Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 31. kapitola

Rozhovor s tátou a s mámou...

06.08.2011 (07:00) • zuzka88 • FanFiction na pokračování • komentováno 61× • zobrazeno 9183×

31. kapitola

Vážně to udělám, dokážu to. Půjdu za tátou a konečně si s ním promluvím. Takhle to totiž dál nejde. Neodcizila jsem se jen od něj, ale i od mámy. Prostě se to musí vyřešit jednou provždy.

Počkala jsem si, až máma odejde do práce a mi spolu zůstaneme doma sami. Vůbec jsem nevěděla, jak bych měla takový hovor začít. Jak má člověk říct vlastnímu otci, že ví o jeho vztahu a ještě nemanželském dítěti?

Ahoj tati, tak jsem slyšela, že mám sourozence… Ne, to by nešlo.

Lámala jsem si nad tím hlavu několik nocí, ale nepřišla na nic pořádného. Prostě budu muset zaimprovizovat.

Samou nervozitou mě začal bolet žaludek. Bello, vzpamatuj se. Je to jen táta ne lidožrout. A tak jsem se zhluboka nadechla a vešla do obýváku.

Táta seděl s nohama položenýma na konferenčním stolku, což máma nesnášela. V jedné ruce držel noviny, v druhé kafe. Když mě zmerčil, provinile nohy sundal a zatvářil se překvapeně. Jo, jo, v poslední době jsem se ve stejné místnosti jako on moc nevyskytovala.

„Potřebovala bych si s tebou promluvit,“ řekla jsem s pohledem zabodnutým do podlahy. 
„Hmm… jasně.“ Zvedla jsem zrak a viděla jeho rozpačitý pohled. „Jsem rád, že jsi přišla. Poslední dobou to nějak skřípe.“
„Právě proto s tebou chci mluvit.“
„Tak do toho. Nesedneš si?“ 
„Jen si ještě pro něco skočím.“

V pokoji jsem z nočního stolku vyndala Hrozny hněvu a s nimi v náruči se vrátila zpět. Hned jak táta spatřil, co nesu, ztuhl mu obličej. Zíral na knížku a pak na mě.

„Měla bych ti to vrátit.“ Podala jsem mu ji. Prohlížel si ji, přendal ji párkrát z ruky do ruky a pak se na mě opatrně podíval.
„Četlas to?“
„Ano. Nevěděla jsem, co to je, a pak… už bylo pozdě toho nechat.“
„Bello, já…“ zarazil se. Sedla jsem si do křesla, odhodlaná počkat, až o tom začne sám.

„Jak jsi to mohl mámě udělat?“ Tak jsem to nevydržela.
„Vysvětlím ti to.“
„To doufám. Ale nejdřív se zeptám. Ví to máma?“ 
„Ano.“ To mě překvapilo. Jak s ním mohla po tom všem zůstat. Podvedl ji. Čekal dítě s jinou ženou! „Víš, Bello, tenkrát to mezi mnou a tvou matkou nebylo vůbec dobré. Strašně dlouho jsme se pokoušeli o dítě a pořád nic. Oběhali jsme spoustu doktorů, podstoupili nejrůznější vyšetření, ale nic nepomáhalo. Byli jsme z toho zoufalí a ta situace se dost projevila na našem manželství. Postupně jsme se odcizili,“ vyprávěl.
„A tak sis jednoduše našel jinou.“ Nebyla to otázka. Jen konstatování faktu.
„Prostě se to stalo. Opil jsem se, vím, že to není omluva, ale v tu chvíli mi to tak připadalo, byla tam ona a… ráno jsem si skoro nic nepamatoval.“ Bylo divné poslouchat, jak táta mluví o svém poměru. Možná jsem ani tolik detailů slyšet nechtěla. „Když jsme se znovu sešli, bylo to jen tak. Vyslechla mě, poradila mi. Hodně nás to sblížilo. A najednou z toho bylo něco víc. Zamilovala se. Nevím, co jsem cítil já, ale líbilo se mi to.“

Měla jsem chuť ho zastavit. Nebylo snadné to poslouchat.

„Byla taky vdaná?“ Podle dopisů někoho měla, ale jestli to byl manžel.
„Ano. Měla muže, ale taky měli nějaké problémy. A pak tvá matka otěhotněla. Bylo to jako zázrak a já si uvědomil, kde je moje místo. Jenže když jsem chtěl ten vztah ukončit, přišla s tím, že je taky těhotná,“ odmlčel se.
„Co se s ní stalo?“
„Odešla z mého života. Zůstala s manželem a já byl šťastný s tvou matkou.“
„Mámě nevadilo, žes…“ nedokázala jsem to vyslovit, ale pochopil.
„Samozřejmě, že vadilo, ale dokázali jsme to překonat. Tys nás znovu spojila.“ Smutně se na mě usmál. Chápala jsem, že pro něj není jednoduché o tom mluvit, ale bylo to nezbytné, pokud jsem tomu měla rozumět. Asi to nikdy nepochopím, ale třeba porozumím. Ještě jsem měla dvě otázky. Ty nejdůležitější.
„Kdo to byl?“
„Bello, to… už to není důležité. Je to minulost.“
„Ale…“
„Bude lepší, když na to zapomeneš.“
„To nemůžu! Nedá se to jen tak vypustit z hlavy. Zkoušela jsem to, ale je to vážná věc. A co je vůbec s tím dítětem?“
„No, to, hmm… Má se dobře,“ řekl nakonec.
„Takže se s ním vídáš? Kde je?“ 
„Bude lepší, když to nebudeš vědět. Neví, že jsem jeho otec, a tak to i zůstane.“
„Ale je to můj sourozenec,“ vykřikla jsem.
„Bello, nech to být. Zapomeň na to. Minulost patří minulosti.“
„To teda ne, ať se ti to líbí nebo ne, já ho najdu. Mám právo znát svého sourozence.“ Zvedla jsem se a chtěla odejít, než jsem vzala za kliku, zastavila mě tátova slova.
„Byl bych rád, kdybys to nedělala. Mohlo by to ublížit mnoha lidem.“ Nereagovala jsem a odešla.

×××

„Chápeš to? On mi to chce zatajit,“ rozčilovala jsem se. „Je to můj sourozenec, kruci. Chci ho poznat.“

Rozhořčeně jsem Edwardovi ve zkratce převyprávěla všechno, co mi řekl táta.

„Možná má tvůj táta pravdu. Mohlo by to spoustě lidí ublížit. Určitě žije svůj život. Neví, že má jiného otce. Byla by to pro něj rána.“
„Ty s ním souhlasíš?“ zeptala jsem se překvapeně. Tak nějak jsem počítala s tím, že Edward bude na mé straně.
„V tomhle ano. Chápu, že ho chceš poznat, ale je to příliš choulostivé. Bylo by nejlepší, kdybys to nechala být. Pravdu už víš.“ Zamračila jsem se.
„Nevím nic. Nevím, kdo je ona ani kdo je to dítě.“
„Lásko, čím víc do toho budeš šťourat, tím horší to bude a nejen pro tebe, ale i pro všechny ostatní, tvého tátu, mámu, všichni tím budou trpět,“ přemlouval mě.
„Ne, já to musím zjistit,“ stála jsem si na svém.
„Bello,“ povzdychl si.
„Můžeš mi pomoct nebo ne, ale já se dozvím, kdo to byl.“

Odešla jsem z kanceláře a zamířila ven. Potřebovala jsem si utřídit myšlenky.

I když jsem na jednu stranu chápala, proč mě od toho odrazují, nedokázala jsem je poslechnout. Chtěla jsem být sobecká. Proč jednou nemůže být něco jen kvůli mně. Chovala jsem se jako malé dítě, ale dokázala jsem si pomoct. To, že mám sourozence… Vždycky jsem nějakého chtěla. Trochu jsem si to vynahrazovala se Sue, ale pořád to byla jen kamarádka, která musí večer domů. Neměla jsem nikoho, s kým bych se spikla proti rodičům, s kým bych si povídala po nocích. A to, že někdo takový někde existuje, bylo jako dar.

Moje myšlenky byly jako na houpačce. Chvíli jsem z mého neznámého sourozence šílela a teď bych ho chtěla mít doma. Stále mě štvalo, co táta udělat, ale to byla zase jiná věc.

Posadila jsem se na lavičku a vůbec nevnímala své okolí.

Je to holka? Možná kluk. Vždycky jsem si přála mít staršího bráchu. I když podle toho, co vím, budeme tak stejně staří. Ach jo. Do háje. Jenže tím, že tu budu sedět, ničemu nepomůžu. Já ho najdu ať už je kdekoliv.

S novým odhodláním jsem se zvedla a rázovala zpět do hotelu.

Zašla jsem si k Emmettovi na oběd, on ví, jak člověku zvednout náladu.

„Kdy bude bitka?“ zeptal se, když jsem se cpala, až se mi dělaly boule za ušima.
„Cože?“ zahuhlala jsem s plnou pusou.
„No mezi tebou a tou…“ Zakroutil si prstem u spánku.
„Tou?“
„No Přísavkou, ne?“ řekl, jako bych snad byla natvrdlá. Nemůžu říct, že bych nebyla.
„Jo, jasně. Ale proč by měla být bitka?“ nechápala jsem.
„Znáš to ne. Jeden chlap, dvě ženský… Jak jinak se o tom rozhodne. Už v historii se pořádaly turnaje. Vyhraje ten silnější.“
„Co to sakra meleš?“
„Bude boj, to je jasný,“ trval si na svém. 
„Jak myslíš, ale toho já se účastnit nebudu.“
„Tak to máš potom smůlu,“ zašermoval mi vařečkou před nosem a pokračoval v pobíhání kolem sporáku.

Sledovala jsem ho se zdviženým obočím, ale pak jsem usoudila, že nemá cenu přemýšlet o tom, kam na takový kraviny chodí, a radši jsem pokračovala v jídle.

×××

Doma jsem potkala mámu. Ukládala do spíže nějaké potraviny, a když mě spatřila, celá ztuhla. Hned jsem věděla, odkud vítr fouká.

„Ahoj,“ pozdravila jsem jakoby nic.
„Ahoj.“ Pak bylo ticho.

Vyndala jsem si z lednice krabici džusu a pila bych rovnou z krabice, kdyby mě nestihl mámin káravý pohled. Našla jsem si tedy sklenici a do poloviny ji naplnila.

V kuchyni stále panovalo takové trapné, nejisté ticho. Vypila jsem džus a myslela si, že se rychle vytratím, ale máma mě zastavila.

„Bello, můžeš na chvíli?“ Pomalu jsem se otočila. „Mluvila jsem s tátou.“ Jo, to jsem si domyslela. „Víš, asi bychom si o tom měly promluvit.“
„Já už to probrala s tátou.“ Neměla jsem chuť znovu o tom debatovat. Jednou za den to stačilo.
„Ale přesto. Posaď se.“ Odtáhla mi židli a sama si sedla naproti.
„Mami, já…“
„Nesmíš se na tatínka zlobit. Tehdy to bylo všechno složité,“ omlouvala ho.
„Tys mu to odpustila?“ 
„Ano. Jsme jen lidi, Bello. Mezi námi to tehdy neklapalo. Odcizili jsme se.“
„Takže ho chápeš?“ Moc jsem tomu nerozuměla. Ať už to mezi nimi bylo jakkoliv, on ji podvedl, když byl s ní. Kdyby mi tohle udělal Edward, byl by definitivní konec.
„Zlatíčko, miluju tvého tátu a on mě.“
„Ale…“
„V každém manželství je nějaká krize. A my ji překonali, díky tobě. Už je to minulost a ta je zapomenuta.“
„Co to… dítě?“
„Tatínek se o něj taky postaral,“ řekla.
„Jak?“
„Jak nejlíp mohl.“
„Kdo to je?“ zkusila jsem to i na ni.
„Ne, Bello. Tohle nebudeme řešit.“
„I ty? Proč to nemůžu vědět?“
„Bude to tak nejlepší.“
„Řekla jsem to tátovi, řeknu to i tobě. Já to zjistím. Najdu svého sourozence, ať už je kdekoliv.“

Jo, najdu ho!

---

S touhle kapitolou vůbec nejsem spokojená. Ráda bych ji přepsala, ale nejde to. Bella se chová jako malý dítě, které prostě dupe nohou, dokud nedostane, co chce, ale já nevím, co s tím. Mám těď nějakou krizi. Vím, co chci psát, ale nevím jak a pak to takhle dopadá. Snad mi to prominete a doufám, že přístě se mi to povede líp.

Taky Vám chci opět poděkovat za komentáře. Vím, že se pořád opakuju, ale opakování je matka moudrosti, jak se říká.:)

---

30. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 32. kapitola

Autor: zuzka88 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 31. kapitola:

No jestli je to Edward, tak to potěš koště. Ale nikdo jiný mě nenapadá... Úžasná kapitola.

Tak já nevím co si o tom myslet. Ale tuším, že vím kdo to je. Musím hned dal ať to zjistím.

To bude Edward... Určitě!!!

A ještě ten boj.. Jsem trochu zmatená, jestli to myslel Emmett jen tak ze srandy, a nebo jestli náhodou něco neví od Přísavky. Protože se mi nezdálo, že by si dělal legraci. No jsem celá zmatená a zvědavá

Jsem ráda, že s nima, oběma, konečně promluvila. I když, teď jsem trochu na rozpacích, jestli to situaci ulehčilo a nebo ještě ztížilo. Možná oboje. Ale Bellu naprosto chápu. Kdo by nechtěl najít svého sourozence? Snad jen nějakej pomatenec! Určitě bych ho chtěla najít už jen proto, jak vypadá, jak moc je podobnej mě, jak moc se podobá mému otci. V tomhle ji podpořim! Do toho Bello! Jen se trochu děsim, kdo to nakonec bude, když všichni řikaj, že by to mohlo ublížit hodně lidem. Jen doufám, že ne nikdo z jejího blízkého okolí. Napadla mě Sue, jako asi spoustu lidí tady, ale mám trochu pochybností. To by bylo asi moc jednoduchý
Vlastně sama nevim, jestli bych tohle tátovi odpustila. Kdyby mi tohle udělal můj manžel (jestli někdy nějakej bude ) a nebyla bych těhotná, patrně bych se rozvedla. Nevím, nikdy jsem v té situaci nebyla, tak to nemůžu posoudit. Ale je to smutný.. Hlavně že si k sobě ale našli zase cesto a dopadlo to, jak to dopadlo

Ach jo, to jí to prostě nemohli jednoduše říct? Teď mě tak napadá, co když je to Edward? Ne, on je přece poloviční upír no ne? Když chodil s přísavní nádržkou, a ta je upírka, a celá jeho rodina je taky upíří. Takže tím bychom ho mohli vyškrtnout, no ne? Prosím…………… A přece jen by si to v Charlieho hlavě přečetl, nebo taky ne, pokud ještě není upír, jenomže to by pak nemohl chodit s upírkou, nebo mohl? Božínku, je toho na mě moc... Dokonalá kapitolka

proč mám jen pocit že to bude přísavka? ale to by byla velká náhoda... :D

Hele ten Bellin sourozenec je určitě Sue že jo ????
Skvěléééé

Na jednu stranu myslím, že má pravdu Edward - neměla by se do toho míchat. Jenže proč její rodiče tak vehementně nechtějí, aby se to dozvěděla? Na druhou stranu plně chápu Bellu. Taky bych se to chtěla dozvědět.

Chudák Bella. Nevím proč, ale nedivila bych se, kdyby její sestra byla Sue.
Už se těším jak to bude zjišťovat, kdo je její sourozenec.
A v další řadě, kdy se zas setká s Přísavkou a co si zas ty dvě provedou.

Skvělá kapitola! Nebude ten sourozenec nakonec Edward? Přeci jen je poloupír...
Dlouho jsem přemýšlela, co mi tato povídka připomíná a konečně jsem přišla na jeden seriál... No, zatím nebudu říkat, co to je a až podle postupujícího děje poznám, jestli jsi byla inspirovaná tam, kde myslím
Nicméně úžasná kapitola a moc se těším na pokračování!

Jůůůůůůůůů! Konečně, nevím proč, ale když jsme si četla prní zmínku o tom cizím dítěti, vybavila se mi Sue! Honem další!

honem dlsi plosky

Neměla by do toho šťourat. Všechno si s rodiči vyříkala a dál by to neměl řešit, takovéhle věci jsou potom jako lavina

Je mi líto,a le Bella se chová jako rozmazlený fakan, svrbí mě ruka, nejradši bych jí jednu natáhla aby se rychle vzpamatovala. Ta holka má skoro dokonalý život, ale mermomocí ho chce zkazit nejen sobě, ale hlavně všem v okolí. Upřímně, i přísavka je mi teď sympatičtější než ona. Kdyby nebyla úplně blbá, řekla by že nechce nikoho kontaktovat, jen se chce podívat kdo to je a byl by klid, ale to ona ne... Ale píšeš pořád stejně čtivě, jen polykám větu za větou a najednou šlus...

Nebude ještě náhodou Přísavka tím sourozencem? Bylo by to velmi zajímavý, jak by to sestřičky řešily, kdyby se to dozvěděly!

Myslím, že by se na to měla Bella vyprdnout, nebo by jí mohl Eda ukecat, ať v tom už nešťourá - určitě na to má skvělé přesvědčovací prostředky

Takže konečně našla odvahu a zeptala se táty. Chápu, že se jí nelíbí, co se dozvěděla, ale tohle její umanuté rozhodnutí najít svého sourozence nedopadne dobře. Proč neposlouchá? Tolik lidí ji varovalo a ona je jak mezek. Bojím se, co se z toho vyvrbí.

Záhada dopisů rozluštěna. Mám takový pocit, že se v tom bude šťourat a vytáhne na povrch něco, co se nikomu líbit nebude. Proč mám pocit, že by ten sourozenec mohla být Přísavka? No,jsem na to všechno opravdu moc zvědavá...

No, jsem ráda, že si Bella promluvila s otcem i matkou. Ale nějak se mi nelíbí její chování. Umanuté malé děcko, které chce růžového slona a maminka mu ho nechce koupit. Chápu, že chce vědět, kdo je její bratr nebo sestra, ale i tak. Přehání to. Pokud to mělo vyznít tak, že je Bella umanutá nána, tak se ti to povedlo na jedničku. Děkuji.

Podle mne se zas tak hrozne nechova, proste je jenom zvedava nic vic, nic min .. Ja bych na jejim miste byla asi hodne stejna, i kdyz ne tak palicata ... ale jako jinak naprosto paradni dilecek ... jsem zvedava jak to vsechno bude dal s Edwardem, Bellou, prisavkou a sourozencem :D

Podľa mňa sa ti tá kapitola vydarila. Je pravda, že sa Bella správala ako malé rozmaznané decko, ale v živote bývajú chvíle, keď sa aj dospelí ľudia zachovajú ako malé deti. Ja som rada, že sa Bells porozprávala s otcom, a vlastne aj s mamou. No, strašne by ma zaujímalo, prečo Belle nechcú povedať, kto je jej súrodencom. Ja na jej mieste by som to chcela tiež vedieť.

Nemůžeme ti nic odpustit, protože není co! Tenhle díl je taky krásný... Nemůže být v každém díle nějaké napění... V tomhle jsme se aspoň dozvěděli, co na ty dopisy řekl táta

Díl se mi opravdu líbí! To, že konečně sebrala odvahu a i to, že se Charlie nebál jí to vysvětlit. Nebál... nestyděl Sice se Bella chová jako dítě, ale já bych se tak asi taky chovala, ale možná... Kdybych zjistila, kdo to je, tak bych mu to neřekla...
Mám další typ na sourozence... Bude to možná znít divně, ale Edward No co... zajištěnej je Páni... ani nechci vědět, co by se stalo, kdyby opravdu byli sourozenci!

Moc krásně píšeš. Moc se mi líbí tvůj styl...

Taky doufám, že nebude dělat hlouposti a hledat toho sourozence. Jinak kapitola není špatná, ale nějak mi v příběhu začíná chybět nějaká opravdová zápletka...

opravdu se chová jako dítě, ale já bych taky chtěla vědět kdo to je.. jen aby ji Edward nenechal když se takhle chová a zklamaná nejsem

Bella to už trošku dosť preháňa Nech sa takto neodťahuje od Edwarda a rodičov, lebo ptm to bude všetko zlé! Nech nájde toho súrodenca čím skôr a všetko bude OK Samozrejme, treba ešte Prísavku doriešiť

Myslím, že to Bella přehání. Vždyť tím ublíží mnoha lidem. Snad jí to Edward rozmluví. :)
Zase krásná kapitolka. moc se těším na další.

krása som strašne zvedavá kto je jej súrodencom

na jednu stranu chápu Bells, že chce poznat svého sourozence, ale někdy je lepší nechat minulost na pokoji a nehrabat se v ní.
Moc hezký díl těším se na pokračování

Je sice pravda, že Bella je krapet paličatá, ale kdo se jí může divit? Já na jejím místě bych se chovala snad úplně stejně.
A jinak s touhle kapitolou si nemusíš dělat žádné starosti. Byla skvělá tak jako vždycky. A já už se nemůžu dočkat další.

Bell je opravdu jak malé dítě, ale chápu jí, kdybych něco takového zjistila já, tak bych to taky chtěla vědět, furt našim říkám, že nás s bráchou museli v nemocnici vyměnit protože nechápu jak můžeme být po nich, i když vím, že jsem celá babička a bráška zase děda.

Já Bellu docela chápu. Chová se jako malé dítě, ale oni ji k tomu postrkují. Vidí, jak jí na tom záleží, tak by jí přece mohli říct, kdo to je a požádat ji, ať to tomu dítěti neříká. Mohla by se s ním jen zkamarádit (pokud to tedy náhodou není třeba Sue)... nedej bůh, aby to byla Přísavka. Moc se těším na pokračování.

, už se těším na další kapitolka

opět pěkná kapitolka ale ta Bella no z jedný strany jí chápu, taky bych to chtěla vědět, ale takhle otevírat starý rány, zvláš když o tom to dítě nemá tušení, převrátí mu tím celý svět na ruby. Ona to musí chápat, sama si tím prochází, její ideály o rodině ...
No jsem zvědavá jak to dopadne, umoudří se ??
Bitka se Sylvií? jak to Emmet myslí, ví něco víc??

Jo Bella se chová jako malý dítě. Měla by to cizí nechat bejt. Nezná ho a to že mají stejného rodiče neznamená že jsou sourozenci. Ona nechápe co to může zpusobit. Měla by si uvědomit, že když se to ona dozvěděla jaký to byl šok a co teprve ten neznámí když mu vyklopí že má jinýho tátu? Měla by se zamyslet.
Ale jinak se mi to líbilo

Bylo to úžasný, ale mylím, že navíc se dneska nezmůžu.

Super
Ale Bella...

úžasná kapitola, ale mám také tušenie že to dieťa je Edward... neviem prečo ale bojím sa že je to pravda...som zvedavá kto to je, či mám pravdu...no uvidím, inak krásna kapitola

vlastně se Belle ani nedivím.. Možná bych na jejím místě reagovala stejně.. Ale!
Taky souhlasím s druhou stranou
jestli to "dítě" neví, že táta se kterým žil nebyl jeho táta, mohl by to snášet špatně
jsem opravdu zvědavá, jak tohle vyřešíš
jinak mně se kapitola líbila

Nakonec bude její sourozenec někdo, koho nikdo nebude čekat. Sakra, jsem nedočkavá, a potřebuju vědět, stejně jako Bella, kdo je její sourozenec.

Já být Bellou taky bych ho chtěla najít , ale tak že chci vědět kdo to je a né se z ním hned seznamovat ...těším na další

to zacina byt vazne hodne zajimave na jednu stranu Bellu chapu a na druhou by do toho vazne nemela stourat jeste se dozvi neco zleho skvela kapitolka sem napjata jak to bude dal honem dalsi

Teda, do toho by se neměla míchat. Jak ho asi chce najít? Zavolá na 1188? Dobrý den hledám sourozence. Ne nevím jak se jmenuje. Ne, nevím kde bydlí. Ne, nevím jak se jmenují jeho rodiče. S tim by neuspěla ani v Poště pro tebe. Ondra by nic nenašel. (Já nekoukám na poštu pro tebe - jen babička mě občas nutí za chladných večerů. Chudák Edward teď musí snášet její výlevy...stačí, že za nim leze Sylvie. Kdyby to udělal Edward, byl by definitvní konec? A ona je s nim snad ve svazku manželském? Nechápe, že tam de hlavně o kompromisi a toleranci. S tímhle mám dost zkušeností, jelikož můj otec je po páté ženat. Takže jsem měla info z první ruky No prostě se mi nelíbí, jak si dupe nohou. Bitka se Sylvií? No to by asi Bella nepřežila...tak proč jí do toho Emmett strká. Jé, to jsem se nějak rozepsala. Každopádně, ta kapitola je super.

Nevim co se ti na kapitole nelibi...je pekna..jsem zvedava jestli Bella sveho sourozence vypatra a kdo to bude....

Zase jako vždy Super kapitola konečně se odhodlala promluvit si o tom s tátou ,ale pořád se nedozvěděla kdo je ten její sourozenec, no jsem zvědavá jak tohle to dopadne. Těším se na pokračování

Pekná kapitolka, len krátka. Bella ako malé dieťa, i keď s pochopiteľnými dôvodmi.

Co jí to proboha přelítlo přes noc?? Je jako kdyby jí něčím praštili po hlave. Doufám, že Edward zakročí a vymluví jí hrabat se v tom. Jinak jako vždy krása.

No, tak to jsem zvědavá, jak tohle bude pokračovat
Jsem si jistá, že Edward to není, to by jí rodiče nenechali s ním chodit
Přísavka se mi taky nezdá, i když zase když si Bella začala s Edwardem, tak jí to Reneé vymlouvala
No jsem napnutá
Tak šup šup pokračování

Podľa mňa má Bella v skutku pravdu. Aj ja by som chcela spoznať nevlastného súrodenca. A som rada, že sa porozprávala o tom s rodičmi. Aspoň máme časť záhady za sebou. Teraz len ostáva otázka, kto je jej súrodenec? Podľa toho, že jej to nechcú rodičia povedať to môže byť niekto s vplyvom, alebo je to niekto jej známy. Tak na toto som zvedavá!
A kapitolka bola opäť úžasná!!!

Chybu dělají všichni... měli by jí to říct. Ať je to kdokoliv... možná by se spousta věcí vysvětlila. A hlavně Bella by začala uvažovat i nad jinými věcmi než vztah rodičů. Takhle se může Edwardovi odcizit a budou se hádat... No snad to vyřešíš...

Takže to že se Bella chová jako rozmazlený fracek nebyl tvůj záměr?Protože je to napsané vskutku skvěle.

krása... ale úroč mám pořád podezření na Edwarda? :// začínám se bát...

Je to skvělá kapitola už se těším na další

Nic se přepisovat nebude, je to skvělá kapitola!!
Bella je prostě tvrdohlavá no.... Jsem ráda, že má rozhovor s rodiči za sebou a myslím, že to vzala dobře. Jediné kvůli čemu nebudu spát je - kdo je ten sourozenec... doufám, že to není nikdo z hotelu...

blbá, blbá, blbá, a sebecká navrch ja mám stále taký nepríjemný pocit, že je to Prísavka a bude ju chcieť od Edwarda odohnať, akože "Ty si mala šťastie, ale mňa otec odkopol, dlhuješ mi to..." a pod., nech sa spamätá a nerýpe do toho, iba čo narobí veľa zlého, a navyše to aj tak nemusí byť jej súrodenec, čo keď tá žena klamala a bola aj s niekým iným? mala by to nechať na pokoji, lebo takto by mohla stratiť všetko

Přidat komentář:

Nick:

Text: