Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čas je jen slovo - 17. kapitola

Čas je jen slovo - 17. kapitolaPolicista se zašklebil. „Opatrně se slovy, pane Cullene, nevíte, jak se můžou obrátit proti vám.“ Otočil se na mě. „Jste podezřelá, slečno Swanová.“

„Co se děje?“ vypálil ze sebe ihned a na jeho hlase bylo znát velké znepokojení.

„Není to tak vážné… nebo možná je… prostě přijeď!“ Zavěsila jsem a na tváři se mi vyhrnulo dalších pár slz.

***

Po deseti minutách zazvonil zvonek. Rozběhla jsem se ke dveřím a otevřela je. Byla jsem docela ráda, že jsem dotyčnému nepadla do náruče. Nebyl to Edward. Byl to někdo zcela neznámý.

„Hm… Dobrý den?“ zašeptala jsem. Muž na mě pohlédl přísným pohledem a podal mi ruku.

„Jmenuji se Peter Stephenson a vyšetřuji smrt vašeho kolegy.“ Stála jsem jako opařená. Dominika?

„Dominika?“ Kývl. „Máte už něco nového?“

„Proto tu jsem,“ odpověděl.

„Jak vám mohu pomoci?“ Setřela jsem si slzy z tváře. „Vadilo by vám, kdybych se nejprve oblékla?“

Zavrtěl hlavou. Zavedla jsem ho do kuchyně, kde jsem ho vyzvala, ať se posadí, a vydala se nahoru, kde jsem na sebe hodila první věc, kterou jsem našla. Mezitím se dnes již po třetí rozdrnčel zvonek.

Seběhla jsem do přízemí, omluvila se policistovi a vlítla Edwardovi do náruče, jen co jsem otevřela dveře.

Objal mě a chtěl něco říct. Položila jsem mu prst na ústa a hlavou naznačila, ať jde za mnou. V kuchyni jsme se posadili naproti policistovi a já začala:

„Jak vám můžeme pomoct?“ zeptala jsem se.

Pobaveně se ušklíbl a začal se houpat na židli. „Nemusela jste si kvůli tomu volat přítele,“ popíchl mě. Edward si vzal slovo.

„Byli jsme domluveni dřív, než jste přišel – tak ven s tím, co po ní chcete?“ vyjel.

Policista se zašklebil. „Opatrně se slovy, pane Cullene, nevíte, jak se můžou obrátit proti vám.“  Otočil se na mě. „Jste podezřelá, slečno Swanová.“ Vykulila jsem oči.

„Já… Jakto?“ vykoktala jsem.

„Byla jste poslední, s kým byl spatřen. Tedy vy a tady váš přítel.“

„To nás ještě nečiní podezřelými,“ namítl Edward.

„Mýlíte se. Náš svědek viděl, jak jste ho vy, pane Cullene, fyzicky napadl.“

„A kdo je ten svědek, jestli se mohu zeptat?“ Edward začínal být podrážděný. Chytla jsem ho za ruku a pohledem naznačila, že se nic neděje.

„Paní Harvisová. Vivian Harvisová,“ odpověděl a měřil si nás očima se zvláštním výrazem na tváři.

„Popište mi ji,“ vyzval ho Edward. Policista se přestal houpat na židli.

„Rudé, kudrnaté, husté vlasy. Bledá, mladá. Černé oči. Ale do toho vám vlastně nic není.“

Můj pohled se setkal s Edwardovým. Oběma nám bylo jasné, co se stalo. Vivian Harvisová je Victoria!

„Co mi k tomu můžete říct?“

Ujala jsem se slova. „Ten den, kdy nás paní Harvisová viděla v lese, jsem měla schůzku s Dominikem. Pracovní schůzku. Překvapilo mě, když zaparkoval na kraji lesa a vyzval mě, abych vystoupila a šla s ním na procházku do lesa. Už předtím se choval divně a já se bála odmítnout – v kapse jsem měla mobil, a tak jsem zavolala svému příteli, který podle rozhovoru, který jsem s Dominikem vedla, poznal, kde jsme, a objevil se, zrovna když se mě Dominik chystal políbit – ach, panebože! Nevím, co by se stalo, kdyby se tam Edward neukázal!“ Z očí mi vyteklo pár vynucených slz a já se snažila vypadat zoufale. Položila jsem si hlavu na Edwardovo rameno a on to k mému štěstí začal hrát se mnou. Docela nám to šlo. Edward mě chvíli utěšoval a pak si mě z mé židle přesunul k sobě na klín – nepřestával mě chlácholit a objímat.

Naši scénku přerušil policista. „To je mi líto, slečno.“ Zakašlal. „Avšak výpověď paní Harvisové mluví o něčem jiném. Nemluví se tam o polibku…“

Vykulila jsem oči. „Snad byste nevěřil něčemu, co tvrdí neznámá ženská – vždyť on mi chtěl ublížit! A navíc! Co dělala v lese tak daleko od města?!“ Začala jsem se chovat hystericky.

Policista se zvedl. „Budu muset jít. Lituji, slečno. Samozřejmě ho můžete zažalovat, i když vám to k ničemu nebude. Bohužel jste pořád na seznamu podezřelých na prvním místě. Do dvou týdnů se vám někdo ozve a pravděpodobně vás bude vyslýchat.“

Chtěla jsem se postavit a jít ho doprovodit ke dveřím, ale Edward mě zarazil slovy:

„Počkej, lásko.“ A zvedl se místo mě. Z předsíně jsem pak slyšela doléhat jejich hlasy.

Když se Edward vrátil, opět jsem mu vlétla do náruče.

„Proč to dělá? Proč nás nenechá být? Cožpak už toho není dost?“ Rozplakala jsem se.

„Bude to dobré! Carlisle nám sežene toho nejlepšího právníka a zvládneme to!“ Odtáhla jsem se.

„Myslíš?“ vzlykla jsem.

„Vím!“ Vzal mě do náruče. „Odkázal jsem ho na Kate,“ dodal pak.

„Neměls ji do toho tahat!“ vyjekla jsem.

„Vím,“ zašeptal. „Ale ona pro nás může hodně udělat. Policisté neví, že je tvá přítelkyně, a Kate dobře zná Dominka.“ Mluvil tišivými slovy a nakonec se mu podařilo mě dostatečně uchlácholit. „Victoria udělala chybu. Pokud se bude konat soud, pravděpodobně bude u toho. Pak už nebude těžké ji dostat.“

„Bojím se, že jo,“ špitla jsem a pomyslela na to, že Jake je pryč.

„Ale to asi nebude důvod, proč jsi mě volala,“ odtušil. Zavrtěla jsem hlavou.

„Jacob odešel.“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čas je jen slovo - 17. kapitola:

 1
14.05.2012 [19:12]

Basule Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.05.2012 [19:01]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. lucka2010
12.05.2012 [15:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.05.2012 [15:40]

Sanasami Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. leluš
12.05.2012 [14:03]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!