. Vlastně jo, ale Jasper většinou předem zavolal, aby mě náhodou v něčem důležitém nevyrušil. V tomhle byli on a jeho manželka tak rozdílní.

„Nazdárek rodinko!“ vypískl nadšeně ten uragán mezi dveřmi, ale můj kyselý a otrávený obličej, když jsem se k ní otáčela, musel dát jasně najevo, že s ní tenhle entuziasmus nesdílím a už vůbec nás nepovažuji za něco tak komplexního a dokonalého, jako je funkční rodina. Alice však dělala jako by nic. Ladně k nám přitančila a Renesmé jí sama skočila do rozevřené náruče.

„Esmé vás dneska zve na oběd,“ povídala moje přítelkyně a malá se jí radostně škubala v rukou.

„Bábičká,“ výskala moje dcerka a ten náfuka, zatímco ji pozoroval, se usmíval docela jak měsíček na hnoji. Kéž by tak i voněl, alespoň by mi odpadlo dost závažných problémů.

„Tak fajn, jdu se připravit,“ dodala jsem poraženě a vydala se do koupelny.

Nedávalo mi pokoj, co to mělo ze strany Edwarda znamenat. Proč to zatraceně udělal? Když se mnou poprvé a naposledy spal, byl to jen jeho ujetý plán na pomstu Alici, ale tohle? A co moje rádoby přítelkyně? Překypuje štěstím z toho, že se její ztracený bratr vrátil! To je taková nespravedlnost! Měla by stát při mně a Ness, namísto toho vrká okolo toho blbce!

A i když jsem na ten polibek během sprchování, česání nebo čištění zubů snažila zapomenout, nedařilo se. Pořád mi to brouzdalo hlavou a já taky neustále cítila jeho chuť v puse, ve skutečnosti ji ta mentolová pasta už dávno přebila, mně ale jako by se vryla do šedé kůry mozkové. Nechápala jsem to, jedna věc však byla jistá. A to, že Edward chutnal vážně dobře.

Grrrr!

Celá navztekaná a rozrušená jsem odběhla do ložnice a cestou naštěstí na nikoho nenarazila. Alice zřejmě oblékala malou a Edward jí jistě s obrovským nadšením asistoval. Oba dva si zřejmě nezřízeně užívali a já se tu jako jediná smažila ve vlastní šťávě.

Dvířka od skříně jsem vztekem téměř urvala. Nakonec to ale přežila, teda prozatím!

Natáhla jsem si na sebe černé spodní prádlo, ponožky stejné barvy, obtáhnuté tmavě modré džíny a světlé volné tričko, pod kterým jemně prosvítala ta tmavá podprsenka. No a co! Navrch ještě obyčejný šedivý, nevýrazný svetr, který rozhodně neukazoval moje ženské křivky, a zakončila jsem to vypasovaným černým, ale hlavně teplým kabátem těsně pod zadek. Vlasy jsem si ještě narychlo upravila do koňského ohonu a s kabelkou zavěšenou na rameni naklusala do předsíně.

„Konečně,“ postěžovala si Alice s vymóděnou růžovou Nessie a načančaným Edwardem hned vedle. Otočila se na podpatku a vyšla společně s tou její gardou na chodbu.

Zvyk je železná košile, takže jsem ještě rychle zkontrolovala plyn a jestli někdo někde nenechal náhodou svítit, ale všechno bylo v nejlepším pořádku. Sice je Withlockův fond neomezený, to ale neznamenalo, že musím dusit i planetu Zemi a hýřit energií do luftu, že?

Nazula jsem si kotníkové kozačky, shrábla klíče ze stolečku a konečně se taky odštrachala před byt.

„Jako bych tě snad někdy nechala, aby sis vytopila byt,“ odfrkla si pobouřeně moje přítelkyně a mně v mysli doslova zajiskřilo. Voda! Na tu jsem zapomněla! Už jsem se chystala, že to proběhnu i s botami, ale za paži se mi zahákly Edwardovy hbité prsty.

„Nekape ani jeden kohoutek,“ pověděl s milým úsměvem. Mě to tak vykolejilo, že jsem mu ho já, nána hloupá, nesměle oplatila. Pak jsem si ale uvědomila ten omyl a vytrhla se mu. Nezajímalo mě, jak se právě tváří on nebo kdokoliv další, ale moje klidová hranice sebou znovu nebezpečně cloumala.

„Fajn, dík!“ odsekla jsem zostra, zabouchla dveře malinko silněji a zamkla.

Žluté porsche na parkovišti zářilo jak polední slunce, které ale v Seattlu většinou chybělo. I teď bylo zalezlé za mraky a nemělo náladu na nás vystrčit ten jeho ctěný zadek. Usadila jsem prcka do sedačky a obešla auto, že si sednu vedle ní, ale Edward mi galantně otevřel přední, a tak jsem se usadila na místě spolujezdce.

Byl to nezvyk, že Ness teď zaměstnával její otec. Vždycky jsem jí během cest k babičce a dědovi rozptylovala já, když řídila Alice. Pokud jsem však musela řídit, tak jsem tu malou můru mohla za jízdy jen okřikovat.

‚Nerozepínej si ten pás!‘

‚Nezlob tam vzadu, já tě vidím!‘

‚Neotvírej to okno!‘

‚Od čeho ses zase ušmudlala?‘

Jo, ohledně toho posledního, na to jsem většinou nepřišla dostatečně včas, ale ta malá na sobě propašovala téměř cokoliv. Jednou i kus měkkého sýrového dortu, který si rozkrájený zabalila do ubrousků a ty pak nastrkala do kapes v bundě. Bohužel jsem si toho nevšimla, a tak snad nemusím ani dodávat, že sladký sýr pak byl naprosto všude a ke Cullenům jsme dojely jako totální čuňata. Alice to však na můj vkus až příliš potěšilo.

Pokaždé, když mi s Nessie pomáhali oni, mohla jsem si alespoň chvilku odpočinout, takže abych to shrnula, většinu návštěvy jsem po jídle prospala v jednom z horních pokojů. Věděla jsem, že by bylo jednodušší se k nim přestěhovat a jen bůh ví, že jsem kolikrát i chtěla, hlavně poté, co se tohle tajemství dozvěděla i Rose s Emmettem, ale jmenovitě právě poslední upírka mi sympatická moc nebyla. A já chtěla o mojí rodině rozhodovat sama. Matka jsem tu byla zase jenom já, ne Rose, ne Esmé a ani Alice, ačkoliv Al bych nakonec dovolila skoro všechno. Jen ne řídit můj život!

Třebaže mi do něho pořád strkala nos!

Po chvíli začala malá pofňukávat, že si nechala panenku Rose doma. Nikdy na ni nezapomněla, ale taky nikdy nebyla víc mimo a za vším měl svoje pařáty právě Edward. To on ji rozptýlil až tak, že teď nedá pokoj, dokud to neotočíme a nevrátíme se pro ni. Tichounce jsem si povzdechla.

„Ale princezno,“ začal ji konejšit. „Rose se potřebuje vyspinkat a odpočinout si, navíc ty už jsi velká holka a…“

„Budeš tam mít opravdovou tetu Rose, která se na tebe už strašně moc těší,“ pověděla smírně Alice. „A navíc, mám pro tebe jedno mokré překvapení,“ dodala nadšeně.

„Co?“ vyhrkly jsme zároveň s mojí malou. „Snad ne rybičky,“ odfrkla jsem si tichounce. Periferním pohledem jsem si ještě všimla, jak se Edward hezky usmál a moc mu to slušelo.

Ach…, a dost!

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 9:

 1
5. vinnetou
30.03.2020 [23:25]

Ach,...a dost.
no jo, myšlenkám neporučíš :D
krásné Emoticon

4. Zvedavka
30.03.2020 [23:09]

Hrnte na nas další kapitoly.. myslete na ty matky zavreny doma s detma a manzelama.. potrebujeme odreagovat! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Seb
30.03.2020 [19:31]

No jo,no chlap jeden darebnej ten Edward Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.03.2020 [22:13]

EliLillySuper! Emoticon Emoticon Emoticon

1. BabčaS.
29.03.2020 [21:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!