Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co s nocí prázdnou, když ty jsi pryč... - 1. kapitola

Co s nocí prázdnou, když ty jsi pryč... - 1. kapitolaA je tady očekávané volné pokračování k jednorázovce Knihomol.

Píše se rok 2015. Uběhlo pět let poté, co byl vydán první díl populární Twilight ságy. Šílenství nekončí, naopak se zvyšuje, a to díky dívce jménem Isabella Swanová, která je až podezřele podobná hlavní hrdince Belle. Bella - ta opravdová, ne literární - jednou při svém pobytu v knihovně narazí na Edwarda Cullena, prožije s ním krásnou noc, ale ráno ji čeká zděšení, je pryč. Možná to byl jen sen, ovšem v rukou drží důkaz... Je rozhodnuta znovu najít svého Edwarda, ovšem do všeho se míchají média v čele se Stephanií Meyerovou. Jak může znovu nalézt svého prince, když se zjevuje jen v nocích, kdy je sama? Když je noc prázdná, přijde, ale když ne...

Už tě nikdy neopustím, už se od tebe nedokáži držet dál. Jednou mě znovu uvidíš a už nikdy se nepustíme.

Edward Cullen

Zírala jsem na vzkaz a vnímala, jak se mi třese ruka, ve které jsem ho držela. Můj dech se zadrhával a před očima mi pobíhala temnota. Točila se mi hlava, měla jsem závratě... Bylo mi ohromně špatně, do lýtka mi stoupla křeč, ale nemohla jsem se ohnout a mnout si ho tak, jak to dělám pokaždé, ruce vypověděly svoji službu.

Každá jiná by byla z toho vzkazu nadšená, ovšem já tam viděla něco, co ostatním unikalo.

Přečetla jsem si papírek znova a snažila se utéct pravdě těch slov. Doufala jsem, že mě pravda nedostihne a já budu moci žít v té kukle, kde budu čekat na svého Edwarda, až se znovu potkáme a už nikdy se nepustíme.

Věřila jsem slovům napsaným na papíře, věřila jsem, že je doopravdy napsal Edward, ale ta věta... Ta mě znepokojovala.

Jednou mě znovu uvidíš a už nikdy se nepustíme.

Povrchový význam slov byl jasný, jednou se znovu najdeme a nikdy od sebe neodejdeme, jednoduché a prosté, i přesto to má své ale.

Záleželo na tom, kdy ho zase uvidím. Může to být dnes, za rok, nebo až mi bude sedmdesát. Záleželo na úhlu pohledu. Věřila jsem, že se jednou potkáme a budeme spolu navěky. Ale kdy?

Do očí mi vhrkly slzy beznaděje a stesku. V noci jsem nalezla svoji druhou polovinu, hned ráno jsem ji ztratila, co je tohle za život?

Nemám už ani pro co žít, nic mě nedrželo při životě, dokonce jsem kolikrát měla chuť začít s drogami, aby se můj život netočil jen kolem médií a strachu, ale teď jsem konečně pochopila, co je to žít.

Všimla jsem si, že mě Vanessa pozoruje a znovu jsem si vzpomněla na papír v psacím stroji. Bylo mi neuvěřitelně trapně, ale i přesto jsem cítila úlevu, ačkoliv byla naprosto nesmyslná.

Vstala jsem ze starého křesla, z klína mi vypadl papírek a dopadl přesně na střed židle.

V zadní části knihovny je tak strašidelně proto, že tam lidé ukládají své ponuré vzpomínky, říkala mi Abigail, když jsem sem začínala chodit. Teprve nyní jsem pochopila, jak velký význam mají její slova. Byla to snad pouhá shoda okolností, že jsem si uvědomila krutou pravdu u starého houpacího křesla, nebo to je opravdu osud? Nikdy dřív jsem na takové pohádky nevěřila, ale po dnešní noci, po tom krásném princi jsem začala věřit. Pokud není nic stoprocentně jisté, tak se to určitě stane, ovšem pokud jste si na sto procent jistí, že se vám něco povede, tak se obvykle nepovede vůbec nic. Je to takový zapeklitý zákon schválnosti.

„Už ses vzbudila, ospalsone?“ volala Vanessa, když si mě pořádně všimla. Otočila jsem se k ní a pokusila se o úsměv, ačkoliv jsem k veselé náladě měla hodně daleko.

„Jo, jen jsem přemýšlela o tom, co mi říkávala Abigail...“ odpověděla jsem a vydala se k ní. Mé oči zpozorněly, když zahlédly papír ve psacím stroji, ale něco tady nehrálo. Věděla jsem určitě, že jsem nepoužívala žádnou výzdobu a okrášlení textu, tak proč to všechno na papíře zasunutým ve stroji bylo?

Říkávala,“ povzdechla si.

„Nerozumím.“ Ne, nechceš rozumět. Zatracený rozum!

Její oči se zatopily slzami, které přetekly přes hráz, a rázovaly si cestičku po jejím obličeji. Se steskem ukázala na papír ve psacím stroji, teprve teď jsem pochopila.

Dech se mi zadrhl, když jsem si přečetla rčení pod datumem jejího bytí. Věděla jsem, že Abigail podobné přísloví vymýšlela, měla to moc v oblibě, ale proč vymyslela zrovna tohle? Věděla snad něco o tom, že je až podezřele podobná Belle ze Stmívání?

„Není to oficiální papír,“ zamumlala jsem, abych odehnala ty myšlenky a nebylo tak ticho. Nevím, na co jsem to myslela, jestli se opět projevil můj podivný humor, nebo jsem se pouze pokoušela odlehčit situaci...

„Je,“ trvala na svém Vanessa, „bude to originální stejně jako ona... “ Chtěla pokračovat dál, ale slzy jí to opět nedovolily. Chlácholivě jsem ji hladila po vlasech a vyprávěla jí o všech hezkých věcech, které jsem s Abigail zažila. Najednou její pláč ustal, otřela si obličej a jen potichu zamumlala:

„Odejdi, hned.“

***

Vyšla jsem z knihovny doufajíc, že cestou domů nepotkám žádné novináře či fanynky. Bála jsem se, jak bych teď reagovala na otázky ohledně Edwarda. Řekla bych jim pravdu nebo bych se červenala až za ušima? Tak či onak, přišli by na to, že ho znám.

Šla jsem temnými ulicemi Londýna, procházela mezi rozpadajícími se domy a přemýšlela o svém vyvoleném. Kde může být? Kde bydlí, kde se skrývá? Chce mě ještě někdy vidět?

Za mnou se ozývaly kroky. Rozrušilo mě, když jsem si uvědomila, komu ty kroky patří. Média, novináři, fanoušci... Všichni tvořili jeden zpropadený kruh a já byla v jeho středu, nebylo úniku.

Rozběhla jsem se a chtěla najít únik z toho vězení.

„Co po mně ještě chcete?“ řvala jsem, jako bych ztratila smysly a všechny svoje zábrany, nenamáhala jsem se ohlídnout, jen by mě to zdržovalo. „Vzali jste mi mou svobodnou vůli, můj osud i život. Řekla jsem vám vše, co jsem věděla. A vy mi nedáte pokoj?“ Vířilo to ve mně víc než kdy jindy. Jako by se nějaké dvě části mého mozku spojily a daly konečně smysl.

„Ne, nedělej to!“ křičel sametový hlas. Zarazila jsem se, když jsem si uvědomila, komu patří, ale než jsem si mohla uvědomit jeho slova, jeho činy...

Světla automobilu zavířila před mým tělem. V žilách mi proudil adrenalin. Myslela jsem, že to dopadne stejně jako ve Stmívání a Edward mne svým tělem ochrání... Něco tvrdého do mě narazilo a po mém dopadu se rozmáčklo tak, že kopírovalo mé tělo. Ostré střípky se mi zarývaly do zad...

Ležela jsem na zemi a kolem mě byly kaluže krve.


První kapča byla docela krátká a zamotaná, co říkáte? O Abigail tam ještě půjde hodně, stejně jako o Vanessu. Sice se to nemusí zdát, ale tyhle dvě jsou v příběhu moc důležité.

A co se podle vás stalo Belle? Jsem zvědavá na vaše názory, typy, kritiky apod.

Děkuji za vaši přízeň, doufám, že budete s pokračováním spokojeni... [.ei.]smile09[./ei.]
Jinak vám všem moc děkuji za umístění v Nej povídce měsíce, udělali jste mi neuvěřitelnou radost...

Shrnutí

Knihomol - 2. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co s nocí prázdnou, když ty jsi pryč... - 1. kapitola:

18. Niki
11.06.2011 [22:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. Jula
11.06.2011 [22:18]

Jsem ráda, že jsi napsala pokračování, těším se na další dílek Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2011 [21:52]

Ajushka14bomba že si napsala pokráčko ! Emoticon Emoticon Emoticon

15. Nerea
11.06.2011 [19:08]

Je to nebo tu BOMBA!!!! ÁÁÁ !!!! J to super. Teším se na další dílek. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. ClaireStew
11.06.2011 [17:50]

pěkný nápad, a doufám, že budeš mít úspěch... četla jsem hodně povídek na toto téma. Na téma Twilight shon a jiná, skutečná Bella Swanová a ten ruch kolem ní, jak jí to zničilo život. Ale tahle.... ta je nejlepší... Emoticon Emoticon Emoticon

13. KIKIGA10
11.06.2011 [17:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2011 [17:13]

skodovaverajaj! ono je pokráčko knihomola... Emoticon úžasný, parádní, senzační a já nevím co všechno! Emoticon a ji tedy srazila auto? Emoticon Emoticon další!!! Emoticon

11. MaiQa
11.06.2011 [17:00]

MaiQa Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. marcela
11.06.2011 [16:18]

Je to skvělé,prosím pokračování.Prosííííím. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2011 [16:10]

Annabell Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!