Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Celý život spolu?! 2. kapitola

02.06.2010 (09:30) • Pawi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3253×

O 14 let později:

Pohled vypravěče:

Naše dvě děti rostly jako normální lidé. Takže Bells je 14 a Edwardovi 15. Oba dva jsou nerozluční.

Bella nám vyrostla do krásy. Je sice malá jen 167 cm, ale miluje módu. No a zkuste hádat, od koho to pochytila. Samozřejmě že od Alice. Ta se starala o vzhled těch dvou až do teď. Bella je háklivá na boty, protože ty jediné jí Alice nechá, když jde „měnit šatník, protože je už týden z módy,“ jak říká Alice. Na to, že je Belle teprve 14, má docela vyvinuté poprsí, takže oči kolemjdoucích kluků směřují tam. Edward… No, tak ten nám taky vyrostl do krásy. Chudák, každá holka ho chtěla už ve 2. třídě, ale on žádnou nechtěl. On ví, že Esme a Carlisle nejsou jeho praví rodiče. Je mnohem vyšší než Bell, ten už má 180 cm, Ale ti dva nám ještě vyrostou… snad. Ed je zase háklivý na svoje vlasy, které má trošku delší. A jak zjistili, tak Edward čte myšlenky a dokáže v nich komunikovat. A Bell má fyzický a psychický štít, jak se dočetli v tátově pracovně. Nikdo z rodiny o jejich tajemství neví, a tak Bellu Alice neotravuje, ať Bell stáhne štít z těch dvou. Alice je totiž nevidí díky tomu fyzickému štítu, který Bell natáhla kolem sebe a Edwarda.

Teď se Cullenovi stěhují od Denaliových, kde až do teď bydleli, do Forks. Jak se zdá, Tanya se nám zamilovala do Edwarda, ale ten je na ni moc mladý, tak si chce počkat, až dospěje. No, uvidíme, jak se to dál vyvine.

Pohled Belly:

„Tak si běžte vybrat pokoje,“ křikla mamka.

 Všichni jsme se nahrnuli do domu (foto). Dole byl obývák (foto). V zeleno-žluté barvě a křesla byla odsunutá do stran, jijich místo totiž zaujímala velká plazmovka.

Pak tam byla kuchyň.

„Tenhle je náš,“ bylo slyšet ze všech koutů 2. patra

Vzala jsem Edwarda za ruku a táhla ho do velikého pokoje v rohu 2. patra.

Byla k němu i koupelna .

„Mamííí, tenhle je náš! Stačí jenom rozdělit postel,“ křikla jsem.

„Bell, nechcete mít každý svůj pokoj? Co když Edward s tebou pokoj mít nechce?“ zeptala se mamka.

Edward už otvíral pusu, že něco řekne, ale já mu skočila do řeči.

„Ale… ale… jak jako pokoj bez Edwarda?“ řekla jsem vyděšeně.

„Neboj se, Bell, budeme mít pokoj spolu,“ řekl Ed a objal mě.

Mamka jen zakroutila hlavou a odcházela. Vyplázla jsem na ni jazyk, aby to neviděla.

„Já to viděl, Bello,“ křiknul Emmett.

„A co?“ dělala jsem blbou a šla dolů pro krabici na stěhování.

„No tohle,“ řekl a vyplázl na Esme jazyk.

Ta se zrovna otočila a viděla to.

„Emmette, co jsi drzej,“ řekla a plácla mu pohlavek.

„Ale mami, Bella... Plesk.“ Dala jsem mu druhý pohlavek.

„Sssss…,“ zasyčela jsem. On jen vyplázl jazyk a zmizel.

Všichni jsme se stěhovali do svých pokojů a rozdělávali jsme nábytek a osobní věci.

Večer bylo vše hotové tak jsem si zalezla do naší koupelny. Dala jsem si příjemnou sprchu. Pořádně jsem si umyla vlasy mým jahodovým šampónem. Oblíkla jsem si noční košilku a šla si sednout k počítači. Edward si mezitím zalezl do koupelny. Na e-mailu jsem měla jen 2 zprávy. Ještě jsem zkontrolovala svůj facebook a myspace a šla jsem si lehnout. Edward mezitím vylezl z koupelny a taky si šel lehnout, protože bylo už 11 večer. Nemohla jsem usnout, pořád jsem se převalovala. Když v kuchyni bimbalo půl jedné ráno, tak jsem se odkryla. Pomalu jsem přešla k Edwardově posteli a šáhla mu na rameno.

„Edí? Jsi vzhůru?“ šeptla jsem.

Edward se otočil a usmál se.

„Jo, nemůžu usnout,“ šeptal jako já.

„Můžu?“ zeptala jsem se a ukázala na jeho postel. Jen se usmál a nadzvedl deku a nechal mě pod ni vklouznout.

Přitulila jsem se k němu a on mě objal. Teď jsem si všimla, že nemá tričko. Položila jsem ruku na jeho břicho a jemně ho pohladila. Jemně se zachvěl.

„Jak to, že jsi nemohla usnout?“ zeptal se.

„Nevím, asi je to tím novým prostředím,“ odpověděla jsem.

„Asi jo,“ přitakal a víc mě k sobě přitiskl.

„Dobrou,“ šeptla jsem a jemně ho políbila. Chvíli byl zaskočený, ale pak odpověděl.

„Dobrou, Belli,“ řekl a dal mi pusu do vlasů. Zachvíli se mi začaly zavírat oči a já klidně upadla do hlubokého spánku beze snů… Ráno mě probral řehot. Otevřela jsem oči a spatřila Emmetta jak leží u nás před postelí a řehtá se. A já zjistila proč. Ležela jsem na Edwardovi, nohu přehozenou přes jeho bok a ruce kolem krku a Ed jednu ruku kolem mého pasu a druhou pod zadečkem. A bylo to krásně vidět, protože peřina byla na zemi.

„Emmette, vypadni!! Hned!!“ zakřičela jsem. Ten se smíchem odešel. „Promiň,“ šeptla jsem Edovi do ucha a chtěla nohu stáhnout, ale on mě za ní chytil. „Mě to nevadí,“ řekl a políbil mě tak, aby to nikdo neslyšel.

Já mu polibek opětovala, ale pak jsem se stáhla a rychle šla do sprchy. Učesala jsem se a šla do šatny, zatím co Edward do koupelny. Vybrala jsem si minišaty a moje nejoblíbenější a nejdražší boty na podpatku. Utíkala jsem se dolů nasnídat. Emmett se pořád řehnil jak pitomeček. Nikdo si ho nevšímal.

„Ahoj," pozdravili jsme se navzájem.

„Tady máš snídani, Bell,“ podala mi máma omeletu.

„Díky, mamí,“ řekla jsem a dala jí pusu na tvář.

Pustila jsem se do jídla. Za chvilku sešla i Alice s Rose a Jazzem.

„Ahoj,“ pozdravila jsem je.

„Čáu, ségra,“ pronesl Jazz

A holky jen jednohlasné „Ahoj, Bell“.

Začla jsem si říkat, 'kde je ten Edward tak dlouho' tak jsem vyšla nahoru, ale v pokoji nebyl.

„Edwarde?“ zavolala jsem.

„No?" ozvalo se z šatny.

Vešla jsem dovnitř a pomalu zavřela. „Co tu děláš tak dlouho?“ zeptala jsem se a pomalu otočila.

Stál tam v černých riflích se dvěma košilema v ruce, ale pořád s nahou hrudí.

„No, nevím kterou,“ řekl a ukázal tu černou a zelenou košili. Teď stál čelem ke mně a já nemohla spustit oči z jeho hrudi. „Co je?“ zeptal se a v očích měl šibalství.

„Nnnnic, jen porovnávám barvu košil s pletí… no a vezmi si tu černou,“ řekla jsem mu a pro sebe zabručela „jsi v ní víc sexy“, ale nikdo mě nemohl slyšet. Sakra, co to semnou je? Chovám se poslední dobou divně. Nemůžu z Edwarda spustit oči a dokonce se mi začal líbit… Tohle není dobré.

                                                 <  >

Autor: Pawi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Celý život spolu?! 2. kapitola :