Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Charlieho andílci - 4. kapitola

Stephenie Meyer apple


Charlieho andílci - 4. kapitolaStrašně se omlouvám všem, kteří na tuhle kapitolku čekali přes tři měsíce. Můžu Vám ale garantovat, že tenhle výpadek se už nebude opakovat. Můžu Vám slíbit, že kapitolky budou plné akce, budou delší a budou plné nových postav a emocí. Věřte, že tuhle povídku neskončím brzo, protože plánuju, že se jí budu věnovat dlouho. Ve zkrácené verzi: Bella se dozví o Dylanovi a Alici, naštve se a Alice bude mít velké problémy jak s Bellou, tak s druhou organizací, a upírem, který vzal Dylana. Doufám, že se Vám bude kapitolka líbit a komentíky. Vaše Zira


 



4. kapitola – Už tě nechci vidět

„Co myslel tím tvého milence?“ zeptala se Bella a já ztuhla.

„Nic,“ lhala jsem, ale ona to poznala.

„Vy… vy jste spolu něco měli?“ zeptala se mě přímo.

„Proč se na to ptáš?“ zeptala jsem se jí nazpátek a ona vydechla. Dala si ruku na čelo a začala zpomaleně dýchat.

„Jak jsi mi něco takového mohla udělat?“ zeptala se mě zrazeně a já se tvářila provinile.

„Jak…“ Větu nedokončila a vrazila mi facku. Otočila jsem tvář nazpátek a koukla se jí do očí. Odhodila mě vší silou přes celý sklad a potom do mě začala bušit. Nebránila jsem se a věděla jsem, že tohle si zasloužím. Rosalie ji po pár sekundách od ní s velkými obtížemi odtrhla a držela jí ruce za zády.

„Nenávidím tě, slyšíš? Nenávidím tě,“ vzlykala Bella a já se sesunula na zem, protože jsem skoro nic necítila.

„Už tě nikdy, slyšíš, nikdy nechci vidět, je ti to jasný?“ křičela a potom ji Rosalie odvedla ven. Začala jsem vzlykat a vzala si hlavu do dlaní. Co jsem to provedla? Ublížila jsem své nejlepší kamarádce. Měla jsem chuť zabít toho upíra, který vzal D… Dyl… Nedokážu jeho jméno ani vyslovit. Věděla jsem ale, že mi prokázal službu.

Později bych to Belle stejně řekla, ale… nevím, kdy bych jí to tak řekla. Problém byl ve mně, takže ten upír to jen vykecal, aby… aby mě tu jeho lidi našli, protože věděl, že Bella mě za to bude nenávidět… a bude mě chtít zabít… a pokud mě nezabije, tak tady budu ležet zmlácená a on mě bude mít v hrsti. Další problém byl v tom, že ampulky jsem měla u sebe, takže holky je nemají, ale mám je já, což znamená, že je bude mít i ten upír… zatraceně.

Měla jsem pár nápadů, ale nemělo to smysl. Musela bych vstát, ale to se mi nepodařilo. Celé tělo od hlavy až k patě mě bolelo a to nejen za to, co mi udělala Bella. Kouknula jsem se po místnosti a čekala na ně. Čekala jsem, až mě vezmou a zabijí. Nejspíš mě ještě před tím vyslechnou, ale potom se mě zbaví jako každého nepoužitelného odpadu. Potom budu jen odpad bez informací. Jednou mi někdo řekl, že důvěra je jako květina. Roste pomalu, a když ji zničíš, tak se to hodně těžko napravuje. V mém případě to bylo tak, že se už nemělo co napravovat.

Zničila jsem si nejlepší přátelství s Bellou a nejspíš i s Rosalií. Byla na straně Belly a já věděla, že tohle, co jsem Belle udělala, mi jen tak neodpustí. Takže abychom si to shrnuli. Bella a i Rosalie mě nenávidí, trčím tu zmlácená, naše mise se nezdařila, protože konkurence dostane… Počkat. Nemusí. Když mě sem Dylan hodil a já byla oslepená, tak jsem cítila, že tu někde nahoře je otvor. Kdybych se trefila, tak bych mohla ampulky prohodit a nejspíš by zůstaly někde v lese, kde by je nikdo nenašel. Mohla jsem je schovat i tady, ale i kdyby je nenašly, tak to tady nechají vybouchnout, takže by bylo po ampulkách, což jsem nemohla riskovat.

Vzala jsem si do ruky tři ampulky, sebrala vší sílu a jednu ampulku hodila. Trefila jsem se a slyšela jsem, jak sviští vzduchem a dopadla někam na trávu. To je dobře, to je moc dobře, protože ve městě je jen dlažba a žádná tráva. Zkusila jsme to i podruhé a taky jsem uspěla, ale s tou třetí ne. Skončila o pár metrů ode mě ve skladě. Vší silou jsem se doplazila k ní a hodila ji na opačnou stranu. Vyšlo to. Teď už mě klidně můžou zabít. Připadalo mi jen zvláštní, že už tu nejsou. Vždyť ten upír říkal, že tu budou za minutu a pár minut už jistě uběhlo a stále nic. Jak je to možné? Najednou jsem ale slyšela kroky, a tak jsem si sedla a odpočívala. Uviděla jsem muže… asi tak čtyři. Přišli ke mně a prohledali mě. Nic nenašli.

„Kde to je, upírko?“ vykřikl jeden z nich, ale já se na něho jen usmála.

„Nikdy je nenajdeš,“ řekla jsem mu a schytala jednu facku.

„Kde máš ty ampulky?“ zopakoval.

„Vyliš si,“ řekla jsem a plivla mu do tváře. Jiný upír mě zvedl a ten, co se mě ptal, mě bouchl do břicha. Ucítila jsem příšernou bolest, ale stále jsem se smála. Zkusil to ještě jednou, ale já se držela. Udělal to potřetí a já ztratila vědomí.

Probudila jsem se a uviděla jeho… Dylana.

„Co tu děláš?“ řekla jsem přiškrceným hlasem.

„Co myslíš? Sedím tu jako vězeň jako ty,“ řekl poraženě.

„Super, nemohli mě dát k někomu lepšímu?“ zeptala jsem se.

„Já jsem pro tebe nejlepší, ne? Slyšel jsem, co se stalo mezi vámi holkami. Konec Charlieho andílku? Teprve jste začaly a po pár dnech zase skončily, jak smutné,“ řekl a já se na něho vrhla. Bohužel mi v tom zabránily řetězy, a tak jsem se vrátila zpátky na své místo.

„Zmlkni!“ vykřikla jsem hlasitě a najednou jsem uslyšela, jak někdo přišel a vrazil mi facku.

„Nekřič, Alice!“ vykřikl upír, kterého jsem nikdy v životě neviděla.

„Znám vás?“ zeptala jsem se. Schytala jsem další facku.

„A žádné otázky,“ řekl a pak zas zavřel dveře.

„Skvělý,“ řekla jsem si nahlas pro sebe.

„Jsou tu hodně přísní,“ řekl mi.

„Zmlkni, nechci se s tebou bavit,“ řekla jsem potichu, aby to slyšel.

„Nezmlknu, dokud mi neřekneš, jak jste se pohádaly,“ řekl svou podmínku.

„A pak zmlkneš?“ ověřovala jsem si.

„Jo,“ řekl s klidným hlasem.

„Zjistila, co jsme my dva mezi sebou měli,“ řekla jsem smutně.

„Ne, jak jsi jí to mohla říct?“ zeptal se.

„Já ne, to ten upír, co nás tu drží. Řekl, že má mého milence… tebe… u sebe a ona to přes mobil slyšela."

„Super, to je vážně skvělý.“

„Proč to tebe tak rozčiluje?“ zeptala jsem se.

„Protože jsem se k ní chtěl vrátit,“ přiznal.

„Ty jsi chtěl udělat, co?“ Asi jsem se přeslechla, ale nevím, možná že jsem slyšela dobře a potřebovala jsem to slyšet přímo od něho. Kouknula jsem se mu do očí a viděla, jak ji miluje.

„Ne,“ nevěřila jsem, ale on sklonil hlavu.

„Jak vůbec můžeš? Po všech těch letech, co jsi jí dělal ze života peklo, ji stále miluješ?“ ověřovala jsem si.

„Možná,“ řekl.

„Možná? Takže si nejsi jistý?“ pověděla jsem.

„Ne, jsem si jistý, jen vím, že mě ona nemiluje.“

„Jasně, že nemiluje, nemiluje tě už dlouho, ale tím, že ví to o nás, tak si myslím, že už si jí úplně lhostejný. To ti můžu potvrdit,“ řekla jsem a uslyšela upíří kroky. Vešel upír a vzal mě pryč. Bez jakékoli odpovědi, kam mě vede. Šli jsme chodbou a potom mě vzal do místnosti a posadil na židli. V místnosti nebylo vůbec světlo, ale to mi nevadilo. Viděla jsem.

„Ahoj, Alice,“ řekl upír a já poznala jeho hlas.

„Ty parchante.“ Vrhla jsem se na něho. Odrazil mě a přitlačil ke zdi.

„Taky tě rád vidím,“ řekl.

„Jak jsi to mohl říct do toho telefonu? Ztratila jsem nejlepší kamarádky.“ Vzlykala jsem.

„Proto jsem to taky udělal, abyste se rozdělily,“ řekl pravdu a mně všechno došlo.

„Byl to tvůj plán,“ došlo mi.

„Jsi chytrá, ale ne víc než já. Potřeboval jsem ty ampulky a teď je mám,“ přiznal se mi.

„Nemůžeš je mít, schovala jsem je na bezpečn… Ne, ty jsi to narafičil? Tvoji lidé sledovali, kam ampulky letí a pak je prostě sebrali,“ došlo mi.

„Chytrá,“ řekl a pokračoval, „teď, když mě omluvíš, musím jít říct své šéfce, že jsem uspěl a že konkurence se rozpadla,“ řekl a já se složila na zem.

 

 


 

 

3. kapitola - 5. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Charlieho andílci - 4. kapitola:

 1
7. mokasina
22.07.2011 [20:29]

suppper

21.07.2011 [21:01]

mima19974Rýchlo Ďalšiu!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.07.2011 [20:29]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.07.2011 [20:03]

nicolecullenhaleRychle další Emoticon Emoticon

3. Charlotte147
21.07.2011 [17:50]

Pekná kapitola,dúfam že pridáš rýchlo ďalšiu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.07.2011 [16:32]

VeronixikaMoc krásná kapitolka. Emoticon

1. Sara
21.07.2011 [15:43]

Emoticon doufám žš sety tři usmíří Emoticon těším se na pokračování Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!