Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 8

Houslistka 8Ahojky všem, tak pokračujeme dál. Jen bych ráda dodala, že tahle Houslistka je originál, takže se příběh nijak rozcházet nebude. Omlouvám se, pokud někdo čekal nějaké novinky, ale nebudou... Je ještě další Houslistka, kterou momentálně píšu, ale bude úplně jiná..., žádný E+B. xD

  8. kapitola

 

 Matt na nic nečekal, rázně mě odstrčil z cesty a vešel dovnitř. Jako lev, co právě zavětřil kořist, nakráčel hrdě do kuchyně. Hruď se mu výstražně pnula kupředu a oči byly neustále výhružně zúžené. No, sice jsem ho nezastavila, ale ten nebezpečný tu přece jen byl Edward. Nervózně jsem se ošila a ihned odcupitala za ním.

Můj obrovský a zároveň i nejotravnější problém si seděl v klidu na židli s Nessie na klíně a krmil ji. Nos už měla od něčeho zašpiněný a neustále se hihňala, když jí Edward šermoval před obličejem poloprázdnou lžičkou. Kousek toho, co se jí pokoušel dostat do pusy, mu upadlo jak na zem, tak na roh stolu a já cítila, jak mi vztekle zahořely tváře.

To zas budu uklízet jen já, co?

Matthew na ně doslova zíral s očima tak vyvalenýma, div že nevypadly a neopustily rodnou domovinu. Jenomže to už si nás všimli i hlavní aktéři tohohle mini představení. Mému andílkovi se vzápětí rozzářila kukadla ještě víc a po tváři se jí rozlil pořádně široký úsměv s těmi dokonalými ďolíčky.

„Stlejdo!“ křikla zvesela a pokusila se od Edwarda oprostit. Bylo vidět, že jemu se to zrovna dvakrát nezamlouvá. Ne, to teda pěkně kecám! Prudký hněv mu na okamžik zkřivil tvář, pak však svoje emoce uzavřel uvnitř a nechal Nes seskočit, i když se mu to vůbec nelíbilo. Ona se ihned rozběhla za Mattym, a jakmile byla až u něj, okamžitě se dožadovala pozornosti. Můj přítel odtrhl nechápavý pohled z Edwardova nasupeného obličeje a natáhl se pro toho malého lumpa, co ho zatím vehementně tahal za nohavice.

„Ahoj princezno,“ oslovil ji něžně a pohladil po vláskách. Já se natáhla a utřela jí ten ušmudlaný nos.

„Stlejdo! Podívej, já mám konečně taky tatínka,“ brebentila malá nadšeně a Matt vypadal ještě překvapeněji než před chvílí. Pohled mu lítal z Edwarda na Nessie a jistě ty dva detailně srovnával. A nemohl nevidět, jak je zřetelné, že to on je skutečným otcem mého zlobidla. Ty vlasy, rysy… Teď už vím, že i oči.

„Nazdar,“ pozdravil chladně ten nafoukaný upír a sjížděl si mého přítele od vrchu až dolů. Tohle se zas nelíbilo mně. Vážně! Bylo mi to hrozně nepříjemné. Já ty jeho momentální přítelkyně taky takhle okatě nehodnotím! Vlastně jsem ještě neměla možnost nějakou vidět, ale jistě i k tomu brzy dojde. Neměla jsem pochyb.

„Jmenuji se Edward a…“ Postavil se na nohy a ta jeho lehce vzteky zkřivená tvář mě jen víc a víc iritovala. On na to nemá právo! Nemá ho absolutně na nic! Můj nepříčetný pohled ho ale asi nezajímal, protože se rozešel k nám a přitom pokračoval. „A ano, jsem otcem tohohle zlatíčka,“ pronesl tak majetnicky, až se i Matty lehce otřásl.

„Proč jsi mi nic neřekla?“ obořil se na mě v další sekundě Matt. Asi netušil, na kom si vylít vztek.

„Není to moje vina,“ ohradila jsem se stejně hnusně. „Objevil se zničehonic a okamžitě si začal dělat nárok na to, na co ho rozhodně nemá,“ dodala jsem hnusně a posledních sedm slov zašeptala tak, aby je slyšel tak maximálně Edward. Musí už zatraceně pochopit, jak celou tuhle proklatou situaci vidím já. Rozhodně ho pořád nenávidím a nejraději bych ten jeho upíří zadek jedním správně mířeným kopancem vyvedla ze dveří a rovnou je za ním navždy zabouchla, jenomže Nessie by zajisté pro moje radikální plány pochopení neměla.

„A rozhodně jsem ho...“ povídala jsem už o něco klidněji, ale Matt mi skočil do řeči.

„Vy dva jste spolu… Včera?“

„Cože? Ne!“ vypadlo ze mě zděšeně. Srdce ni najednou bubnovalo jako na závodech a Edward se pro změnu netvářil vůbec nijak. Kretén jeden! Než něco mít s tímhle idiotem, raději si hlavu oholím dohola a ukoušu jazyk!

„Bohužel… ne,“ dodal, jako by se nechumelilo ten upíří idiot a já po něm málem vystartovala. Naštěstí mi z krku vylezlo jen tichounké výhružné zavrčení. Tohle si teda dovolovat nebude! „A teď, jestli ti to nevadí, byl bych rád, aby se moje holčička konečně nasnídala,“ objasnil rozladěně ten, ten… Neměla jsem slov. Vážně neměla. Kdyby mě teď tak ten blbec chtěl posnídat, moc by si nepochutnal. Místo krve mi tělem právě musela proudit jen čistá nenávist.

Matt mu Renesmé samozřejmě bez řečí podal a tvářil se naprosto nepřítomně. Zato Edwardovi utekl jeden koutek směrem vzhůru.

„My si jdeme promluvit,“ vyhrkla jsem urychleně, čapnula Mattyho za loket a už ho znovu táhla ke vchodovým dveřím. Tohle bylo opravdu na mrtvici. Může poloupír vlastně nějakou mít?

„Takže se chceš rozejít?“ vydechl bezbarvě s lehce skelným pohledem.

„Ne!“ ohradila jsem se rázně. Tohle bylo teda šílenství, jak mohl na něco takového přijít? Snažíme se mít spolu miminko a on si myslí, že bych ho kvůli tomu ignorantovi v kuchyni jen tak opustila? No, možná jsem do něj nebyla až takový blázen, jak bych si přála, ale v mém životě jsem ho pořád chtěla. „To teda nechci,“ vypadlo ze mě už daleko mileji. Popošla jsem až k němu a sama se mu vnutila do náruče. Chvilku tam jen tak stál s rukama bezvládně u boků, ale i ty se nakonec zvedly a omotaly okolo mě. Potěšeně jsem si povzdechla a ucítila, jak nosem bloudí v mých vlasech.

Sama jsem ho držela okolo pasu a tiskla k sobě tak moc, jako by to právě byl můj jediný záchytný bod. Kolik se toho odvčera pokašlalo? A stačil k tomu jediný večer. Proč jen Nessie musela kreslit ten obrázek? Bezpochyby se mě ten Edwardův Osud, nebo jak tomu říkal, snažil varovat. A já nedávala pozor!

Poslouchala jsem, jak Mattymu zběsile bije srdce a prsty jedné jeho ruky mi odhodlaně bloudí po zádech. Ta druhá odpočívala na mém kříži. Voněl opravdu nádherně, ale nijak to na mě teda nepůsobilo. Do očí mi v okamžení z tohohle známého faktu vstoupily slzy. Tak moc jsem si přála, aby se to ve mně konečně všechno uvolnilo a já mohla tohohle muže začít naplno milovat a ne mít jen ráda.

Zasloužil by si to. A do hlavy mi znova vlezly moje nepochopitelné reakce na Edwarda. Ach ne!

„Jak to teď teda bude?“ začal po chvíli zkoumat půdu s lehkým nádechem strachu.

„Sama nevím, ale…“ povzdechla jsem si smutně. „O tebe přijít nechci.“

„Ty k němu něco… Však víš. Miluješ ho?“ zdrceně sklopil oči Matt, a zatímco čekal na odpověď, v hrudníku mu doslova zběsile bušilo. Stejně tak mně a slyšela jsem dokonce, jak se v kuchyni všechno ztišilo, tedy až na Nessie, které se nelíbilo, že na ni tatínek právě nereaguje. Bylo mi jasný, že má uši našpicovaný, aby mu náhodou něco neuteklo.

„Ne,“ vydechla jsem prostě. A byla to pravda, alespoň jsem o tom byla přesvědčená. Vždyť když na něj jen pomyslím, tak se ve mně zvedne pořádná vlna odporu a nenávisti. Dokonce ho nemám ani ráda, a to teda ani malinko. „Jednou ti povím, co se mezi námi stalo, abys pochopil, že někoho takového opravdu milovat nejde, ale…“ vydechla jsem zdrceně. Vzpomínky mě opět vtáhly do jejich ničivého víru a já cítila, jak mi po tvářích stéká pár slaných kapek. „Ale teď ne,“ skončila jsem rázně a obličej si utřela do dlaní a cípu županu.

„Promiň, nechtěl jsem být -“ Jeho řeč, která mě momentálně vůbec nezajímala, jsem stopla jedním vášnivým polibkem. Nemohla jsem jinak. Bylo toho příliš, a přestože u mě Matt nedokázal vyvolat podobné reakce jako ten parchant vedle, potřebovala jsem jeho, ale ještě víc sebe ubezpečit, že se mezi námi vlastně vůbec nic nezměnilo.

Jeho horké dlaně se okamžitě bez protestů přesunuly na moje boky a on si mě k sobě přitáhl daleko těsněji. Kdyby mě alespoň trošku vzrušoval, proplulo mi hlavou. Byla bych opravdu štěstím bez sebe, ale věděla jsem, že tohle se nestane nikdy. Ne po Edwardovi, který všechno zničil.

Ve skrytu duše jsem tak nějak tušila a byla smířená s tím, že nejsem předurčená k tomu někdy někoho milovat. Na to jsem byla vnitřně příliš zraněná. Moje rozbité srdce mělo jen omezenou kapacitu. Zbylo v něm místo pouze pro jednoho človíčka… a tím byla moje malá dcerka.

Přesto jsem se k němu vinula tak silně, až jsem měla pocit, že snad každou chvílí začne skuhrat bolestí. Tak, jak si Nessie přála tatínka, tak moc jsem já doufala v to, že se do Matta konečně zamiluju. Nebo i do někoho jiného, kdo si ale mou lásku skutečně zaslouží.

Ozvalo se zakašlání a ve futrech stanul znatelně popuzený Edward. Netuším, co pořád má, ale jistě nic dobrého. Můj život mu může být naprosto volný, a já tím tuplem! Tak by mi i mohl dát svatý klid od těch jeho podivných nálad. Je tu sotva půl dne a provokuje mě tak, že už ho nemůžu vystát. Nevychovanec jeden! Odtáhla jsem se od Matta a naštvaně zapřela ruce v bok.

„Co je?“ štěkla jsem vztekle a ještě si výhružně dupla nožkou. Možná to bylo dětinské? Ano, ale Edward ve mně vyvolával takovou salvu negativních emocí, že to šlo jen těžko skrývat.

„Nic, jen Nessie by chtěla jít ven,“ obeznámil mě chladně, udělal čelem vzad a konečně vypadnul. Jediným vydechnutím ze mě spadlo všechno to napětí a já se opět otočila k mému překvapenému příteli.

„Ty ho vážně nenávidíš!?“ dodal spíš zaskočeně než jako otázku. Přesto jsem mu na ni důrazně pozitivně zakývala. Co jiného se k tomu kusu šutru dalo cítit? Nic. Nikdo normální by ho ve svojí blízkosti nestrpěl…

„A jsi si jistá, že t-vám nic neudělá?“ ptal se rozrušeně.

„Ne, o tohle se neboj,“ pověděla jsem klidně. Ať je to monstrum odporné, jak chce, nemyslím, že by vlastní dceři ublížil. To by prostě neudělal. Jistě toho v životě nikdy moc necítil, ale láska, která tak najednou vzplála v jeho očích, když měl Nessie poblíž, prostě nešla přehlédnout.

„Tak nic, musím do práce, jen jsem se stavil donést ti věci…“

„To je v pořádku,“ uklidnila jsem ho. Dlaň automaticky přejela po jeho jemném strništi a on jen spokojeně přivřel oči. Vtisknul mi poslední polibek a už utíkal pryč.

Byla jsem Mattovi neskonale vděčná, že se do toho víc nepletl a nechal to všechno na mně. Ono totiž štvát upíra a nemoci se bránit není zas až taková zábava, takže jsem raději jeho člověčí hrdinství odehnala tak rychle, že ani nemělo možnost se ukázat.

Odkráčela jsem do kuchyně, která shodou okolností už zela prázdnotou. Bordel pod stolem a na stole tu taky nebyl… Jak? Kdy? A hlavně… Kdo? To jako opravdu uklízel Edward? Nechápavě jsem párkrát zamrkala a studovala tu uklizenou kuchyň. Do hlavy se mi vkradla jedna zrádná myšlenka, že bych si toho nanicovatého upíra přece jen mohla nechat. Pokud se bude chovat příkladně a… příkladně? Ve které fantazmagorii mě to jen mohlo napadnout?

A jak to tak bývá, my o vlku a on… se objevil přede mnou. Fuj, to jsem se ale lekla. Jeho obličej byl tak zvláštně napjatý a vážný.

„Bello, je mi to líto, ale nepřeju si, aby se moje dítě stýkalo s tím...“

„Cože?“ vybouchla jsem vztekle. Tohle musí být jen jeden ohromný, blbý vtip.

„Slyšelas, ne?“ dodal klidně s takových chladným odstupem, až se mi z té jeho bezcitné hry bolestivě sevřel žaludek. On asi vážně nežertuje! Tentokrát se mi skutečně udělalo zle, ale taky jen do chvíle, než mé tělo přeléčil vzteklý uragán. Co si tohle budižkničemu vůbec myslí? Že se tu zničehonic objeví a bude nám lajnovat život? Mně bude říkat, co mám a nemám dělat? Nebo s kým bych se měla a neměla stýkat?

„Tak na to ale rychle zapomeň!“ vyjela jsem na něj jak smyslů zbavená. Bylo mi jedno, kdo další nás ještě může slyšet nebo co si pomyslí moje holčička, vztek se mnou přímo lomcoval. Tak moc, že to ani nebylo možné nebo zdravé! „Matty tu pro nás byl, kdykoliv jsem ho potřebovala, a tak to i zůstane. Je to můj přítel!“ odvrkla jsem nakonec pevně. Edward nebezpečně zavrčel a celý se tak podivně napjal. Měla bych se snad začít bát? A to jsem před chvílí tvrdila, jak mi od něj nic nehrozí.

„On není… dobrý!“ dostal ze sebe skrze pevně scvaklou čelist a ten temný pohled mi už začal nahánět husí kůži. Přesto se moje obranná a rozběsněná nálada nehodlala jen tak schovat a vzdát.

„Nezajímá mě, co si zrovna ty o komkoliv myslíš, ale jedno bys teda rozhodně vědět měl. Pokud se okamžitě nezačneš chovat normálně, pomažeš odsud tak rychle, že ani nebudeš vědět, jak se to stalo a Renesmé už taky nikdy neuvidíš! Ty máš svůj život a já zase ten můj. Jediné, co nás dva spojuje dohromady, je Nessie, a tak to i zůstane!“ syčela jsem na něj výhružně. Tenhle boj vyhraju!

„Ne!“ zavrčel tiše a než jsem se stihla nadechnout k odpovědi, už ty jeho drzé rty tančily na těch mých.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 8:

 1
5. vinnetou
30.03.2020 [23:05]

čtu Houslistku poprvé, takže jsem za originál ráda:):)

4. Seb
29.03.2020 [10:36]

Taky jsem ráda, že Houslistka zůstane v původní podobě Emoticon Emoticon Emoticon a těším se na popolibkovou kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. BabčaS.
28.03.2020 [13:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Zvedavka
28.03.2020 [11:56]

Takže tohle bude původní houslistka? Super! Už se těším na další kapitoly Emoticon A tuším, že hrdina nového příběhu bude Gideon a vyjde jen jako ekniha, vid? Emoticon Už se těším až ji dopises a já doplním sbírku Emoticon Emoticon

28.03.2020 [10:30]

EliLillySuper!! Už se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!