Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 32

01.02.2010 (15:45) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 6711×

BELLA

Charlie stále nic neříkal, pouze se divně usmál.

,,Tvého přítele?“ Tvářil se potěšeně, až mě to začínalo děsit.

,,Ehm, ano. Edward a já spolu chodíme.“

,,To bych tě teď asi neměl nechávat doma samotnou, co?“ Charlie se znovu divně zatvářil a Edwardovi se pusa roztáhla do grandiózních rozměrů. Byla jsem naštvaná, protože jako jediná jsem nevěděla, oč jde.

,,Co tím myslíš, tati?“ zeptala jsem se zostra.

,,Mám teď v práci den volna a Billy mě pozval rybařit. Jenže to by znamenalo, že bych tě tu měl nechat samotnou a teď když máš přítele. No, nevím, nevím,“ kroutil hlavou.

,,Co si to o mně myslíš?!“ vyjela jsem, když mi docvaklo, kam tím míří. No, ale vlastně by to vůbec nebyl špatný nápad. Sice jsme s Edwardem oficiálně dva dny, ale už od začátku nás to k sobě táhlo.

,,Bello?“ mával mi Edward rukou před očima.

,,Jo, pardon, nějak jsem se zamyslela. Už jsem dlouho nevolala mamce, asi bych to měla napravit nebo se zblázní strachy,“ zahrála jsem to do outu.

,,To asi měla,“ kýval Charlie. ,,No nic, zítra pojedu na ryby a vrátím se v pátek odpoledne. Vy v pátek školu nemáte, když je ten ples, nebo se mýlím?“

,,Ne, tati, v pátek školu nemáme, vše se připravuje na ples.“

,,Dobře tedy, tak jsme domluvení. Rád jsem tě poznal, Edwarde.“ Charlie nikdy nechodil kolem horké kaše moc dlouho a to ukázal i teď.

,,Taky mě moc těšilo, Charlie. Asi už bych měl jít.“

,,Půjdu tě vyprovodit,“ nabídla jsem mu a šla s ním ke dveřím.

,,Tak se měj krásně,“ loučil se se mnou a skláněl se k polibku. Nemusel mě pobízet dvakrát dlouho. Přitáhla jsem si ho za bundu k sobě a hladově se na něj vrhla. Musel si myslet, že z něj chci vysát duši, ale to mi bylo jedno. Nevím proč, ale zdála jsem se nějak nabuzená, a kdyby ten polibek neukončil on, tak já rozhodně ne. Hlavní vinu na konci našeho spojení měla moje neposedná ruka, která se mu začala dostávat do kalhot.

Odtáhl se a pozorně si mě měřil tmavýma očima.

,,Promiň,“ špitla jsem, ,,nevím, co to do mě vjelo.“ Do tváří se mi hrnula červená a tak jsem sklopila hlavu.

,,To nevadí, Bello, ale příště bych byl rád, kdybys mě na něco takového upozornila. Nebyl jsem dlouho na lovu a navíc si myslím, že není moc dobré dělat tohle před domem.“

,,Já vím,“ zajel mi prstem pod bradu a lehce mi nadzvedl hlavu.

,,Měj se, krásko.“ Už chtěl odejít, ale já ho zastavila. Doběhla jsem těch pár schodů, co sešel a padla mu přímo do náručí.

,,Copak?“ zeptal se.

,,Přijdeš v noci?“ žadonila jsem.

,,Pokusím se.“ Naposledy se na mě usmál a políbil mě a potom nasedl do auta a odjel.

Zašla jsem do domu a popadla svůj batoh. Vyhrabala jsem z něj mobil a cestou do svého pokoje jsem vyhledávala číslo.

,,Alice,“ promluvila jsem.

,,Co potřebuješ?“ švitořila na mě z druhého konce.

,,Nákupy a co nejdřív. Nejlíp hned zítra po škole.“ Doufala jsem, že mě nějak moc neunaví, potřebovala jsem být svěží.

,,Bell, ty nákupy by mohly být dlouhé a vzhledem k tomu, co chceš udělat, by možná bylo nejlepší, kdybychom jely už dnes.“

,,Dobře, jen se zeptám Charlieho.“ Doběhla jsem do obýváku.

,,Tati?“ Zvednul hlavu od nějakého zápasu.

,,Copak, zlatíčko?“

,,Můžu jet s Alice na nákupy.“

,,Jsem u tebe za deset minut,“ promluvila na mě ze sluchátka dřív, než Charlie cokoliv řekl.

,,Jasně, že můžeš.“ Taťka z toho byl nadšený a já společně s ním. Díky bohu, že neví, proč ty nákupy potřebuju.

Během deseti minut jsem uslyšela ostrý svist kol, jak Alice parkovala před domem. Seběhla jsem dolů a rozloučila se s Charliem.

,,Ahoj, Bello,“ zdravila mě, když jsem nastoupila do auta.

Jely jsme jen do Port Angeles, protože už bylo docela pozdě.

,,Tak jdeme na to,“ vykřikla Alice při parkování v podzemní garáži jednoho obchoďáku.

Dnešní nákupy byly jiné. Hlavně proto, že jsem na ně sama chtěla. Nebyla jsem si jistá, zdali mi to k něčemu bude, ale doufat můžu, ne? Skoro celou dobu nákupů jsme strávily u spodního prádla. Alice vybírala kousky obyčejné, kterými chtěla obohatit můj šatník, pak mi nosila čím dál tím odvážnější kousky. Zvláštní na tom bylo jedině to, že jsem nijak neprotestovala, ale naopak se do prádla spokojeně oblékala.

Alice mě celou dobu zásobovala radami, které mi měly pomoct svést Edwarda.

,,Určitě si musíš vzít to modré,“ říkala mi, když jsme se vracely obtěžkány taškami k autu. ,,Edward na tobě modrou barvu miluje a až tě uvidí v tom sexy prádýlku, určitě neodolá.“ Smála se a skládala tašky do kufru auta.

,,Stejně nevím, jestli je dobrý nápad takhle se na Edwarda vrhnout.“

,,Proč? Muži to mají rádi.“ Alice nechápavě vrtěla hlavou a šla si sednout za volant.

,,Já vím, ale Edward dnes říkal, ať mu to raději řeknu dopředu, že si předtím skočí na lov.“

,,Jistě, opatrný jako vždy,“ mumlala Alice. ,,Neboj, to zařídím, akorát se budeš muset smířit s tím, že budeš zítra ve škole bez Edwarda.“

,,V tom případě doufám, že přijde dnes na noc.“ Alice se na tváři na chvíli usadil nepřítomný výraz.

,,Jo, přijde. Chce přijít někdy kolem desátý. Doufá, že Charlie už bude spát.“ Tímhle mě Alice neskonale potěšila.

EDWARD

Nebyl jsem doma ani deset minut a Alice se rozdrnčel telefon. Ze sluchátka jsem uslyšel ten nejkouzelnější hlas. Hlas mojí Belly.

,,Nákupy a co nejdřív. Nejlíp hned zítra po škole,“ vyhrkla do telefonu a já myslel, že se úplně zbláznila. Přeci nemůže dobrovolně chtít nákupy s Alice.

,,Bell, ty nákupy by mohly být dlouhé a vzhledem k tomu, co chceš udělat, by možná bylo nejlepší, kdybychom jely už dnes,“ zaslechl jsem Alice. Co chce Bell udělat a proč k tomu potřebuje nákupy? Pokusil jsem se nahlédnout do Aliciny hlavy, ale ta přemýšlela nad Jasperem. Zdálo se mi, že se mi pokouší něco tajit.

,,Nelez mi do hlavy,“ křikla na mě ze shora.

,,Co mi tajíš?“ vrátil jsem jí.

,,Do toho ti je houby, zkus se zeptat Belly.“ Moje malá sestřička brala schody po dvou a hnala se do garáže. Za ní běžel Jasper a v myšlenkách mu běželo, že se s ní musí rozloučit.

Hned co odjela, byl Jazz zpátky. Zbytek dne mě naprosto nebavil. Bloumal jsem po domě a odpočítával minuty na hodinách. Alice už byla z nákupů zpátky a zalezla si s Jazzem do ložnice užít. Vlastně všichni byli ve svých ložnicích.

Bylo chvilku před desátou a já vyrazil k Belle. V domě bylo zhasnuto a Charlie už spal. Vyskočil jsem k ní do okna, které nechala otevřené. Její napůl rozcuchaná hlava vykoukla zpod peřiny.

,,Ahoj,“ vydechla úlevně a mně se v okamžiku, kdy jsem si vedle ní lehl, taky ulevilo.

,,Ahoj,“ vtisknul jsem jí polibek.

,,Budeš tu zítra se mnou celý den?“

,,Proč bych nebyl? Charlie bude pryč, tak tu můžu být až do pátečního večera nebo odpoledne.“ Spokojeně se mi zavrtěla v náručí.

,,Bezva,“ políbila mě. Byl to krátký, ale velice něžný polibek.

,,Řekni mi, máš na zítra něco v plánu?“

,,Tak trochu,“ přiznala.

,,A smím vědět, o co jde?“ vyzvídal jsem dál.

,,Ne, to nesmíš. Je to překvapení.“ Zívla.

,,Měla bys už spát. Spala jsi vůbec, než jsem přišel?“

,,Ne. Alice říkala, že přijdeš kolem desáté, tak jsem na tebe počkala.“ Byla hodně rozespalá. Víc jsem ji zabalil do deky a začal jí broukat, aby dřív usnula.

,,Dobré ráno, ospalče,“ lechtal jsem ji na tváři. Posadila se na posteli a zadívala se mi do očí.

,,Dobré.“ Naklonila se, aby mě mohla políbit.

,,Doběhnu pro auto. Jsem u tebe tak za deset minut.“ Pokývala hlavou a nad něčím se usmála.

Běžel jsem k nám domů, kde na mě ve dveřích čekala Alice s Jasperem.

,,Edwarde, mohl bys jít s Jazzem na lov? Už dlouho nebyl a vím, že ty taky ne.“

,,Ale, Alice…“

,,Volala jsem Belle, že pro ni přijedu a všechno jí vysvětlila. Nevadí jí to, mám ti popřát hezký den,“ usmívala se na mě.

,,Tak dobře, ale do odpoledne chci být u Belly doma.“

,,Platí,“ kývnul hlavou Jasper a společně jsme vyběhli do lesa.

Lov byl vážně uvolňující. Alice měla pravdu, už jsem ho vážně potřeboval. Své ovládání jsem sice v blízkosti Belly zvládal čím dál lépe, ale lepší je neriskovat.

Byli jsme jen v místních lesích, kde není nic moc výběr, ale narazili jsme na stádo jelenů. Vypil jsem asi čtyři a cítil se plný. Doběhl jsem na místo, kde jsme se měli s Jazzem setkat. Už tam byl, tak nám nic nebránilo vrátit se zpět domů.

Čekal jsem asi do pěti, než jsem vyběhl za Bellou.

BELLA

Alice byla zlatíčko. Ze školy mě vyzvedla před tělocvikem, ze kterého jsem byla stále uvolněna. Se vším mi pomohla. Po domě rozestavěla svíčky, které zapálila, pomohla mi zašněrovat do korzetu a zvyšovala mi sebevědomí, že se nemusím bát nosit takové kousky oblečení. Jsou tu prý k tomu, aby zaručily úspěch, což se prý málokdy nevyplní.

Povídaly jsme si dlouho, až do chvíle, kdy měla Alice vizi, že je Edward na cestě.

,,Bude tu tak za pět minut, běží opravdu rychle. Jdi nahoru, bude dramatické, když tě v tomhle,“ ukázala na můj oděv, ,,uvidí sejít. Myslím, že tomu neodolá a budeš ho mít v hrsti.“

Vyběhla jsem tedy nahoru a čekala, až je uslyším.

,,Ahoj, Edwarde, je nahoře. Přijde hned, co já vypadnu.“ Slyšela jsem zaklapnout dveře a to byla má chvíle. Pomalu jsem scházela ze schodů, abych z nich ještě nespadla. Edward sice nestál pod nimi, ale byl v obýváku, kde zkoumal novou výzdobu domu v podobě svíček.

Nejspíš mě zaslechl, protože se otočil. V tu chvíli zamrzl na místě a jeho oči mu maličko potemněly.

,,Jaký byl lov?“ zeptala jsem se, když jsem k němu došla. Stoupla jsem si na špičky a začala ho líbat. Rukama mě chytil kolem pasu a já mu ty své zapletla do vlasů.

,,Řekl bych, že mě Jasper vytáhl v pravou chvíli.“

,,To je dobře.“ Znovu jsem si hladově přitáhla jeho rty. Naše polibky se stávaly náruživějšími. Jeho studené rty se tlačily na ty mé teplé. Celým mým tělem prošel náboj, když do našeho polibku zapojil Edward jazyky.

Svíjela jsem se mu v náručí a slastně jsem vzdychala. Pomalu mi začal docházet dech, což pro Edwarda nebyl problém a svými polibky začal zasypávat můj krk.

Opatrně mě vzal do náručí a nesl mě nahoru. Stále neopouštěl svými polibky mé tělo a líbal mě všude, kam dosáhl. Mým rtům to začínalo být líto, tak jsem si ho znovu přitáhla.

Položil mě na postel a se zájmem si mě prohlížel. Jeho oči byly černé jako noc.

,,Bude mi toho líto,“ ukázal na moje spodní prádlo.

,,Jak to myslíš?“ zeptala jsem se.

Znovu se ke mně přiblížil a začal mě líbat. Jazykem mi obkroužil rty. Oddávala jsem se té slasti, když jsem uslyšela trhavé zvuky. Otevřela jsem oči, abych zjistila, co se stalo. Cáry modré látky se válely na zemi. Potěšeně jsem se usmála.

,,Takhle jsi to myslel,“ řekla jsem do ztracena. Začala jsem mu rozepínat košili. Zdálo se mi totiž hrozně nevyrovnané, že on má na sobě všechno oblečení a já už jen ty titěrné kalhotky.

Přetočila jsem si ho pod sebe a rozepínala knoflíček po knoflíčku. Každý kousek jeho obnažené hrudi jsem políbila. Edward vzdychl moje jméno, což mi dělalo nesmírně dobře. Při mém počínání, co nejvíc ho potrápit pomalým rozepínáním jeho košile, uchopil moje prsa do svých dlaní a začal je jemně hníst. Vzdychla jsem slastí, když se jeho studené prsty dotkly mých bradavek. Celé se to obrátilo a najednou Edward trápil mě. Znovu jsem se ocitla pod ním.

Rty mi začal prozkoumávat celé mé tělo. Jeho košile mu padala z ramen a tak si ji sundal a odhodil někam do rohu pokoje. Podívala jsem se na jeho dokonalou hruď, ale nebylo mi to dovoleno na dlouhou dobu, protože se ke mně znovu sklonil.

Začal mě líbat na šíji, projel rýhou mezi prsy. Líbal mě na pupíku a pokračoval stále níž. Jeho pohyby byly pomalé a velmi nepatrné i přesto přese všechno mě vynášel na nejvyšší stupeň blaha.

,,Edwarde,“ zavzdychala jsem, když už se to nedalo vydržet.

,,Copak lásko?“ Jeho výraz byl uličnický. Bavil se tím, že mě může trápit.

,,Proč tohle děláš?“ zeptala jsem se ho.

,,Ty jsi přišla v tom sexy prádýlku, musela jsi počítat s následky,“ usmál se mým oblíbeným pokřiveným úsměvem.

,,To ano, ale toh–hle,“ vypravila jsem ze sebe přerývavě.

Najednou přestal a začal mě líbat, to byla moje chvíle. Už jsem nechtěla, aby mě dále trápil. Přetočila jsem si ho pod sebe a zavrtěla se mu v rozkroku. Přes jeho kalhoty jsem ucítila, jak je vzrušený.

,,Bello,“ vzdychl, když jsem mu rozepnula kalhoty a stáhla boxerky.

,,Měl jsi čekat, že když mě budeš trápit, tak já si to nenechám líbit. Teď musíš nést následky.“

Nenesl je ale moc dlouho. Přetočil si mě znovu pod sebe a strhnul ze mě poslední kousek oblečení.

,,Tak nedočkavý,“ zakroutila jsem hlavou, ačkoliv i já se nemohla udržet.

Podíval se mi do očí a rukou mi roztáhnul nohy dál od sebe. Potom se ke mně pomalu přiblížil. Začal do mě pomalu vnikat, a když se na malý moment zabrzdil, pochopila jsem proč. Kývla jsem hlavou a přivřela oči. Edward pokračoval dál. Tlak nejdřív zesílil, ale během vteřinky ustal a dostavila se menší bolest. Nebylo to tak hrozné, jak o tom všichni vyprávěli.

Edward se ke mně víc přitiskl a začal se ve mně pohybovat. Jeho pohyby byly nejdřív pomalé, ale jak se přibližovala vlna vzrušení, tak zrychloval. Byla jsem na vrcholu blaha. Svou pánví jsem vycházela Edwardovi vstříc. Poznala jsem, když se blížil konec. Edward nabral ještě větší tempo a já nezůstávala pozadu.

Oba jsme vykřikli snad ve stejnou chvíli. Svíjeli jsme se na vlnách rozkoše. V tu chvíli jsme byli jedna duše a jedno tělo.

Vyčerpaně jsem se svalila Edwardovi do náručí. Přehodil přes nás deku a začal mi broukat.

,,Děkuju,“ pípla jsem, než mě přemohl spánek.

,,To já bych měl děkovat,“ slyšela jsem hlas mého anděla, který vystřídalo příjemné broukání.

EDWARD

Nikdy by mě nenapadlo, co Bella chystá. Celé to nádherné odpoledne a vlastně i podvečer jsem si neustále přehrával až do rána. Přitom jsem poslouchal Bellin vyrovnaný dech. Poslouchal jsem tlukot jejího srdce, který pro mě zpíval, jak má soukromá symfonie.

K ránu se začala Bella vrtět. Skulila se ze mě na postel a protože se mi nelíbilo, že je tak daleko ode mě, alespoň jsem ji objal kolem pasu. Během minuty sebou zase ošila a vrátila se na mou hruď. Šťastně vydechla a svou drobnou ručku mi položila na břicho.

Velmi opatrně jsem ji hladil ve vlasech a vdechoval jejich vůni.

Bylo půl osmé, když se jí zachvěla víčka a ona rozespale zamžourala. Počínala si velmi roztomile, když se prudce posadila, ale nejspíš se jí zamotala hlava a tak znovu klesla do mé připravené náruče.

,,Ahoj,“ usmála se na mě.

,,Ahoj, krásko, jak ses vyspala?“

,,Dobře. Opravdu velmi dobře." Zakručelo jí v břiše a tak se chtě nechtě musela zvednout z postele.

Došla do rohu pokoje a ze země sebrala mojí košili a kalhoty. Kalhoty hodila po mně a košili si oblíkla sama. Byla jí do půli stehen. Zapnula si ji na tři knoflíčky a odešla z pokoje. Během pěti minut jsem uslyšel cinkat nádobí. Rychle jsem si oblékl kalhoty a sešel do kuchyně za ní.

Stála čelem otočená k lince a míchala vajíčka v pánvičce. Přitom si vesele přešlapovala z nohy na nohu. Ťapkala si po špičkách sem a tam a hledala přísady, které přihazovala do pánvičky. Vypadala u toho neodolatelně. Čišela z ní radost, štěstí a láska, kterou mi náležitě ukazovala vždy, když se na mě podívala.

Do skleničky si nalila džus a vajíčka přendala z pánvičky na talíř. Vzala si k tomu dvě topinky a docapkala ke mně. Sedla si na židli a pustila se do jídla.

,,Dáš si taky?“ zažertovala a přibližovala se lžičkou k mým ústům.

,,Ne, děkuju, já bych si dal něco jiného,“ usmál jsem se na ni a ona se lehce začervenala. ,,Nejdřív si ale budu muset zajít na lov.“

,,Tak třeba potom. Charlie se má vrátit až odpoledne.“ Jen co to dořekla, zachrastily v zámku klíče.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 32: