Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 4. kapitola

Twilight přívěšek


Hotel Tentation - 4. kapitolaBude mít Bella příležitost setkat se znovu s Edwardem? Taky poznáme další členy rodiny.

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

4. kapitola

Jak jsem říkala, hezké počasí moc dlouho nevydrželo. Ne, že by bylo nějak extra ošklivě, ale ochladilo se a vypadalo to na brzký déšť. Ale když ještě nepršelo, vydala jsem se do stájí za Monicou. Třeba bych si mohla trochu zajezdit nebo si na toho koně aspoň sednout.

„Hledáte někoho?“ oslovil mě mladý kluk s hřívou blonďatých vlasů.
„Ehm, já… nejste vy Cullen?“ zeptala jsem se, když jsem si všimla zlatohnědých očí. Slyšela jsem, že s panem šéfem se dostavili i poslední dva sourozenci Cullenovi, ale ještě jsem s nima neměla tu čest.
„To jsem,“ souhlasil a trochu se pousmál.
„Já jsem Bella Swanová, ještě se neznáme. Nedávno jsem se do hotelu vrátila…“
„Už jsem o vás slyšel,“ přikývl. Protočila jsem oči… jako všichni ostatní. „Jasper Cullen,“ představil se. „Myslel jsem, že studujete v Evropě, v Anglii, tuším.“
„Ano, to jsem studovala, ale mé kořeny jsou tady,“ pokrčila jsem rameny. „Nemohli bychom si tykat?“
„Jistě. A co děláš tady?“ Zase se usmál, měl příjemný hlas, takový uklidňující a vemlouvavý a to jeho smích jen podtrhovalo.
„Jdu se podívat na koně, jsou nádherní. Myslela jsem, že tu bude Monica.“
„Dneska jsem jí dal volno, zvládnu to sám.“
„Aha, takže tvoje parketa je tady, koukám, že se tu uchytila celá rodina.“
„Už to tak vypadá. Jezdíš?“ zeptal se.
„Já? Nee, nikdy jsem na tom ani neseděla, ale líbí se mi.“
„Tak co kdybys to zkusila. Dneska tu mám pár projížděk, ale Daphné je volná.“ Rukou mávl k bílé klisně, která klusala kolem ohrady. Byla taková… veliká, co kdybych spadla? To by bolelo.

Jasper si asi všiml děsu v mých očích, protože dodal: „Je mírná, není se čeho bát.“
„No, ne že bych ti nevěřila, ale… jsou sice krásní, ale větší než já, takže…“ Kam zmizelo to moje, zajezdila bych si?
„Bello, trochu odvahy. Budu tě hlídat, to zvládneš,“ objal mě kolem ramen a vedl do stájí. Bylo tu osm boxů, dva prázdné a zbytek vypucovaný, jako by tam koně snad ani nežili. Jasper vzal z držáku sedlo, vrazil mi ho do rukou, takovou tíhu jsem nečekala a málem mě to převážilo, a šel do ohrady pro Daphné.

„Isabella,“ ozvalo se za mnou a jen z toho hlasu mi přeběhl mráz po zádech. Pomalu jsem se otočila a ani se nenamáhala tvářit přátelsky.
„Neměla bys spíš pracovat?“
„Dneska mám volno. Nejsem tak blbá, abych nevěděla, kdy mám kde být,“ odsekla jsem.

Skenoval mě pohledem a krok za krokem se přibližoval. Připadala jsem si jako lovná zvěř a on byl tím lovcem. Naštěstí přišel Jasper. Rychle jsem svou pozornost obrátila k němu. Přiváděl sebou Daphné, která mi takhle zblízka přišla ještě mohutnější.

„Ahoj, co tě k nám přivádí?“ zeptal se bratra.
„Chtěli bychom si se Sylvií vyjet,“ oznámil. Až teď jsem si všimla, že má na sobě jezdecký obleček. Vysoké holínky, béžové kalhoty a zpod tmavého saka mu vykukovala bílá košile.
„Bohužel jsou všechny koně zadaní.“
„Co tenhle?“
„Na tom jede Bella,“ oznámil mu Jasper.
„Bella tu nemá co jezdit, je to jen zaměstnanec. Osedlej ho pro Sylvii, já si vezmu Viga.“
„Už jsem řekl, že Daphné je pro Bellu a Viga má zamluveného pan Rubens.“ O tom už jsem slyšela. Všichni v hotelu z něj byli trochu vyjukaní, jednako se o vlivnou osobu.
„Tak si vezmu jiného. Jsem si jistý, že někomu nebude vadit přesunout jízdu na odpoledne, když to bude gratis. Tak ať už jsou ti koně připravení,“ poroučel.
„Edwarde…“ začal Jasper a vypadal rozčíleně.
„Ne, to je dobrý, stejně bude brzo pršet. Stavím se jindy.“ Nebylo to proto, že bych chtěla panu šéfovi ustoupit, ale nechtěla jsem, aby se Jasper hádal s bratrem.

Já jsem nikdy sourozence neměla, ale přála jsem si ho a představovala si, co všechno bychom spolu mohli podnikat, jaké by to asi bylo. Rodina má být spolu, ať už se jedná o kohokoliv.

„Dobře, ale paní Evansové to vysvětlíš sám,“ rezignoval Jasper.
„Bez problému,“ mávl rukou pan šéf.

„Téda, tady se koná nějaká sešlost a mě nikdo nepozval.“ Do stájí vešla drobná dívka s tmavými, trochu rozčepýřenými, vlasy. Došla k Jasperovi a dala mu pusu. Nejspíš přítelkyně.
„Alice,“ řekl šéf a usmál se. Byl to celkem veselý úsměv. Takový jsem u něj ještě neviděla.
„Edwarde, kde máš přísavku?“ zeptala se. A úsměv byl pryč. Pan šéf se mračil jako deset čertů.
„Sylvie se ještě obléká, za chvíli tu bude,“ odpověděl a zdůraznil jméno umělotiny. Přísavka? To zní možná líp. Asi si to oslovení vypůjčím.
„My se ještě neznáme, já jsem Alice,“ řekla dívka a už mi strkala ruku. Byla studená, jako všech tady, asi nějaké špatné klima. To, že je taky Cullenová nezapřela, oči, pleť, taková podoba. Trochu jsem nechápala to, proč pan šéf vybočuje. Bylo logické, že když je adoptovaný, tak je jiný, ale i ostatní byli adoptovaní a přesto tak podobní.
„Bella,“ představila jsem se.
„Isabella,“ skočil mi to toho šéf.
„Moc mě těší, Bello,“ řekla Alice a bratra si nevšímala.

„Tak co bude s těmi koňmi,“ rozčiloval se pan šéf.
„Hele, mám jen jedny ruce, jestli chceš, aby to bylo rychleji, pomoz mi,“ poradil mu Jasper. Myslela jsem, že raději počká, ale překvapil. Chopil se sedla a vyšel s ním ven.

„Bráchy si nevšímej, občas se chová jako idiot,“ zašeptala Alice se šibalským úsměvem na tváři. Hurá, konečně někdo, kdo sdílí můj názor. „Ty jsi dcera Rennée a Charlieho?“
„V celé své kráse.“
„Páni, jsi moc hezká,“ řekla.
„Prosím?“
„Nic, zapomeň na to. Jak se ti tu líbí?“ zajímala se.
„Je to tu krásné. Když si vzpomenu, jak to tu vypadalo předtím. Trochu šok hned na úvod, ale zvykla jsem si. Vážně se vám to povedlo. A čím se zabýváš ty? Všimla jsem si, že každý tu máte něco na starosti.“
„Moje je zahrada,“ řekla pyšně. „A taky skleník a výzdoba v hotelu, prostě všechno kolem kytek. Miluju to.“
„To je vidět, opravu krásný. Ten park je dokonalý. Alice, mohla bych se na něco zeptat?“ Ráda bych tlachala jen tak, ale nedalo mi to. Byla jsem příliš zvědavá.
„Jasně.“
„Ty a Jasper… nejste sourozenci?“ zeptala jsem se opatrně.
„Jsme, ale nevlastní. Srdci prostě neporučíš,“ usmála se zasněně.
„Takže vy dva spolu…“ Bylo to divné.
„Chodíme spolu. Stejně jako Emmett a Rose. Ty už jsi potkala, ne?“
„Jo, známe se.“ Tak takhle to myslel Emmett s tím, abych před Rosalií mlčela. Sourozenci, i když nevlastní… spolu.
„Zdá se ti to divné?“ odhadla to, na co jsem myslela.
„Je to zvláštní,“ přiznala jsem.
„Neboj, zvykneš si,“ zasmála se.

„Edí,“ ozvalo se z venku.
„Už je tady,“ povzdychla si Alice.

Do stájí vplula Sylvie v dokonale padnoucím oblečku, u kterého měla poněkud víc, prostě hodně, rozepnutou košili, div jí z toho nevypadly ty dva melouny.

„Alice, drahá, neviděla jsi Edího?“
„Edward,“ zdůraznila Alice, „připravuje s Jasperem koně.“
„Tak to já jdu za nimi.“ A už byla pryč.
„Přísavka jedna, přisátá,“ ulevila si Alice. „Ona ho jen tak nepustí.“
„Koukám, že ji nemáš ráda.“
„Nesnáším ji,“ řekla podmračeně a dívala se na vrata, kterými přísavka odešla. „Tak co podnikneme?“ zeptala se z ničeho nic, zase celá usměvavá.

×××

Vesnice byla opravdu kouzelná. Kdybych nevěděla, že tu předtím nebyla, ani by mě nenapadlo, že je nově postavená.

Měla malé náměstíčko s kašnou a lavičkami, byla tu cukrárna, hospoda, potraviny. Lidé bydleli v malý barevných baráčcích. Všechno vypadalo poklidně a tak domácky.

Zazvonila jsem u žlutého dřevěného domku, kde bydlela Sue se svou babičkou.

Paní Johnsonovou jsem brala trochu jako svoji babičku, byla jediná babička, kterou jsem poznala. Byla to taková ta babička, která peče buchty a schovává vás u sebe, když něco provedete a bojíte se rodičů.

„Bello!“ spráskla ruce, když mi otevřela.
„Ráda vás vidím, paní Johnsonová, usmála jsem se.
„Pojď dál. Ty jsi vyrostla, a jaká se z tebe stala krásná slečna.“ Za řeči mě vmanipulovala do obýváku, který byl stejný jako ten, co měla v bytě v hotelu.
„Posaď se. Dáš si čaj? Pekla jsem koláče.“ No neříkala jsem to.
„Dám si ráda.“

Dostala jsem dva koláče s povidly a bylinkový čaj. Tohle je lahoda.

Povídaly jsme si celé odpoledne. Paní Johnsonová se ptala snad na všechno. Pozorně mě poslouchala a bylo vidět, jak ji těší, že jsem se tu ukázala.

Do hotelu jsem se vrátila až za tmy. Bylo fajn vidět zase známou tvář. Až díky tomu jsem si uvědomila, jak moc mi tohle všechno chybělo.

V Londýně jsem žila klasický studentský život. Škola, nějaká ta práce a zábava, spousta zábavy. Domů jsem se vrátila kvůli škole. Aspoň tak jsem si to namlouvala. Nebavilo mě to, nešlo mi to, byl to omyl.

Ale až tady jsem zjistila, že to není tak docela pravda. Moje kořeny byly tady. Patřila jsem sem, do hotelu, ať už se jmenoval jakkoliv. Mé místo bylo tady, vedle mých rodičů a jen tady jsem mohla být šťastná. Taky bych asi byla, kdyby nebylo pana šéfa.  Ne, zapomenu na něj. Nebudu si kazit dobrou náladu.

„Ahoj, kam kráčíš, krásná dámo?“ Byla jsem tak zamyšlená, že jsem úplně přehlédla Emmetta.
„Jé, ahoj,“ usmála jsem se.
„Že se taky jednou ukážeš.“
„No jo, práce a tak, znáš to,“ šťouchla jsem ho do ramene. „Au.“
„Co je?“ podivil se.
„Měl bys přestat chodit do posilovny,“ doporučila jsem mu. Byl jak z kamene, málem jsem si zlomila prsty. Zkusmo jsem s nimi zahýbala. Šlo to.
„Chceš to pofoukat?“ nabídl mi.
„Jo,“ fňukla jsem a strčila mu ruku pod nos. Dvakrát fouknul a měla jsem skoro omrzliny. To je z toho, že je tak studený, oni všichni.
„Víš co? Zvu tě na večeři,“ překvapil mě.
„Hej a co Rosalie?“
„Co by? Ona teď nemá čas a je to přece jen přátelská nabídka. Nic víc na tom nehledej, i když vím, jak je těžké mi odolat,“ zamrkal řasami jako vějíři a už mě za loket vedl ke kuchyni.

„Tak co si dáš?“
„Nevím, něco vyber, ty víš co je dobrý.“
„Ode mě je dobrý všechno,“ chválil se.
„Tak vyber to nejlepší.“

Emmett se chvíli dohadoval s jiným kuchařem, pak naplnil dvě termomisky, k nim vzal dezert a šli jsme pryč.

„Vezmu tě na extrovní místo,“ sliboval.

Tím extrovním místem myslel tři kamenné schody ke vchodu pro zaměstnance. Rozvalil se na nich jako nějaký paša a už mi do ruky strkal krabičku.

„To je vážně bezva,“ řekla jsem trochu ironicky.
„Že jo, já vím.“ Nedokázala jsem na to nic říct. Radoval se jako malý kluk a nechtěla jsem mu to kazit. Raději jsem se pustila do své mňamky a celou dobu jsem nezavřela pusu, jak jsem mu to chválila. Nedivila jsem se, že dělá kuchaře, vařil božsky. Líp než máma, ale pšt, ona to vědět nemusí.

Bylo trochu zvláštní, že on se ve svém jídle jen tak povrtal. Celkově si asi dvakrát nabral a ještě pak půlku toho sousta nechal spadnout. Nikdy jsem neviděla kuchaře, který by nejedl své vlastní jídlo.

Poděkovala jsem mu za skvělou večeři a šla domů.

Naši seděli u televize, táta měl nohy na konferenčním stolku a sledoval film se zavřenýma očima a tichým pochrupováním. Máma popíjela čaj, a když mě zahlédla, kývla hlavou, ukázala na tátu a naznačila mi, abych byla potichu.

Jako myška jsem došla do koupelny a pak do postele. Za dnešek jsem toho měla dost.


Opět Vám musím poděkovat za tu spoustu komentářů. Mám z nich ohromnou radost.:)

Jinak k Edwardovi… je to prostě trochu namyšlený, samolibý. Normálně se chová celkem slušně, ale Bella v něm vzbuzuje to nejhorší a on si nemůže pomoct, proto na něj všichni pějí slávu. To jen na vysvětlení.

Takže jsem moc zvědavá na vaše názory na tuhle kapitolu, takže sem s nimi.:)




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 4. kapitola:

 1
7. Mkv
03.07.2013 [17:00]

Bozsky tak nak bych to nazvala Emoticon

29.03.2013 [16:43]

kiki1Přísavka. Emoticon
Moc pěkná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.03.2013 [21:55]

BadLovelyLucyAch ta naše Alice Emoticon Já ji miluju! Emoticon Prej přísavka. Emoticon To mě dostalo! Emoticon A věřím, že to jednou Edwarda přejde. Emoticon

25.02.2012 [14:03]

ChristieVampyNemám ráda přísavku, Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon celá rodina Cullenů je prostě super, teda až na Eda, ten se chová jako pitomec. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Zajímavý nápad a správně vtipné provedení Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.08.2011 [20:37]

CharlotteAlannaWildJa len nechápem, prečo nenapíšeš knihu Emoticon Emoticon Píšeš proste úžasne, pútavo a vieš dosiahnuť, aby človek neodtrhol oči až kým si to neprečíta celé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Strašne sa teším, čo bude ďalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.06.2011 [0:29]

DevilFishTakže... Edward mě už tady nesere, jako minule, ale naopak, jsem si ho zamilovala Emoticon hajzl to je, podvraťák, tak to má být Emoticon
a Emm samo sebou dokonalej Emoticon Alice je taková, no jako vždycky, pro své sourozence to nejlepší a do všeho strkat nos, všechno vědět Emoticon Jasper mě poněkud překvapil svou vlídnou a přátelskou povahou, nebyl nějak odtažitý nebo něco takového, to je fááákt hezký Emoticon
Rozhodně nelituji toho, že jsem si tuto kapitolovku začala číst Emoticon až se mi z toho dělá šoufl... ne, pardon, jako že mě z toho úplně brní žaludek - to pokaždý, když mám z nějakého svého rozhodnutí strašnou radost Emoticon měnim teda svoje názory na Edu, nejspíše k ní není takový, protože k ní cítí nějaké to pozitiva jako lásku apod. ale naopak k ní cítí odpor... to je obrat o 180 stupňů Emoticon a doufám, že se někdy objeví i Carlisle s Esmé a že s Emmem bude takhle dál kámošit, on totiž dodává takovou tu úžasnou třešničku na dortu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2011 [21:11]

TonQa Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!