Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 53

Houslistka 53S Bellou něco je... Aneb Estrální cyklus v procesu! XD

 EDIT: Článek neprošel korekcí

53. kapitoka

 

Milovali jsme se s Edwardem ještě alespoň třikrát a už nemluvili o tom, co se předtím přihodilo nebo co se dít teprve bude. Ani o tom, že auto poničil Matt s Tamařinou pomocí. Věnovali jsme se jen sami sobě. Já stejně nějak nedokázala rozumně přemýšlet a jediná věc, která přitahovala mou roztěkanou pozornost, byl můj upír. Nesoustředila jsem se na nic jiného než na něj a absolutně zatloukla přítomnost nových příchozích.

Prvně to byl jen Emmett, který se hned po pár peprných komentářích, na které jsme s Edwardem neměli možnost reagovat – tak moc jsme byli zaujatí jeden druhým –, vydal za Rose na lov.

Nakonec se ve tři ráno vrátili všichni, chyběl už pouze Carlisle, který v práci končil až v osm ráno. Netrvalo dlouho a obě dvojice nás v pokojích začaly dost hlasitě napodobovat. I pro mě, jakožto poloupírku to bylo nepřeslechnutelné.

Snad neprobudí malou, blesklo mi hlavou, ale to bylo tak všechno, nad čím jsem v tomhle sexuchtivém rozpoložení byla schopná soustředit mou zaneprázdněnou mysl.

Kolem čtvrté ráno jsem konečně vyčerpáním usnula a následné probuzení o pár hodin později bylo pohádkové. Veškerá tíha včerejšího dne jako by nikdy neexistovala, cítila jsem se úplně vyměněná. Vyspala jsem se dobře, i když mě během spánku otravovaly erotické sny. 

Snad sis to předtím neužila dostatečně? dobíralo si mě rozverně moje podvědomí.

Ovšemže jsem si to náramně vychutnala, takže nebyl důvod chtít víc, že?

Tak proč to tak nebylo?

Labužnicky jsem se protáhla a pokusila nahmatat Edwarda vedle, jenomže nic. Nebyl v posteli. S těžkým vydýchnutím jsem rozlepila víčka, ale v pokoji bylo jen zamlžené, kalné světlo rána a já byla sama. To mi malinko srazilo dobrou náladu. Fajn, možná trochu víc, než jsem byla ochotná si přiznat. Nemluvě o tom horku, které stále ještě ovládalo moje tělo a já si ho zase začínala uvědomovat v plném rozsahu.

Odtáhla jsem od sebe nohy, protože ta nadbytečná vlhkost a horkost v mém klíně neustávala a byla dost nepříjemná. Stačil v těch místech jediný dotek konečků prstů, abych zjistila, že jsem vzrušená na maximum a nějak příliš citlivá. Z úst mi unikl tichý sten a boky se automaticky nadzvedly a zavrtěly. Vyděšeně jsem se odtamtud stáhla a zbrkle posadila, třebaže i tohle tření mělo jen nežádoucí účinek. Bradavky už byly v pozoru, připomínající teď spíš dva konstantně zamrzlé hrášky.

Srdce mi v hrudním koši dunělo a netušila jsem, jestli je to strachem nebo vzrušením. A tep byl momentálně nejvíc cítit hlavně vespodu. Celá nateklá, vlhká a vzrušená. 

Co se to se mnou, sakra, děje?! 

Právě jsem horečně rozmýšlela nad tím, co dál, když se jak na zavolanou rozletěly dveře a dovnitř vstoupil Edward s podnosem plným jídla. Tvář mu zkrášloval dokonale spokojený úsměv, který však vyvanul v okamžení, kdy se střetl s mýma vyděšenýma očima.

„Děje se něco, Bello?“ optal se najednou celý rozhozený a nohou za sebou ladně zabouchl dveře. Energicky přešel až k posteli, k nočnímu stolku, kam položil svůj náklad a pak se zaměřil na mě.

Zhluboka se nadechl a překvapeně zavrněl. Mně se v odpovědi vespod všechno křečovitě sevřelo a prsty jsem se zbrkle zachytila prostěradla, protože hrozilo, že se chytnu něčeho úplně jiného. Něčeho, co se pomalu ale jistě začínalo rýsovat pod jeho kalhotami. Do očí jsem se mu však nekoukala, to ne. Nemohla jsem odtrhnout pohled od narůstající boule, která byla mým lékem, jak mi opakovaně a dokolečka našeptával mozek.

Z hrdla mi uniklo zvučné zavrčení a Edward mi ho stejným způsobem oplatil. Krátký pohled do jeho očí prozradil, že už tu nejsem vzrušená pouze já.

„Neprovokuj mě, Bello,“ napomínal mě chraplavě. „Voníš mi jako koncentrované afrodiziakum, takže pokud chceš dneska ještě chodit, radím ti, abys s tím okamžitě přestala,“ napomínal mě vážně.

„Chceš říct, že už nemůžeš?“ provokovala jsem ho účelně s tváří andělíčka. Upíří mužské ego? Jistě daleko horší jak to lidské!

Napjal se až k prasknutí a připomínal nyní víc než kdy dřív toho, kým skutečně byl. Upíra. Jestli jsem se předtím styděla a měla pocit, že se musím před Edwardem hlídat, abych nepůsobila nějak nepatřičně, tentokrát se moje kontrolka v tomto směru vypnula. Nedočkavě jsem zapředla a doufala, že mu to k pobídnutí bude stačit a…

Opravdu stačilo!

Strhnul ze mě lehkou deku, jíž jsem se předtím halila, a která právě vznešeně doplachtila k zemi. K nohám postele. Moje nahota mě už nevyděsila. Právě naopak, čím blíže k cíli, tím lépe. V pozvání jsem se pokorně položila, pokrčila nohy a roztáhla je. Ložnicí se prohnalo další hlasité zavrčení následované trháním látky. Sval v hrudníku odtikával každou vteřinu bez něj a já nebyla schopná si všimnout toho podivného chování mého těla. Návaly horka a pulzování v klíně mě už totiž přiváděly na pokraj šílenství.

„Rozhodla ses sama,“ pověděl naštvaně, ale jeho z jedné části škodolibý a z té druhé nadržený úšklebek značil úplně něco jiného. Odběhnul zamknout a pak už jsem ho měla opět zaparkovaného mezi stehny. „Takže ty si myslíš, že nemám výdrž?“ pozvedl tázavě obočí bez náznaku žertu, zatímco já už opravdu nedokázala vnímat nic jiného než neodbytné chvění mezi stehny. Zmámeně jsem mu to odkývala, aniž bych o tom jakkoli porozmýšlela a tím nevědomky polila už založený oheň benzínem. „Ty- “ zachrčel vztekle Edward a namířil špičku jeho tvrdého přirození k mému rozpálenému vstupu.

Na co zatraceně čeká? 

„Já ti ještě ukážu!“ dodal temně a pak se spustila žhavá lavina.

Vyvrcholila jsem okamžitě, už při prvním zasunutí. Nevím, jak to bylo možné vzhledem k tomu, že jsem dřív orgasmus neměla vůbec a pak s Edwardem sice ano, ale ne takhle hned, přesto… Bylo to osvobozující. On sám se překvapeně pozvedl na loktech, zatímco já ve své blaženosti prožívala ty dokonalé stahy a tiše předla.

Ano, poprvé v mé poloupíří existenci jsem rozkoší předla tak, že to bylo možné slyšet.

Edward se celý ohromený sklonil a začal mě pomaloučku líbat. Pozorovala jsem ho z přivřených očí a nechala se postupně znovu nabudit. Nebylo potřeba moc času. Šlo to samo. Zvlášť poté, co se ve mně můj upír začal opět zvolna pohybovat. Svaly na krku a na ramenou měl napnuté jak nosná lana, pokoušel se přibrzďovat, ale velmi rychle jsem ho vyvedla z omylu, když se moje pánev razantně zhoupla proti té jeho. Celé tělo se mu otřáslo zavrčením a to mě rozdráždilo ještě víc.

Normálně bych řekla, že tohle byl jen bohapustý sex, ale když někoho opravdu milujete, nikdy už to nebude jen bezduchá soulož, ať je to sebevíc živočišné. Otírali jsme se o sebe, líbali a Edward nepřestával v zběsilém rytmu pumpovat boky. Když mě konečně opět odstřelil ke hvězdám, nenechal se dlouho pobízet a vzlétl za mnou. Cítila jsem, jak se do mě vyprazdňuje a naprosto jsem ochabla.

„Copak, ty už jsi vyřízená?“ dobíral si mě, ale tím jeho chraplákem to nemělo ten správný efekt.

„Ne, to ne, jen mám hrozný hlad,“ vydechla jsem. Edwardova dlaň mi skončila na čele a to jeho se nespokojeně zkrabatilo.

„Zas máš horečku,“ pověděl s obavami v hlase.

„Já vím,“ vybrblala jsem nerudně. Jeho přehnané starosti mi začínaly lézt na nervy. „Nic to není, neboj,“ uklidňovala jsem ho.

„Hned jak se vrátí Carlisle, chci, aby se na tebe podíval,“ dodal neochvějně a já pobouřeně stiskla čelisti.

„To není potřeba,“ dohadovala jsem se zarytě. Copak kvůli horečce bude dělat tenhle tyátr? Jsem napolo člověk, takže je to naprosto normální.

„Bello, nedohaduj se! Můj otec tě prohlédne, ať se ti to líbí nebo ne,“ obeznámil s očima výhružně přimhouřenýma.

„Ne,“ zavrčela jsem.

„Ano,“ oponoval mi.

„Sakra! Je to moje tělo, takže rozhodnu já!“ stála jsem si za svým.

Edwardův obličej se podrážděně stáhnul, avšak netrvalo dlouho, než se mu v těch temných hlubinách nebezpečně blýsklo a jeho kyčle se opět začaly rozhodně houpat. Naplnil mě a pak až po špičku vystoupil. A zopakoval to přesně tolikrát, dokud jsem nezačala hlasitě lapat po vzduchu, v tom okamžiku přestal a utnul mě tak těsně u bran ráje.

Vyděšeně jsem na něj pohlédla a pokusila se sama převzít iniciativu, ale když mi chňapnul boky a držel je v pevném sevření, naprosto neschopné pohybu, nahněvaně jsem zavrčela.

„Ale ale, copak?“ posmíval se strojeně.

„Dodělej to, Edwarde, okamžitě!“ nakazovala jsem mu nepříčetně. Celá jsem se třásla. Neodbytné pulzování v intimních partiích mě mučilo.

„Samozřejmě. Jen když mi slíbíš, že se necháš od Carlislea vyšetřit,“ navrhoval vychytrale.

„Ne,“ zněla má odpověď. Stála jsem si za svým. Tímhle mě nemůže vydírat. Bez sexu se obejdu, vždycky jsem to přece dokázala… Jo? 

Tak proč mám pocit, že pokud to nedodělá, bude to ohromně trpká zkušenost?

„Fajn, jak chceš,“ dodal naoko v klidu a trochu se ode mě odtáhl.

„Počkej,“ vyhrkla jsem zděšeně a chytala ho za ramena. „Tohle nemůžeš,“ namítala jsem celá rozhozená. Potřebovala jsem ho uvnitř. Hned!

„Ale můžu,“ vysmíval se mi. Když jsem mu však do ramen zaryla nehty, nemohlo mi ujít, jak mu dole nedočkavě poskočilo, a zavrčel.

„Dobře, jak chceš,“ vyštěkla jsem vztekle s výmluvně nafouklými tvářemi. „Nedáváš mi jinou možnost než si najít někoho jiného, kdo to zvládne dodělat,“ zasyčela jsem mu do tváře posměšně tentokrát já. V čelisti mu hněvivě zatikalo, když se jeho obličej přiblížil těsně k mému a běsnivě na mě zavrčel. „Nerozčiluj se,“ špitla jsem napomínajíc ho a snažila se zamaskovat ten spokojený úsměv, který hrozil, že by mi spokojeností mohl roztrhnout tváře. „Nemůžu za to, že už nemáš sílu,“ uhodila jsem do jediného možného místa a dole se okamžitě ozval Emmettův hýkavý smích.

Pokud jsem tuhle partičku chtěla zdárně dohrát až do konce, musela jsem mu trochu zabrnkat na jeho mužskou ješitnost a chloubu. Pro Edwarda jistě něco posvátného! A odhadla jsem to naprosto správně, protože to, co se mu vyvalilo z hrdla, bylo asi to nehlučnější a nejděsivější vrčení, jaké kdy v mé přítomnosti vypustil.

Kouskem mysli jsem vnímala vyděšené srdíčko Renesmé, která se v kuchyni právě vyptávala strejdy Emmetta, co to bylo. Vysvětlil jí, že prý tátovi spadl na nohu horký čaj a spálil se. Němě jsem mu za tu trapnou výmluvu děkovala, ale taky mi bylo zcela jasné, že si to později stejně užiju. Emmett si ty svoje šaškárny nikdy neodpustil.

Upír nade mnou se ale nenechal dvakrát přemlouvat nebo urážet a pustil se znovu do díla. Tentokrát však svoje pohyby nedržel na uzdě a nechal vášeň naplno propuknout. Sliboval mi, že potom možná nebudu moct chodit, a teď to tak opravdu vypadalo.

Přirážel tvrdě jak ještě nikdy, a přitom vydával ty vzrušující hrdelní zvuky. Úplně jsem ztratila přehled, kolikrát jsem to ráno nebo dopoledne zažila orgasmus, ale muselo to být mockrát. I on svoje vyvrcholení nikterak neoddaloval, jen při každém dalším změnil polohu. Většinou tu mou. Byla jsem bezmocná a nechala ho, ať se vydovádí.

Poslední výbuch, než mě jeho nemilosrdný útok vyždímal až na hranici vyčerpání, jsem prožívala ležící na břiše a s Edwardem se pohybujícím ve mně. V jedné ruce mi svíral vlasy tak, aby mi držel obličej vytočený bokem a mohl mě přitom líbat. A čím byl tvrdší a neodbytnější, tím víc jsem pro něj byla připravená a vítala jeho prudké nárazy. Nakonec se znovu zachvěl a já cítila, jak se do mě škubavě vylévá. Chladil.

V tu chvíli jsem se do cíle dostala i já.

Poté, co si mě zas převrátil čelem k sobě, jsem s rozzářeným pohledem čekala na další útok, který se však nekonal. Edward zhluboka nasál vzduch a pak si mě jen polekaně prohlédl. Nevím, co mu bylo, ale já se cítila dokonale. Tělo jsem měla jak z želé nebo rosolu a tušila, že kdybych chtěla promluvit, motal by se mi jazyk jak nějakému opilci.

„Bello, jak ti je?“ ptal se mě najednou vystrašeně. Jako odpověď jsem mu nabídla jen zfetovaný úsměv od ucha k uchu. Možná bych i zvedla palec vzhůru, kdybych na to měla síly. „Cítím krev,“ vydechl zděšeně. A jako ukázku mě opatrně pohladil v klíně, což mě zas nevědomky nastartovalo, a pak vytáhl důkaz v podobě lehce zašpiněných prstů.

„Teď už na tu kontrolu půjdeš, ať chceš nebo ne,“ rozhodl rázně Edward. Odběhl do koupelny, otočil kohoutkem a spustil se proud. Když se ke mně po chvíli vrátil, vypadal opravdu rozrušeně. Sednul si na kraj postele a rukou si projížděl rozdrbané vlasy. Tu druhou jsem mu v uklidňujícím gestu překryla tou mou. Cukl sebou, ale neodtáhl se. „Ublížil jsem ti,“ dodal po chvilce zmučeně.

„Vůbec ne,“ zabručela jsem naprosto ukojená.

„Tak co znamená ta krev?“

„To, že jsme se nechali unést,“ špitala jsem s hloupým chichotem. Edward se zamračil.

„Nechtěla jsi náhodou říct, že já se nechal unést?“

„Ne,“ odmítla jsem pevně. „Oba.“

„Samozřejmě,“ vyštěknul vztekle a div si přitom nevyrval chomáč vlasů. „Oba,“ zopakoval kousavě.

„Kdybych ti jakkoli naznačila, že to bolí, určitě bys přestal,“ rozmlouvala jsem mu klidně, ale prostě jsem se tak cítila. Uvnitř mě bylo totální bezvětří. Klid a mír. „Mně se to ale zatraceně líbilo,“ dodala jsem v pochvalném zavrnění.

„Nezlehčuj to, Bello,“ nakazoval mi tvrdě. „Neovládl jsem se.“

„Ne? Nevypadá to, že bych měla po těle kousance nebo ses mi proboural až do žaludku,“ namítala jsem už s jemným náznakem vzteku.

„Vůbec. Jsem. Se. Neovládal! A neměl jsem zrovna chuť na tvou krev, to mi věř,“ odpovídal znechuceně sám nad sebou. „V hlavě mě netížila žádná brzda, naopak… Pohánělo mě kupředu zběsilé odhodlání ti dokázat, že s mou výdrží nic není, a takhle to dopadlo.“ Vyprostil si obě ruce – jak z vlasů, tak z mého obležení – a s tichým vydechnutím si schoval tvář do dlaní. Pohladila jsem ho konejšivě po stehně, až sebou znovu trhl.

„Zlato, můžu za to i já. Rýpala jsem do tebe a tak nějak tušila, co se stane.“

„Věděla?“ vyprskl jízlivě. „Vědělas, že ti tohle udělám?“

„To ne, ale bylo mi jasné, že tě tím odpoutám ze řetězů, a to bylo přesně to, co jsem chtěla.“

„Pro můj klid v duši,“ pověděl nakonec sklesle. „Nechala by ses, prosím, od mého otce vyšetřit?“ Házel na mě přitom raněné pohledy takového kalibru, že bych mu odsouhlasila naprosto všechno. Přikývla jsem. „Dobře,“ vydechl si už o něco klidnější. „Teď se vykoupeme a pak se na tebe Carlisle podívá, souhlasíš?“ S rezignovaným výdechem a protočením očí, to moje hlava opět němě odsouhlasila. I Edward se konečně trochu uklidnil a svěsil ramena.

„Mimochodem,“ nadhodila jsem s potutelným úsměvem. „To byl ten nejlepší sex, jaký jsem kdy měla,“ vylezlo za mě zasněně s úsměvem tak širokým, až se přenesl i na podmračeného Edwarda.

„Vážně?“ optal se sice pochybovačně, ale byla v tom i taková sladká bezbrannost a bezelstnost, až se mi láskou sevřelo v hrudi. Kývala jsem nahoru a dolů jak pomatená, jenže moje srdce nebylo sto posbírat všechny ty city vůči tomuhle upírovi. Bylo toho tolik, že mě už začínal svrbět jazyk, jak moc jsem mu to chtěla prozradit.

Pokazím tím něco?

Mohl by se Edward změnit jen tím, že bude na sto procent vědět, že ho miluju?

Pomalu jsem se posadila a nespouštěla z něj oči. Viděla jsem ho nyní v úplně odlišném světle než kdysi. Byl dokonce úplně jiný než před chvílí, kdy se choval jen jako upír poháněný spalující touhou. Ano, milovala jsem ho a byla si najednou jistá, že mu to chci říct, jenomže mě nenechal. Vyhoupnul si mě do náruče a odnesl do koupelny. Vana se teprve začínala plnit, když mě do ní Edward posadil. Byla horká, a třebaže mě sužovaly návaly horka, byl to dokonalý relax a uklidnění.

Edward se nasoukal ke mně, lépe řečeno za mě. Neváhala jsem a položila se na jeho studený hrudník a dlaně na stehna. Voda nezastavovala a její hladina postupně stoupala vzhůru. Koupelnu okamžitě naplnila vůně červeného pomeranče a eukalyptu a pára. Oči se mi únavou klížily a já měla co dělat, abych se udržela vzhůru. Marně. Netrvalo to ani nijak dlouho a já na Edwardově těle spokojeně usnula. Musela jsem být opravdu grogy, protože já se, kromě nesouhlasného mručení a odstrkování páru starostlivých rukou, během Edwardových machinací s mým tělem v podstatě neprobudila. To přišlo až o tři hodiny později.

Nespokojeně jsem mlaskla a přetočila se na druhý bok. Nechtělo se mi vstávat. Myslela jsem si, že ležím v posteli úplně sama, to byla ovšem chyba. Teď jsme se totiž s Edwardem koukali přímo do očí. Potutelně se usmíval, možná snad i zářil. Vypadal nadmíru spokojeně.

„Co je?“ vybafla jsem na něj rozespale.

„Ale nic,“ povzdechl si. „Za deset minut nás čeká Carlisle.“

„Prosím?“ nadhodila jsem nechápavě. Bylo mi nebesky, tak co má pořád s tou kontrolou?

„Slíbila jsi mi to,“ nevzdával to.

„Fajn,“ zabručela jsem s náladou pod psa. Nechtělo se mi tam, ale na druhou stranu to Edwarda uklidní a pak, Carlisle už mě viděl nespočetněkrát. Hlavně když mě během těhotenství kontroloval a provedl i porod. Neměla jsem už důvod se stydět, přesto se mi všechny tyhle obavy zdály zbytečně přehnané.

Vyskočila jsem z postele tak chvatně, že se mi zamotala hlava, Naštěstí to ale ustála, a to hlavě díky podpoře Edwardových rukou, které mě opatrně zachytily a přidržely. Vysloužila jsem si ještě varování, abych byla opatrnější, ale nakonec mě stejně pustil. Odbelhala jsem se do šatny pro něco na sebe a celý spodek mě přitom bolel z předešlé postelové námahy. Chůze mi opravdu dělala menší problémy, avšak nic vážného.

Natáhla jsem na sebe volné tepláky bez spodního prádla a spustila je co nejníže, protože dole to bylo pořád podivně nateklé a citlivé a zbytečné otírání by mohlo vést k nežádoucím výsledkům. Totiž v zasutém kousku mého chorého mozku se držela myšlenka, že budu chtít ještě. A já si byla na sto procent jistá, že je to pravda. Cítila jsem to. Jako by mi uvnitř plápolal ohýnek, který však zas brzy zmohutní a stane se z něj pořádný požár, který se rozleze všude a bude potřebovat uhasit.

„Co to vyvádíš?“ vyptával se mě zmatený Edward.

„Nic. Oblékám se, ne?“

„Proti mojí košili nic nemám, ale ty tepláky by sis mohla vytáhnout nahoru, protože jsou moje a o nohavice se jistojistě přerazíš, až se ti zašmodrchají pod nohy. Takhle daleko nedojdeš.“ Zatímco to doříkával, několikrát mi je ohrnul, přesto byly pořád příliš dlouhé. Chytla jsem tedy látku u kolen do rukou a ostentativně si ji povytáhla vzhůru a držela. Musela jsem v tom vypadat jak strašidlo do zelí, ale v jakémkoli oblečení mi bylo momentálně nepříjemně, natož být v něčem upnutém.

Došla jsem až ke dveřím pokoje a pustila látku na pravé straně, abych si mohla otevřít. Chystala jsem se vyklouznout na chodbu, ale Edward si mě, s hlavou nechápavě kroutící ze strany na stranu, vyhodil do náručí a do Carlisleovy ordinace raději odnesl sám. To bylo z jeho strany opravdu moudré. Určitě bych si cestou dala na kokos. Malou jsme nepotkali, ale podle pištění a cákání vody zpovzdálí, si užívala v bazénu.

Edwardův otec nám dveře otevřel sám a pobídnul dovnitř.

„Polož ji tamhle,“ nakázal a ukazováčkem namířil na lehátko. „Slyšel jsem, že máš horečku, Bello,“ zajímal se okamžitě, aniž by počkal, dokud mě Edward neuloží tam, kam ukazoval.

„No… ano, a nejen to,“ nakousla jsem opatrně.

„Ano,“ promluvil posmutněle Edward. „Nedal jsem si pozor při milování a Bella špinila.“ Carlisle se zhluboka nadechl a moje tváře se okamžitě začervenaly.

„Ale už nešpiní,“ nadhodil zaujatě.

„Ne,“ odpověděl klidně, ale podle jeho ramen bylo poznat, že do tohoto stavu má hodně daleko.

„Takže jen ta horečka?“ vyptával se dál Carlisle.

„Ano,“ odpověděl Edward.

„Ne,“ opravila jsem ho. „Něco tu je.“

„Cože? Co tě bolí!“ vyptával se z ničeho nic zděšeně můj upír a já věděla, co se mu honí hlavou.

„S tebou to nesouvisí, Edwarde, jde spíš o celé tělo,“ povídala jsem a nedokázala vyhnat tu nechutnou červenou z mojí tváře. A to jsem ještě pořádně nezačala! „Možná je to jen nachlazení nebo vyrážka? Odvčera mě sice trápí horečka a návaly horka, ale mám taky něco s kůží, nejraději bych se z toho oblečení co nejdřív dostala,“ mluvila jsem a koukala raději na moje propletené prsty. „Je mi to nesmírně nepříjemné. A- a taky, ehm… Dole je to nějaké divné. Mám už několik hodin bez přestání šílenou chuť na sex.“ Cítila jsem, jak mi studem hoří i konečky vlasů, a to proklaté ticho mi na odvaze rozhodně nedodávalo. „Jsem- Nevím, jak to správně vyjádřit. Prostě dole jsem neustále vzrušená,“ vyhrkla jsem ze sebe a podívala se Carlisleovi zpříma do očí.

Edwarda jsem ignorovala.

„Můžu tě prohlédnout?“

„A-asi ano,“ vykoktala jsem nerozhodně.

„Prvně ti vezmu krev, snad se to povede, a pak tě prohlédnu… dole,“ dokončil s tichým odkašláním.

„Dobře,“ kuňkla jsem rozechvěle. Nesnášela jsem vyšetření, a i když to tu nesmrdělo nemocnic, přesto mi nebylo dvakrát příjemně. Carlisle se připravoval zády k nám a Edward se neslyšně přemístil hned vedle lehátka z druhé strany. Chytil mě za ruku a konejšivě se usmál, klidu mi to však nedodalo, a to hlavně proto, že on sám se nijak pokojně netvářil.

Braní krve byla tentokrát celkem hračka, jen jednou se Carlisleovi o moji pokožku zlomila jehla. Teď už věděl jak na to. Odebral celkem dvě ampulky, než mi nakázal, abych si vysvlékla tepláky a pohodlně se položila. Já si jen lehla, protože o zbytek se postaral Edward. Netvářil se nijak nadšeně z toho, že se mi jeho otec bude koukat tam, kam by měl jen on, ale vzhledem k tomu, že Carlisle byl lékař a ke všemu ten nejlepší, překousl to. Nicméně ta pevně scvaknutá čelist nešla přehlédnout. Celý se chvěl, dlaně zatnuté v pěsti. Unikalo z něj tiché, výhružné vrčení.

„Já to chápu, chlapče, ale- “ odmlčel se a čelo se mu nechápavě zkrabatilo, když se mi koukal mezi moje nohy. Pak se jeho překvapený pohled, zachytil mého. „Bello, od narození Renesmé jsi už nemenstruovala, že ne,“ konstatoval spíš, než že by se vyptával.

„Ne.“ Má to s tímhle nějakou souvislost?

„S tvým bývalým přítelem jste se snažili o dítě, ale nepodařilo se vám to, je to tak?“

„Ano, ale co to s tímhle má co dělat?“

Nechtěla jsem se bavit o mých ex partnerech, a už vůbec ne před Edwardem. Zvlášť po tom, co mu právě Matt zničil auto.

„Popravdě, možná jsem konečně pochopil, proč se ti nepodařilo počít,“ mluvil spíš sám pro sebe.

„A?“ vyhrkl dopálený Edward.

„Ach, promiň,“ omluvil se okamžitě. „Samozřejmě hned vám to vysvětlím, ovšem jistý si tím nejsem.“ Znovu se podíval na mě a já začínala být parádně nervózní. „Bello, tvoje vulva je extrémně naběhlá, oteklá a taky neustále vlhká.“

Teď už jsem byla rudá naprosto všude a stěží odolávala nutkání stáhnout nohy k sobě.

„Tvoje tělo mluví jasně. Víš, ne že bych chtěl poslouchat, ale vzhledem k tomu, že upíři slyší všechno, vím, čemu jste se dneska dopoledne celou dobu věnovali, takže to není tak úplně normální. Tohle rozhodně není zdravé, protože nejsi upír, rozumíš? Nechci se tě nějak dotknout, ale vypadá to tady na Estrální cyklus, proto nemenstruuješ,“ vysvětloval.

Edward se vyděšeně nadechnul.

„Jakže? Co- co to znamená?“

„Nechci tě nijak urazit, ale tímto cyklem prochází téměř všichni savci, tedy kromě člověka a lidoopů. Jedná se jak o periodické a fyziologické změny v těle, tak i změny chování… ehm, samic, které jsou navozeny působením pohlavních hormonů a slouží k jedinému, tedy k zajištění reprodukce,“ pověděl vážně a já na něj koukala se spodní čelistí spadenou možná až na podlahu a se srdcem bušícím mi ve spáncích. Cože to říkal? „Udělám vyšetření krve, a jestli ti to nebude vadit, tak i stěr,“ navrhoval vážně. „Zajedu s tím ihned do nemocnice a sám ty vzorky prověřím, abys měla odpovědi co nejdřív,“ plánoval profesionálně.

„Takže já jsem jako v období… říje?“ vysoukala jsem skrze nepřirozeně suchou pusu. „Jako nějaké zatracené zvíře?“

„Ne, vyskytuje se sice u zvířat, to ano, ale podle mě to v tvém případě příroda vymyslela hlavně kvůli omezení. Proč jinak. Možná je to tím, že jsi hned po nás tím nejsilnějším druhem, a tudíž ti není dovoleno počít libovolně a především často. Opravdu netuším. Tohle je jen moje soukromá teorie. A nechci být vůči tobě vulgární, ale ano, v podstatě jsi v… tom období.“

„To znamená, že můžu otěhotnět?“ vypískla jsem s očima zděšeně vyvalenýma.

Tyhle obavy jsem nechala za sebou. Pro mě už neexistovaly, byla jsem neplodná a teď? Zjistím, že to skotačení s Edwardem v posteli může mít následky? To je teda pěkný průšvih! Chtěla jsem sice pro Nessie sestřičku nebo bratříčka, ale to bylo dřív. Tehdy jsem si byla vším naprosto jistá. Nyní jsem však s Edwardem teprve začínala.

Poznávali jsme se!

„Ano, pokud k tomu ještě nedošlo, pak jo, myslím, že jo.“

„A sakra!“ zhodnotila jsem věcně a otočila se na mého upíra, který postával tiše jako pěna a ani nedutal. Vypadal úplně mimo a ztracený ve svých vlastních myšlenkách.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 53:

 1
18.06.2020 [20:34]

anissska Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!