Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dostala mě mafie 28

Macken


Dostala mě mafie 28Návštěva u rodičů s trochu jinou atmosférou než u Cullenů.

Na zítřejší den jsme se tedy s Edwardem sbalili. Nasedli do Edwardova auta a vyrazili směr Forks. Chvíli jsme ho musela přemlouvat, aby odložil oblek a po dlouhém naléhání to bylo úspěšné.

I přesto, že jsem se na rodiče těšila, uvnitř mě sžíraly obavy. Jak se k sobě budou chovat? Nemohla jsem si být ničím jistá a k cíli jsme se blížili rychleji a rychleji, až jsem Edwarda za chvíli navigovala, kudy má jet k nám.

„Kdy chceš ohlásit, že jsme se vzali?“ zeptal se, když zastavil u domu.

„No teď rozhodně ne. Naši tě ani neznají a tvoji rodiče by pro změnu radši neznali mě.“

„Takže prstýnek nechceš.“

„Správně, nechci. A už jdou.“ Nasadila jsem úsměv a vystoupila z auta.

„Bellinko.“ Máma si mě strhla do náruče a málem mě umačkala. „Tak ráda tě vidím doma.“

„Ahoj mami, ahoj tati.“ Každému jsem dala pusu na tvář a užívala si, že září jako sluníčka.

„Ehm.“ Odkašlal si Edward. Úplně jsem na něj zapomněla. Odtáhla jsem se od našich a stoupla si k Edwardově boku.

„Madam, pane,“ oslovil je.

„Tohle je Edward Cullen,“ představila jsem ho rychle. Edward si s rodiči potřásl rukou a oba se nervózně ošili.

„Pojďte dál, oběd bude hned na stole.“ Máma byla pěkně roztěkaná. Nejradši by se mi znovu vrhla kolem krku, ale před Edwardem se držela na uzdě. I táta šel radši před námi.

„Nevěděla jsem, co máte rád, tak jsem udělala steak s hranolky. Doufám, že nevadí.“

„Se mnou si nedělejte starosti, paní Swanová. Sním všechno a na všechny způsoby.“ Chtěl mámu uklidnit, ale nevypadalo to, že by se mu to povedlo. „Tak se pojďte posadit. Dáte si vodu nebo pivo?“

„Prosím vás, nevykejte mi. A dám si pivo.“ Hodila jsem po Edwardovi vděčný úsměv.

„Pomůžu ti,“ nabídla jsem se mámě, ale ta striktně odmítla.

Posadili jsme se ke stolu. Máma každému naservírovala plný talíř a v tichosti jsme se pustili do jídla. Naši byli nervózní z Edwarda, já s Edwarda i našich a snad jediný on byl úplně v pohodě. Spokojeně si pochutnával na mase a nemohl si ho vynachválit.

„Nepůjdeme se na chvilku projít?“ navrhla máma.

„Docela bych šla,“ souhlasila jsem a po očku sledovala Edwarda.

„Tak co kdybychom nechali něžné pohlaví, aby nás podrbaly, a mi se zatím kouknem na fotbal.“

„S tím musím jenom souhlasit.“

„Dobře. Za chvíli budu zpátky. Užijte si to.“ S Edwardem jsem se rozloučila polibkem a následovala mámu ven.

„Takže…“ začala opatrně.

„Takže?“ Nechápala jsem.

„Je všechno v pořádku?“

„V naprostém.“ Vypálila jsem bez sebemenšího zaváhání.

„To znamená, že Edward a ty?“

„Teď spolu bydlíme. Už to není to samé jako na začátku. Noviny se mi už daří ignorovat, vlastně si to začínám i užívat. Edward je schopný pro mě udělat úplně všechno.“ Možná jsem si to trochu přibarvila, ale chtěla jsem, aby byla máma v pohodě a nedělala starosti. To bylo tak to poslední, co jsem chtěla. Zvláště teď, když se do toho začali motat ti pitomí policajti.

„A jeho byznys?“

„O ten se nestarám, ale doufám, že nedělá nic nelegálního.“

„Bello,“ okřikla mě.

„No co?“

„Víš, co se o něm říká!“

„Mami, za tu chvíli, co jsem ho poznala, jsem se několikrát mohla přesvědčit, že na tom, co se říká nebo píše, většinou není ani trochu pravdy.

„Na každém šprochu, pravdy trochu.“

„Vážně? Myslíš si o mně, že bych vlezla do nějaký špíny?“

„To si, samozřejmě, nemyslím. Jen-“

„Jen co, mami?

„Nechci se hádat, Bello. Ne teď, když tě mám konečně tady. I když s ním.“

„Není tak špatný.“

„Nebudeme se o tom bavit. Máš něco nového kromě tvého vztahu?“

„Ne, nic nového není.“ Vyhazov z práce jsem zamlčela úmyslně. „A tady?“

„Taky nic. Vždyť víš, jak to tady žije.“

„No jasně.“ Zasmála jsem se.

Pomalu jsme se vraceli domů a už z příjezdové cesty slyšely hlasitý smích. Obě jsme překvapeně otevřely dveře a akorát se potkali s tátou.

„Další pivo, Edwarde?“

„Jasně, Charlie. Díky.“ S mámou jsme se na sebe usmáli. Tak Charlie… „Holky, už jste zpátky?“

„Museli jsme vás zkontrolovat.“ Máma šla s tátou do kuchyně a já za Edwardem.

„Jak to šlo?“ Posadila jsem se na opěrku pohovky vedle něj.

„Tvůj táta je ten nejlepší chlap na světě.“ Už měl něco upito a bylo to na něm vidět. Takhle veselého jsem ho snad ještě nikdy neviděla.

„Podívej se, co mám!“ Táta se vrátil zpátky do obýváku s plnou lahví kanadské whiskey a Edwardovi se rozzářily oči nadšením.

„Bellinko, dáš si s náma?“

„Ne, děkuju.“

„Bella tohle nepije.“ Mávnul rukou Edward a nechal si nalít.

„No nevadí. Tak na vás. Na budoucího zeťáka. Nebo snad ne?“ Ohradil se, když se Edward zarazil.

„Jasně, budoucí tcháne.“ Zasmál se a po ťuknutí se napil. Po mě jen tak loupnul pohledem, ale pak si jeho pozornost získal zpátky rozehraný fotbalový zápas v televizi.

„Tak se bavte.“ Nechala jsem je napospas fotbalu a whiskey.

„Tak, když se můžou bavit oni, tak mi taky.“ Máma mi vrazila do ruky skleničku vína a spolu jsme zakotvily u kuchyňského stolu. Občas nás vyrušil výbuch smíchu od vedle, jak ti dva pracovali na té lahvi.

„Renée zlato, uděláš nám něco k jídlu? Stačí pytlík chipsů.“

„Já jim to tak donesu.“ Nabídla jsem se. Chtěla jsem Edwarda trochu zkontrolovat.

„Bello, miláčku. Tak rád tě vidím.“ Edward si mě stáhnul do klína, když jsem kolem něj prošla. Jeho alkoholový dech mě téměř omráčil.

„Jsi opilý.“

„Jak tě to napadlo? Jen tě hrozně miluju.“

„Už mu nenalejvej!“ okřikla jsem tátu, když znovu naplnil Edwardovu skleničku.

„Ale Belluško, noc je ještě mladá. Ještě jsme si zdaleka nestihli s Edwardem všechno vyjasnit.“ Nejen, že použil přezdívku, kterou jsem nesnášela ani jako malá, ale navíc jsem absolutně netušila, co znamenala ta druhá věta. Co si jako chtěli vyjasňovat?

„Myslím, že tím vaším tempem to ani nestihnete.“

„Belluško.“ Zopakoval Edward moji přezdívku pobaveně.

„Neříkej mi tak!“

„Belluško.“ Teď už se mohl potrhat smíchy.

„Vtipný.“ Protočila jsem oči.

„Já vím. To jsem celej já.“ Věnoval mi jednu uslintanou, opileckou pusu. Byl jako vyměněný.

Tak Edward pil a pil a smál se na celé kolo. S tátou si nad míru rozuměl. Měla jsem z toho radost, ale nějak jsem si nebyla jistá, jestli je to dobře nebo ne. Na mámě bylo vidět, že s tím pořád nesouhlasí. Edward jí prostě neseděl, ale s tím jsem nemohla nic dělat.

„Nedá se nic dělat, ale budeme jim muset ten dýchánek rozpustit. Jestli si tedy nechtějí uhnat otravu alkoholem.“

„Jsem pro.“ Souhlasila jsem s mámou. S hlubokým nádechem jsem vešla do obýváku, připravena Edwarda, i proti jeho vůli, dostat z tátových spárů.

„Edwarde, pojď už si lehnout.“ Zkusila jsem to po dobrém. Neměla jsem sílu, abych ho tahala na rameně jak pytel brambor.

„Ještě ne, krásko.“

„Ale jo. Máš dost.“

„Nemám. Mám málo.“

„Dobře… Tak co kdybychom si udělali pěkný večer. Koupila jsem si nové spodní prádlo,“ pošeptala jsem mu a doufala, že tohle zabere.

„Vážně?“ Oči se mu rozzářily, jak byl rázem při smyslech. Přikývnutím jsem ho o tom ujistila. Rázem byl na nohou a minutu na to málem zase na zemi. Musela jsem ho podepřít z jedné strany, máma z druhé, a pak teprve jsme mohli vyrazit nahoru, do mého pokoje.

„Ukaž mi to prádýlko,“ škemral, když se mi ho povedlo uložit.

„Zítra. Dneska už z toho nebudeš nic mít.“

„No tak.“ Neohrabaně se mi snažil vysvléknout tričko. „Mám na tebe chuť.“

„Plácáš nesmysly.“

„Ne ne, podívej.“ Mojí ruku si sám navedl do klína, kde jsem se mohla přesvědčit, že opravdu nelže.

„Spi už. Dobrou noc.“ Radši jsem neriskovala ani pusu. Sundala jsem mu boty, pořádně jsem ho přikryla a nechala chrápat. A že opravdu zařezával. S povzdechem jsem nad ním zakroutila hlavou a radši odešla.

Hned na to jsem pomohla mámě dostat do postele i tátu.

„Dojdu se vysprchovat a půjdu spát taky. Tak dobrou noc.“ Dala jsem mámě pusu na tvář a zalezla do koupelny. Byla jsem ráda, že mám chviličku jenom pro sebe. Dnešek byl opravdu náročný.

Chtěla jsem jít spát za Edwardem, ale byl rozvalený po celé posteli a opravdu strašně chrápal. Snahu vejít se k němu jsem tedy musela vzdát a radši jsem si šla lehnout na gauč dolů do obýváku. Tam jsem usnula téměř hned.

Ráno jsme se s matkou přímo královsky bavily. Táta vypadal bídně, a když šel Edward k snídani, každý krok následoval bolestný sten.

„Dobré ráno,“ pozdravil tiše a velmi opatrně si sednul.

„Tady.“ Podala mu máma šumák.

„Děkuju.“

„Tebe to nějak zmohlo.“ Dobíral si ho táta. V žádném případě na sobě nenechal znát, že mu taky není nejlépe.

Bylo zábavné sledovat, jak se Edward cítí nesvůj. Občas se podíval na tátu, ale jinak usrkával svou vodu v tichosti. Po dopití se zase zvednul a s tichým omluvte mě, odešel zase nahoru.

„Jdu za ním. Na kocovinu není zvyklej.“ Omluvila jsem ho.

„Nech mě žít,“ zamručel Edward, když jsem si k němu sedla na postel.

„Tátovi taky není zrovna nejlépe.“ Snažila jsem se ho trochu uchlácholit.

„Tohle se mi nikdy nestalo!“

„Všechno je jednou poprvé.“

„Nedělej si z toho srandu!“ okřikl mě, ale hned na to si zase s bolestným výrazem lehnul.

„Chceš něco přinést?“

„Bellinko, já vím, že jsme se na ničem nedomlouvali, ale nemohli bychom jet domů už dneska?“

„Aha… v tomhle stavu přeci nemůžeš řídit.“

„A od čeho tu mám tebe? Ale jestli nechceš řídit, můžu zavolat, aby pro nás přijeli.“

„Ne!“ vyjekla jsem.

„Opatrně,“ syknul a chytil se za hlavu.

„Promiň, ale radši budu řídit, než sem tahat někoho, co vypadá… tak jak vypadá. Dojdu to domluvit.“ Ani mi neodpověděl. Muselo mu být opravdu špatně.

„Poraď mi, co mám udělat k obědu?“ vrhla se na mě máma, když jsem přišla zpátky dolů.

„Nemyslím si, že by Edward dneska něco pozřel a vlastně… musíme se vrátit zpátky do Seattlu.“

„Tak brzy? Bello, slíbila jsi mi, že tu pár dní zůstanete.“

„Já vím, ale Edward má nějaké pracovní povinnosti a…“

„Jasně, chápu,“ přerušila mě.

„Slibuju, že teď budu jezdit častěji.“

„Dobře.“

„Půjdu sbalit věci.“ Máma byla z našeho odjezdu skleslá, i když si hrála na statečnou.

„Tak co, zvládneš sejít k autu nebo mám zavolat jeřáb.“ Musela jsem si prostě rýpnout.

„Ha, ha, ha.“ Ocenil ironicky můj vtip.

„Tak kde máš klíče? Odnesu tašku a pak se pro tebe vrátím.“

„V saku na věšáku.“

„Fajn, za chvíli budu zpátky.“ Slíbila jsem mu. Vzala jsem tašku, našla klíče a tašku dala do kufru. Když jsem se vrátila dovnitř, Edward už byl dole, kde se loučil.

„Doufám, Edwarde, že se zase brzy ukážete.“

„Samozřejmě, pane.“

„Mám pocit, že jsme si včera potykali.“

„Ano, pane… tedy Charlie.“ Konečně byl mimo taky někdo jiný, než já.

„Nashledanou, paní Swanová. Moc mě těšilo. Je mi líto, že musíme odjet tak brzy, ale objevily se nějaké problémy v mojí firmě.“

„To je v pořádku. Ráda jsem vás poznala a dávejte mi na Bellu pozor.“

„Jistě, madam.“

„Doufám, že se ukážeš dřív, než za čtvrt roku.“ Sevřela mě máma v pevném objetí.

„Slibuju, že ano.“

„Dobře, tak se měj hezky a ozvi se.“

„Jistě.“ Dostala jsem pusu na tvář a předala mě tátovi, který mě sevřel ve svém medvědím objetí. S posledním pohledem na rodiče jsem nastartovala a najela na hlavní silnici.

„Jeď opatrně. Nechci umřít na sedadle smrti.“ To bylo poslední, co jsem slyšela od Edwarda, než to vedle mě zalomil. Jednu výhodu to ale bezesporu mělo, nemusela jsem poslouchat jeho řeči, že jedu pomalu nebo rychle. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dostala mě mafie 28:

 1 2   Další »
09.07.2013 [16:52]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.07.2013 [17:03]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.07.2013 [14:04]

Super kapča a opilý Edward? No teda, že se takhle odváže jsem opravdu nečekala, ale každý to jednou za čas potřebuje ;) Jojo, kocovinka to je nehezká věc a dostat se z ní je taky nepříjemný ... :D Emoticon Emoticon Emoticon Těším se na další! :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. sissa
05.07.2013 [8:57]

super kapitola Emoticon Emoticon Emoticon

7. Niki
04.07.2013 [23:17]

Krásné :D

6. E.C.M.
04.07.2013 [20:46]

Tahle kapitola by mohla nést název "dostal mě alkohol" Emoticon Jinak, jak to, že se Edward tak snadno opil? Tomu nerozumím. Emoticon No, setkání nám dopadlo dobře, takže jsem zvědavá, co nás čeká v další kapitole? Že by zápletka s policajty? Emoticon Nádherná kapča, ale příliš krátká, doufám, že další bude brzy. Emoticon Emoticon

5. Niki
04.07.2013 [20:31]

úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.07.2013 [19:20]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
naozaj skvelá kapča... Emoticon
fjú no nečakala som, že Edward sa až tak rozšupne a bude k.o.... Emoticon
a prečo chcel ísť hneď domov??... Emoticon
ale už sa nehorázne teším na pokračovanie... Emoticon Emoticon Emoticon

04.07.2013 [18:59]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
04.07.2013 [18:02]

Úžasný!! Emoticon Emoticon
Edward se teda parádně rozjel. Emoticon
Nádherná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!