Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Eternity - 17. kapitola - Konec

3.Maruska - Louka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Eternity - 17. kapitola - KonecA máme tu poslední kapitolku naší věčnosti. Některé možná její obsah překvapí, někteří jste to možná čekali. :o) No, necháme posouzení na Vás. Ještě Vás čeká epilog, který - dle mého názoru, z části detektivní - povídku završí. Tímto se s Vámi já Anet rozloučím a věřím, že Kačík tomu v epilogu dodá tu poslední šokující tečku. Moc hezky se mi pro Vás píše a těším se až se třeba zase u něčeho "uvidíme".

30.01.2011 (13:30) • Anetanii • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3128×

17. kapitola

 

Odtáhla se a s vroucným pohledem do jeho očí zašeptala to, co její ústa nikdy nevyslovily. „Miluji tě.“

Jejich vyznání přerušila záře, která začala obklopovat prostor kolem nich. Sálala kolem dvojice, změtí sil a soustředila se uvnitř Bellina vzdušného těla. Edward s pootevřenými ústy zděšeně pozoroval, jak jeho láska vystoupala do prostoru, jako by jí na zemi nedržela gravitace. Podívala se mu do očí. Pochopil.

 

 

„Proboha,“ vydralo se mu neslyšně z úst, když zachytil její zoufale smutný pohled a jeho ruka se bezmocně natáhla k záři.

„Edwarde,“ uslyšel z dálky její jemný hlásek a v krku mu narostl knedlík z pravdivé odpovědi na jeho hádanku.

 

„Potom, co se stalo matce, jsem nepochybovala, že mě otec vezme za ní. Skláněl se nade mnou s nožem v ruce a v očích mu plál nepřítomný pohled. Omluvil se ve chvíli, kdy se mi ze rtů vydralo jediné slůvko „Elizabeth“.

Otec jako by zamrzl v pohybu, z jeho pohledu jsem pochopila, že se vzpamatoval. S řevem a pláčem se sesunul na kolena a objímal si zakrvácenýma rukama hlavu. Vztáhla jsem dlaň, která se mi klepala a pohladila ho po vlasech.

„Isabell, odpusť mi to.“

„Odpouštím.“zašeptala jsem v momentě, kdy mu ostří čepele projelo hrudníkem jako máslo a bílá košile prosákla rudé kolo. Vyjekla jsem hrůzou. Otec strnule klečel s rukama, vztaženýma na prsou a koutek úst se mu začal barvit do ruda.

 

„Můj syn byl pro mě vše. Celý život jsem pro vás dřela stejně jako James, a čím jste se nám odvděčili?!“ Mary, která stála za otcovými zády, vzlykla a zaryla nůž hlouběji, čímž se ozval dunivý praskot.

„M-m… M-Mary, je mi t-to l-“

„Je vám to líto? Nebuďte směšný! Kde byla vaše lítost, když jste ho vyhnal a teď je můj chlapeček mrtvý!“ podívala se na mě, „a všechno kvůli tobě!“ Oči mě bolely od pláče a její slova pro mě byla jako vlastní čepel.

Otec bezvládně ochabl na podlahu, když ke mně Mary přiklekla a popadla mě za vlasy.

„Nikdo ti nebyl dost dobrý! To tvoje krása ho zabila! Zešílel kvůli tobě. Kvůli dívce s ledovým srdcem.“

„M-milovala jsem ho.“

„Ne. Ty nevíš co je láska. Ty neumíš milovat. James kvůli tobě zemřel!" Zděšeně jsem se dívala jak její oči zuřivě plály. "Přísahám, peklo je mi svědkem, že nedojdeš pokoje. Milovaná, která neumí milovat. Zaplatíš za všechno!“ sykla ve chvíli, kdy jsem ucítila kovový chlad na krku. Bolelo to jen chvilku. Vidění se mi začalo rozostřovat a tělo mě neposlouchalo. Zahlédla jsem obrys otce, který srazil Mary k zemi a její zařvání. A pak už byla jen tma…“

 

 

Dívka, která neumí milovat… Ale ona se zamilovala. Zamilovala se, zamilovala. Běželo Edwardovi myslí pořád dokola, když se díval na svou mizející lásku. Zlomila kletbu, aniž by tušila.

„Umíráš,“ zašeptal.

„Nebuď smutný, má lásko. Nemůže zemřít ten, kdo už je mrtvý. Jen odcházím. Rodiče už na mě čekají, slyším jejich hlasy.“

Je možné, aby upír plakal? Edward pomalu umíral s ní. Ona odchází! Opouští ho!

„Bells.“

 

Záře už pomalu zaplnila celý pokoj a vzduch v místnosti se chvěl. Všude proudila elektřina a občas zajiskřil výboj. Kolem Belly byla hustá zářící mlha a skoro se v ní ztrácela, zatímco Edward se pomalu propadal do temnoty zoufalství. Všude byl slyšet lehký šum, jako motýlí křídla a energie narůstala. Edward pochopil, že Isabella prodlužuje okamžik loučení. Loučení! Měli se rozloučit, ale ne teď a takhle. Ještě nebyl čas. On nebyl připravený.

 

„Neodcházej,“ vydechl z posledních sil. Bella se k němu sklonila, něžně vzala jeho tvář, už skoro do průhledných dlaní a zašeptala mu do ucha.

Díval se na ni jasnýma očima a povzdechl si, když ho naposledy letmo políbila na ústa, než se celá místnost ponořila do jasného světla a hřib horkého vzduchu vystoupal ke střeše.

 

Přístřešek pohltila tma a uprostřed místnosti zůstal osaměle stát nadlidsky krásný mladík. Zůstal stát uprostřed místnosti, kde vše začalo i skončilo. Už necítil její přítomnost.

Dlouhou chvíli se odmítal pohnout.

Ne, nečekal na ni. Zůstával, protože jeho srdce se odmítalo rozloučit.

 

***

 

Časně z rána seběhl svižně schody a zamířil ze dveří ven. Dům pro něj tolik neznamenal. Teď, když byla pryč. Zůstávaly v něm pouze vzpomínky, bolest, neuskutečněná přání.

 

Ve chvíli, kdy prošel vchodovými dveřmi, oheň zrovna začal olizovat závěsy. Starým nábytkem se rychle šířil a Edward odpočítával sekundy, než uchvátí dřevěné schodiště a vypálí stavbu do základů.

S pousmáním schoval zapalovač zpátky do kapsy. Dům patřil a vždy bude patřit Isabell. Nikdo jiný nemá právo žít její život. O to se postaral.

Povzdechl si a pohlédl na zamračené anglické nebe. Byl čas, měl před sebou spoustu mil.

 

Bella měla pravdu. Čekala ho dlouhá cesta a měl co napravovat. Vše se napravit nedá, ale je to začátek. Věděl, kde má začít. Snad měla i pravdu, když se loučila.

 

„Nikdy na tebe nezapomenu, má lásko. Nemůžu tě vzít s sebou, ještě nepřišel tvůj čas. Svět potřebuje dobro a ty máš toho ještě spoustu před sebou. Budu na tebe dávat pozor – pokaždé, když se zvedne vítr, věř, že jsem s tebou.

Neříkám sbohem. Jednou se zase sejdeme. Vím to. Počkám tam nahoře na tebe.“

 

Edward se usmál.

„Taky na tebe nezapomenu.“

Z dálky uslyšel houkat hasičská auta. Dům už byl v plamenech a lidé křičeli na ulici. Stěny už nebyly stabilní a policisté drželi veřejnost dál od spálených trosek.

 

Naposledy se ohlédl na zakouřenou fasádu, která pro něj tak dlouho, tolik znamenala. Přišlo mu to jako včera, kdy se poprvé s domem poznal a měl pocit, že doba, kterou tam strávil, byla s porovnáním toho, jak dlouho tam chtěl ještě být, nedostačující.

 

Přešel zrovna ulici, když se mu silný poryv větru opřel do zad. Zasmál se a zašeptal. „Já vím, lásko, trochu jsem zlobil. Slibuji, že naposledy.“

 

Epilog

 

Autor: Anetanii (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Eternity - 17. kapitola - Konec:

 1
2. monokl009
09.06.2012 [12:39]

monokl009fakt krásná povídka uronila jsem spousty slz. Emoticon

1. nikca289
28.05.2011 [18:09]

PREKRASNA POVIDKA!!! Ale škoda že to skončilo tak smutne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře