Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 33

12.02.2010 (13:30) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 9285×

BELLA

Vyjeveně jsem se otočila ke dveřím. Lžička mi vypadla z ruky a já se prudce postavila. Dveře se otevřely a já zatajila dech. Koukla jsem na sebe. Stále jsem měla Edwardovu košili, jakpak by ne, vždyť jsem si ji sama oblékla.

,,Bello, uklidni se,“ pošeptal můj společník a na vteřinu zmizel.

,,Edwarde, to je průser,“ strachovala jsem se.

,,Na, tohle si kolem sebe obmotej,“ podával mi deku z obýváku.

,,Bells?“ zavolal Charlie do domu.

,,Počkám u tebe v pokoji,“ řekl Edward a znovu zmizel do obýváku.

,,Jsem v kuchyni,“ odpověděla jsem Charliemu.

Doběhla jsem do chodby a dřív, než si Charlie něčeho všimnul, jsem vyběhla schody. U sebe v pokoji jsem narazila na Edwarda bez košile. Měla jsem chuť se po něm hned vrhnout.

Shodila jsem ze sebe deku a následně rozepnula košili. Jeho oči téměř okamžitě zčernaly. Rychle jsem se obalila dekou, jinak by se na mě asi nejspíš vrhnul.

,,Bylo to hezký, ale asi už budeš muset jít,“ řekla jsem mu a došla k němu.

,,Jo, jo bylo to úžasný a s tím předčasným odchodem souhlasím. Stavím se pro tebe v sedm.“ Dlouze mě políbil a vyskočil z okna.

,,Bello,“ slyšela jsem Charlieho. Zabouchla jsem okno a naházela na sebe nějaké domácí oblečení.

,,Máš hlad?“ ptala jsem se, když jsem seběhla dolů.

,,Jako vlk,“ přiznal, tak jsem se dala do vaření.

,,Takže dneska je ten slavný ples,“ prohodil Charlie.

,,Ani mi to nepřipomínej,“ zaprosila jsem a shrnula mu na talíř vajíčka z pánvičky.

Den utíkal jako voda a když byly přesně čtyři hodiny, někdo zaklepal na dveře. Došla jsem otevřít a kolem mě jako tajfun prolítla Alice.

,,Tak šup, šup, Bello. Edward je tu za tři hodiny, máme málo času. Rychle se jdi vykoupat a já připravím zbytek,“ chrlila ze sebe.

,,Alice, co tady děláš?“ ptala jsem se nevěřícně.

,,Juj, já ti to asi zapomněla říct. To nevadí, prostě tě chystám na ples.“ Běžela nahoru do schodů.

,,Kdo to je?“ ptal se Charlie.

,,Alice.“

,,A co tu dělá?“

,,Chystá mě na ples.“

,,Jsou čtyři,“ říkal zmateně.

,,Tati, to je Alice. Pro ni něco jako čas neexistuje. Chce to všechno stihnout.“

,,Aha, tak se tedy dobře bav.“

,,No jo,“ zaúpěla jsem.

,,Bello, tak honem,“ ozvalo se z patra.

Došourala jsem se do koupelny. Snažila jsem se to co nejvíc zdržet. Pomalu jsem se vysvlékla a seřídila si vodu. Ve sprše jsem na sebe pěknou chvilku nechala stékat kapky vody. Voda byla příjemně horká a mně se z toho chtělo spát.

Vymáčkla jsem si do ruky trošku šampónu a začala si mydlit vlasy. Postupovala jsem opatrně a hlavně pomalu. Nechtěla jsem dát Alice velký časový prostor, při kterém by mě mohla mučit.

,,Bello,“ bouchala mi do dveří od koupelny, ,,vím, že už jsi hotová, tak trochu pohni.“ Alice a ty její vize. Jistěže jsem už byla hotová, už jsem na sebe nechala stříkat jenom vodu.

Zavřela jsem kohoutek a zabalila se do osušky. Vlasy jsem stočila ručníkem do turbanu. V mžiku se otevřely dveře a v nich stála Alice. Prolítla kolem mě a hodila mi župan. Bafla fén a vlasy mi vymotala z ručníku.

Pustila trošku silnější proud a já myslela, že mi ulítne hlava. Vlasy měla vyfénované za patnáct minut a hned mi je začala česat. Stáhla mi je do pevnějšího drdůlku a pár pramínků vytahala, aby to nevypadalo tak uhlazeně. Obličej mi lehce přepudrovala a líčkům dodala růžový odstín pomocí tvářenky. Očka mi vykreslila tmavě šedými stíny a zvolila kouřový styl líčení. Řasy protáhla dvěma vrstvami řasenky a pusu přetřela leskem.

Pak už jen zbývalo navléknout mi šaty. Natáhla jsem ruce nahoru a nechala si jemnou látku sklouznout po mém těle. Navlékla jsem si ty pro mě stále děsivé boty a Alice mě odvedla do pokoje před zrcadlo.

Spatřila jsem nádhernou dívku v tmavomodrých šatech s rozparkem, botkami na vysokém podpatku a kouzelným obličejem líčeným tak akorát.

,,Děkuju, Alice, je to krása,“ vydechla jsem. Uslyšela jsem klepání a zděšeně se koukla na budík.

,,To bude Rose. Nebude ti vadit, když se připravíme tady? Kluci nás pak vyzvednou. Jednou bychom chtěly, aby si pro nás museli přijet.“

,,Mně to rozhodně nevadí, aspoň se zabavím během toho půlhodinového čekání.“

,,Nemůžeš se dočkat, co?“ mrkala na mě šibalsky Alice.

,,Abych pravdu řekla, tak nemůžu.“

,,Ahoj,“ pozdravila mě Rose.

Holkám to zabralo jen chviličku. Alice Rose vyčesala vlasy do honosného drdolu a pár pramínků vytáhla. Svoje vlasy si pečlivě vyžehlila. Očka si nalíčily stejně, jako to předtím udělala Alice u mě.

Během pětadvaceti minut přede mnou stály krásky. Rose v tyrkysových šatech a Alice v černých. Alice měla vše lazeno do největších detailů a tomu odpovídaly její i Rosiny boty.

Ozvalo se klepání a já šla nadšeně ke dveřím.

,,Bello, ještě jsem ti zapomněla dát tohle,“ podávala mi tmavě modrou škrabošku. Na straně bylo přišité peří a já se nezmohla na nic jiného, než na ni tupě zírat. Alice mi jí uvázala a Rose uvázala zelenou. Sama si nechala od Rose uvázat černo-stříbrnou škrabošku s květem na straně.

Pomohly mi sejít ze schodů. Dole na nás čekali kluci, a když nás uviděli, tak vydechli. I Charlie na nás koukal jak na obrázek.

EDWARD

Vyskočil jsem z okna a zmizel v lese. Tohle bylo vážně o fous, kdybych nebyl tak rychlý, tak by nás tam Charlie určitě čapnul.

Byl jsem od Belly teprve pět minut a už se mi nesmírně stýskalo. Jak já ji miloval. Vždy když se na mě usmála, musel jsem lapat po dechu. Její úsměv mě hřál. Byl jako moje soukromé slunce. Kolem očí se jí vždy utvořily malé vějířky, které tomu celému dodaly jiskru.

Doběhl jsem domů a stále dumal nad mou nádhernou Bellou, když do mého pokoje vtrhl Emmett s Jasperem.

,,Brácha, pojď s námi na lov!“ zahřměl Emmett. Byla pravda, že bych lov po včerejší noci opravdu potřeboval.

Převlékl jsem se, ačkoliv to nemělo cenu a vyskočil jsem spolu s bratry z okna mého pokoje.

Byli jsme blízko u domova, takže jsme nečekali žádnou extra kořist a spokojili jsme se se stádem jelenů. Každý jsme si ulovili po dvou jelenech, a pak se jen tak svalili do trávy.

,,Tak co, Ede, jaký to bylo?“ prolomil Emmett ticho.

,,Emmette, vážně si myslíš, že jsem tak blbej a budu ti vykládat o svém sexuálním životě?“

,,No to ne, ale naťuknout bys mohl. Tak jaká je?“ vybalil Emmett kartu z rukávu.

,,Zapomeň!“ štěkl jsem a Jasper se vedle mě ošil.

,,Prosím, tak na to aspoň nevzpomínej, Edwarde. Pokud se Alice dnes nedostane na ten ples, tak mě zabije.“

,,Promiň, Jaspere. Tak já radši půjdu,“ zvednul jsem se k odchodu.

Nakonec jsme domů běželi všichni. Alice se právě chystala k odchodu za Bellou. Chtěl jsem jít s ní.

,,Ne, ty, nikam!“ řekla rázně a natlačila mě zpět do dveří. Na takovýho prcka má dost síly.

Bloumal jsem po domě jako tělo bez duše. Chodil jsem sem a tam, až mě napadlo zajít do pokoje.

Na posteli ležel černý oblek se světle modrou košilí a tmavě modrou kravatou.

Obleč si to.

Poslechl jsem papírek, který mi tu nechala Alice a po krátké sprše, během které musela za Bellou odjet i Rose, jsem se oblékl do obleku.

Bylo třičtvrtě na sedm a já sešel dolů, kde čekali kluci. Jasper v tmavém obleku, bílé košili a černé kravatě, která na sobě měla něco vyšité stříbrnou nití. Emmett měl černý oblek, zelinkavou košili a tyrkysovou kravatu.

Vzali jsme si černé škrabošky položené na konferenčním stolku v obýváku a vyrazili jsme za našimi lepšími polovičkami.

Jeli jsme ve Volvu a Carlislově Mercedesu. Před Belliným domem jsme byli za pět minut sedm. Zaťukali jsme na dveře. Otevřít nám přišel Charlie.

Chvilku jsme postávali na chodbě, až jsme zaslechli, jak jdou ze schodů. Všechny tři byly nádherné, ale mé oči hypnotizovaly Bellu. Měla na sobě tmavě modré šaty s dlouhým rozparkem. Ta modrá v kontrastu s její pokožkou na mě působila jako magnet.

Pomalu došla až ke mně a zamrkala zpod modré škrabošky.

,,Vypadáš nádherně,“ pošeptal jsem jí do ucha a jemně jí políbil na líci.

,,Taky ti to moc sluší.“

Nabídl jsem jí rámě a ona se do mě vděčně zavěsila.

,,Tak si to užijte,“ popřál nám Charlie a my se mohli vydat plesat.

,,Edwarde, já netančím,“ přemlouvala mě Bella, když jsem ji chtěl vytáhnout na parket.

,,No tak, Bell, alespoň jeden tanec.“

,,Dobrá, jeden,“ svolila.

Nakonec to bylo tanců šest, protože to Bellu začalo bavit. Nejvíc jí bavilo ploužit se na pomalé písničky, které jí pomáhaly k tomu, aby se nezmrzačila.

,,Edwarde, jen si odskočím,“ řekla mi, když jsem ji chtěl znovu vyvést do kola.

,,Mám jít s tebou?“ zeptal jsem se. Měl jsem nějaký divný pocit.

,,Ne, to je v pořádku, jen mi pohlídej tu škrabošku,“ stáhla si ji z obličeje a vtiskla mi ji do ruky. Letmo mě políbila a vyšla z tělocvičny.

BELLA

Potřebovala jsem na záchod. V těch podpatcích jsem šla extra pomalu, abych náhodou nebrkla.

Chtěla jsem být co nejdřív u Edwarda, proto jsem spěchala.

Vyšla jsem ze záchodů a udělala sotva čtyři kroky, když mě někdo prudce strhnul a zatlačil mě do dveří vedle záchodu.

Zabouchl dveře a tvrdě mě přirazil na stěnu. Vůbec jsem netušila, co se to děje. Na očích měl škrabošku a nemluvil.

Bez jediné známky čehokoliv mě ještě víc přitlačil na stěnu a začal mě hrubě líbat. Snažila jsem se bránit, ale on mé ruce držel pevně ve svých. Ruce jsem měla přiražené ke stěně, tak jsem alespoň zkoušela kopat.

Bránila jsem se jeho polibkům, ale ty se kvůli mé nedostatečné aktivitě ještě víc zesilovaly. Potřebovala jsem se nadechnout, ale on si ničeho nevšímal. Až po nemalé chvíli se ode mě odtrhnul a své slizké rty přisál na můj krk. Stále jsem kopala, ale nepomáhalo to. Akorát jsem se obírala o síly. Věděla jsem, že nemá cenu křičet. Byli jsme dál od tělocvičny a hudba tam byla hodně hlasitá.

,,Co chceš?“ zeptala jsem se, ač mi ta otázka přišla úplně stupidní.

,,Už několikrát jsem ti řekl, co chci, Bello.“

,,Kyle?“

,,Ano, jsem to já. Říkal jsem ti, že vždy dostanu, co chci.“ Ten parchant se mi začal dobývat pod šaty. Slyšela jsem trhavý zvuk látky a můj rozparek se zvětšil.

Rukou mi začal bloudit po stehně a postupoval, víš. Obě ruce teď svíral ve svojí jedné. Ten rozparek zvětšil natolik, že měl snadnější přístup k mým prsům. Kvůli šatům jsem neměla podprsenku. Začal mi je hrubě hníst a já pocítila silnou bolest.

,,Prosím, nech mě být.“ Měla jsem hrozný strach. Nejhorší na tom bylo, že jsem neměla sebemenší šanci. Ta bezmoc byla příšerná, ale co zmůže jedna slabá holka.

,,Bude se ti to líbit,“ řekl slizce a znovu se přisál na mé rty. Od jeho hrubého líbání jsem je měla naběhlé. Strašně to bolelo a ta bolest pulzovala do celého mého těla. Začala jsem brečet. Slzy mi stékaly po tváři. Zavřela jsem víčka a přála si, aby to byl jenom sen, abych to už měla za sebou.

Uslyšela jsem tříštivou ránu, ale nevěděla jsem, odkud se to ozývá. Najednou váha jeho těla zmizela a já se rozvzlykala naplno. Svezla jsem se po stěně dolů. Jediné co si pamatuji, bylo bouřlivé vrčení a třaskavá rána.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 33: