Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bručoun 1 část

Bručoun 1 částTakže jsem se pokusila napsat další mou povídku s názvem BRUČOUN, což je asi dost výstižné, je to o holce Evelin, která má fakt bohovskej osud, vždyť jsi přečtite, omlouvám se za možný chyby, a doufám že se vám to bude líbit, jsou tam taky upíri, ale je to jiný než stmívaní, protože se stmívaním je to už stereotyp, tak jsem skusila něco noví, tak vám přeji hezký čtení, a poprosím taky komenty co mám změnit a či jse vám to líbilo, tedy či mám pokračovat. pěkny den přeje Rosie Dublest:)

Bručoun
 
Pane Bože! Tenhle svět už snad není možnej?! Stěžovala jsem si jako vždycky, když jsem se viděla v zrcadle. Po opuchnutých tvářích se mi svezla jedna extra veliká slza, dělala konec chodu potoku, který mi stékal po tvářích již doteď.
 
Život jse se mnou neplácal, nadelil mi tolik bolesti, že i snad slona by to už nespíš porazilo. Ženy vravéj že když není pěkná, je z něj ohava. A co jsem tedy já? Jsem špatná, doslova ohavní.
 
Múj táta když byl před třemi lety ožralej zabil mojí mamku, jeli na aute. Má sestra se z tohohle tak zblbla až se zabila. Tak proč alespoň nemúžu být hezká?...
 
Zostal mě už jenom múj starší brácha, jenom díky němu ještě stále žiju, kdyby tu není tak já by se už hnala za mámou, tátou a ségrou. A plus od tý doby co již se má sestra zabila nemluvím, šok mě zbúsobil mojí mlčenlivost, nezmohu se ani na ubohý „ano“.
 
Špatný co? A krutý ? to jo takovej prý dokáže být život. Jste tohle ještě neslyšeli, že život je dlohý horor který i tak skončí smrtí? Už tři roky mlčím, nicméně ani moc nevnímam, jedině mého bratra. Hoci teď už je to lepší a to jenom kvúli němu, kvúli mému bratrovi Rayi.
 
Tay jse o mne celou tu dobu staral, chudák vždyť má jenom 23 a život před sebou a já ho jenom brzdím. Když naši rodiče zemřeli neměli jsme to moc těžký, co jse týče rozpočtu, táta byl murář a mamka právnice, a tedy nám po nich zústal dost slušnej majetek.
 
Téhle peníze Tay použil již na mě, naučil mne za pomocí ošetřovatelek „komunikovat“ znakovou řečí, taky mi zaplatil školu, ale né špeciální, jáj sem slyšela, jenom jsem nemluvila, a tak jsem šla zpátky na tou kterou jsem nedodělala, zpátky do osmáku.
 
Nejprve jsem tam nechtěla jít, ale pak jsem si uvědomila že bych mohla bratrovi udělat malinkej dárek a tak jsem tedy šla, a trpěla. Dělali jsi zem ě srandu prí jsem retardována, takže celým osmákem jsem se prervala, a pokoušela jse to přežít tak aby mě nevyhodili ze školy.
 
Před dvěma lety jsem jsi tedy dodělala zakladku, teď jsem na střední tady ve Astorii což je malý městečko poblíž Portlandu. Nic méně si nesťežuju, a ani jsem si nesťežovala když Tay rozhodla, že se hned po skončení základky sem přestehujem. I tak jsem to tam ve Portlandu neměla ráda.
 
Múj Tay je právnik, jako byla maminka, jak moc mi chybí... Tay je naprosto úžastnej bráška, takový, jakého bych přála každému. Nikdy mě neopouští, je při učení se mnou velice trpělivý, i když já jsem do učení takovej pako. Vždycky mi pomáha, a taktéž mi kupuje všecičko co jsi jenom zmyslím, ale nebojte se , já tuhle jeho dobrotu nesneužívám, i kdybych mohla.
 
Tay mě chtěl taky naučit jezdit, ale já mu na tohle nekývla, řekla jsem mu ať mi dá ješťe chvíli čas, dost dlouhou chvíli... Protože právě takhle zabil táta mamku i sebe, jeli pozdě v noci přes silnici a táta to trochu přehnal když oslavovali novo postavenej barák. Když šel pro mamku a pak zpátky domú, byla již noc a taky poledovice, bylo to přesně 13.11. Táta se šmykl a když zabrzdil v šoku udělal hodinky a auto se rozpláclo o strom. Oby byli již na měste mrtvým pretože nejeli moc pomalu.
 
A má sestra, Laura jse jmenovala, byla z nás již nejstarší tehdy měla jako Tay teď 23, a byla tak sobecká že se vyslobodila ze svého utrpení ze stráty rodičú sebevraždou.
 
Tay je múj anděl na zemi. Víc si už nepřeju, a ani na to nemám právo. Dnes právě začínal novej ˇškolní rok, už třeťák, jsem zvědavá co se ve škole od začátku léta změnilo. Oblékla jsem si hnedý šaty, protože tí má Tay nejraději, říka že v nich vypadám jako tá nejkrásnejší víla. Ale já vím že kecá.
 
Nejsem pěkná, mám kulatou tvář, kterou obkolesujou mé po prsa doluhé rovný vlasy, občas si je natáčím, pak to vypadá alepsoň trochu upraveněji. Jsou skoro již černý barvy, ale stejně jsou hnědý. Taky mám ofinku, jenom takovou provizórní, nic extra, jen aby jse nepovědelo.
 
Múj Tay miluje mé oči, vždycky říka, že nikdo je nemá tak upřimní a krásny. Jak on říka „ V tvých očích jse každý vidí z té lepší strany“. A já vím že zase jednou kecá, ale jde mu to. Jsou hnedý barvy, nebo až dokonce černý, naprosto mi ladí s vlasy. Múj nos neumím opísat, je to takovej normální frňák, né moc dlouhý ani krátky, ani širokej ani úzkej, jednoducho je to nosánek. . A mé rty, té mi někdy ani není vidět, jsou pomaly barvy pleti, jenom mírně začervenalí, až rúžoví, to aby jsi je dala pŕedělat, já totiž nesnáším rúžovou!
 
Má postava je tak akurát, jenže já bych chtěla nejakým ty 3 kila zhubnout, ale Tay říka že ak to zhubnu tak si pro mě přijde sociálka, vždyť mám ještě jenom 17. Ale podle mne je to totální blbost.
 
Maskarou jsem si přehrábla řasy, a na mého uhlavního nepřitele, což je make – up jsem se ani neohlédla, hoci bych jej potřebovala tedy dost. Když už tak jsi možná dám ceruzku, ale ne černou ale hnědou okolo očí a prosvítnej lesk na rty. Ale jinak nic takové jako stíny anebo rtěnka.
 
Vymžourala jsem se konečně z pokoje je takovej malej ale útulnej alespoň pro mě, na posteli žádny plyšáčci a taky žádny skupiny anebo zvířatka polepení po steně. V policích jenom knížky a CD, koberec hnedý, postel rudá. Postel mám již hned pod oknem, alespoň mi nebýva v noci takové teplo. A když jsem chtěla, a to jsem tedy chtěla, a dělávala jsemto každickej večer... dívala jsem se přes okno na hvězdy. Pro mne jsou hvězdy kouzelný, všichni je obdivujou, a nic o nich nevědí, mějí své tajomstvá a nik sej ich na ně neptá, jenom jich obdivujou. I já bych to tak chtěla, i kdyby je to bez tohohle obdivování. Brala bych kdyby o mne nik ani nezakopnul... a nechal mne jen tak ležet a pomaly žít...
 


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bručoun 1 část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!