Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budu tvoje smrt - 7. kapitola

Rupert Sanders


Budu tvoje smrt - 7. kapitolaDalší díl je zde!

„Chudáček zeď,“ pípla jsem smutným hláskem s náznakem lítosti.

„Příště, až na mě budeš chtít zaútočit tak řekni předem a já se zhmotním, ok?“ zeptala jsem se s úsměvem. Mezi tím Edward vstal a oklepával ze sebe zbytky omítky. Rozkošný pohled.

 

„Carlislee,“ pozdravila jsem tiše, že to slyšel jen on a nikdo jiný.

„Isabello,“ odpověděl stejně tichým hlasem.

„Omlouvám se,“ šeptla jsem a on lehce přikývnul.

 

„Kdo jsi a co tady děláš v našem domě?“ zeptala se diplomaticky Esme a já se jen usmála.

„Edward se o mě nezmínil, jak… smutné.“ Na chvilku jsem se odmlčela a letmo koukla na Edwarda, který se snažil odstranit našedlý prach ze svých vlasů.

„Stále čekáme na tvou odpověď,“ řekla chladným hlasem.

„Mé jméno? Smrt, těší mě. A co tady dělám? Pracuji, ale už jsem mohla být dávno pryč, kdyby někdo nestrkal prsty do něčeho, do čeho mu není absolutně nic… že, Alice,“ kývla jsem směrem k ní.

 

„Nevypadáš jako… smrt,“ prohodil Jasper a všechny oči v místnosti zůstaly vyset na něm.

„A smím-li se zeptat, Jaspere. Jak bych jako smrt podle tebe měla vypadat?“ Na vteřinku jsem se odmlčela a udělala několik kroků směrem k němu. Cítila jsem na sobě pohledy několika osob, které mě bedlivě sledovaly, pohledy, které by byly schopné vraždit.

„Měla bych být kostra s černou kápí a kosou?“ Naklonila jsem hlavu na stranu a nepřestávala se mu dívat do očí.

 

Lehce jsem se usmála a natáhla jsem sebe ruku. Přivřela jsem oči a vytvářela iluzi, kterou jsem naposledy použila někdy na začátku osmnáctého století. Pohledem jsem pomalu přejížděla po mé ruce a nechala ji změnit se v pouhé kosti. Pak jsem svou myslí vytvořila černou kápi a do pravé ruky zhmotnila mnou milovanou kosu Ágnes.

Zpod kápi jsem se zlověstně usmála a pohledem přejela po všech upírech v domě, nikdo z nich nebyl schopen slova… natož pohybu.

 

Jen jsem protočila oči a nechala jsem iluzi zmizet.

 

„Ano, tenhle vzhled jsem používala někdy ve středověku. Pak už to bylo trošku nepraktické, pořád si šlapat na plášť, věčně jsem byla na zemi. Postupem času jsem se snažila zapadnout mezi lidi. Ale stále v tom nemám takovou praxi, jako vy,“ řekla jsem a zazubila se na ně. No jo, staré dobré časy s Ágnes jsem nenávratně pryč…

 

„Co stojíte jak tvrdé Y? To jste ještě nikdy neviděli smrtku?“ ptala jsem se celkem rozhozeně a musela jsem se přemáhat, abych jen před obličejem nezačala máchat rukou. Stále se nehýbali ani nemluvili. Divné.

 

„Haló! Trochu života do toho umírání!“ Nechci ani pomyslet na to, jak to bylo trefné.

„To i Jane byla větší zábava,“ postěžovala jsem si.

 

„Ty znáš Jane Volturi?“ vyhrkl najednou Emmett. Konečně se někdo probral.

„Emmíku, já jsem Smrt. Znám všechny a vím o každém všechno,“ zazubila jsem se na něj.

„Vážně? I o mně?“ ptal se zvědavě.

„Jo, i o tobě vím úplně všechno,“ řekla jsem s důrazem na slovo všechno.

 

„Jo a kdybyste byli tak laskaví… Kdyby náhodou volal Aro a ptal se na upírku, která mi je až příliš podobná, nikdy jste mě neviděli, ok?“ Nečekala jsem na odpověď a usmála se na ně.

„Tys ji zabila?“ zeptala se nechápavě Alice.

„No ještě, aby ji zabil někdo jiný,“ odfrkla jsem si.

„A jestli jsem to dobře pochopila, tak chceš zabít Edwarda…“ řekla tiše a přitiskla se k Jasperovi.

„Ano,“ odpověděla jsem prostě.

„Proč?“ šeptala… Ti dnešní upíři jsou nechápaví.

„Přišel jeho čas, nedá se to změnit,“ řekla jsem, tentokrát už bez úsměvu.

„Opravdu ne?“ Ona se snaží přemluvit smrt?

„Ne,“ zalhala jsem. Věděla jsem moc dobře, že existuje jeden způsob, který jsem použila jen jedinkrát a nevěděla jsem, jestli toho mám litovat. Při vzpomínce na to, jsem se podívala na Carlisle.

 

„No, vypadá to, že zde s vámi nějaký čas pobudu. Kdybych zmizela a Edward taky, nehledejte nás,“ řekla jsem a rozhodla se čekat na vhodnější příležitost k odebrání Edwardova života. Podívala jsem se na velkou plazmovou televizi… Co asi dávají?

 

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budu tvoje smrt - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!