Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bratříčku, ty žiješ? - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bratříčku, ty žiješ? - 2. kapitolaTak druhá kapitolka je na světě. Zatím je to docela nudné, ale časem se to zlepší.
Zde je rozhovor mezi Bellou a Arem, jak to dopadne?
Minule jste mě velmi potěšili svými komentáři a doufám, že tady také budete tak aktivní. Vaše Lelientunka

30.08.2010 (14:30) • lelientunka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2431×

2. kapitola - Volterra

Vešli jsme do velké místnosti, ve které bylo asi 17 upírů, kteří byli rozestaveni okolo tří trůnů, kde seděla nejspíše trojice vládců. Došli jsme až k nim a poklonili se. Felix se šel zařadit a mě tu nechal stát. Zrádce. Když se šel zařadit, tak s elehce dotkl ruky jednoho z vládců. Co mám dělat já? Ale ten prostřední to vyřešil za mě.

„Vítám tě, Isabello,“ promluvil nejspíše Aro.

„Děkuji za přijetí, i když nemám tušení, proč tu jsem,“ řekla jsem jakoby nezaujatě a doufala, že mi to vysvětlí.

„To ti milerád vysvětlím drahoušku,“ řekl tak přeslazeným hlasem, že kdyby nebyl upír, tak by mu od pusy kapal med.

„Nechal jsem tě sem přivést, abych ti učinil nabídku.“ Nabídku? Jakou nabídku?

„Jakou?“ vyslovila jsem své myšlenky nahlas.

„Nechtěla by jsi zůstat zde na tomto hradě, jako člen gardy?“ řekl, ale já to stejně nechápala. Jak člen gardy. Jako Felix a ti ostatní upíři okolo?

„Proč?“ zeptala jsem se a doufala v pravdivou odpověď.

„No, abych pravdu řekl, tak máš velmi zajímavý dar, Isabello. Jak jsem viděl, tak ti o nás něco Felix řekl. Takže zajisté chápeš, proč bych tě rád měl po svém boku,“ promluvil jednoduše, jakoby to byla samozřejmá věc. Ale vlastně... Proč by ne? Bylo by zajímavé, mít nějakou změnu. I když, být zde až na věčnost a nemoct nikdy pryč...

I když...

„Budu souhlasit, když splníš mé podmínky. Pokud se tak nestane, odejdu.“ Řekla jsem pevným a doufám, že i rozhodným hlasem.

„Tak mi je řekni a já to rozeberu s bratry,“ řekl nejistě a to byl signál pro mě. Dobře, tak do toho.

„Mám dvě hlavní podmínky a více bezcenných, což je například chození ven, kdy se mi zachce a takovéto podrobnosti. Ty dvě hlavní jsou tyto,“ na chvilku jsem se odmlčela a pokračovala, „zaprvé, nesmíte mě tu držet, když mě přestane bavit soužití s vámi, budu moci odejít. A za druhé, nebudu přecházet na lidskou krev. Nechci zabíjet lidi,“ sdělila jsem mu mé hlavní podmínky proto, abych tu mohla zůstat.

„Zajímavé, Isabello, jak jsem řekl, potřebuji to prodiskutovat s bratry, prosím, počkej ve vstupní hale, než tě znovu zavoláme,“ pronesl Aro a významně se na mne podíval. Sebrala jsem se tedy a odešla v doprovodu Felixe pryč ze sálu. Spolu jsme si sedli do recepce a jen si tak povídali. Poznala jsem, že si s ním budu dobře rozumnět. Takový kámoš na všechno.

Asi tak po hodině a půl vešel do místnosti nějaký upír a zavolal nás zpět. Nebudu lhát, ale byla jsem jako na trní. Když jsme vešli, tak Aro, Marcus a Caius zároveň povstali a propalovali mě pohledem.

„Isabello,“ promluvil Aro, „rozhodli jsme se ti vyhovět, pod jednou podmínkou pro nás. Pro začátek tu musíš zůstat na zkušenou, po dobu jednoho roku. Uvědom si, že je to velmi malá část věčnosti, ve které s námi budeš muset chodit do bojů, válek, ale i na reprezentativní bály a plesy,“ řekl a dál už jen mlčel a já začala přemýšlet...

Jeden rok. To není zas tak moc, kolik bojů se může přihodit? Jen jeden rok věrného sloužení v královské gardě. Jen jeden rok a budu se moci opět rozhodovat za sebe. Ano. Udělám to. Rozhodla jsem se během vteřiny a už se chystala Arovi odpovědět.

„Souhlasím,“ řekla jsem hlasem, ve kterém nebyla ani špetka nerozhodnosti.

„Dobře tedy, Jane tě teď zavede do tvého pokoje. Zabydli se a zítra ráno bych tě chtěl vidět. Ať se ti zde líbí,“ odvětil Aro nadšeným hlasem. Ze zástupu u vládnoucí trojice vyšla málá upírka a mířila rovnou ke mně. Když došla na metr ode mně, tak natáhla ruku a jednoduše řekla.

„Jane.“ Pozdrav jsem přijala a ze slušnosti odpověděla.

„Isabella,“ řekla jsem přátelským tónem. Ona se zářivě usmála a pokynula mi, abych šla za ní.

A tak začal můj nový život, v mém novém domově.

 

 

« 1. kapitola ◊ 3. kapitola »

Autor: lelientunka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bratříčku, ty žiješ? - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře